EURO DENÍK - VŠEHOCHUŤ

Je to takový zvláštní pocit psát EURO DENÍK a nemít ve hře tým, o kterém se psalo celou tu dobu s takovou radostí. Ale nedá se nic dělat, EURO 2004 pokračuje a našemu povídání o něm chybí ještě 3 pokračování. A tak co je nového?

Pavel Nedvěd, kapitán naší reprezentace, vstoupil do turnaje jako velký chlap a odešel jako malý kluk. Ale to, co bylo mezi tím, udělalo v našich očích z tohoto držitele Zlatého míče za rok 2003 pořádného chlapáka! Pavel bojoval, dřel, burcoval, byl prostě opravdovým kapitánem. Kdyby neplatí, ale i tak: kdyby... Ale ne, nemá cenu nad tím přemýšlet! A za slzy se nemusí stydět. I ty z něho udělaly opravdu velkého chlapa! Po zápase s Řeckem mu do řeči moc nebylo, ale i tak něco málo slov z jeho monologu: "Snažil jsem se napálit míč, ale trefil jsem místo něj koleno protihráče. Hned jsem měl ten neblahý pocit, že se utkání pro mne skončilo. Cítil jsem hroznou bezmocnost. Nedá se to srovnat s momentem, kdy se rozhodlo, že nebudu hrát finále LM, nyní to bylo něco mnohem horšího. Gól Dellase? Nejhorší moment v mém životě. Bude to trvat moc a moc dlouho, než to překonám, byl to nejlepší tým, v jakém jsem kdy hrál, obrovská škoda..." Ale i tak: Pavle díky!

Milan Baroš, který s největší pravděpodobností získá titul Krále střelců tohoto turnaje, nemohl dlouho uvěřit, že se všechno skončilo, že pro něj a reprezentaci Česka na EURO 2004 neexistuje zítra. "Být nejlepším střelcem mi v tuto chvíli nemůže nahradit to obrovské zklamání z vyřazení. Jsme všichni rozčarováni a smutní, hráli jsme na turnaji dobře a teď musíme balit kufry. Nechtěl jsem se dívat na finále v televizi, ale co se dá dělat, takový je fotbal. Pro mne znamená vyřazení fiasko, ztroskotání, nezdar..." Zdeněk Grygera k tomu dodává: "Zranění a následné odstoupení Pavla Nedvěda na nás moc zapůsobilo. Je to kapitán a jeho vliv ne hřišti je obrovský. Ale ukázali jsme celé Evropě, že fotbal hrát umíme. Asi jsme hráli nejlépe ze všech na tomto turnaji..." Karel Brückner připomněl, že ve 30 zápasech, v kterých vedl reprezentaci, byl gól Dellase prvním po rohovém kopu: "Jsem samozřejmě zklamaný, ale toto nesmí být hořký konec, ani pro mne, ani pro hráče. V šatně jsem všem poděkoval a řekl, že jsem na ně hrdý..." Správná slova na pravém místě. S radostí se přidáváme. Ale, i tak, škoda přeškoda...

Z našeho smutku je třeba pomalu přejít do řecké radosti. Ale opravdu pomalu! A jak jinak, než pomocí toho, co o tomto zápase psal tisk obou zemí.

MF DNES: Je to krutá ironie osudu...
BLESK: Bolí! Naděje zemřela, modlitby nebyly vyslyšeny...

ETHNOS: Finále! Řecko je ve finále EURO 2004! Píšeme tuto reportáž a nemůžeme tomu uvěřit. Píšeme a každou chvíli musíme práci přerušit. Nic nás nyní nemůže zastavit. Všechno to vypadá jako sen! Stalo se to v poslední minutě první části prodloužení. Roh zahrával Vassilios Tsiartas, lehce poslal míč do pokutového území na hlavu "geniálního obra" Traianose Dellase... Celé Řecko je v ulicích... Slavíme!

SPORTIME: Neuvěřitelné, ale jsme ve finále! Řecko je ve finále EURO 2004! To není lež, je to pravda! Ottovi muži z nás znovu udělali hrdé Řeky! Ach Bože, jak nazvat to, co prožíváme! Portugalsko, hostiteli, chtělo jsi nás, máš nás mít! Nikdo nespí o této noci, všichni jsme v ulicích!

A BOLA: Třicet zápasů se odehrálo a ti, kteří tento turnaj zahajovali, ho také ukončí. Výsledek prvního zápasu byl pro celý svět obrovským překvapením, hostitelé se nechali porazit řeckou obrannou taktikou. Ale tuto neděli Portugalsko narazí na zcela jiný tým, plný sebedůvěry po vítězstvích nad Francii a Českem. Máme možná více naděje, ale i oni ji mají. Musíme si dát pozor na Řeky, kteří ukázali, že jsou schopni všeho.

Trenér Otto Rehhagel je z finálové účasti dojatý, ale zároveň ho možnost zisku titulu přitahuje. Poděkoval portugalským divákům, kteří jeho tým během celého turnaje podporovali, i když to bylo právě Řecko, které jim v zahajovacím zápase připravilo obrovské zklamání. "Čekám velké finále! Naši účast v něm považuji za zázrak!" byla jeho slova před tréninkem na stadiónu ve městě Braga.

Georgios Karagounis hrát nebude. Hráč Interu Milán dostal v zápase s námi druhou žlutou kartu a ta mu automaticky vystavila stop na finálové utkání. Není to na tomto turnaji jeho první trest. Nehrál ani poslední zápas ve skupině, také za dvě žluté karty, a jeho tým v něm prohrál s Ruskem 1:2... Bude se historie opakovat? Karagounis dal první gól EURO 2004 a dnes tvrdí: "Po tomto zápase jsem řekl, že Portugalsko, Česko a Francie budou na tomto turnaji nejlepší. A podívejte se, porazili jsme je všechny! To je přeci něco fantastického!" Své zklamání nedává znát a hodně mu ho pomáhají překonat jeho spoluhráči. "Budeme hrát i za něj...," říká Konstantinos Katsouranis.

Řekové jsou nadšeni podporou, jaké se jim dostalo od krajanů na stadiónech v Portugalsku, ale i v samotném Řecku a na celém světě, kam je vítr zavál. Ale Portugalsko má podporu daleko větší. Fandí mu celá Brazílie! Luis Felipe Scolari to neměl nikdy lehké. Doma, v Brazílii, odmítl hrát onen "krásný fotbal" a dal přednost účinnosti. Po vyřazení Romária z kádru mu spílala celá země. Odpověděl tím, že přivezl zlaté medaile z MS 2002. V Portugalsku ho čekal stejný osud. Vrhli se na něj opravdu všichni, když odmítl nominovat miláčka publika, Vítora Baíu. Dnes je vše zapomenuto, Scolari dovedl domácí do finále a po dvou letech sahá po druhém titulu.

EURO 2004 sleduje celá Brazílie a dnes se cítí součástí portugalské radosti a naděje. Hlavní brazilský deník FOLHA napsal: "Tentokráte náhradníci , které 'Felipao' poslal na hrací plochu, branky nedávali. Ty padly po standardních situacích, které jsou přeci naší specialitou. Brazilská fotbalová škola se znovu prosadila!" O ESTADO, deník, který vychází rovněž v São Paulu, dodává: "Šťastná hvězda Scolariho září mnohem jasněji, než tomu bylo dříve a její odraz se projevuje na hře Portugalska. Poprvé čeká tuto zemi finále tak důležitého turnaje." JORNAL DO BRASIL ve svém pátečním vydání uvádí: "Vedeni do boje nezastavitelným kapitánem Luisem Figem a 'Big Philem'(velkým Filipem), který má stále v ruce jeden trumf navíc, skončili Portugalci s oním prokletím, které jim nikdy nedovolilo dojít až do finále. Portugalsko jde za svým prvním titulem, Scolariho dělí devadesát, maximálně 120 minut od titulu druhého. Může se stát mistrem Evropy, dva roky poté, co s Brazílií získal titul mistra světa!"

Závěrem se zastavme u rozhodčích. V první třetině tohoto turnaje, po deseti zápasech, na ně organizační výbor pěl jen samou chválu. Pak se zdržel jakýchkoliv dalších komentářů. Hanit si nedovolil, chválit mnohdy nebylo co. Ruud van Nistelrooij má zákaz startu ve dvou mezinárodních zápasech. Proč? Po skončení semifinále Portugalsko - Nizozemsko slovně napadl sudího Anderse Friska. Měl k tomu důvod? Je to samozřejmě otázka do diskuze. Já si dovolím přidat jen jeden postřeh. V prvním poločase, někdy kolem 20. minuty, nafilmoval portugalsko-brazilský tragikomediální herec Deco, už asi tak popáté, pád. Jeho výkon by byl zcela jistě oceněn ve všech latinskoamerických telenovelách. Pravděpodobně se na ně dívá i Frisk a zcela jistě je obdivovatelem podobných kousků. Tento pád Decovi sice rozhodčí "nezbaštil", ale televizní kamery zabraly Friskovu tvář. V dlouhém detailním záběru jsme mohli vidět proměnu výrazu v obličeji. Frisk se nejprve na Deca dlouze usmíval, jakoby chtěl říci: "Tak tohle jsem ti písknout nemohl, ale padni blíž vápna a já to fouknu!" Ale pak se zdálo, že si všiml udiveného pohledu holandských hráčů, kteří se marně dožadovali "žluté odměny" pro Deca, a za pochodu se jeho milá tvář změnila v obličej zlosyna, kterého by nikdo nechtěl potkat o půlnoci na žižkovské ulici. Také od rozhodčího Friska to byl mimořádný herecký výkon. A mluvit o jeho nevšímavosti k mnohem amatérštějším kouskům brankáře Ricarda, snad ani nemá cenu. Jen jsem čekal, kdy mu přinese pod hlavu polštář... A pak se divte hráčům, že jim někdy nervíčky ulítnou!

KRASAVEC : Max-Wesslo, který je "straaašně natěšený" na kvalifikaci o postup na MS 2006. Správný fanda fotbalu!

OŠKLIVEC : Překvapivé výsledky, zejména ten poslední, který nám znovu nedovolil vyhlásit vítěze tipovačky o dres reprezentace Hondurasu. Ale dočkáte se, jednou ho někdo vyhraje. A třeba to budeš právě ty, yardo, 2x ti chyběl krůček! Asi takový jako našim k postupu do finále...


Fotografie převzaty z www.euro2004.com, © Empics, Getty Images, AFP.