Dříve děsil soupeře. Teď Ananidze bojuje o místo ve Spartaku

Ve svých šestnácti letech debutoval v národním týmu. V sedmnácti se stal nejmladším střelcem ruské ligy a fotbalistou roku své země. Start do seniorské kopané měl gruzínský talent, Žano Ananidze skvostný. Přesto teď neprožívá zrovna nejlepší období.

Žano Ananidze se narodil 10. října 1992 v přímořském městečku Kobuleti. Už od malička ho jeho otec Amiran, bývalý fotbalista, vedl k tomuto sportu. Sám ho také do synových dvanácti let v Kobuleti trénoval. Pak si ho vyhlédlo Dinamo Tbilisi a mladý Žano se připojil k nejlepšímu gruzínskému mužstvu.

Už tehdy se u něj začaly projevovat jeho největší přednosti. Na pozici ofenzivního záložníka dokonale četl hru a skvěle přihrával. Právě kvůli těmto vlastnostem si ho po roce a půl vytáhlo do svých řad Dynamo Kyjev. Ve třinácti a půl letech si Ananidze vyzkoušel první zahraniční angažmá.

Nicméně průlom přišel až o dalších osmnáct měsíců. Z ukrajinské metropole se v létě 2007 stěhoval do ruského hlavního města. Vybral si ho Spartak Moskva. Na scouty tohoto klubu udělal Ananidze první a zároveň největší dojem v zápase národních celků do 17 let, kdy jeho Gruzie přijela do Moskvy, aby se střetla s výběrem Ruska. "Jsem šťastný, že můžu hrát zrovna ve Spartaku. Jejich styl se mi líbí mnohem víc než ten, který jsme hráli v Kyjevě," konstatoval pro oficiální stránky UEFA tehdy patnáctiletý Gruzínec.

Nejmladší střelec v historii

Vzhledem ke svému mladému věku působil první dvě sezóny v mládežnickém družstvu. Přelom nastal na konci té druhé. Před začátkem ročníku 2009/10 si ho trenér Valery Karpin vytáhl do "áčka". Ruský stratég o něm prohlásil: "Při svých 170 cm se musí v osobních soubojích cítit jako pírko. Soupeře tak musí překonat svou schopností rychle myslet a jeho dovednostmi s balónem. To jsou jeho silné stránky."

Premiérový start si připsal 15. července 2009, kdy v Ruském poháru odehrál proti Krasnodaru (2:1) celých devadesát minut a hned se také zapsal do střelecké listiny. Jeho branka navíc měla punc vítězství.

Vítězný gól si připsal i o tři měsíce později. Přitom se zapsal do historických tabulek ruské ligy. Když 18. října 2009 otevřel ve 40. minutě účet utkání s městským rivalem Lokomotivem (3:0), tak se stal nejmladším střelcem v Premier lize. Bylo mu 17 let a 8 dní. Začal tak vábit hledáčky evropských velkoklubů. Nejvíce se mluvilo o anglickém duu, Liverpool - Arsenal, či italském AC Milán. Spartak svojí vycházející hvězdu ale odmítl prodat.

Rok 2009 může Ananidze považovat doposud za svůj nejlepší. V podstatě mu vyšlo vše, na co šáhl. Kromě zápisu do análů ruské kroniky poprvé nastoupil i za národní tým. V kvalifikačním mači pro Itálii (5. září 2009) si zahrál vedle takových borců jako Levan Kobiashvili nebo Kakha Kaladze. Právě Kaladze nemá dobré vzpomínky na toto střetnutí. Dal si dva "vlastňáky" a Gruzie prohrála 0:2.

Ananidze se také dočkal svého prvního individuálního ocenění na seniorské úrovni. V pouhých sedmnácti letech se stal fotbalistou roku.

Vítězný gól v play-off Evropské ligy

Ještě více se vryl do paměti fanoušků Spartaku o dva roky později v Evropské lize. 17. února 2011 na sebe v 1/16 finále narazily dva celky, které obsadily třetí místo v základních skupinách Ligy mistrů, a tak putovaly o "level" níž. Švýcarská Basilej byla mírným favoritem. První utkání se hrálo právě v St. Jakop Parku. Domácí šli po poločase do vedení 2:0. Nic nenasvědčovalo tomu, že by mohli tento duel ztratit. Jenže přišlo snížení a pak červená karta pro Shaqiriho. Dvacet minut před koncem Dzjuba vyrovnal. V samotném závěru přišla chvíle pro Ananidzeho.

Moskvané měli výhodu standardní situace. Ananidze se dohodl se spoluhráčem, ať mu jen přistrčí míč na jeho silnější pravačku. Ten poslechl a rána gruzínského talentu skončila i s přispěním pravé tyče v bráně. Spartak vyhrál 3:2 a do odvety si tak odnesl slibný náskok. Ten udržel a po remíze 1:1 postoupil dál.

Tato trefa je doposud jedinou, kterou 21letý hráč vstřelil v evropských pohárech, a opět byla vítězná.

Poznamenala ho smrt otce

Jeho dobře rozjetá kariéra se však před dvěma lety trochu zasekla. Začalo to na podzim roku 2012, když ve čtyřiceti osmi letech zemřel jeho otec. V lednu 2013 utrpěl i své první vážné zranění. Během tréninku si poranil meniskus, se kterým musel na operaci. Na měsíc tak vypadl z tréninkového rytmu. A když se zdálo, že je vše tak, jak bylo dříve, přišla další rána. Tentokrát se ozvala holeň a třítýdenní pauza. Ananidze poté nedostával tolik příležitostí, a tak ho vedení dalo k dispozici ostatním na půlroční hostování.

"Z několika nabídek jsem si vybral Rostov. Někdy člověk potřebuje udělat krok zpátky, aby poté mohl udělat dva vpřed," vysvětloval svoje rozhodnutí. Svými výkony pomohl k 10. místu po polovině letošního ročníku. Rozloučil se s bilancí 15/1 a od ledna opět trénuje se Spartakem. Zda se prosadí, nebo znovu odejde, rozhodnou následující týdny a měsíce.



ZDROJE:
http://www.uefa.com/memberassociations/association=rus/news/newsid=1604204.html
http://www.georgiatoday.ge/article_details.php?id=11292
http://www.transfermarkt.co.uk/en/basics/spielervergleich/basics_105496_105496.html