Gambrinus liga trochu jinak

Přicházíme s dalším dílem našeho týdeníku, který pravidelně rekapituluje to nejdůležitější, co se událo v posledním kole Gambrinus ligy. Dnes začínáme s celou řadou speciálních čísel, ve kterých se pokusíme shrnout vše podstatné, co se v šestnácti podzimních kolech odehrálo.

Máme za sebou 16 ligových kol, které utekly snad ještě rychleji, než v minulém roce. Aby jste vy, čtenáři EuroFotbalu, nepřišli ani v chladných zimních týdnech k úhoně, připravím pro vás hned několik článků, které vám dozajista rozproudí krev v žilách.

Tématem číslo 1 byla v posledních týdnech především obrovská krize na Letné, které se však nebudeme příliš věnovat, neboť bychom stejně na nic nového nepřišli. Dáme tedy raději přednost krásným gólům, kterých se na podzim urodilo jako hub po dešti. Vzpomínáte snad na krásnou střelu Kleina z dobrých 35 metrů nebo milimetrovou pumelici z dílny jabloneckého Michálka, který z voleje napálil šibenici takovým způsobem, že si na to ještě dnes vzpomínám (a to je co říct)...

V dnešním, prvním rekapitulovacím, díle se zaměříme na těch několik horších momentů českého fotbalu. Jednoznačným mínusem jsou velmi malé návštěvy v Chance Aréně. Domácí tým Jablonce totiž po většinu podzimní části předváděl fotbalovou baladu, což v překladu znamená krásnou, rychlou hru po zemi, o kterou se starali především v začátku sezóny Pavlík a Žofčák, otázkou zůstává, zda-li se tito dva ještě někdy na trávníku sejdou ve stejném dresu, neboť není veřejným tajemstvím, že sparťané chtějí druhého jmenovaného nazpět. Vraťme se ale k problému návštěvnosti. Je zřejmé, že fotbal nemá v jednom ze severočeských měst takovou tradici, jako například v Ostravě (ano, špatné přirovnání, ale lepší mě nenapadlo). Důkazem toho budiž skutečnost, že jedinou příležitostí, kdy byl stadion vyprodán, byla exhibice oštěpařky Špotákové krátce po olympiádě, naopak nejvyšší návštěva na fotbal byla 4025 diváků v souboji s Baníkem. Jablonec se sice nachází v klidném středu tabulky, ale pohlednost jeho fotbalových akcí se příliš nedává srovnávat s rokem minulým, proto je pro mne velkým překvapením, že je návštěvnost takto chabá...

Velké a významné mínus má snad u všech diváků českého fotbalu tým Zlína. Obraz jeho hry se dá nazvat slovy: "Znič, rozbij, zabetonuj, odevzdej balón." I když to pro mnohé fanoušky bude znít krutě, myslím si, že tamní kopané by výrazně pomohla fúze s, na české poměry, velmi bohatým Slováckem. Hráči Tescomy totiž v letošním roce předvádějí bídu převelikou. Jejich jediným úkolem je, zdá se, ukopat remízu a to i na vlastním stadionu, což už je na pováženou. Pokud tým vycestuje na venkovní zápas, znamená to většinou nudu, srovnatelnou snad jenom s botanikou.

Dalším týmem na pranýři je, v současnosti nejhorší pražský klub, Viktoria Žižkov. Ta v letošním roce předvádí krásný, pohledný fotbal, samozřejmě až na výjimky, kterou je například utkání na Kladně. Hru okořeňuje nejzábavnější fotbalista na českých pažitech, Petr Švancara, avšak ani jeho fotbalová genialita nepomáhá vzkřísit kdysi "Západoevropský klub". Tým totiž doplácí na mizernou koncovku, se kterou se trápil po většinu podzimní části. Důkazem budiž průměr pouhopouhého jednoho vstřeleného gólu na zápas a čtvrtý nejmenší počet vstřelených branek. Pro takto ambiciózní klub, který před sezónou hovořil o lepším středu tabulky, je boj o záchranu krutou ranou. Škoda, že na krásu se nehraje, neboť v tom případě by se, alespoň pro mě, nacházel Žižkov někde na pohárových místech, protože především pod trenérem Csaplárem měla hra Viktorky šmrnc.

Kalendář "Gambrinus ligy trochu jinak" v zimních měsících:
1.12. - 1.díl "Toho mála špatného"
8.12. - 2.díl "Toho mála špatného"
15.12. - 1.díl " I v Čechách je fotbal nádherou"
22.12. - 2.díl " I v Čechách je fotbal nádherou"
29.12. - Nejhezčí momenty podzimu