HISTORIE JEDNÉ HYSTERIE

Severní a střední Amerika, ostrovy v Karibském moři. To je CONCACAF, to jsou tři jistí postupující na MS 2006. Ale hlavně je to nikdy nekončící fotbalové šílenství. A tak se pojďme podívat na aktuální situaci ve skupinách a na 11 dní s fotbalem v zemi, kde se fotbal jí, pije a dýchá, v Hondurasu! Kdo nezažil, neuvěří!

Hrát fotbal v období hurikánů je hloupost. Fouká to pořádně, vody po kolena a mnohdy o hodně výš. "Francés" nedovolil souboj Mexiko - Sv. Vincent, "Iván" zase Sv. Kryštof - Sv. Vincent. Vzhledem k mexické účasti na OH v Aténách se neuskutečnil zápas Mexiko - Sv. Kryštof. A tak se tato skupina bude hrát na pokračování, v termínech zatím nejasných. Tým ze země Aztéků je ale jasným favoritem, vlastně se hraje jen o druhé postupové místo. A ani o to zřejmě ne, bude patřit reprezentaci Trinidadu a Tobaga.

Tato severní část amerického kontinentu má vůbec kvalifikaci pěkně komplikovanou. Nejprve se hrálo ve dvojicích, zejména ostrovní státy, vítězové nastoupili proti nalosovaným do druhého kola a ti, kdo v něm vyhráli, vytvořili tři skupiny po čtyřech účastnících. První dva postupují do šestičlenného finále, z nějž trojice nejlepších pojede do Německa a na čtvrtého v pořadí čeká jeden z asijské kvalifikace. Cesta tedy dlouhá, předlouhá.

A jak vypadá situace po 3. kole? Ve skupině C Mexiko venku porazilo Trinidad a Tobago 3:1 a připsalo si první body. Trinidad ale skupinu vede, protože ve dvou předešlých utkáních nezaváhal. Další dva celky hrály jediný zápas a mají nula bodů. Tady je situace tedy jasná.

Ve skupině A reprezentanti USA neprohráli ani ve třetím souboji, ale do spokojenosti mají daleko. Na Jamajce vyrovnávali v minutě osmaosmdesáté, v Panamě dokonce ještě o dvě minuty později. Doma se Salvadorem se jim podařilo vyhrát 2:0, ale soupeř má právo cítit se poškozen řadou chybných výroků rozhodčího. Překvapením je Panama, která vyhrála na Jamajce, remizovala s USA a prohrála jen v Salvadoru. Pro ten to zase bylo jediné vítězství, protože si ve středu nedokázal poradit doma s Jamajkou. A tak vedou USA (5), před Jamajkou a Panamou (4), Salvador je poslední (3).


Američané vyrovnali v Panamě...

Ve skupině B kraluje Guatemala. To, že vyhraje v Kanadě, se dalo čekat, tři body doma s Kostarikou se zdály jako sen a neprohrát v Hondurasu je bombou! Guatemala vedla 2:0, ale ve 2. poločase útočila na polovinu, která se více podobala bazénu a kontrolovat míč bylo velice obtížné. Honduras naopak využil oné sušší části hřiště k vyrovnání a moc nechybělo a body mohly zůstat doma všechny. V 1. kole "catrachos" deklasovali Kostariku na její půdě (5:2), aby si později přivezli bod z Kanady. Favorit skupiny, ono "středoamerické Švýcarsko", jak se zde Kostarice vzhledem k nepoměrně lepší ekonomické situaci říká, se ve středu "zapotil" v zápase s Kanadou a konečně si zapsal do tabulky první body. Vede tedy Guatemala (7), Honduras je na druhém místě (5), následuje Kostarika (3), poslední Kanada (1). Chybí odvety, říjnové dvoukolo (9. a 13.), a 17. listopadu bude jasno.

Podívejme se nyní na fotbalové šílenství v podání téměř 7 miliónů obyvatel Hondurasu. Je tomu tak, jelikož tady se o fotbal zajímá opravdu každý, počínaje prezidentem a konče negramotnou vesničankou, od dřevěné kolébky až po stejně dřevěnou truhlu posledního odpočinku. Po vítězství v Kostarice se slavilo až do rána. Všichni toužili pokořit favorita, ale málokdo byl 100% přesvědčen. Noviny, televize a rádio již týden před zápasem uveřejňovaly poslední novinky od zpravodajů, kteří byli na místě činu. Jaká je tráva, jaká je cesta na stadión, kdo co říká a jak to myslí. Hodiny a hodiny debat ve sdělovacích prostředcích. Vše pod heslem "Catrachos al Mundial" (Honduras na Mistrovství světa)! V den utkání všechny hotely, ale i obchodní centra, sportovní haly, bary, restaurace instalovaly projekční plátna, obří obrazovky. Pivovary, jediné a tudíž monopolní, zahájily obrovskou kampaň, a tak vstup za 299,- lempiras, což je zdejší měna, v přepočtu asi 16 dolarů, dával právo vypít za tři hodiny tolik piva, co se do koho vejde, k tomu nějaké ty jednohubky, ale hlavně vidět fotbal! Jinde zase bylo vstupenkou zakoupení šesti piv. Fotbal se točí vůbec okolo tohoto nápoje a zejména značky SALVA VIDA. Přeloženo "záchranný pás", nebo ZÁCHRANA ŽIVOTA!

Od rána byli vidět na ulicích stovky lidí v dresu Hondurasu, modrobílé čepice s kšiltem jako doplněk, sem tam i obličej pomalován ve stejných barvách. Vlajky a vlaječky na autech, v oknech, na stolech v kancelářích, bankách, pultech obchodů. Rozhlasové stanice a televizní kanály přenášely živě snad jediné: "Dobrý den, kolik skončí podle vás dnešní zápas a kdo dá branky Hondurasu?!" Noviny vyšly se šestnáctistránkovou přílohou, desítky barevných fotografií, rozhovory, názory a hlavně znovu to samé: jak to dopadne, co říká pan prezident a jeho choť, jak to tipují ministři a poslanci, taxikáři a studenti, policajti a vojáci... Dvě hodiny před začátkem utkání je všude, kde se bude fotbal přenášet, plno, ulice se vylidňují, aby ve chvíli zahajovacího hvizdu definitivně zely prázdnotou. Rozhlasové stanice HRN, Rádio América a CNSS vysílají přímo z Kostariky, ostatní jen hudbu ze záznamu.

TVC Canal 5 má v tuto chvíli stoprocentní sledovanost, zpravodajské pořady byly přesunuty na jinou hodinu, další kanály dávají staré filmy nebo telenovely, nikdo se stejně na ně nedívá. Po skončení zápasu začíná karneval. Auta krouží po hlavních bulvárech, klaksony, muzika, řev, modrobílý svět... V televizi se do omrzení opakují záběry branek Hondurasu, diskutuje a debatuje, v rozhlase se slyší jen slovo fotbal, tisíce lidí volají a chtějí vyslovit svůj názor. Všichni jsou již v Německu, porazili jsme Kostariku, nikdo na nás nemá. Amádo, David, Tyson, Pavón a další jsou hrdiny této země.


Vyhráli jsme, hurá do ulic...

Po Kostarice se jede do Kanady a vše začíná nanovo. Hloupost, nezačíná! Ono to totiž nikdy neskončilo! Štáby televizních a rozhlasových pracovníků, novinářů, se jen přesunuly na sever kontinentu a stěžují si na obrovskou zimu, 10 stupňů Celsia, kroutí hlavou, že se tam nikdo o fotbal nezajímá a po zápase ligy amerického fotbalu jim nikdo z odcházejících fanoušků nedokázal odpovědět na otázku, co očekávají od zápasu Kanada - Honduras. Nikdo o něm nevěděl, mnozí se dokonce ptali, cože to je za sport, onen fotbal, kopaná...

Honduras vyrovnává z penalty dvě minuty před koncem, televizní komentátor řve do ochraptění "Gól de mi país, Amádo, te ama Honduras!", Branka mé země, Amádo, Honduras Tě miluje... Bary narvané, ulice plné aut, nadšení, 4 body ze dvou zápasů venku, fantastické..., a druhý den se zdražuje benzín! Ale koho to zajímá, jsme skoro na mistrovství světa!!

Honduras čeká na další zápas, středa 8. září, proti Guatemale. Za normálních okolností jasná záležitost, ale pozor! "Chapines" vedou skupinu bez ztráty bodu a jejich trenérem je Ramón "El primitivo" Maradiaga, a to je jeden z nás, vedl Honduras v kvalifikaci na poslední světový šampionát, zná náš fotbal na 100%, současní trenéři reprezentace byli jeho asistenty... Fuj, je to zrádce! Vyskytují se názory jako "je-li dobrý Hondureňo, tak nepovede Guatemalu v tomto zápase, neprozradí jim jak na nás..."

V novinách se objevují celostránkové reportáže bohatě doprovázené fotografiemi o tom, jak zápas v Kanadě prožívala matka střelce jediné branky, jak se fandilo v domě Davida Suaza, kde se sešla celá rodina, 15 fotek, jak fandil pan prezident a jeho drahá polovička... Šílenství pokračuje! Starosta hlavního města a kandidát na prezidenta republiky ve volbách 2005 vydává prohlášení, ve kterém ostře kritizuje rozhodnutí vedení fotbalového svazu hrát všechny zápasy na severu země v San Pedro Sula a říká, že se jedná o urážku obyvatel Tegucigalpy a je to práce prezidenta kongresu, který je jeho soupeřem v boji o volební vítězství. A znovu to samé - kolik vyhrajeme, kdo dá góly, a pivo a pivo... a prší!


Tady se má hrát fotbal? Nebo vodní pólo?

Hřiště je pod vodou, blesk zasáhne přenosovou stanici televizního signálu, Guatemala chce odložit zápas, ale my víme dobře proč, chybí jim tři hráči ze základu, lumpové... Se 40minutovým zpožděním utkání začíná, balón se v loužích topí, první branka, pak druhá, stejný komentátor, který tvrdil, že hrát se musí, nyní vykřikuje, že se nikdy nemělo dovolit zahájení tohoto zápasu v těchto podmínkách, protože jsme technický tým a terén nám nevyhovuje, a gól a ještě jeden a je vyrovnáno, přeci jen ta pravá polovina hrací plochy trochu vyschla, a tak jsme se prosadili...


Kompromis – hrál se vodní fotbal...

Co dodat závěrem? Fotbal je nejkrásnější sport na světě! Jen se to nesmí moc přehánět...