Filmová recenze: The Damned United (Prokletý klub, 2009)
Zaujalo nás
Režisér Tom Hooper natočil film, jenž by si žádný fanda anglického fotbalu neměl nechat ujít. Jeho hlavním hrdinou je Brian Clough, jedna z nejvýraznějších manažerských osobností historie. Prokletým klubem je v tomto případě Leeds United, kde Clough vydržel pouhých 44 dní.
Na začátek je třeba zdůraznit jeden zásadní fakt. Tento film nemůže být v žádném případě citován jako věrohodný zdroj informací. Jedná se totiž ze značné části o fikci. Knižní předlohu The Damned Utd napsal David Peace, fanda Huddersfield Town - místního rivala Leedsu. Peace se netají tím, že na reálném základu vystavěl příběh plný smyšlených a úmyslně nepravdivých událostí.
Není nutné detailně rozebírat kontroverzní scény z filmu, zájemci si mohou přečíst desítky chyb zaznamenaných na IMDb. Stačí si uvědomit, že došlo k upravování historie za účelem zvýšení zajímavosti a zábavnosti. To nevyhnutelně vyvolalo hodně zlé krve. Johnny Giles si vymohl změnu několika pasáží v knize, Dave Mackay na tvůrcích filmu vysoudil omluvu a finanční kompenzaci. Cloughova rodina celý projekt ostře odsoudila.
Jedná se o problém, který by měl nějak negativně ovlivnit hodnocení filmu? Dle mého názoru nikoliv. The Damned United je samostatné umělecké dílo, a tak by na něj mělo být i nahlíženo. Chápu rozčarování dotčených osob, ale tento snímek se nepovažuje za autentickou výpověď o postavách v něm vystupujících. V tomto ohledu bych jej přirovnal k Hanebným panchartům, jimž se podařilo přepisovat dějiny velice zábavným a stylovým způsobem. Skvělým příkladem toho, jak může fungovat alternativní realita, jsou také Watchmen.
Vraťme se zpět k předmětu recenze. Jako hlavní klad The Damned United bych vyzdvihl to, že se jedná o svižnou a zajímavou podívanou. Příběh ambiciózního manažera, který se svými metodami tvrdě narazil, přímo vybízel ke zfilmování. Snímek kromě Cloughova krátkého působení v Leedsu United sleduje pomocí flashbacků jeho úspěšné období v Derby County, a díky tomu si udrží tempo po celou dobu stopáže. Je také až překvapivě vtipný, úderné hlášky i situační humor působí přirozeným dojmem. Zábavné momenty povedeně kontrastují s tím, jak Clough kvůli nezdarům v mezilidské komunikaci ztrácí půdu pod nohama.
Hlavní postavu excentrického manažera ztvárnil velšský herec Michael Sheen. Ten se stává expertem na britské osobnosti, už dříve hrál Tonyho Blaira a Davida Frosta. Na tuto roli se taktéž výborně připravil. Clough v jeho podání je skvělý, má charisma a divák se s jeho postavou dokáže ztotožnit. Sheenovi zdatně sekundují další známé tváře ostrovní kinematografie Colm Meaney, Timothy Spall a Stephen Graham.
Dalším plusem je zobrazení samotných zápasů. To je něco, s čím mají sportovní filmy často problémy, utkání mnohdy vypadají spíše jako parodie. The Damned United se podařilo i se skromným rozpočtem zachytit fotbalová klání důstojným způsobem. Nutno dodat, že film není postaven na zápasech, mnohem více času strávíme v klubovém zákulisí. Snímek také kvalitně vypovídá o atmosféře 60. a 70. let v anglickém fotbale.
Je sympatické, že si The Damned United nehraje na velkolepou podívanou a divákovi se představuje ve své skutečné podobě - jako příjemný film, který fotbalového fanouška potěší i při opakovaném zhlédnutí. A pokud někoho dovede k tomu, že si začne zjišťovat další informace o manažerovi, jenž dovedl Nottingham Forest ke dvěma vítězstvím v nejcennější evropské klubové soutěži, bude to jenom dobře. K dispozici je několik kvalitních knih a dokumentů, na jejichž základě si každý může o Brianu Cloughovi vytvořit vlastní názor.
Další informace k filmu naleznete na Česko-Slovenské filmové databázi.
Tento článek se může stát prvním z mnoha. V případě zájmu pro vás budeme recenzovat další filmy z prostředí britského fotbalu. Příště bychom se mohli zaměřit například na snímek Looking for Eric, v němž si zahrál Eric Cantona.
Na začátek je třeba zdůraznit jeden zásadní fakt. Tento film nemůže být v žádném případě citován jako věrohodný zdroj informací. Jedná se totiž ze značné části o fikci. Knižní předlohu The Damned Utd napsal David Peace, fanda Huddersfield Town - místního rivala Leedsu. Peace se netají tím, že na reálném základu vystavěl příběh plný smyšlených a úmyslně nepravdivých událostí.
Není nutné detailně rozebírat kontroverzní scény z filmu, zájemci si mohou přečíst desítky chyb zaznamenaných na IMDb. Stačí si uvědomit, že došlo k upravování historie za účelem zvýšení zajímavosti a zábavnosti. To nevyhnutelně vyvolalo hodně zlé krve. Johnny Giles si vymohl změnu několika pasáží v knize, Dave Mackay na tvůrcích filmu vysoudil omluvu a finanční kompenzaci. Cloughova rodina celý projekt ostře odsoudila.
Jedná se o problém, který by měl nějak negativně ovlivnit hodnocení filmu? Dle mého názoru nikoliv. The Damned United je samostatné umělecké dílo, a tak by na něj mělo být i nahlíženo. Chápu rozčarování dotčených osob, ale tento snímek se nepovažuje za autentickou výpověď o postavách v něm vystupujících. V tomto ohledu bych jej přirovnal k Hanebným panchartům, jimž se podařilo přepisovat dějiny velice zábavným a stylovým způsobem. Skvělým příkladem toho, jak může fungovat alternativní realita, jsou také Watchmen.
Vraťme se zpět k předmětu recenze. Jako hlavní klad The Damned United bych vyzdvihl to, že se jedná o svižnou a zajímavou podívanou. Příběh ambiciózního manažera, který se svými metodami tvrdě narazil, přímo vybízel ke zfilmování. Snímek kromě Cloughova krátkého působení v Leedsu United sleduje pomocí flashbacků jeho úspěšné období v Derby County, a díky tomu si udrží tempo po celou dobu stopáže. Je také až překvapivě vtipný, úderné hlášky i situační humor působí přirozeným dojmem. Zábavné momenty povedeně kontrastují s tím, jak Clough kvůli nezdarům v mezilidské komunikaci ztrácí půdu pod nohama.
Hlavní postavu excentrického manažera ztvárnil velšský herec Michael Sheen. Ten se stává expertem na britské osobnosti, už dříve hrál Tonyho Blaira a Davida Frosta. Na tuto roli se taktéž výborně připravil. Clough v jeho podání je skvělý, má charisma a divák se s jeho postavou dokáže ztotožnit. Sheenovi zdatně sekundují další známé tváře ostrovní kinematografie Colm Meaney, Timothy Spall a Stephen Graham.
Dalším plusem je zobrazení samotných zápasů. To je něco, s čím mají sportovní filmy často problémy, utkání mnohdy vypadají spíše jako parodie. The Damned United se podařilo i se skromným rozpočtem zachytit fotbalová klání důstojným způsobem. Nutno dodat, že film není postaven na zápasech, mnohem více času strávíme v klubovém zákulisí. Snímek také kvalitně vypovídá o atmosféře 60. a 70. let v anglickém fotbale.
Je sympatické, že si The Damned United nehraje na velkolepou podívanou a divákovi se představuje ve své skutečné podobě - jako příjemný film, který fotbalového fanouška potěší i při opakovaném zhlédnutí. A pokud někoho dovede k tomu, že si začne zjišťovat další informace o manažerovi, jenž dovedl Nottingham Forest ke dvěma vítězstvím v nejcennější evropské klubové soutěži, bude to jenom dobře. K dispozici je několik kvalitních knih a dokumentů, na jejichž základě si každý může o Brianu Cloughovi vytvořit vlastní názor.
Další informace k filmu naleznete na Česko-Slovenské filmové databázi.
Tento článek se může stát prvním z mnoha. V případě zájmu pro vás budeme recenzovat další filmy z prostředí britského fotbalu. Příště bychom se mohli zaměřit například na snímek Looking for Eric, v němž si zahrál Eric Cantona.
Související články
Zobrazit jen nejnovější
Zobrazit všechny
Fotbalisté za mřížemi
18.11.2010, 14:43
Filmové recenze: Fotbal za mřížemi (2001) a Vítězství (1981)
16.11.2010, 09:30
Filmy o anglických hooligans
06.10.2010, 13:07
Filmová recenze: Fever Pitch (Fotbalové opojení, 1997)
23.09.2010, 12:57
Filmová recenze: Looking for Eric (Hledá se Eric, 2009)
09.09.2010, 10:15
Komentáře (728)