EURO DENÍK - MUSÍME VYHRÁT!

O čem jiném může být dnešní deník, než o portugalské radosti, nizozemském zármutku, řecké víře a české naději. Expres "BOHEMIA" dorazil do předposlední stanice, Porta, a v cestě do té cílové, Lisabonu, mu stojí poslední překážka, Řecko. Takže odstranit, převálcovat a pokračovat v jízdě!

První semifinále tedy vyhrálo Portugalsko a bylo to podle očekávání. Turnaj domácí začínali, a porážkou, budou ho taky končit! Jak? O tom si povíme až zítra, ale věřme, že jejich soupeřem budou naši a pak tedy máme zájem, aby to dopadlo, jak na divadle: "úspěšná" premiéra, stejně "úspěšná" derniéra! Aneb: od porážky k porážce! Včera to ale byl portugalský svátek. Začal hned po rozednění a nikdo neví, kdy budou oslavy končit. Ještě dlouho po půlnoci Portugalsko nespalo a slavilo první historické finále na velkém turnaji. Portugalci mohli rozhodnout již v prvním poločase, ale nakonec trpěli až do poslední minuty.

Luiz Felipe Scolari určil jasnou taktiku: kontrolovat střed hřiště, uzavřít křídelní prostory a eliminovat dlouhé pasy na Ruuda Van Nistelrooye. Do puntíku mu to vyšlo. Davids běhal od ničeho k ničemu, ale střed mu nikdy nepatřil, Robben se neprosadil ani jednou a van Nistelrooy se nedostal do jediné šance. A to rozhodlo. Portugalsko hrálo to, co předvádí po celou dobu tohoto turnaje. Výborná obrana, solidní střed hřiště, bojovnost a rychlost v útoku. Ale dát gól je, i při trvalém tlaku, pro Portugalce velice těžké. Využít polovinu všech příležitostí, které si v 1. poločase vytvořili, tak Dick Advocaat zcela jistě na trávník hodil ručník a Nizozemci po přestávce ani nenastoupili.

Figo, hrál jako již dlouho ne, unikal po obou stranách, ale to, co dokázal spálit Pauleta... A tak gól musel padnout po standardní situaci, kdy roh z kopačky Deca, jinak dost neškodného a simulanta k pohledání, našel hlavičku Cristiana Ronalda a ten nezaváhal. Celá obrana Nizozemska jakoby zkameněla, ale obzvlášť na Davidse byl nádherný pohled. Držel se brankové tyče snad ještě o přestávce. A to branka padla ve 26. minutě! Oranjes se do šancí nedostávali a gól van Nistelrooye byl anulován pro milimetrové postavení mimo hru. A znovu to byl Figo, jednou vlevo, podruhé vpravo a svůj výkon potvrdil nádhernou střelou do tyče.


Cristiano Ronaldo střílí gól

Pauleta nechal vyniknout Van der Sara, ke konci prvního poločasu a na začátku toho druhého znovu. A pak přišla druhá branka, nepozornost obránců, táhlá střela Manicheho, tyč a síť. 2:0! Zdálo se, že utkání může skončit. Nizozemsko se vrátilo ke své nezáživné hře ze zápasů s Německem a Švédskem a zapomnělo na dobrý výkon proti nám. Ale fotbal opravdu nemá logiku. Do zápasu ho vrátili zcela náhodná akce a vlastní gól Andradeho. A bez většího úsilí mohlo i vyrovnat minutu poté. Příchod Makaaye, Van der Vaarta a Van Hooijdonka donutil Portugalce zařadit zpátečku a obranu organizovat již z vlastního pokutového území. Ale vše marné, hráčům v netradičním bílém nebylo souzeno vyrovnat a dotáhnout zápas možná až k penaltovému rozuzlení. Van der Sar ještě jednou zachraňoval a pak již přišel konec.



Obrovská radost domácích, dojetí hráčů oné slavné generace bývalých juniorů, kteří konečně, prakticky na závěr své kariéry, slaví úspěch. Figo nejlepší na hřišti, Van der Sar u Nizozemců. A jeden příklad za všechny a pro všechny: přátelská atmosféra po skončení zápasu, objetí Cristiana Ronalda a Ruuda van Nistelrooye, loučení se nizozemských hráčů s diváky. Potlesk pro aktéry tohoto souboje!



A vypukla jedna velká oslava. Záplava v barvě zeleno-červené po celém Portugalsku! POR-TU-GAL, POR-TU-GAL! Šampaňské, ohňostroje, tisíce aut v ulicích, klaksóny, autobus s reprezentanty Portugalska mohl jet bez motoru, tisíce lidí ho vlastně tlačily před sebou. Odhaduje se, že kolem 10 tisíc aut a motorek doprovázelo Scolariho svěřence na cestě do Alvalade. Bude tomu tak i v neděli?


Rádi jim ty oslavy překazíme! Ale v cestě se objevil balvan v podobě obrovského překvapení tohoto turnaje, Řecka. Tak jako Portugalci, ani naši dnešní soupeři nemají ve své historii záznam o turnajovém vítězství. Svět ani Evropa je "neznají". Nyní jsou v semifinále a rádi by víc. Nastoupí ovšem proti do této chvíle nejlepšímu celku EURO 2004. Proti České republice. A naše sebevědomí se dotýká oblaků. Máme za sebou 4 zápasy, 4 vítězství, skóre 10:4. Trenér Karel Brückner má velkou zásluhu na výborné náladě. Nechal hrát, s výjimkou třetího brankáře Kinského, všechny nominované hráče a to se tak často nestává. I proto mužstvo táhne za jeden provaz.

Řecko zase věří na osud, na tomto stadiónu porazilo Portugalsko 2:1... Nastoupí Zisis Vryzas, který si odpykal trest za karty barvy žluté, a je to pro něj jubilejní, padesátý, start za reprezentaci. Stylianos Giannakopoulos je v pořádku a nastoupí po boku Konstantinose Katsouranise nebo Angelose Basinase. Otto Rehhagel, čerstvě jmenovaný čestným občanem Řecka, bude spoléhat na obranu a nebude proto měnit její složení.

Ale i naši mají dobré vzpomínky na portský stadión Draků. Dánsko a 3:0 pro nás, to se nedá tak rychle zapomenout. Ale zaplatili jsme draho tento zápas a jeho výsledek. Zranění Martina Jiránka a René Bolfa, žluté karty Pavla Nedvěda, Marka Jankulovského a Tomáše Ujfalušiho. Nepříjemné, ale silný kolektiv se s tím bude umět vyrovnat.

Téměř nikdo nepochybuje o našem postupu. Dostali jsme nálepku favorita, sázkové kanceláře vypisují na naše hráče ty nejnižší kurzy. Karel Brückner se snaží tlumit "vášně", ale jde to moc a moc těžko. Samotní hráči, o příznivcích nemluvě, cítí ve vzduchu onu atmosféru. A proč ne? Kolikrát jsme nastupovali do všech možných a nemožných turnajů s nálepkou těch do počtu, maximálně pro překvapení. Bylo tomu tak v Itálii 1934 a pak přivezli Plánička, Puč, Nejedlý a spol. stříbro. Ať všichni v klidu odpočívají! MS 1962, Chile, prý to byla zbytečná cesta, vyhozené peníze. Masopust, Pluskal, Novák a další se po návratu mohli pochlubit dalším stříbrem.

Jugoslávie 1976 a první, a dosud jediné, evropské zlato! Měli jsme vypadnout již dávno před Bělehradem. S favorizovanou Anglií a pak "povinně" se Sovětským Svazem. Ale i přes tyto úspěchy nás svět nevzal na vědomí a ptal se, co tam proti Nizozemsku chceme dělat! Ale Nizozemsko padlo a Němci je následovali. Panenka, Viktor, Veselý, z trpaslíků se stali obři. Rok 1980 a zlato z Olympijských her, bronz z Evropy v Itálii. A konečně EURO 1996, které si pamatují i ti nejmladší čtenáři. A znovu nám každý přiděloval role těch na rozehrání. Stříbrné medaile byly pádnou odpovědí.

Porozhlédněme se po světě, kolik zemí je na této planetě. A vlastně všude se hraje fotbal. Na dvě stovky členů má FIFA, padesátka z nich je v Evropě. Všichni touží po postupu, po titulu. Bylo nás se Slováky okolo 15 miliónů, teď je nás 10 miliónů Čechů. Nic, skoro nic, na planetě která má více než 6 miliard obyvatel. Zlato, stříbro, bronz z Evropy, 2x stříbro z Mistrovství světa, zlato a stříbro z OH...! Kdo se může pochlubit takovouto sbírkou? Hodně málo zemí na světě dokázalo něco podobného.

Letos jsme věřili jen my, Češi, a ještě ne všichni. Odborníci, sázkové kanceláře, nás řadili někam okolo osmého místa, tedy možná do čtvrtfinále. Naši hráči dokázali, že to byl omyl. Francie, Anglie, Itálie, Německo, Španělsko, ti všichni se nám dívají na záda a tiše závidí. Je dobře, že mnozí z nás přestanou vzhlížet jako k "polobohům" ke všem těm hvězdám a galaktikům. Dnes Jiránek, Jankulovski, Ujfaluši, Galásek, Poborský, Rosický, Heinz, Bolf, Rozehnal, o Nedvědovi, Barošovi, Kollerovi a Čechovi nemluvě, prostě všichni ti kluci z českých a moravských měst a vesnic, dokázali, že jsou stejně dobří a mnohdy lepší! Jsme mezi čtyřkou nejlepších v Evropě. Vlastně již teď skončíme nejhůř třetí. Nizozemce jsme přeci porazili, tak jaképak dělení. Můžeme tedy být spokojeni. Ale chceme víc! A to je moc dobře! Jen silní mají právo na přežití.

A proto: ČEŠI DO TOHO!

Předpokládané sestavy:
ŘECKO: Nikopolidis - Seitaridis, Kapsis, Dellas, Fyssas - Giannakopoulous, Zagorakis, Basinas, Karagounis - Charisteas, Vryzas
ČESKO: Čech - Grygera, Bolf, Ujfaluši, Jankulovski - Poborský, Rosický, Galásek, Nedvěd - Koller, Baroš

KRASAVEC : VŠICHNI, kteří dnes budou držet palečky.

OŠKLIVEC : VŠICHNI, kteří ty palečky držet nebudou a ještě k tomu tvrdí, že ti co vypadli, byli lepší.




Letecký den pánů van der Sara a Ricarda


Fotografie převzaty z www.euro2004.com, © Empics, Getty Images, AFP.

---

Naše soutěž o originální dres reprezentace Hondurasu, kterou jsme vyhlásili v pondělním deníku, už je uzavřena a čeká na svého vítěze. Po včerejším utkání, které Portugalci vyhráli 2:1, zůstali ve hře už jen tři soutěžící, kteří trefili přesně – Yarda, Paolowz a Votrok. A protože dnešní zápas tipovali všichni tři rozdílně, je jisté, že pokud jeden vyhraje, nebude se muset dělit (což by v případě dresu šlo asi těžko). Snad mohu dodat, že všichni tři věří českému týmu...

---