Francesco Farioli, filozof na lavičce Ajaxu

Ve čtvrtek večer narazí pražská Slavia na amsterdamský Ajax, který momentálně trénuje jedna z nejzajímavějších mladých trenérských osobností světa. Je jí Francesco Farioli, 35lety Ital, který v takto mladém věku slouží už u čtvrtého klubu jako hlavní trenér.

Což o to, mladých úspěšných trenérů je na světě víc, například všem známý Julian Nagelsmann nebo méně známý William Still z Lens. Málokdo z nich má ale vystudovanou filozofii na vysoké škole. Francesco Farioli filozofii vystudoval na univerzitě ve Florencii a tuto skutečnost nezmiňuji jen tak pro zajímavost. Ve své závěrečné práci se věnoval roli fotbalu ve společnosti jakožto určitého ideálu krásy a důležitosti her pro lidstvo. Neodpustil si v ní také kritiku současného pojetí fotbalu, kde převládá byznys, a naopak se snažil vyzdvihovat dětskou radost ze samotného hraní. Jakožto bývalý brankář pak do středu své teze postavil právě roli brankáře, kterou na můj vkus až trochu příliš "filozoficky" porovnával s životní cestou člověka.

Proč jsem začal tímto jen částečně fotbalovým úvodem? Je to hlavně pro ukázku, že Francesco Farioli je velmi přemýšlivým člověkem, který ale svou (bývalou) akademickou dráhu dokázal propojit s praxí. Ve svých začátcích totiž působil jako trenér brankářů v katarské mládežnické akademii Aspire Academy. Ta sice stále ve světě fotbalu zaostává za svými cíli a produkovat ve větší míře zajímavé fotbalisty pro světový trh se jí nedaří, Farioli zde ale využil právě svou filozofii práce s mladými lidmi. Neortodoxní cestou se pak díky publikaci analytického článku o Foggii pro Wyscout dozvěděl o jeho práci jistý Roberto De Zerbi, který si jej zanedlouho stáhl do Beneventa jako trenéra brankářů.

Farioli se tedy dá považovat právě za žáka De Zerbiho, pod kterým působil po dobu necelých tří let a podle slov samotného Farioliho to byla práce velmi intenzivní, mnohdy končili práci třeba ve 2 hodiny ráno, a považuje ji za krásné časy. Dokonce někteří svěřenci během pozdějších Farioliho trenérských štací uvedli, že před zápasy studovali hru právě De Zerbiho Brightonu.

Svou vlastní trenérskou cestu nastoupil opět poměrně netradičně v tureckém týmu Fatih Karagümrük, ze kterého v průběhu sezony 2021-2022 odešel do Alanyasporu, se kterým dokázal v tabulce Karagümrük přeskočit a skončit pátý, pouhý bod za pohárovými příčkami. V další sezoně už se sice Alanyasporu v lize příliš nedařilo a Farioli u týmu po 23. kole skončil, zhoršení týmu se po jeho odchodu ještě zdvojnásobilo a v lize se Alanyaspor zachránil o pouhý bod (zase ten bodík, ale tentokrát v pozitivním ohledu). Turecké angažmá tedy neskončilo nijak zvlášť slavně, Farioli měl ale štěstí, že po nepříliš úspěšné sezoně se rozhodlo pro určitou restrukturalizaci francouzské Nice.

Zatímco v Turecku ještě Farioli preferoval rozestavení 4-1-4-1 a na konci práce v Alanyasporu dokonce (nepříliš úspěšně) experimentoval s hrou na 3 stopery, na jihu Francie už etabloval své charakteristické rozestavení 4-3-3. V archiváliích se sice lze dočíst, že toto rozestavení bylo ofenzivně laděné, pravdou ale je, že v zápasech Nice padlo poměrně suverénně nejméně gólů z celé Ligue 1 při skóre 40:29. Defenziva Nice byla v tomto ohledu nejlepší v celé soutěži. Opět se zde vrátím k Farioliho filozofii. Podle něj není krása fotbalu jen ve střílení gólů, krása se skrývá i ve skvělém obranném zákroku, skvělé přihrávce nebo brankářské robinzonádě. Paradoxem je, že až v Nice si italský kouč dokončil profesionální trenérskou licenci. Po úspěchu s Nice, které dovedl k 5. místu v tabulce, čímž týmu zajistil přímý postup do skupiny Evropské ligy, následoval právě přesun do nizozemského velikána. Stal se tak prvním italským trenérem v historii Ajaxu. Ten však v posledních letech zažíval problémy.

Ani letos není sezóna úplně zalitá sluncem, přesto jsou na Ajaxu vidět pokroky. Momentálně je sice v nekompletní tabulce až na 5. místě ligy, má ale k dobru domácí zápas s Utrechtem. Postup do Evropské ligy se ale nerodil hladce, jelikož Ajax málem překvapivě ztroskotal na řeckém Panathinaikosu, přes který nakonec postoupil až po velmi dlouhém a napínavém penaltovém rozstřelu. Náprava ale přišla s Jagielloniou Białystok, kterou Ajax smetl v obou zápasech rozdílem tří gólů. Beşiktaş pak v prvním kole utrpěl debakl 4:0. I tak to ale pro Farioliho tým nemůže znamenat uspokojení a se Slavií si nemůže dovolit podcenění soupeře.

Životní příběh od filozofa po trenéra velkoklubu je ale sice zajímavý, hlavní je ale ukázat si, jak vlastně Francesco Farioli svůj tým připravuje. V Nice vybudoval velmi charakteristický systém rozehrávky od brankáře, kdy je pětice hráčů rozestavená nejvýše na hranici velkého vápna. V tomto výstavbovém rozestavení 2-3-2 je důležitým článkem fluidní výměna pozic mezi krajním bekem a křídlem. Bek se totiž nenabízí na přihrávku přímo stoperovi, nýbrž pohybem do středu hřiště otevře prostor křídlu, které následně dostane prostor pro přihrávku buď na jednoho ze středních záložníků nebo právě na naběhnuvšího beka. Toto schéma tak zajišťuje plynulý přechod od obrany do středu zálohy, zároveň je zde ale poměrně vysoké riziko chybné přihrávky a ztráty míče. Role beků je ale důležitá i při běžné výstavbě útoků, kdy se poměrně netradičně stahují do středu hřiště a vytváří nabídku pro stopery a umožňují záložníkům posunout se na hřišti víc nahoru a přijímat průnikové přihrávky.

V ofenzivní fázi Farioli preferuje postavení pětice hráčů za linii soupeřových napadajících hráčů a využívání rychlých vertikálních sklepávaček mezi trojicí záložníků. Tím se otevře prostor mezi obránci soupeře, křídelníci roztáhnou hru do stran a záložníci mají prostor pro driblink směrem na soupeřovu polovinu. Farioliho Nice také velmi rádo využívalo rychlých kolmých protiútoků s menším počtem přihrávek.

Pokud po ztrátě míče neuspělo kompaktní napadání v rozestavení 4-3-3, přecházelo Nice do hlubokého bloku ve schématu 5-4-1 se zahuštěným středem a poměrně otevřeným prostorem na křídlech. O tom, že tento systém fungoval, svědčí už zmíněný nejnižší počet obdržených gólů v lize.

V Ajaxu sice některé věci logicky musel změnit, i tak ale některé taktické prvky v čele s množstvím kolmých přihrávek a narážeček na malém prostoru určitě uvidíme i proti Slavii. Pozor si slávisté musí dát na mladou belgickou kometu Miku Godtse a pozornosti obrany nesmí uniknout ani prozatím trápící se Brian Brobbey. Ajax má k dispozici také zkušeného internacionála Davyho Klaassena.

Pevná musí být ale nejen obrana Pražanů. Trenér Trpišovský sice za sebou nemá studium filozofie ani práci se skvělými zahraničními trenéry, nejednou ale už ukázal, že dokáže se Slavií papírové favority předčit.