Gól není zločin: Může se opakovat loňský podzim? Sparta před náročným programem klopýtla v Hradci

Už tři zápasy za sebou po reprezentační přestávce nedokázala Sparta vyhrát. Loni v listopadu jen remizovala doma s Teplicemi, následovala domácí březnová prohra s Plzní a v neděli nezvládli Pražané cestu do Hradce Králové. A náročný program je za dveřmi.

Byť to není pro sparťanský výkon omluvou, obecně je období během a po reprezentační přestávce pro klubové trenéry jedna velká alchymie. Mohou totiž při tréninkových jednotkách dohánět letní resty a pracovat s týmem na taktické i fyzické připravenosti. Častým jevem jsou dvoufázové tréninky.

Zároveň se však ve velkých klubech rozutečou hráči na reprezentační srazy a mnohdy se vrací v šibeničním termínu, kdy s týmem stíhají leda tak předzápasový trénink či taktickou poradu u videa. Nehledě na to, jak jsou na tom zdravotně či s únavou...

V případě Sparty byla tato reprezentační pauza ovlivněná dalšími vlivy. Měla za sebou dlouhou sérii zápasů doma i v Evropě a bylo znát, že už mele z posledního. Všichni se na Strahově těšili, až přijde volno. Dokonce i trenéři toho využili a zamířili za svými rodinami do zahraničí.

Jenže návrat do procesu Spartě hrubě nevyšel. V Hradci Králové v prvním poločase působila mdlým a vlažným dojmem. Základní prvky, na kterých Priske bazíruje, tedy vyhrávání soubojů, sbírání druhých míčů a vysoká aktivita směrem do defenzivy i ofenzivy, byly na nízké úrovni. Z pohledu připravenosti na soubojovost a intenzitu předvedli sparťané jeden z nejhorších výkonů v sezoně.

Dánský kouč údajně v kabině použil výraz "budíček". Přitom jeho svěřenci už jeden alarmující zápas předvedli v Rize, kde v odvetě s tamním FC horko těžko bránili náskok z domácího zápasu a po dramatickém závěru urvali účast v ligové fázi Konferenční ligy.

Priske tehdy tým podržel. Kostrbatý výkon omlouval slovy o tom, že o předvedené hře to v Rize nebylo a nejdůležitější bylo uhrát postup. V Hradci se to však Pražanům vrátilo i s úroky. "Je to pro nás připomenutí, že takto do ligových zápasů chodit nemůžeme," zlobil se Priske v neděli.

Není divu. Rudí měli v Malšovické aréně nejmenší úspěšnost soubojů v aktuálním ročníku Chance Ligy. Hradec sice z pohledu ofenzivních metrik jednoznačně přehráli, ale jejich snaha končila na výborně chytajícím Adamu Zadražilovi.

Nyní Spartě začíná náročný program, který může výrazným způsobem ovlivnit následující vývoj v lize. O víkendu ho odstartuje domácím zápasem s Plzní. Poté míří do Karlových Varů za MOL Cupem, poté je na programu Baník venku, následuje vstup do Konferenční ligy proti Shamrocku Rovers a jen pár dní na to je tu první derby proti Slavii.

Priske však nebojuje pouze s nastavením mužstva. Proti jde i rozrůstající marodka. Když měl říct, kdo se může vrátit brzy do procesu, zůstal neurčitý a konkrétní jméno nepadlo. "Doufejme, že někteří brzy," poznamenal.

Minimálně u Magnuse Kofoda Andersena jde o dlouhodobý problém a jeho návrat je zatím v nedohlednu. V případě Pavla Kadeřábka, Adama Ševínského a Eliase Cobbauta bylo v plánu, že se vrátí zhruba po první podzimní reprezentační pauze. Všichni tři už jsou zpátky v tréninkovém procesu, ale připraveni k zápasu zatím nebyli. Nově je však na marodce i Sivert Mannsverk.

Pro Spartu jde o trable i z toho důvodu, že Priske zatím ze záhadných důvodů nevyužívá celou šířku kádru. Například v Hradci se do hry nedostali letní posily Santiago Eneme a Kevin-Prince Milla. Dominik Hollý je v prvním týmu takřka za sparing partnera a odehrál dosud jen dvě minuty proti Pardubicím.

Jestli však někde panují otazníky kvůli zranění, je to především kolem kapitána Lukáše Haraslína, jenž se zranil proti Zlínu a neodjel kvůli zdravotním potížím ani na slovenský reprezentační sraz. V Hradci také nebyl připravený nastoupit.

Jeho absencí jako by Letenští přišli nejen o stěžejního hráče v ofenzivě, ale také o velkou dávku emocí, které na hřišti citelně scházely. Nebýt scény mezi brankářem Peterem Vindahlem a sportovním ředitelem domácích Jiřím Sabou v poločase, byla Sparta v Hradci takřka bez emocí. Až v závěru se do křížku pustili Kaan Kairinen s Adamem Vlkanovou, ale jejich střet pro hosty takřka už nic neřešil.

Citelně scházel hráč, který by na domácí euforii zareagoval a upustil průchod emocím. Při pohledu na Jana Kuchtu, od kterého by se to normálně čekalo, si však člověk řekl, že něco není v pořádku. Jeho řeč těla byla výmluvná. Paradoxně nejvíce se ze sparťanů rozčiloval právě Haraslín, který sledoval utkání z tribuny spolu s ostatními hráči.

Přitom se zdálo, že špatný úvod zápasu mužstvo probere. Už po šesti minutách, kdy sparťané prohrávali o dvě branky, Asger Sörensen, hrající s páskou na ruce, nevydržel v klidu a svolal celou jedenáctku do pověstného kolečka, kde proběhl rychlý taktický a mentální mítink.

Zafungoval jen částečně. Veljko Birmančevič do pár minut snížil skóre, ale další sparťanské akce nebyly úspěšné. V šancích selhali Kuchta, Albion Rrahmani, Lukáš Sadílek či Garang Kuol. Sparťané vyprodukovali xG 1,94, jenže kvalita jejich zakončení ponížila hodnotu očekávaných branek na číslo 1,32. Logicky se nejedná o pozitivní jev.

Jinými slovy kromě fyzické a mentální stránky předvedla Sparta v neděli i nekvalitu ve finální fázi. To jsou aspekty, které musí před víkendovým šlágrem s Plzní akutně vyladit. Jinak může být zle. Jsem přesvědčený, že se na Letné najdou lidé, kteří stále mají v živé paměti loňské léto, kdy se sparťané rozjeli v lize i Evropě a posléze začala být jejich sezona jednou z nejhorších za poslední roky.

Ač Brian Priske už nebyl její součástí, i pro něj a celou Spartu musí být obrovským mementem, na které by v klubu neměli zapomenout.

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.