Häberliho mise v Servette, ale už bez Weilera: Zrušit samoobsluhu s mladými hráči

Po skončení tříapůlletého angažmá u estonské reprezentace se Thomas Häberli znovu vydal na klubovou dráhu a na začátku minulé sezony zakotvil v Servette. V obsáhlém rozhovoru pro švýcarský deník Blick potvrdil, že hodlá v Ženevě působit co možná nejdéle. S entuziasmem popisuje svou vizi, vztah s Reném Weilerem i důležitost mládeže pro budoucnost klubu.

V létě roku 2024, po konci angažmá v Pobaltí, přemítal Thomas Häberli o své budoucnosti. Barvitě vzpomínal na dny po odchodu z Tallinnu. "Ptal jsem se sám sebe, jestli mám zůstat, jestli chci odejít, co se teď v mém životě stane," popisoval. Pak zazvonil telefon a na druhém konci se ozval René Weiler. Překvapivě mu nabídl, aby ho nahradil na lavičce Servette. "Samozřejmě jsem nečekal, že to bude on. Oslovil mě jako úspěšný trenér a zeptal se, jestli ho nechci nahradit. Bylo to velmi zvláštní," překvapilo ho.

Přestože byl Weiler krátce předtím oslavován za triumf ve Švýcarském poháru, rozhodl se přejít do role sportovního ředitele. Häberli jeho nabídku na každý pád přijal a okamžitě se ponořil do nové výzvy. A o vztahu s Weilerem mluvil v superlativech: "Rozumíme si, protože sdílíme stejný pohled na komunikaci, uvnitř klubu i navenek. Není mezi námi ani list papíru."

Oba sdílejí přímý styl práce. Jasné hodnoty, společný jazyk. "Někdy stačí jen pohled. Ano, uděláme to tak. A to je celé," říká kouč, který si pochvaluje i jasné rozdělení pravomocí: "On se mi neplete do práce a já se nepletu do té jeho. Máme mezi sebou dohodu, protože René jako bývalý trenér přesně ví, co funguje a co ne. Důvěřuji mu."

Häberli se při svém nástupu nesnažil podniknout revoluci. Věděl, že navazuje na dobře rozjetý projekt. "Jde vždycky o to najít rovnováhu mezi inovací a zachováním kontinuity. To mi připadalo důležité. A zatím to dobře funguje," těšilo ho. A výsledky jeho slova potvrzují, ženevský celek se minimálně na domácí půdě rozhodně neztratil.

V uplynulém ročníku Servette urvalo druhou pozici za mistrovskou Basilejí. Na evropské scéně čelilo silné konkurenci, během léta v předkole Evropské ligy nestačilo na Bragu, pak v Konferenční lize na Chelsea, ale i přes vypadnutí špatný dojem nezanechalo. Snad jen vyřazení v domácím poháru proti Schaffhausenu mohlo být označeno jako selhání. "V předchozím ročníku jsme málokdy hráli pod naše obvyklé možnosti. Ale tehdy se to prostě stalo," nerad se k utkání vracel.

Jak pozitivně Häberli mluvil směrem k Weilerovi během května, tak skleslý musel být o pár týdnů později. Fungující spojení mezi oběma muži totiž před měsícem definitivně skončilo. Prvně jmenovanému funkcionářská role v Ženevě vydržela jenom rok, než se vydal za novou trenérskou výzvou za velkou louži. Na lavičku ho angažoval klub D.C. United, účastník zámořské MLS.

Možná tak není úplně jasné, jak pevnou pozici Häberli v Servette aktuálně má. Vždyť ve Weilerovi měl přece velkou oporu, ten jeho práci pevně věřil. I proto je pro současného švýcarského stratéga na lavičce ženevského celku tolik důležité, aby odvetu 2. předkola Ligy mistrů proti Plzni zvládl. Aby upevnil své postavení, aby umlčel všechny kritiky, aby si jeho tým s jistotou zahrál na podzim alespoň ligovou fázi Konferenční ligy.

Pokud zůstane všechno tak, jako je to nyní, bude Häberliho cílem vytvořit v Ženevě stabilní a konkurenceschopnou organizaci. Ostatně s takovou vizí se z Estonska do vlasti vracel. "Cesta, kterou jsme si vybrali, je správná a výsledky jsou dobré. Musíme se snažit udržet naši dobrou pozici. Jenže to je vždycky křehké," uvědomoval si.

Připomínal, že stabilita je základem úspěchu. Dříve to viděl u Young Boys a v Basileji, "Až do změny vedení v roce 2017, kdy hlavního šéfa Bernharda Heuslera nahradil Bernhard Burgener, byla Basilej absolutní špičkou. Byl to dobře promazaný stroj s obrovskou kvalitou. Na hřišti i v kancelářích," chválil.

Häberli zmínil, že finanční situace klubu je stabilní. Přesto si uvědomuje, že existují rezervy, zejména co se týče "vybavenosti" a jiných podpůrných prostředků. "Na tréninkových a infrastrukturních podmínkách je stále vidět jistá provizornost. I to může být důvod, proč se hráč rozhodne nepodepsat smlouvu se Servette," myslel si.

A podtrhuje to konkrétními případy. Z dávné i nedávné minulosti. "Stále ztrácíme příliš mnoho talentů. Příliš mnoho lidí pořád nevěří v ženevskou cestu," mrzelo ho. Připomněl jména jako Winsley Boteli, Johan Manzambi či Felix Tsimba. Ti všichni v teenagerovském věku Servette opustili a vydali se hrát v útlém věku na jinou adresu. Třeba do Německa. "Ve Švýcarsku v německé části a dále na sever je Servette už roky vnímáno jako hráčská samoobsluha. Musíme tento pohled změnit," konstatoval.

Stejně jako se Häberli plně ponořil do výzvy v Estonsku, dává nyní všechno do Servette. Podle něj musí klub hlavně vytvořit takové prostředí, které mladé udrží. "Vždy musíte mít jádro zkušených a velmi talentovaných hráčů. Ale na lavičce, tedy u těch, co jsou v pořadí na místě 16 až 22, by mělo být více mladých, kteří jsou připraveni na ligovou úroveň. A v zákulisí musí být také někdo, kdo je ochoten převzít ekonomické riziko, když se něco pokazí," uvedl.

Chce budovat příběhy, které přesvědčí mladé talenty a jejich rodiče, že cesta v Servette má smysl. To je jeho motto číslo jedno. "Musíme být schopni mladým hráčům a jejich rodičům na konkrétních příkladech ukázat, že ženevská cesta má smysl. Musíme na tom pracovat," prohlásil. A věří, že současní hráči jako Keyan Varela, Tiemoko Ouattara, Loun Srdanovic nebo Théo Magnin mohou být těmi, kdo budou pyšní na to oblékat dres Les Grenats.