Euro v kostce (shrnutí turnaje a All-Stars)
Zaujalo nás
Svátek fotbalu po výživných jednatřiceti dnech skončil, a fotbaloví nadšenci tak mohou konečně trávit čas u bazénů, moří nebo chytáním pokémonů. EuroFotbal se za celým šampionátem ohlíží v klasické kostce, která však bude trošku odlišná od článků, které vás provázely v průběhu turnaje. Co rozhodně nesmí chybět, to je All-Stars sestava nejlepších hráčů na každém postu...
Rozdíl však bude už v textovém popisu každého jednotlivce. Namísto stručného okomentování si fotbalisté vysloužili celý odstavec, který zhruba mapuje jejich působení na celém Euru. Každou pozici v sestavě jsme navíc doplnili o dva až tři borce, jejichž výkony rovněž stojí alespoň za čestnou zmínku.
Kromě nejlepší sestavy dále vypíchneme i tři fotbalisty, kteří podle nás byli na šampionátu nejlepší ze všech. Je jim věnována sólo rubrika, jejich jména jsou navíc opatřena odkazy s povedenými videi mapujícími jejich počínání na Euru. Krom toho jsou v grafické podobě sestavy označení zlatou, stříbrnou a bronzovou hvězdou.
Odkazy jsou pak samozřejmostí také u nejkrásnějších gólů a nejlepších zákroků turnaje. Záměrem bylo vybrat TOP 3, ale v případě branek jsme onu bronzovou pozici zkrátka museli rozdělit vedví. Branky ani zákroky už nejsou opatřeny typickými popisky, jelikož jsme se o nich zpravidla zmiňovali už v předchozích článcích.
Statistická část článku pak v obvyklých pěti bodech mapuje především počiny definující celý turnaj - v závěru pak přinášíme také nejzajímavější statistiky ze serveru WhoScored.com - tak, jak jsme je využívali v tabulkách u zápisníků. Aby to bylo ještě peprnější, tři nejlepší v každé disciplíně doplní rovněž nejlepší Čech. Tak příjemnou četbu i sledování!
1. Xhedran Shaqiri
2. Cristiano Ronaldo
3. Radja Nainggolan a Dimitri Payet
1. Hugo Lloris
2. Gianluigi Buffon
3. Michael McGovern
1. Antoine Griezmann
2. Aaron Ramsey
3. Gareth Bale
Brankář - Hugo Lloris (Francie)
Letošní turnaj na vyloženě výrazné brankáře nebyl příliš bohatý. Gianluigi Buffon potvrdil extratřídu, ale s Itálií vypadl poměrně brzo, zatímco o Rui Patríciovi se začalo hovořit teprve po finále, které Portugalsku na druhou stranu de facto vychytal. My každopádně raději sáhli po Hugovi Llorisovi, kterého již po semifinále s Německem - hlavně s ohledem na něj - anglická brankářská ikona Peter Shilton prohlásila za nejlepšího gólmana šampionátu. A pravdou je, že nebýt Llorise, úřadující mistři světa onen zápas přinejmenším dovedli do prodloužení. Obecně to u Llorise nebylo ani tak o kvantitě zákroků, jako spíš o jejich kvalitě - až do čtvrtfinále měl na kontě jediný zásah proti Rumunsku (pak třikrát nečelil jediné střele mezi tři tyče), hnedka se ale jednalo o zákrok parádní. A svou zkušenost třeba i při sbírání balonů Lloris prokázal také proti Islandu, ačkoliv tehdy vůbec poprvé inkasoval ze hry.
Čestné zmínky: Rui Patrício (Portugalsko), Gianluigi Buffon (Itálie), Michael McGovern (Severní Irsko)
Pravý střední obránce - Pepe (Portugalsko)
Společnost tradičně rozdělující stoper Realu Madrid se ani ve Francii nevyvaroval svých blikanců a speciálně zkraje turnaje nezvykle kazil v rozehrávce, na rozdíl od brazilského MS se však tentokrát otřepal a byl naprosto zásadní oporou zlaté portugalské jízdy. Zvlášť proti Chorvatsku a Polsku se pod jediný inkasovaný gól podepisoval tučným písmem; kolegovi Fontemu často vysloveně kryl zadek, dohromady na turnaji odklízel pěkných 40 balonů (mnohdy z prostoru kolem malého vápna) a obecně vzorně prodával svou úžasnou schopnost být v drtivé většině situací správně srovnaný a zhotovený k ideálnímu obrannému zákroku. Jeho čtení hry je zkrátka na té nejvyšší možné úrovni.
Čestné zmínky: Jérôme Boateng (Německo), James Chester (Wales)
Střední obránce - Laurent Koscielny (Francie)
Vzhledem k četným absencím na Euro cestoval jako nutný a leckým odepisovaný lídr zadní řady, v této úloze však nakonec obstál s grácií. Jeho poziční hra byla obvykle přesná a rezervy vykazoval maximálně při odhadování a stíhání delších balonů za obranu. Proti Irsku eliminoval nebezpečí plynoucí z otřesné hry parťáka Adila Ramiho, ve zbytku turnaje zase obstojně diktoval spolupráci s výrazně méně zkušeným Samuelem Umtitim. Jeho důležitost pro tým adekvátně podtrhává množství odklízených míčů (48; nemálo z nich doslova na poslední chvíli), ale i 91 % zkompletovaných přihrávek. Proti Německu v semifinále leckdy vypadal, jako by přízemní centry soupeře přitahoval jakousi magnetickou silou.
Čestné zmínky: Leonardo Bonucci (Itálie), Ragnar Sigurdsson (Island)
Levý střední obránce - Mats Hummels (Německo)
Zmeškal první i poslední vystoupení Německa na turnaji a v obou případech se jeho absence výrazněji projevila. Hummels je zosobněním ambiciózního a asertivního, jinými slovy taky moderního, stopera, a ačkoliv třeba jeho kolega Boateng často působil jako ten hlavní element uprostřed zadní linie, jeho budoucí spoluhráč z Bayernu se na rozdíl od ghanského rodáka vyvaroval lapsů v koncentraci a doopravdy celou dobu vše ukázkově držel pohromadě. Jeho obranný zákrok byl tradičně precizní a skvěle načasovaný, jeho rozehrávka o nic méně konstruktivní než ta Boatengova, a jeho diagonály zvlášť proti Slovensku stejně tak zásadní pro tvorbu německé hry. Ve čtvrtfinále s Itálií občas působil vyloženě jako levý středopolař a potvrdil svou užitečnou schopnost mít na hru týmu několikarozměrný vliv.
Čestné zmínky: Ben Davies (Wales), Giorgio Chiellini (Itálie)
Pravý křídelní bek - Moussa Sissoko (Francie)
Jediný hráč z našeho výběru, který si o hlavní porci pozornosti řekl teprve ve vyřazovací fázi - a to zkrátka s takovou vehementností, že ho nešlo ignorovat. Vzhledem k tomu, že takřka všichni dobře vypadající praví beci dějiště turnaje opustili relativně brzy (Piszczek, Walker, Hysaj), byl pro nás mnohdy vysloveně nezastavitelný Moussa Sissoko celkem jasnou volbou. Poprvé zaujal už jako nově zkoušený hráč (respektive tank) ve skupině proti Švýcarsku, aby si tak nahlas řekl o větší šanci v dalších duelech. Nejlepší výkon si schoval na finále s Portugalskem, kdy na beku často zaskakoval za nestíhajícího Sagnu (udělal tři obranné zákroky) a soupeře trápil dravými, silovými výpady. Konkrétně v první půli vyhrál osm z devíti podstoupených soubojů a o individuální průnik se na turnaji častěji pokoušeli jen Bale s Hazardem. Domnělá cenovka ve výši 35 milionů liber se i u tohoto druholigového hráče zdá být opodstatněná.
Čestné zmínky: Jakub Błaszczykowski (Polsko), Elseid Hysaj (Albánie)
Levý křídelní bek - Raphaël Guerreiro (Portugalsko)
Čím větší mezinárodní akce, tím lepší Raphaël Guerreiro? V porovnání s loňským Eurem "21" to tak vypadá. Zatímco v Česku křídelní bek Lorientu působil nemastně neslaně, tentokrát se pravidelně ocital ve středu pozornosti. Portugalsko výrazně přetěžovalo právě jeho levou stranu a mělo k tomu své dobré důvody. Zprvu Guerreiro zdatně kombinoval s Andrém Gomesem a po jeho odpadnutí si obstojně sedl i s Joãem Máriem. Právě jeho krásný centr na Ronalda rozhodl semifinále s Walesem, ve finále potom z přímého kopu nešťastně natrefil na břevno. Na rozdíl od Cédrika na druhé straně byl rozvážnější na balonu, často se i stahoval do středu a nepropadal vzadu. Přerušil celkem 14 akcí soupeře a odklízel dokupy 17 míčů, což jsou na beka se dvěma absencemi velmi slušná čísla. (Mimochodem, s Guerreirem v sestavě Portugalci kapitulovali jen jednou - s Eliseuem čtyřikrát. Náhoda? Nemyslím si.)
Čestné zmínky: Ivan Perišić (Chorvatsko), Robbie Brady (Irsko)
Střední záložník - Toni Kroos (Německo)
Definitivně nový maestro té nejvyšší úrovně, potažmo přímo nástupce Xaviho s Pirlem jako dejme tomu nejlepších míčových distributorů své doby. Snad jen Payet se Kroosovi mohl rovnat co do velkoleposti vstupu do turnaje. Ze standardní situace asistoval u prvního německého gólu na turnaji, a jeho precizní pasy za obranu měli v góly rozhodně proměnit Khedira proti Ukrajině či Götze proti Polsku. Ani postupem času přitom hvězda Realu Madrid nepolevovala. Připsala si na konto největší počet přihrávek na zápas, ba co víc - 2,7 vytvořených palebných pozic na utkání Kroose řadí na celkové deváté turnajové místo, což je s přihlédnutím k jeho nízké poloze ve hřišti vpravdě výjimečná bilance. Při Kroosově úspěšnosti na přihrávce (92,4 %) je navíc obdivuhodný i průměrný počet jím precizně rozdaných dlouhých balonů: hned 9,7 na jedno střetnutí.
Čestné zmínky: Luka Modrić (Chorvatsko), William Carvalho (Portugalsko)
Střední záložník - Aaron Ramsey (Wales)
Vědělo se, že bude spolu s Balem klíčovým hráčem Walesu. Vědělo se, že bude muset tvořit značnou část velšské kreativní složky. Že ale Aaron Ramsey svého slavnějšího krajana dokonce mírně zastíní a stane se jednou z hlavních hvězd turnaje, to čekal málokdo. Záložník Arsenalu působil v trošku centrálnější volné roli, která mu nesvazovala ruce taktickými pokyny. Jenže borec s peroxidovým přelivem na to nedbal a vedle box-to-box pozice se simultánně chopil i role hlavního tvůrce hry a také defenzivního záložníka. Ramsey byl jednoznačně nejkomplexnějším fotbalistou Eura, jeden gól dal a hned na čtyři přihrál. Dvěma asistencemi porazil ve čtvrtfinále Belgii - v utkání ovšem dostal druhou žlutou kartu na turnaji a semifinále propásl. Bez něj pak Wales absolutně selhal v útoku, takže se jasně ukázalo, že je alfou a omegou jakékoli tvorby hry i šancí. U nás byl druhým nejlepším hráčem šampionátu.
Čestné zmínky: Emanuele Giaccherini (Itálie), Eric Dier (Anglie)
Ofenzivní záložník - Gareth Bale (Wales)
Svému poslání spasitele Walesu dostál naprosto dokonale. V základní skupině byl úžasný, gólově se prosadil v každém zápase a proti Rusku navíc předvedl téměř nadpozemský výkon. Byl zcela nezastavitelný a kromě gólu navíc hned osmkrát pronikl obranou Rusů a pro spoluhráče připravil tři šance, včetně jedné branky. Abychom dostáli mytologickému označení velšských Draků, sežehl zkrátka Rusy na prach. Pokračoval i v osmifinále, kde skvělým centrem zařídil jediný (vlastní) gól do sítě Severního Irska, aby ve čtvrtfinále sestoupil trošku hlouběji a táhl svůj tým tam, kde to nejvíc potřeboval. Proti Portugalsku pak jako jediný dovedl něco udělat s míčem na kopačce. Gareth Bale byl Walesu perfektním lídrem a pro EuroFotbal je třetím nejlepším hráčem šampionátu.
Čestné zmínky: Kevin de Bruyne (Belgie), Marek Hamšík (Slovensko)
Ofenzivní záložník - Antoine Griezmann (Francie)
Šest gólů na Euru a druhé místo v historických tabulkách nejlepších střelců. Je potřeba dodávat více? Tenhle turnaj byl Antoinu Griezmannovi šitý na míru. Především tedy po přesunutí do útoku k Giroudovi, na podhrot, kde mohl dokonale využít své přednosti. Na pravém křídle se mu příliš nedařilo, byl zastíněn Dimitrim Payetem a vítězný gól, jímž skolil Albánii, vstřelil dokonce až po příchodu z lavičky. Ve vyřazovací fázi však rozkvetl a prakticky sám vyřadil v osmifinále Irsko i v semifinále Německo - oběma soupeřům dal po dvou brankách. Finálový zápas mu sice příliš nevyšel (na hlavě měl ostatně rozhodnutí), přesto si od UEFA i EuroFotbalu odnáší ocenění pro nejlepšího hráče celého šampionátu.
Čestné zmínky: Dimitri Payet (Francie), Andrés Iniesta (Španělsko)
Hrotový útočník - Cristiano Ronaldo (Portugalsko)
Pro Portugalce byla jeho přítomnost mnohdy svazující, jeho aura jednoho z nejlepších fotbalistů historie zkrátka kromě nesporných výhod nese i břemeno. A Ronaldo se v průběhu celého turnaje hledal. V prvních dvou zápasech vyslal 20 zbytečných střel, jeho marné pokusy z přímých kopů frustrovaly celé Portugalsko. V kritických okamžicích ovšem vždy zazářil, proti Maďarům zařídil všechny tři góly a postup ze skupiny, v osmifinále nahrál na jediný gól a v semifinále prakticky sám vyřadil Wales. Navíc ukázal, že svůj tým táhne i jako osobnost, ikona a lídr kabiny. Po zranění ve finálovém klání se převtělil do role asistenta trenéra a všemi možnými způsoby své kolegy motivoval. Že to dělal i z určitých narcistických důvodů, je možná nasnadě se domnívat, ovšem fakt, že by pro svůj národ položil duši, se mu upřít jednoduše nedá.
Čestné zmínky: Graziano Pellè (Itálie), Mario Gómez (Německo), Nani (Portugalsko)
Trenér: Fernando Santos (Portugalsko)
O výsledném herním projevu a jeho atraktivitě si myslete, co chcete, ale Fernando Santos je prostě jednoznačným trenérským hrdinou tohoto šampionátu. Ona už jen ta hladká transformace ze zábavného, ale propustného týmu ve skupinové fázi do nezábavného, ale robustního týmu ve fázi vyřazovací je sama o sobě obdivuhodná. Na podobně krátkém turnaji něco takového zkrátka nevidíte často. A Santos se nebál ani nepopulárních rozhodnutí: nesázel tolik na Quaresmu, postupně posadil své původní startéry Danila, Moutinha i Andrého Gomese, a v semifinále mu čisté konto udržela zbrusu nová stoperská dvojice bez účasti Pepeho a Carvalha. Fernando Santos svůj tým evidentně znal nejlépe ze všech trenérů, využil všechny hráče do pole, a snad až na pár výjimek dokázal maximalizovat jeho efektivitu.
Čestné zmínky: Chris Coleman (Wales), Antonio Conte (Itálie), Adam Nawałka (Polsko)
- noví mistři Evropy se mohou pyšnit dokonalou efektivitou, jelikož ze sedmi utkání vyhráli v základní hrací době jedno jediné; ve vedení navíc Portugalci se vším všudy strávili pouhých 73 minut (ze 720)!
- Cristiano Ronaldo se na šampionátu zapsal mezi fotbalové legendy; mimo jiné tím, že jako úplně první hráč vstřelil gól už na čtvrtém Euru v řadě (a celkem sedmém velkém turnaji v řadě)
- nejenže byl Antoine Griezmann suverénně nejlepším střelcem Eura; se šesti góly se navíc zapsal na druhé místo historických tabulek jednotlivých turnajů za krajana Michela Platiniho (1984 - 9 branek)
- Francie potvrdila roli domácího favorita a jako pátému (z patnácti turnajů) hostitelskému týmu se jí povedlo postoupit do finále; stala se však teprve druhým domácím celkem, jenž finále prohrál (shodou okolností po Portugalsku - 2004)
- Portugalsko ve finále Eura skutečně překonalo všechny předpoklady, kromě těch papírových navíc zlomilo dvě hrozivé bilance; s Francií "A Seleção" neprohráli po dlouhých 41 letech a deseti porážkách v řadě, k tomu navíc po pěti nezdarech konečně uspěli proti hostitelskému týmu
Nejvíce zákroků:
1. Hannes Thór Halldórsson - 23; 2. Rui Patrício - 20; 3. Lukasz Fabianski - 18; ... 22. Petr Čech - 7
Nejvíce odklizených balonů:
1. Kamil Glik - 52; 2. Laurent Koscielny - 47; 3. Ashley Williams - 43; ... 14. Tomáš Sivok - 28
Nejvíce přerušených akcí:
1. James Chester a Pepe - 19; 3. Artur Jedrzejczyk - 18; ... 17. Roman Hubník - 11
Nejvíce obranných zákroků:
1. Jakub Blaszczykowski - 20; 2. Blaise Matuidi - 18; 3. James Chester a Paul Pogba - 17; ... 81. Tomáš Sivok - 6
Nejvíce vyhraných vzdušných soubojů:
1. Kolbeinn Sigthórsson - 41; 2. Chris Smalling - 32; 3. Olivier Giroud a Patrice Evra - 25; ... 35. Roman Hubník - 12
Nejvíce střel:
1. Cristiano Ronaldo - 45, 2. Antoine Griezmann - 28; 3. Gareth Bale - 26; ... 66. Vladimír Darida - 6
Nejvíce úspěšných průniků:
1. Eden Hazard - 24; 2. Gareth Bale - 23; 3. Dimitri Payet a Moussa Sissoko - 18; ... 120. Ladislav Krejčí, Pavel Kadeřábek, Tomáš Rosický a Tomáš Necid - 2
Nejvíce přesných přihrávek:
1. Toni Kroos - 593; 2. Jerome Boateng - 406; 3. Paul Pogba - 393; ... 102. Vladimír Darida - 127
Nejvíce klíčových přihrávek:
1. Dimitri Payet - 24; 2. Kevin De Bruyne - 23; 3. Mesut Özil - 18; ... 63. Ladislav Krejčí - 5
Rozdíl však bude už v textovém popisu každého jednotlivce. Namísto stručného okomentování si fotbalisté vysloužili celý odstavec, který zhruba mapuje jejich působení na celém Euru. Každou pozici v sestavě jsme navíc doplnili o dva až tři borce, jejichž výkony rovněž stojí alespoň za čestnou zmínku.
Kromě nejlepší sestavy dále vypíchneme i tři fotbalisty, kteří podle nás byli na šampionátu nejlepší ze všech. Je jim věnována sólo rubrika, jejich jména jsou navíc opatřena odkazy s povedenými videi mapujícími jejich počínání na Euru. Krom toho jsou v grafické podobě sestavy označení zlatou, stříbrnou a bronzovou hvězdou.
Odkazy jsou pak samozřejmostí také u nejkrásnějších gólů a nejlepších zákroků turnaje. Záměrem bylo vybrat TOP 3, ale v případě branek jsme onu bronzovou pozici zkrátka museli rozdělit vedví. Branky ani zákroky už nejsou opatřeny typickými popisky, jelikož jsme se o nich zpravidla zmiňovali už v předchozích článcích.
Statistická část článku pak v obvyklých pěti bodech mapuje především počiny definující celý turnaj - v závěru pak přinášíme také nejzajímavější statistiky ze serveru WhoScored.com - tak, jak jsme je využívali v tabulkách u zápisníků. Aby to bylo ještě peprnější, tři nejlepší v každé disciplíně doplní rovněž nejlepší Čech. Tak příjemnou četbu i sledování!
Nejkrásnější góly Eura 2016
1. Xhedran Shaqiri
2. Cristiano Ronaldo
3. Radja Nainggolan a Dimitri Payet
Nejlepší zákroky Eura 2016
1. Hugo Lloris
2. Gianluigi Buffon
3. Michael McGovern
Nejlepší hráči Eura 2016
1. Antoine Griezmann
2. Aaron Ramsey
3. Gareth Bale
All-Stars Eura 2016
grafická úprava: Víťa Horák
Brankář - Hugo Lloris (Francie)
Letošní turnaj na vyloženě výrazné brankáře nebyl příliš bohatý. Gianluigi Buffon potvrdil extratřídu, ale s Itálií vypadl poměrně brzo, zatímco o Rui Patríciovi se začalo hovořit teprve po finále, které Portugalsku na druhou stranu de facto vychytal. My každopádně raději sáhli po Hugovi Llorisovi, kterého již po semifinále s Německem - hlavně s ohledem na něj - anglická brankářská ikona Peter Shilton prohlásila za nejlepšího gólmana šampionátu. A pravdou je, že nebýt Llorise, úřadující mistři světa onen zápas přinejmenším dovedli do prodloužení. Obecně to u Llorise nebylo ani tak o kvantitě zákroků, jako spíš o jejich kvalitě - až do čtvrtfinále měl na kontě jediný zásah proti Rumunsku (pak třikrát nečelil jediné střele mezi tři tyče), hnedka se ale jednalo o zákrok parádní. A svou zkušenost třeba i při sbírání balonů Lloris prokázal také proti Islandu, ačkoliv tehdy vůbec poprvé inkasoval ze hry.
Čestné zmínky: Rui Patrício (Portugalsko), Gianluigi Buffon (Itálie), Michael McGovern (Severní Irsko)
Pravý střední obránce - Pepe (Portugalsko)
Společnost tradičně rozdělující stoper Realu Madrid se ani ve Francii nevyvaroval svých blikanců a speciálně zkraje turnaje nezvykle kazil v rozehrávce, na rozdíl od brazilského MS se však tentokrát otřepal a byl naprosto zásadní oporou zlaté portugalské jízdy. Zvlášť proti Chorvatsku a Polsku se pod jediný inkasovaný gól podepisoval tučným písmem; kolegovi Fontemu často vysloveně kryl zadek, dohromady na turnaji odklízel pěkných 40 balonů (mnohdy z prostoru kolem malého vápna) a obecně vzorně prodával svou úžasnou schopnost být v drtivé většině situací správně srovnaný a zhotovený k ideálnímu obrannému zákroku. Jeho čtení hry je zkrátka na té nejvyšší možné úrovni.
Čestné zmínky: Jérôme Boateng (Německo), James Chester (Wales)
Střední obránce - Laurent Koscielny (Francie)
Vzhledem k četným absencím na Euro cestoval jako nutný a leckým odepisovaný lídr zadní řady, v této úloze však nakonec obstál s grácií. Jeho poziční hra byla obvykle přesná a rezervy vykazoval maximálně při odhadování a stíhání delších balonů za obranu. Proti Irsku eliminoval nebezpečí plynoucí z otřesné hry parťáka Adila Ramiho, ve zbytku turnaje zase obstojně diktoval spolupráci s výrazně méně zkušeným Samuelem Umtitim. Jeho důležitost pro tým adekvátně podtrhává množství odklízených míčů (48; nemálo z nich doslova na poslední chvíli), ale i 91 % zkompletovaných přihrávek. Proti Německu v semifinále leckdy vypadal, jako by přízemní centry soupeře přitahoval jakousi magnetickou silou.
Čestné zmínky: Leonardo Bonucci (Itálie), Ragnar Sigurdsson (Island)
Levý střední obránce - Mats Hummels (Německo)
Zmeškal první i poslední vystoupení Německa na turnaji a v obou případech se jeho absence výrazněji projevila. Hummels je zosobněním ambiciózního a asertivního, jinými slovy taky moderního, stopera, a ačkoliv třeba jeho kolega Boateng často působil jako ten hlavní element uprostřed zadní linie, jeho budoucí spoluhráč z Bayernu se na rozdíl od ghanského rodáka vyvaroval lapsů v koncentraci a doopravdy celou dobu vše ukázkově držel pohromadě. Jeho obranný zákrok byl tradičně precizní a skvěle načasovaný, jeho rozehrávka o nic méně konstruktivní než ta Boatengova, a jeho diagonály zvlášť proti Slovensku stejně tak zásadní pro tvorbu německé hry. Ve čtvrtfinále s Itálií občas působil vyloženě jako levý středopolař a potvrdil svou užitečnou schopnost mít na hru týmu několikarozměrný vliv.
Čestné zmínky: Ben Davies (Wales), Giorgio Chiellini (Itálie)
Pravý křídelní bek - Moussa Sissoko (Francie)
Jediný hráč z našeho výběru, který si o hlavní porci pozornosti řekl teprve ve vyřazovací fázi - a to zkrátka s takovou vehementností, že ho nešlo ignorovat. Vzhledem k tomu, že takřka všichni dobře vypadající praví beci dějiště turnaje opustili relativně brzy (Piszczek, Walker, Hysaj), byl pro nás mnohdy vysloveně nezastavitelný Moussa Sissoko celkem jasnou volbou. Poprvé zaujal už jako nově zkoušený hráč (respektive tank) ve skupině proti Švýcarsku, aby si tak nahlas řekl o větší šanci v dalších duelech. Nejlepší výkon si schoval na finále s Portugalskem, kdy na beku často zaskakoval za nestíhajícího Sagnu (udělal tři obranné zákroky) a soupeře trápil dravými, silovými výpady. Konkrétně v první půli vyhrál osm z devíti podstoupených soubojů a o individuální průnik se na turnaji častěji pokoušeli jen Bale s Hazardem. Domnělá cenovka ve výši 35 milionů liber se i u tohoto druholigového hráče zdá být opodstatněná.
Čestné zmínky: Jakub Błaszczykowski (Polsko), Elseid Hysaj (Albánie)
Levý křídelní bek - Raphaël Guerreiro (Portugalsko)
Čím větší mezinárodní akce, tím lepší Raphaël Guerreiro? V porovnání s loňským Eurem "21" to tak vypadá. Zatímco v Česku křídelní bek Lorientu působil nemastně neslaně, tentokrát se pravidelně ocital ve středu pozornosti. Portugalsko výrazně přetěžovalo právě jeho levou stranu a mělo k tomu své dobré důvody. Zprvu Guerreiro zdatně kombinoval s Andrém Gomesem a po jeho odpadnutí si obstojně sedl i s Joãem Máriem. Právě jeho krásný centr na Ronalda rozhodl semifinále s Walesem, ve finále potom z přímého kopu nešťastně natrefil na břevno. Na rozdíl od Cédrika na druhé straně byl rozvážnější na balonu, často se i stahoval do středu a nepropadal vzadu. Přerušil celkem 14 akcí soupeře a odklízel dokupy 17 míčů, což jsou na beka se dvěma absencemi velmi slušná čísla. (Mimochodem, s Guerreirem v sestavě Portugalci kapitulovali jen jednou - s Eliseuem čtyřikrát. Náhoda? Nemyslím si.)
Čestné zmínky: Ivan Perišić (Chorvatsko), Robbie Brady (Irsko)
Střední záložník - Toni Kroos (Německo)
Definitivně nový maestro té nejvyšší úrovně, potažmo přímo nástupce Xaviho s Pirlem jako dejme tomu nejlepších míčových distributorů své doby. Snad jen Payet se Kroosovi mohl rovnat co do velkoleposti vstupu do turnaje. Ze standardní situace asistoval u prvního německého gólu na turnaji, a jeho precizní pasy za obranu měli v góly rozhodně proměnit Khedira proti Ukrajině či Götze proti Polsku. Ani postupem času přitom hvězda Realu Madrid nepolevovala. Připsala si na konto největší počet přihrávek na zápas, ba co víc - 2,7 vytvořených palebných pozic na utkání Kroose řadí na celkové deváté turnajové místo, což je s přihlédnutím k jeho nízké poloze ve hřišti vpravdě výjimečná bilance. Při Kroosově úspěšnosti na přihrávce (92,4 %) je navíc obdivuhodný i průměrný počet jím precizně rozdaných dlouhých balonů: hned 9,7 na jedno střetnutí.
Čestné zmínky: Luka Modrić (Chorvatsko), William Carvalho (Portugalsko)
Střední záložník - Aaron Ramsey (Wales)
Vědělo se, že bude spolu s Balem klíčovým hráčem Walesu. Vědělo se, že bude muset tvořit značnou část velšské kreativní složky. Že ale Aaron Ramsey svého slavnějšího krajana dokonce mírně zastíní a stane se jednou z hlavních hvězd turnaje, to čekal málokdo. Záložník Arsenalu působil v trošku centrálnější volné roli, která mu nesvazovala ruce taktickými pokyny. Jenže borec s peroxidovým přelivem na to nedbal a vedle box-to-box pozice se simultánně chopil i role hlavního tvůrce hry a také defenzivního záložníka. Ramsey byl jednoznačně nejkomplexnějším fotbalistou Eura, jeden gól dal a hned na čtyři přihrál. Dvěma asistencemi porazil ve čtvrtfinále Belgii - v utkání ovšem dostal druhou žlutou kartu na turnaji a semifinále propásl. Bez něj pak Wales absolutně selhal v útoku, takže se jasně ukázalo, že je alfou a omegou jakékoli tvorby hry i šancí. U nás byl druhým nejlepším hráčem šampionátu.
Čestné zmínky: Emanuele Giaccherini (Itálie), Eric Dier (Anglie)
Ofenzivní záložník - Gareth Bale (Wales)
Svému poslání spasitele Walesu dostál naprosto dokonale. V základní skupině byl úžasný, gólově se prosadil v každém zápase a proti Rusku navíc předvedl téměř nadpozemský výkon. Byl zcela nezastavitelný a kromě gólu navíc hned osmkrát pronikl obranou Rusů a pro spoluhráče připravil tři šance, včetně jedné branky. Abychom dostáli mytologickému označení velšských Draků, sežehl zkrátka Rusy na prach. Pokračoval i v osmifinále, kde skvělým centrem zařídil jediný (vlastní) gól do sítě Severního Irska, aby ve čtvrtfinále sestoupil trošku hlouběji a táhl svůj tým tam, kde to nejvíc potřeboval. Proti Portugalsku pak jako jediný dovedl něco udělat s míčem na kopačce. Gareth Bale byl Walesu perfektním lídrem a pro EuroFotbal je třetím nejlepším hráčem šampionátu.
Čestné zmínky: Kevin de Bruyne (Belgie), Marek Hamšík (Slovensko)
Ofenzivní záložník - Antoine Griezmann (Francie)
Šest gólů na Euru a druhé místo v historických tabulkách nejlepších střelců. Je potřeba dodávat více? Tenhle turnaj byl Antoinu Griezmannovi šitý na míru. Především tedy po přesunutí do útoku k Giroudovi, na podhrot, kde mohl dokonale využít své přednosti. Na pravém křídle se mu příliš nedařilo, byl zastíněn Dimitrim Payetem a vítězný gól, jímž skolil Albánii, vstřelil dokonce až po příchodu z lavičky. Ve vyřazovací fázi však rozkvetl a prakticky sám vyřadil v osmifinále Irsko i v semifinále Německo - oběma soupeřům dal po dvou brankách. Finálový zápas mu sice příliš nevyšel (na hlavě měl ostatně rozhodnutí), přesto si od UEFA i EuroFotbalu odnáší ocenění pro nejlepšího hráče celého šampionátu.
Čestné zmínky: Dimitri Payet (Francie), Andrés Iniesta (Španělsko)
Hrotový útočník - Cristiano Ronaldo (Portugalsko)
Pro Portugalce byla jeho přítomnost mnohdy svazující, jeho aura jednoho z nejlepších fotbalistů historie zkrátka kromě nesporných výhod nese i břemeno. A Ronaldo se v průběhu celého turnaje hledal. V prvních dvou zápasech vyslal 20 zbytečných střel, jeho marné pokusy z přímých kopů frustrovaly celé Portugalsko. V kritických okamžicích ovšem vždy zazářil, proti Maďarům zařídil všechny tři góly a postup ze skupiny, v osmifinále nahrál na jediný gól a v semifinále prakticky sám vyřadil Wales. Navíc ukázal, že svůj tým táhne i jako osobnost, ikona a lídr kabiny. Po zranění ve finálovém klání se převtělil do role asistenta trenéra a všemi možnými způsoby své kolegy motivoval. Že to dělal i z určitých narcistických důvodů, je možná nasnadě se domnívat, ovšem fakt, že by pro svůj národ položil duši, se mu upřít jednoduše nedá.
Čestné zmínky: Graziano Pellè (Itálie), Mario Gómez (Německo), Nani (Portugalsko)
Trenér: Fernando Santos (Portugalsko)
O výsledném herním projevu a jeho atraktivitě si myslete, co chcete, ale Fernando Santos je prostě jednoznačným trenérským hrdinou tohoto šampionátu. Ona už jen ta hladká transformace ze zábavného, ale propustného týmu ve skupinové fázi do nezábavného, ale robustního týmu ve fázi vyřazovací je sama o sobě obdivuhodná. Na podobně krátkém turnaji něco takového zkrátka nevidíte často. A Santos se nebál ani nepopulárních rozhodnutí: nesázel tolik na Quaresmu, postupně posadil své původní startéry Danila, Moutinha i Andrého Gomese, a v semifinále mu čisté konto udržela zbrusu nová stoperská dvojice bez účasti Pepeho a Carvalha. Fernando Santos svůj tým evidentně znal nejlépe ze všech trenérů, využil všechny hráče do pole, a snad až na pár výjimek dokázal maximalizovat jeho efektivitu.
Čestné zmínky: Chris Coleman (Wales), Antonio Conte (Itálie), Adam Nawałka (Polsko)
Nejzajímavější statistiky Eura 2016
- noví mistři Evropy se mohou pyšnit dokonalou efektivitou, jelikož ze sedmi utkání vyhráli v základní hrací době jedno jediné; ve vedení navíc Portugalci se vším všudy strávili pouhých 73 minut (ze 720)!
- Cristiano Ronaldo se na šampionátu zapsal mezi fotbalové legendy; mimo jiné tím, že jako úplně první hráč vstřelil gól už na čtvrtém Euru v řadě (a celkem sedmém velkém turnaji v řadě)
- nejenže byl Antoine Griezmann suverénně nejlepším střelcem Eura; se šesti góly se navíc zapsal na druhé místo historických tabulek jednotlivých turnajů za krajana Michela Platiniho (1984 - 9 branek)
- Francie potvrdila roli domácího favorita a jako pátému (z patnácti turnajů) hostitelskému týmu se jí povedlo postoupit do finále; stala se však teprve druhým domácím celkem, jenž finále prohrál (shodou okolností po Portugalsku - 2004)
- Portugalsko ve finále Eura skutečně překonalo všechny předpoklady, kromě těch papírových navíc zlomilo dvě hrozivé bilance; s Francií "A Seleção" neprohráli po dlouhých 41 letech a deseti porážkách v řadě, k tomu navíc po pěti nezdarech konečně uspěli proti hostitelskému týmu
Nejzajímavější statistiky ze serveru WhoScored.com
Nejvíce zákroků:
1. Hannes Thór Halldórsson - 23; 2. Rui Patrício - 20; 3. Lukasz Fabianski - 18; ... 22. Petr Čech - 7
Nejvíce odklizených balonů:
1. Kamil Glik - 52; 2. Laurent Koscielny - 47; 3. Ashley Williams - 43; ... 14. Tomáš Sivok - 28
Nejvíce přerušených akcí:
1. James Chester a Pepe - 19; 3. Artur Jedrzejczyk - 18; ... 17. Roman Hubník - 11
Nejvíce obranných zákroků:
1. Jakub Blaszczykowski - 20; 2. Blaise Matuidi - 18; 3. James Chester a Paul Pogba - 17; ... 81. Tomáš Sivok - 6
Nejvíce vyhraných vzdušných soubojů:
1. Kolbeinn Sigthórsson - 41; 2. Chris Smalling - 32; 3. Olivier Giroud a Patrice Evra - 25; ... 35. Roman Hubník - 12
Nejvíce střel:
1. Cristiano Ronaldo - 45, 2. Antoine Griezmann - 28; 3. Gareth Bale - 26; ... 66. Vladimír Darida - 6
Nejvíce úspěšných průniků:
1. Eden Hazard - 24; 2. Gareth Bale - 23; 3. Dimitri Payet a Moussa Sissoko - 18; ... 120. Ladislav Krejčí, Pavel Kadeřábek, Tomáš Rosický a Tomáš Necid - 2
Nejvíce přesných přihrávek:
1. Toni Kroos - 593; 2. Jerome Boateng - 406; 3. Paul Pogba - 393; ... 102. Vladimír Darida - 127
Nejvíce klíčových přihrávek:
1. Dimitri Payet - 24; 2. Kevin De Bruyne - 23; 3. Mesut Özil - 18; ... 63. Ladislav Krejčí - 5
Související články
Zobrazit jen nejnovější
Zobrazit všechny
Komentáře (364)