HISTORIE MS - ŠVÝCARSKO 1954
Pátý světový šampionát byl přidělen Švýcarsku především proto, že FIFA slavila padesátiny a sídlo Mezinárodní fotbalové federace je právě v Curychu. Na fotbalový svátek se tak mimo Curych mohla těšit i další švýcarská města a to Ženeva, Basilej, Lausanne, Lugano a Bern, kde se na závěr hrálo i finálové utkání.
Mezi největší favority na zisk Zlaté Niké patřili bezpochyby Maďaři, kteří v té době svým stylem hry vládli fotbalovému světu. Na olympijských hrách v Helsinkách roku 1952 získali suverénně zlaté medaile a byli také prvním týmem, který dokázal porazit Anglii na její půdě. Tehdy v roce 1953 ve Wembley museli domácí skousnout porážku 3:6.
KVALIFIKACE
K účasti na pátém mistrovství světa obdržela FIFA 45 přihlášek, jedenáct týmů však do boje nakonec nezasáhlo. Jasnou účast na finálovém turnaji mělo pořadatelské Švýcarsko a obhájci titulu z roku 1950 Uruguayci. Bez boje pak postoupili i Maďaři, jimž vzdalo Polsko, zbylých 33 týmů si to rozdalo o postup na šampionát v kvalifikaci. Podle jednotlivých kontinentů byly přihlášené týmy rozděleny do třinácti skupin, ze kterých postupoval vždy vítěz. Výjimkou byla třetí kvalifikační skupina, složena z týmů z britských ostrovů, kde si postup zajistila dvě nejlepší mužstva. Poprvé v historii mistrovství světa měly kvalifikační boje jednotný a přehledný řád. Zápasy se neodehrály pouze v sedmé skupině, kde Maďarům odstoupilo Polsko.
Československo v kvalifikaci
Fotbalisté Československa bojovali o svou třetí účast na mistrovství světa v osmé kvalifikační skupině s Rumunskem a Bulharskem. První zápas ve skupině sehráli společně oba naši balkánští soupeři. V Bukurešti přehráli Rumuni Bulhary 3:1. Československý výběr odehrál své první utkání 14. června 1953 na Strahově proti Rumunsku a zvítězil 2:0, když obě branky padly ve druhé půli. Poté jsme se 6. září 1953 představili v Sofii proti Bulharsku a díky dvěma brankám Františka Vlka jsme získali důležité vítězství 2:1. Stejným rozdílem pak prohráli Bulhaři doma i s Rumunskem. Rozhodující zápas se pak hrál 25. října 1953 v Bukurešti. Jedinou branku vstřelil ve 38. minutě František Šafránek a Československo se mohlo těšit po šestnácti letech na účast na světovém šampionátu. Nic na tom už nezměnila bezgólová remíza z 8. listopadu 1953, kdy jsem na Tehelném poli uzavřeli kvalifikaci s Bulharskem. Po povedené kvalifikaci bylo od účasti na mistrovství světa obrovské očekávání, ve Švýcarsku však přišlo kruté vystřízlivění...
Ostatní kvalifikační skupiny
V první kvalifikační skupině si vedli suverénně reprezentanti Německé spolkové republiky (NSR), když za sebou nechaly fotbalisty Německé demokratické republiky (NDR) a Norska. Ze druhé skupiny si postup na šampionát vybojovali Belgičané, když dvakrát porazili bronzové medailisty z před čtyř let Švédy a ztratili pouze bod za remízu s Finskem. Jak již bylo řečeno, třetí kvalifikační skupina byla soubojem týmů z britských ostrovů. Podle předpokladů si postup vybojovali Angličané a Skotové. Čtvrtou skupinu vyhráli před Irskem a Lucemburskem bez ztráty bodu Francouzi. V páté skupině si bez problémů poradili Rakušané s Portugalci. Šestá kvalifikační skupina však přinesla překvapení v podobě vyřazení Španělska Tureckem. Každý z týmů vyhrál po jednom utkání a musel rozhodnout zápas hraný na neutrální půdě v Římě. Utkání skončilo nerozhodně 2:2 a o tom, že na šampionát se podívají Turci, rozhodl los, věc v dnešní době nemyslitelná. Postup z deváté skupiny si ve dvojzápase s Egyptem bez problému uhráli Italové. Desátá skupina patřila Jugoslávcům, ti ji bez ztráty bodu vyhráli a nechali za sebou Řecko a Izrael. V jedenácté skupině se utkaly týmy Mexika, USA a Haiti. Mexičané vyhráli všechna utkání a mohli se těšit na svou premiérovou účast na mistrovství světa na evropském kontinentu. Z dvanácté skupiny si vybojovali postup fotbalisté Brazílie, když dvakrát porazili Paraguay i Chile. Poslední skupina byla soubojem dvou asijských týmů. V prvním utkání zvítězila Korejská republika nad Japonskem 5:1 a ve druhém souboji ji stačila k postupu na světový šampionát remíza 2:2.
FINÁLOVÝ TURNAJ
Na páté mistrovství světa se kvalifikovalo šestnáct týmů a všechny se ho také zúčastnily. Šestnáctka vyvolených byla rozdělena do čtyř čtyřčlenných skupin, ve kterých odehrál každý výběr pouze dvě utkání. Pokud však na postupovém místě byla dvě mužstva se stejným počtem bodů, rozhodovalo o postupu do čtvrtfinále dodatečné utkání. Tedy poněkud podivný systém, který nebyl naštěstí do dalších let zachován. Dva nejlepší týmy ze všech skupin si tedy zajistily postup do čtvrtfinále a dále se pak hrálo vyřazovacím systémem. Sedm švýcarských měst se tedy mohlo těšit na výkony fotbalistů z Uruguaje, NSR, Belgie, Anglie, Skotska, Francie, Rakouska, Turecka, Maďarska, Československa, Itálie, Jugoslávie, Mexika, Brazílie, Korejské republiky a především domácího Švýcarska.
Skupina 1
První skupina svedla dohromady výběry Brazílie, Jugoslávie, Francie a Mexika. Na úvod porazila Jugoslávie Francii 1:0, když jediná branka padla v patnácté minutě zápasu. Zato Brazilci, kteří měli ve svém kádru pouze dva fotbalisty ze stříbrného šampionátu 1950, doslova rozstříleli Mexiko 5:0. Dramatický zápas se šťastnou koncovkou sehráli Francouzi s Mexikem. Po padesáti minutách hry sice vedli reprezentanti země galského kohouta 2:0, Mexičané se však nevzdali a dokázali pět minut před koncem vyrovnat. Nakonec se ale radovali Francouzi, když rozhodující branku vsítili dvě minuty před koncem z pokutového kopu. Zápas mezi Brazílií a Jugoslávií, který skončil i po prodloužení 1:1 a zajistil tak oběma týmům postup do čtvrtfinále, byl považován za jeden z nejlepších na celém mistrovství.
Skupina 2
Ve druhé skupině bojovaly o postup do vyřazovací fáze šampionátu týmy Maďarska, NSR, Turecka a Korejské republiky. Fotbalisté Maďarska deklasovali oba své soupeře, nejprve Korejce 9:0 a potom reprezentanty NSR 8:3. Tehdy ještě Maďaři netušili, že se s Němci utkají ještě jednou a v mnohem důležitějším zápase. Jelikož v dalších zápasech porazila NSR Turecko 4:1 a Korejci podlehli Turkům 0:7, byly na druhém a třetím místě dva týmy se dvěma body. Fotbalisté NSR a Turecka tak museli sehrát ještě jedno utkání o postup do čtvrtfinále. Západní Němci zdolali Turky i ve druhém zápase, tentokrát 7:2 a spolu s Maďarskem se mohli těšit na čtvrtfinále.
Skupina 3
Československým fotbalistům přidělil los do třetí skupiny výběry Skotska, Rakouska a poslední mistry světa Uruguayce. Naše reprezentace ve Švýcarsku zcela propadla. V prvním zápase s Uruguají sice prohrála přijatelně 0:2, ale ve druhém utkání nás Rakušané rozstříleli 5:0. Českoslovenští fotbalisté se tak ze šampionátu vraceli bez vstřelené branky a se zjištěním, že tento tým prostě na světovou špičku neměl. Nedat branku se podařilo i Skotsku, které nejprve podlehlo Rakousku 0:1 a poté utrpělo debakl 0:7 od Uruguaje. O tom, že do čtvrtfinále postupuje Uruguay a Rakousko, bylo rozhodnuto už po dvou kolech, a tak se další zápasy už nehrály.
Skupina 4
V poslední základní skupině přidělil domácím Švýcarům los fotbalisty Anglie, Itálie a Belgie, tedy ryze evropská a také nejvyrovnanější skupina. Hned v prvním zápase překvapila hostitelská země celý svět, když porazila dvojnásobné mistry světa z Itálie 2:1. V zápase Anglie s Belgií byly zase k vidění střelecké hody. Angličané už vedli 3:1, ale do konce normální hrací doby Rudí ďáblové vyrovnali na 3:3. V prodloužení pak ještě každý z týmů přidal po brance a Albion tak přišel o jeden bod. Vše si však vynahradil ve druhém utkání, když porazil domácí Švýcary 2:0 a zajistil si tak postup do čtvrtfinále. Šanci na čtvrtfinále si na poslední chvíli zajistili Italové, když porazili Belgii 4:1. Squadra azzura a domácí Švýcaři tak měli po dvou bodech a museli se spolu ještě jednou utkat. Tentokrát také nikdo nepochyboval o vítězství Italů. Jenže domácí výběr dal do zápasu úplně vše a zvítězil ještě přesvědčivěji něž poprvé, tentokrát 4:1. Mezi posledních osm týmů šampionátu se tak probojovali domácí Švýcaři a Angličané.
Čtvrtfinále
Švýcaři se ve čtvrtfinále střetli s Rakouskem a 50 000 diváků v Lausanne pevně věřilo, že jejich tým půjde ještě dál. Vše tomu také nasvědčovalo, poněvadž už po devatenácti minutách vedlo Švýcarsko senzačně 3:0. Stalo se však málo vídané, v rozmezí od 25. do 34. minuty nastříleli Rakušané pět branek a Švýcaři se najednou psychicky sesypali. Do konce prvního dějství sice ještě domácí snížili na 4:5, ale ve druhé půli Rakušané už postup do semifinále nepustili. Navíc přidali ještě dvě branky a Švýcaři už jen jednu. Po divoké prohře 5:7 zůstaly domácím fanouškům jen oči pro pláč, ale i tak to byl velký úspěch švýcarského fotbalu.
Ve druhém čtvrtfinále bojovali Uruguayci o postup do semifinále s Anglií. V Basileji byli diváci svědky velmi pohledného utkání. Jihoameričané se dostali do vedení už v páté minutě, ale za jedenáct minut byl opět stav nerozhodný. Konec první a začátek druhé půle vyšel náramně Uruguaycům, když nejprve ve 39. minutě strhl vedení na jejich stranu Varela a ve 46. minutě zvýšil na 3:1 Schiaffino. Angličané vykřesali naději v 67. minutě, kdy snížil na 2:3 Finney. Avšak sen o semifinále Albionu vzala 78. minuta, kdy na konečných 4:2 upravil Ambrois.
Nádherný zápas vidělo 40 000 diváků v Bernu, kde se o postup mezi poslední čtyři týmy turnaje utkalo Maďarsko s Brazílií. Maďaři měli do utkání skvělý nástup, když díky své kombinační hře dokázali, během úvodních sedmi minut, vstřelit dvě branky. Brazilci od té chvíle přitvrdili hru, což ale platilo i o soupeři. V 18. minutě se podařilo Kanárkům snížit na 1:2, když se z pokutového kopu nemýlil Djalma Santos. V 60. minutě však kopali penaltu i Maďaři a tu proměnil Lantos. Za pět minut to zase bylo jen o gól a vše bylo stále otevřené. O postupu Maďarska nakonec rozhodla dvě minuty před koncem hlavička Sándora Kocsise. Brazilci porážku neunesli a rozpoutali po závěrečném hvizdu bitku s maďarskými hráči. Vlna nevole se snesla i do hlediště, kde musela udělat přítrž policie. Brazílie tak na svůj první titul mistrů světa musí stále čekat, ale nebude to už trvat dlouho...
V posledním čtvrtfinále mezi NSR a Jugoslávií byli mírnými favority právě fotbalisté z jihu Evropy. Ovšem ukázal se jistý jugoslávský komplex z Němců, kterého jsme byli svědky i v dalších letech. Jugoslávci podléhali příliš nervozitě a sebevědomí jim také nedodala vlastní branka z deváté minuty. Ve druhé půli se snažili o vyrovnání a byli také lepším týmem. Jenže nedařilo se jim proměňovat vyložené šance, a tak pět minut před koncem přišel trest v podobě druhé a rozhodující branky NSR.
Semifinále
Fotbalisté NSR, kteří nepatřili vůbec do okruhu favoritů na celkové vítězství, stáli najednou blízko finálové brány. V cestě jim stálo Rakousko, pro které bylo nakonec osudné vyčerpávající čtvrtfinále se Švýcarskem. Po první půli vedla NSR sice jen 1:0, ale ve druhém dějství spustila opravdovou kanonádu. Na pět německých branek dokázali Rakušané odpovědět jen jednou. Největší hvězdou zápasu a strůjcem postupu a vítězství 6:1 byl Fritz Walter.
Ve druhém semifinále čekal na maďarské fotbalisty další jihoamerický tým. Zatím co ve čtvrtfinále porazilo Maďarsko stříbrný tým z posledního šampionátu, teď na něj čekal obhájce titulu. Opět to bylo vynikající utkání s podobným průběhem. Maďaři se dostali do vedení už ve 13. minutě, kdy se trefil Czibor. Do přestávky sice už žádná branka nepadla, ale hned po ní zvýšil na 2:0 Hidegkuti. Uruguayci se však nevzdali, stále byla před nimi vidina nejen obhajoby zlata, ale i zisk třetího titulu mistrů světa. Sen přiblížil k realitě Juan Holberg, který nejprve v 75. minutě snížil na 1:2 a čtyři minuty před koncem normální hrací doby vyrovnal a vynutil si tak pro Uruguay prodloužení. I v nastaveném čase pokračoval fotbal s obrovským nasazením. O tom, že finále si po šestnácti letech zahraje opět Maďarsko, rozhodl nejlepší střelec šampionátu Sándor Kocsis, který vstřelil ve 111. a 116. minutě rozhodující branky zápasu. Jihoameričanům se tak po porážce 2:4 rozplynul sen o získání Zlaté Niké do trvalého vlastnictví.
O 3. místo
V zápase o bronzové medaile zbylo více morálních sil Rakušanům. Těsně před koncem byl sice stále těsný stav 2:1 pro Rakousko, ale veškeré spekulace odvrátil minutu před koncem nejlepší hráč zápasu Ernst Ocwirk. Rakušané tak po vítězství 3:1 získali svou první medaili z mistrovství světa, Jižní Amerika naopak zůstala bez cenného kovu. Může jí být ale útěchou, že zápasy Maďarska s Brazílií a Uruguají byly tehdy opravdovou ukázkou vrcholu světového fotbalu.
Finále
4. července 1954 se na stadionu Wankdorf v Bernu utkala o sošku Zlaté Niké mužstva NSR a Maďarska. Oba týmy se spolu utkaly už ve skupině, kde byli Němci deklasováni 8:3. Tentokrát to byl úplně jiný zápas, ale i přesto byly jasnými favority Maďaři. Do jejich sestavy se po zranění vrátil Ferencs Puskás, který naposledy hrál právě proti NSR ve skupině. Byl to ale předčasný návrat, což se ukázalo hned na začátku zápasu a poněvadž se tehdy ještě nemohlo střídat, museli Maďaři zbytek utkání dohrát i se zraněným Puskásem. Prvních osm minut ale maďarským fotbalistům žádné komplikace nepředpovídalo. Opět se jim podařil skvělý nástup do zápasu, když nejprve v 6. minutě otevřel skóre Ferencs Puskás a v 8. minutě zvýšil na 2:0 Zoltán Czibor. Němci však bojovali a hned za dvě minuty snížil na 1:2 Max Morlock. To nebylo stále vše, v 18. minutě bylo vyrovnáno, to se trefil Helmut Rahn a tento stav vydržel už dokonce prvního dějství. Nebyl to tak pohledný fotbal, jaký předváděli Maďaři s jihoamerickými týmy, finálový zápas spíše oplýval tvrdostí a bojovností. Reprezentanti Maďarska se snažili strhnout ve druhém poločase opět vedení na svou stranu, ale nešlo to. V německé brance se překonával Toni Turek, který za celý zápas zlikvidoval třináct vyložených šancí. Nakonec se stalo neskutečné skutkem. Šest minut před vypršením devadesáté minuty se po druhé v zápase trefil Helmut Rahn a senzace byla na světě. Tým, který ještě před čtrnácti dny dostal od Maďarska výprask 8:3, teď v mnohem důležitějším zápase stejný tým porazil 3:2 a stal se poprvé mistrem světa.
Fotbalisté Maďarska tak ani při své druhé účasti ve finále mistrovství světa na Zlatou Niké nedosáhli. Zatím co v roce 1938 se s Maďarskem nepočítalo, v roce 1954 bylo jednoznačně nejlepším týmem na světě. V nejdůležitějším zápase generace kolem Puskáse a Kocsise psychicky selhala a nedosáhla na vysněný vrchol. Takový je už fotbal...
MISTROVSTVÍ SVĚTA 1954 VE VÝSLEDCÍCH
Kvalifikace
Na MS 1954 se kvalifikovaly tyto týmy: Švýcarsko (pořadatel), Uruguay (obhájce titulu), NSR, Belgie, Anglie, Skotsko, Francie, Rakousko, Turecko, Maďarsko, Československo, Itálie, Jugoslávie, Mexiko, Brazílie, Korejská republika.
Finálový turnaj - Švýcarsko - 16. 6. až 4. 7. 1954
Mistr světa 1954: NSR
Nejlepší střelec: Sándor Kocsis (Maďarsko) - 11 gólů
Co jiného se stalo v roce 1954?
Narodil se John Travolta - americký filmový herec.
Televizní vysílání Československé televize přestalo být zkušební a stalo se pravidelným.
Armáda Československa zrušila Pomocné technické prapory (PTP), do kterých byli většinou na těžkou práci nasazováni odpůrci komunistického režimu.
V USA byla vydána první LP deska Elvise Presleyho: That's All Right Momma.
Ve městě Obninsk nedaleko Moskvy byla spuštěna první atomová elektrárna na světě. Její výkon dosahoval 5 MW.
Mezi Velkou Británií a Egyptem byla podepsána smlouva určující, že Suezský průplav náleží Egyptu.
Německo poprvé od druhé světové války mohlo znovuvyzbrojit svou armádu - směla mít 400.000 vojáků.
V Bostonu byla provedena první úspěšná transplantace ledviny. Dárce a příjemce ledviny byla dvojčata.
Mezi největší favority na zisk Zlaté Niké patřili bezpochyby Maďaři, kteří v té době svým stylem hry vládli fotbalovému světu. Na olympijských hrách v Helsinkách roku 1952 získali suverénně zlaté medaile a byli také prvním týmem, který dokázal porazit Anglii na její půdě. Tehdy v roce 1953 ve Wembley museli domácí skousnout porážku 3:6.
KVALIFIKACE
K účasti na pátém mistrovství světa obdržela FIFA 45 přihlášek, jedenáct týmů však do boje nakonec nezasáhlo. Jasnou účast na finálovém turnaji mělo pořadatelské Švýcarsko a obhájci titulu z roku 1950 Uruguayci. Bez boje pak postoupili i Maďaři, jimž vzdalo Polsko, zbylých 33 týmů si to rozdalo o postup na šampionát v kvalifikaci. Podle jednotlivých kontinentů byly přihlášené týmy rozděleny do třinácti skupin, ze kterých postupoval vždy vítěz. Výjimkou byla třetí kvalifikační skupina, složena z týmů z britských ostrovů, kde si postup zajistila dvě nejlepší mužstva. Poprvé v historii mistrovství světa měly kvalifikační boje jednotný a přehledný řád. Zápasy se neodehrály pouze v sedmé skupině, kde Maďarům odstoupilo Polsko.
Československo v kvalifikaci
Fotbalisté Československa bojovali o svou třetí účast na mistrovství světa v osmé kvalifikační skupině s Rumunskem a Bulharskem. První zápas ve skupině sehráli společně oba naši balkánští soupeři. V Bukurešti přehráli Rumuni Bulhary 3:1. Československý výběr odehrál své první utkání 14. června 1953 na Strahově proti Rumunsku a zvítězil 2:0, když obě branky padly ve druhé půli. Poté jsme se 6. září 1953 představili v Sofii proti Bulharsku a díky dvěma brankám Františka Vlka jsme získali důležité vítězství 2:1. Stejným rozdílem pak prohráli Bulhaři doma i s Rumunskem. Rozhodující zápas se pak hrál 25. října 1953 v Bukurešti. Jedinou branku vstřelil ve 38. minutě František Šafránek a Československo se mohlo těšit po šestnácti letech na účast na světovém šampionátu. Nic na tom už nezměnila bezgólová remíza z 8. listopadu 1953, kdy jsem na Tehelném poli uzavřeli kvalifikaci s Bulharskem. Po povedené kvalifikaci bylo od účasti na mistrovství světa obrovské očekávání, ve Švýcarsku však přišlo kruté vystřízlivění...
Ostatní kvalifikační skupiny
V první kvalifikační skupině si vedli suverénně reprezentanti Německé spolkové republiky (NSR), když za sebou nechaly fotbalisty Německé demokratické republiky (NDR) a Norska. Ze druhé skupiny si postup na šampionát vybojovali Belgičané, když dvakrát porazili bronzové medailisty z před čtyř let Švédy a ztratili pouze bod za remízu s Finskem. Jak již bylo řečeno, třetí kvalifikační skupina byla soubojem týmů z britských ostrovů. Podle předpokladů si postup vybojovali Angličané a Skotové. Čtvrtou skupinu vyhráli před Irskem a Lucemburskem bez ztráty bodu Francouzi. V páté skupině si bez problémů poradili Rakušané s Portugalci. Šestá kvalifikační skupina však přinesla překvapení v podobě vyřazení Španělska Tureckem. Každý z týmů vyhrál po jednom utkání a musel rozhodnout zápas hraný na neutrální půdě v Římě. Utkání skončilo nerozhodně 2:2 a o tom, že na šampionát se podívají Turci, rozhodl los, věc v dnešní době nemyslitelná. Postup z deváté skupiny si ve dvojzápase s Egyptem bez problému uhráli Italové. Desátá skupina patřila Jugoslávcům, ti ji bez ztráty bodu vyhráli a nechali za sebou Řecko a Izrael. V jedenácté skupině se utkaly týmy Mexika, USA a Haiti. Mexičané vyhráli všechna utkání a mohli se těšit na svou premiérovou účast na mistrovství světa na evropském kontinentu. Z dvanácté skupiny si vybojovali postup fotbalisté Brazílie, když dvakrát porazili Paraguay i Chile. Poslední skupina byla soubojem dvou asijských týmů. V prvním utkání zvítězila Korejská republika nad Japonskem 5:1 a ve druhém souboji ji stačila k postupu na světový šampionát remíza 2:2.
FINÁLOVÝ TURNAJ
Na páté mistrovství světa se kvalifikovalo šestnáct týmů a všechny se ho také zúčastnily. Šestnáctka vyvolených byla rozdělena do čtyř čtyřčlenných skupin, ve kterých odehrál každý výběr pouze dvě utkání. Pokud však na postupovém místě byla dvě mužstva se stejným počtem bodů, rozhodovalo o postupu do čtvrtfinále dodatečné utkání. Tedy poněkud podivný systém, který nebyl naštěstí do dalších let zachován. Dva nejlepší týmy ze všech skupin si tedy zajistily postup do čtvrtfinále a dále se pak hrálo vyřazovacím systémem. Sedm švýcarských měst se tedy mohlo těšit na výkony fotbalistů z Uruguaje, NSR, Belgie, Anglie, Skotska, Francie, Rakouska, Turecka, Maďarska, Československa, Itálie, Jugoslávie, Mexika, Brazílie, Korejské republiky a především domácího Švýcarska.
Skupina 1
První skupina svedla dohromady výběry Brazílie, Jugoslávie, Francie a Mexika. Na úvod porazila Jugoslávie Francii 1:0, když jediná branka padla v patnácté minutě zápasu. Zato Brazilci, kteří měli ve svém kádru pouze dva fotbalisty ze stříbrného šampionátu 1950, doslova rozstříleli Mexiko 5:0. Dramatický zápas se šťastnou koncovkou sehráli Francouzi s Mexikem. Po padesáti minutách hry sice vedli reprezentanti země galského kohouta 2:0, Mexičané se však nevzdali a dokázali pět minut před koncem vyrovnat. Nakonec se ale radovali Francouzi, když rozhodující branku vsítili dvě minuty před koncem z pokutového kopu. Zápas mezi Brazílií a Jugoslávií, který skončil i po prodloužení 1:1 a zajistil tak oběma týmům postup do čtvrtfinále, byl považován za jeden z nejlepších na celém mistrovství.
Skupina 2
Ve druhé skupině bojovaly o postup do vyřazovací fáze šampionátu týmy Maďarska, NSR, Turecka a Korejské republiky. Fotbalisté Maďarska deklasovali oba své soupeře, nejprve Korejce 9:0 a potom reprezentanty NSR 8:3. Tehdy ještě Maďaři netušili, že se s Němci utkají ještě jednou a v mnohem důležitějším zápase. Jelikož v dalších zápasech porazila NSR Turecko 4:1 a Korejci podlehli Turkům 0:7, byly na druhém a třetím místě dva týmy se dvěma body. Fotbalisté NSR a Turecka tak museli sehrát ještě jedno utkání o postup do čtvrtfinále. Západní Němci zdolali Turky i ve druhém zápase, tentokrát 7:2 a spolu s Maďarskem se mohli těšit na čtvrtfinále.
Skupina 3
Československým fotbalistům přidělil los do třetí skupiny výběry Skotska, Rakouska a poslední mistry světa Uruguayce. Naše reprezentace ve Švýcarsku zcela propadla. V prvním zápase s Uruguají sice prohrála přijatelně 0:2, ale ve druhém utkání nás Rakušané rozstříleli 5:0. Českoslovenští fotbalisté se tak ze šampionátu vraceli bez vstřelené branky a se zjištěním, že tento tým prostě na světovou špičku neměl. Nedat branku se podařilo i Skotsku, které nejprve podlehlo Rakousku 0:1 a poté utrpělo debakl 0:7 od Uruguaje. O tom, že do čtvrtfinále postupuje Uruguay a Rakousko, bylo rozhodnuto už po dvou kolech, a tak se další zápasy už nehrály.
Skupina 4
V poslední základní skupině přidělil domácím Švýcarům los fotbalisty Anglie, Itálie a Belgie, tedy ryze evropská a také nejvyrovnanější skupina. Hned v prvním zápase překvapila hostitelská země celý svět, když porazila dvojnásobné mistry světa z Itálie 2:1. V zápase Anglie s Belgií byly zase k vidění střelecké hody. Angličané už vedli 3:1, ale do konce normální hrací doby Rudí ďáblové vyrovnali na 3:3. V prodloužení pak ještě každý z týmů přidal po brance a Albion tak přišel o jeden bod. Vše si však vynahradil ve druhém utkání, když porazil domácí Švýcary 2:0 a zajistil si tak postup do čtvrtfinále. Šanci na čtvrtfinále si na poslední chvíli zajistili Italové, když porazili Belgii 4:1. Squadra azzura a domácí Švýcaři tak měli po dvou bodech a museli se spolu ještě jednou utkat. Tentokrát také nikdo nepochyboval o vítězství Italů. Jenže domácí výběr dal do zápasu úplně vše a zvítězil ještě přesvědčivěji něž poprvé, tentokrát 4:1. Mezi posledních osm týmů šampionátu se tak probojovali domácí Švýcaři a Angličané.
Čtvrtfinále
Švýcaři se ve čtvrtfinále střetli s Rakouskem a 50 000 diváků v Lausanne pevně věřilo, že jejich tým půjde ještě dál. Vše tomu také nasvědčovalo, poněvadž už po devatenácti minutách vedlo Švýcarsko senzačně 3:0. Stalo se však málo vídané, v rozmezí od 25. do 34. minuty nastříleli Rakušané pět branek a Švýcaři se najednou psychicky sesypali. Do konce prvního dějství sice ještě domácí snížili na 4:5, ale ve druhé půli Rakušané už postup do semifinále nepustili. Navíc přidali ještě dvě branky a Švýcaři už jen jednu. Po divoké prohře 5:7 zůstaly domácím fanouškům jen oči pro pláč, ale i tak to byl velký úspěch švýcarského fotbalu.
Ve druhém čtvrtfinále bojovali Uruguayci o postup do semifinále s Anglií. V Basileji byli diváci svědky velmi pohledného utkání. Jihoameričané se dostali do vedení už v páté minutě, ale za jedenáct minut byl opět stav nerozhodný. Konec první a začátek druhé půle vyšel náramně Uruguaycům, když nejprve ve 39. minutě strhl vedení na jejich stranu Varela a ve 46. minutě zvýšil na 3:1 Schiaffino. Angličané vykřesali naději v 67. minutě, kdy snížil na 2:3 Finney. Avšak sen o semifinále Albionu vzala 78. minuta, kdy na konečných 4:2 upravil Ambrois.
Nádherný zápas vidělo 40 000 diváků v Bernu, kde se o postup mezi poslední čtyři týmy turnaje utkalo Maďarsko s Brazílií. Maďaři měli do utkání skvělý nástup, když díky své kombinační hře dokázali, během úvodních sedmi minut, vstřelit dvě branky. Brazilci od té chvíle přitvrdili hru, což ale platilo i o soupeři. V 18. minutě se podařilo Kanárkům snížit na 1:2, když se z pokutového kopu nemýlil Djalma Santos. V 60. minutě však kopali penaltu i Maďaři a tu proměnil Lantos. Za pět minut to zase bylo jen o gól a vše bylo stále otevřené. O postupu Maďarska nakonec rozhodla dvě minuty před koncem hlavička Sándora Kocsise. Brazilci porážku neunesli a rozpoutali po závěrečném hvizdu bitku s maďarskými hráči. Vlna nevole se snesla i do hlediště, kde musela udělat přítrž policie. Brazílie tak na svůj první titul mistrů světa musí stále čekat, ale nebude to už trvat dlouho...
V posledním čtvrtfinále mezi NSR a Jugoslávií byli mírnými favority právě fotbalisté z jihu Evropy. Ovšem ukázal se jistý jugoslávský komplex z Němců, kterého jsme byli svědky i v dalších letech. Jugoslávci podléhali příliš nervozitě a sebevědomí jim také nedodala vlastní branka z deváté minuty. Ve druhé půli se snažili o vyrovnání a byli také lepším týmem. Jenže nedařilo se jim proměňovat vyložené šance, a tak pět minut před koncem přišel trest v podobě druhé a rozhodující branky NSR.
Semifinále
Fotbalisté NSR, kteří nepatřili vůbec do okruhu favoritů na celkové vítězství, stáli najednou blízko finálové brány. V cestě jim stálo Rakousko, pro které bylo nakonec osudné vyčerpávající čtvrtfinále se Švýcarskem. Po první půli vedla NSR sice jen 1:0, ale ve druhém dějství spustila opravdovou kanonádu. Na pět německých branek dokázali Rakušané odpovědět jen jednou. Největší hvězdou zápasu a strůjcem postupu a vítězství 6:1 byl Fritz Walter.
Ve druhém semifinále čekal na maďarské fotbalisty další jihoamerický tým. Zatím co ve čtvrtfinále porazilo Maďarsko stříbrný tým z posledního šampionátu, teď na něj čekal obhájce titulu. Opět to bylo vynikající utkání s podobným průběhem. Maďaři se dostali do vedení už ve 13. minutě, kdy se trefil Czibor. Do přestávky sice už žádná branka nepadla, ale hned po ní zvýšil na 2:0 Hidegkuti. Uruguayci se však nevzdali, stále byla před nimi vidina nejen obhajoby zlata, ale i zisk třetího titulu mistrů světa. Sen přiblížil k realitě Juan Holberg, který nejprve v 75. minutě snížil na 1:2 a čtyři minuty před koncem normální hrací doby vyrovnal a vynutil si tak pro Uruguay prodloužení. I v nastaveném čase pokračoval fotbal s obrovským nasazením. O tom, že finále si po šestnácti letech zahraje opět Maďarsko, rozhodl nejlepší střelec šampionátu Sándor Kocsis, který vstřelil ve 111. a 116. minutě rozhodující branky zápasu. Jihoameričanům se tak po porážce 2:4 rozplynul sen o získání Zlaté Niké do trvalého vlastnictví.
O 3. místo
V zápase o bronzové medaile zbylo více morálních sil Rakušanům. Těsně před koncem byl sice stále těsný stav 2:1 pro Rakousko, ale veškeré spekulace odvrátil minutu před koncem nejlepší hráč zápasu Ernst Ocwirk. Rakušané tak po vítězství 3:1 získali svou první medaili z mistrovství světa, Jižní Amerika naopak zůstala bez cenného kovu. Může jí být ale útěchou, že zápasy Maďarska s Brazílií a Uruguají byly tehdy opravdovou ukázkou vrcholu světového fotbalu.
Finále
4. července 1954 se na stadionu Wankdorf v Bernu utkala o sošku Zlaté Niké mužstva NSR a Maďarska. Oba týmy se spolu utkaly už ve skupině, kde byli Němci deklasováni 8:3. Tentokrát to byl úplně jiný zápas, ale i přesto byly jasnými favority Maďaři. Do jejich sestavy se po zranění vrátil Ferencs Puskás, který naposledy hrál právě proti NSR ve skupině. Byl to ale předčasný návrat, což se ukázalo hned na začátku zápasu a poněvadž se tehdy ještě nemohlo střídat, museli Maďaři zbytek utkání dohrát i se zraněným Puskásem. Prvních osm minut ale maďarským fotbalistům žádné komplikace nepředpovídalo. Opět se jim podařil skvělý nástup do zápasu, když nejprve v 6. minutě otevřel skóre Ferencs Puskás a v 8. minutě zvýšil na 2:0 Zoltán Czibor. Němci však bojovali a hned za dvě minuty snížil na 1:2 Max Morlock. To nebylo stále vše, v 18. minutě bylo vyrovnáno, to se trefil Helmut Rahn a tento stav vydržel už dokonce prvního dějství. Nebyl to tak pohledný fotbal, jaký předváděli Maďaři s jihoamerickými týmy, finálový zápas spíše oplýval tvrdostí a bojovností. Reprezentanti Maďarska se snažili strhnout ve druhém poločase opět vedení na svou stranu, ale nešlo to. V německé brance se překonával Toni Turek, který za celý zápas zlikvidoval třináct vyložených šancí. Nakonec se stalo neskutečné skutkem. Šest minut před vypršením devadesáté minuty se po druhé v zápase trefil Helmut Rahn a senzace byla na světě. Tým, který ještě před čtrnácti dny dostal od Maďarska výprask 8:3, teď v mnohem důležitějším zápase stejný tým porazil 3:2 a stal se poprvé mistrem světa.
Fotbalisté Maďarska tak ani při své druhé účasti ve finále mistrovství světa na Zlatou Niké nedosáhli. Zatím co v roce 1938 se s Maďarskem nepočítalo, v roce 1954 bylo jednoznačně nejlepším týmem na světě. V nejdůležitějším zápase generace kolem Puskáse a Kocsise psychicky selhala a nedosáhla na vysněný vrchol. Takový je už fotbal...
MISTROVSTVÍ SVĚTA 1954 VE VÝSLEDCÍCH
Kvalifikace
| Skupina 1 | ||
| Norsko - NDR | 2:3 | 0:0 |
| Norsko - NSR | 1:1 | 1:5 |
| NSR - NDR | 3:0 | 3:1 |
| 1. NSR | 4 | 3 - 1 - 0 | 12:3 | 7 |
| 2. NDR | 4 | 1 - 1 - 2 | 4:8 | 3 |
| 3. Norsko | 4 | 0 - 2 - 2 | 4:9 | 2 |
| Skupina 2 | ||
| Finsko - Belgie | 2:4 | 2:2 |
| Švédsko - Belgie | 2:3 | 0:2 |
| Finsko - Švédsko | 3:3 | 0:4 |
| 1. Belgie | 4 | 3 - 1 - 0 | 11:6 | 7 |
| 2. Švédsko | 4 | 1 - 1 - 2 | 9:8 | 3 |
| 3. Finsko | 4 | 0 - 2 - 2 | 7:13 | 2 |
| Skupina 3 | |
| Severní Irsko - Skotsko | 1:3 |
| Wales - Anglie | 1:4 |
| Skotsko - Wales | 3:3 |
| Anglie - Severní Irsko | 3:1 |
| Wales - Severní Irsko | 1:2 |
| Skotsko - Anglie | 2:4 |
| 1. Anglie | 3 | 3 - 0 - 0 | 11:4 | 6 |
| 2. Skotsko | 3 | 1 - 1 - 1 | 8:8 | 3 |
| 3. Severní Irsko | 3 | 1 - 0 - 2 | 4:7 | 2 |
| 4. Wales | 3 | 0 - 1 - 2 | 5:9 | 1 |
| Skupina 4 | ||
| Lucembursko - Francie | 1:6 | 0:8 |
| Irsko - Francie | 3:5 | 0:1 |
| Irsko - Lucembursko | 4:0 | 1:0 |
| 1. Francie | 4 | 4 - 0 - 0 | 20:4 | 8 |
| 2. Irsko | 4 | 2 - 0 - 2 | 8:6 | 4 |
| 3. Lucembursko | 4 | 0 - 0 - 4 | 1:19 | 0 |
| Skupina 5 | ||
| Rakousko - Portugalsko | 9:1 | 0:0 |
| 1. Rakousko | 2 | 1 - 1 - 0 | 9:1 | 3 |
| 2. Portugalsko | 2 | 0 - 1 - 1 | 1:9 | 1 |
| Skupina 6 | ||
| Španělsko - Turecko | 4:1 | 0:1 |
| 1.-2. Španělsko | 2 | 1 - 0 - 1 | 4:2 | 2 |
| 1.-2. Turecko | 2 | 1 - 0 - 1 | 2:4 | 2 |
| Rozhodující utkání o postup na MS | |
| Turecko - Španělsko | 2:2, losem postoupilo Turecko |
| Skupina 7 | |
| Maďarsko | (postoupilo bez boje) |
| Polsko | (odstoupilo) |
| Skupina 8 | ||
| Rumunsko - Bulharsko | 3:1 | 2:1 |
| Československo - Rumunsko | 2:0 | 1:0 |
| Bulharsko - Československo | 1:2 | 0:0 |
| 1. Československo | 4 | 3 - 1 - 0 | 5:1 | 7 |
| 2. Rumunsko | 4 | 2 - 0 - 2 | 5:5 | 4 |
| 3. Bulharsko | 4 | 0 - 1 - 3 | 3:7 | 1 |
| Skupina 9 | ||
| Egypt - Itálie | 1:2 | 1:5 |
| 1. Itálie | 2 | 2 - 0 - 0 | 7:2 | 4 |
| 2. Egypt | 2 | 0 - 0 - 2 | 2:7 | 0 |
| Skupina 10 | ||
| Jugoslávie - Řecko | 1:0 | 1:0 |
| Řecko - Izrael | 1:0 | 2:0 |
| Jugoslávie - Izrael | 1:0 | 1:0 |
| 1. Jugoslávie | 4 | 4 - 0 - 0 | 4:0 | 8 |
| 2. Řecko | 4 | 2 - 0 - 2 | 3:2 | 4 |
| 3. Izrael | 4 | 0 - 0 - 4 | 0:5 | 0 |
| Skupina 11 | ||
| Mexiko - Haiti | 8:0 | 4:0 |
| Mexiko - USA | 4:0 | 3:1 |
| USA - Haiti | 3:2 | 3:0 |
| 1. Mexiko | 4 | 4 - 0 - 0 | 19:1 | 8 |
| 2. USA | 4 | 2 - 0 - 2 | 7:9 | 4 |
| 3. Haiti | 4 | 0 - 0 - 4 | 2:18 | 0 |
| Skupina 12 | ||
| Paraguay - Chile | 4:0 | 3:1 |
| Chile - Brazílie | 0:2 | 0:1 |
| Paraguay - Brazílie | 0:1 | 1:4 |
| 1. Brazílie | 4 | 4 - 0 - 0 | 8:1 | 8 |
| 2. Paraguay | 4 | 2 - 0 - 2 | 8:6 | 4 |
| 3. Chile | 4 | 0 - 0 - 4 | 1:10 | 0 |
| Skupina 13 | ||
| Japonsko - Korejská republika | 1:5 | 2:2 |
| 1. Korejská republika | 2 | 1 - 1 - 0 | 7:3 | 3 |
| 2. Japonsko | 2 | 0 - 1 - 1 | 3:7 | 1 |
Na MS 1954 se kvalifikovaly tyto týmy: Švýcarsko (pořadatel), Uruguay (obhájce titulu), NSR, Belgie, Anglie, Skotsko, Francie, Rakousko, Turecko, Maďarsko, Československo, Itálie, Jugoslávie, Mexiko, Brazílie, Korejská republika.
Finálový turnaj - Švýcarsko - 16. 6. až 4. 7. 1954
| Skupina 1 | |
| Jugoslávie - Francie | 1:0 |
| Brazílie - Mexiko | 5:0 |
| Brazílie - Jugoslávie | 1:1 po prodloužení |
| Francie - Mexiko | 3:2 |
| 1. Brazílie | 2 | 1 - 1 - 0 | 6:1 | 3 |
| 2. Jugoslávie | 2 | 1 - 1 - 0 | 2:1 | 3 |
| 3. Francie | 2 | 1 - 0 - 1 | 3:3 | 2 |
| 4. Mexiko | 2 | 0 - 0 - 2 | 2:8 | 0 |
| Skupina 2 | |
| NSR - Turecko | 4:1 |
| Maďarsko - Korejská republika | 9:0 |
| Maďarsko - NSR | 8:3 |
| Turecko - Korejská republika | 7:0 |
| 1. Maďarsko | 2 | 2 - 0 - 0 | 17:3 | 4 |
| 2.-3. Turecko | 2 | 1 - 0 - 1 | 8:4 | 2 |
| 2.-3. NSR | 2 | 1 - 0 - 1 | 7:9 | 2 |
| 4. Korejská republika | 2 | 0 - 0 - 2 | 0:16 | 0 |
| Rozhodující utkání | |
| NSR - Turecko | 7:2 |
| Skupina 3 | |
| Uruguay - Československo | 2:0 |
| Rakousko -Skotsko | 1:0 |
| Uruguay - Skotsko | 7:0 |
| Rakousko - Československo | 5:0 |
| 1. Uruguay | 2 | 2 - 0 - 0 | 9:0 | 4 |
| 2. Rakousko | 2 | 2 - 0 - 0 | 6:0 | 4 |
| 3. Československo | 2 | 0 - 0 - 2 | 0:7 | 0 |
| 4. Skotsko | 2 | 0 - 0 - 2 | 0:8 | 0 |
| Skupina 4 | |
| Švýcarsko - Itálie | 2:1 |
| Anglie - Belgie | 4:4 po prodloužení |
| Itálie - Belgie | 4:1 |
| Anglie - Švýcarsko | 2:0 |
| 1. Anglie | 2 | 1 - 1 - 0 | 6:4 | 3 |
| 2.-3. Itálie | 2 | 1 - 0 - 1 | 5:3 | 2 |
| 2.-3. Švýcarsko | 2 | 1 - 0 - 1 | 2:3 | 2 |
| 4. Belgie | 2 | 0 - 1 - 1 | 5:8 | 1 |
| Rozhodující utkání | |
| Švýcarsko - Itálie | 4:1 |
| Čtvrtfinále | |
| Rakousko - Švýcarsko | 7:5 |
| Uruguay - Anglie | 4:2 |
| Maďarsko - Brazílie | 4:2 |
| NSR - Jugoslávie | 2:0 |
| Semifinále | |
| Maďarsko - Uruguay | 4:2 po prodloužení |
| NSR - Rakousko | 6:1 |
| O 3. místo | |
| Rakousko - Uruguay | 3:1 |
| Finále | |
| NSR - Maďarsko | 3:2 |
Mistr světa 1954: NSR
Nejlepší střelec: Sándor Kocsis (Maďarsko) - 11 gólů
Co jiného se stalo v roce 1954?
Narodil se John Travolta - americký filmový herec.
Televizní vysílání Československé televize přestalo být zkušební a stalo se pravidelným.
Armáda Československa zrušila Pomocné technické prapory (PTP), do kterých byli většinou na těžkou práci nasazováni odpůrci komunistického režimu.
V USA byla vydána první LP deska Elvise Presleyho: That's All Right Momma.
Ve městě Obninsk nedaleko Moskvy byla spuštěna první atomová elektrárna na světě. Její výkon dosahoval 5 MW.
Mezi Velkou Británií a Egyptem byla podepsána smlouva určující, že Suezský průplav náleží Egyptu.
Německo poprvé od druhé světové války mohlo znovuvyzbrojit svou armádu - směla mít 400.000 vojáků.
V Bostonu byla provedena první úspěšná transplantace ledviny. Dárce a příjemce ledviny byla dvojčata.
Komentáře (0)
Přidat komentářSledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele