DIARIO AMÉRICA - VIVA MEXIKO!

Mexiko bylo pozváno na jihoamerickou hostinu, ale odmítlo se chovat jako slušně vychovaný host. S Uruguají se ještě přátelsky podělilo, ale na argentinském šťavnatém "churrasco" si již pochutnalo samo. V zápase velmi dobré úrovně dal jedinou branku Ramón Morales a Mexiko porazilo Argentinu 1:0!

Mexiko se nebálo a do zápasu s favorizovanou Argentinou nastoupilo s odhodláním. Pod vedením "Rafy" Márqueze, který odehrál vynikajících 90 minut a zasloužil se o "vymazání" Javiera Savioly, začali Mexičané suveréně a to zaskočené Argentině vyrazilo dech. Až do deváté minuty se prakticky "los charros" usadili na polovině soupeře. Vše pak vyvrcholilo faulem na Jesúse Arellana. Trestný kop z 25 metrů zahrával Ramón Morales a provedl to mistrovsky. Míč přeletěl zeď a zapadl do branky přesně tam, kde se spojuje tyč a břevno. "Pato" Abbondanzieri nedoletěl...

Dlouhé minuty Argentina lapala po dechu a "Loco" Bielsa nachodil kilometry podél pomezní čáry. Ale když se Argentinci vzpamatovali, začali se dít věci. Doslova "přitloukli" Mexiko k jeho pokutovému území a nedovolili mu založit jednu jedinou útočnou akci. Ale obrana byla žulová. Javier Saviola dostal osobní strážce hned dva, Duilio Davino a Rafael Márquez o něj pečovali jak o vlastního. Ve 30. minutě se před brankou Oswalda Sáncheze blýskalo, ale ke hřmění nedošlo. Nejprve Christian Gonzáles poslal míč těsně nad a hned nato, tentýž míč, tentokrát ovšem z hlavy, kterou "vlastní" Roberto Ayala, jen něžně pohladil tyč. Mexiko mělo v těchto minutách štěstí. Argentina pokračovala v náporu, ale bylo to jak na kolotoči, pořád to samé. Javier Zanetti zatáhl míč po pravé straně, nacentroval a před brankou ho buď stáhl golman Sánchez, nebo odhlavičkoval stoper Márquez.

Mexiko se v posledních 15 minutách prvního poločasu osmělilo a podniklo několik akcí. Gerardo Torrado ve středu hřiště bojoval jako lev, dokázal soupeři míč vzít, podržet ho, ale také přesně přihrát. Jesús Arellano se objevil vždy tam, kde ho obrana nejméně čekala, a tak měla Argentina i v době náporu minimálně tři hráče na půlící čáře. Ve chvílích, kdy si již Bielsa připravoval své poločasové kázání, mohlo Mexiko dokonce zvýšit svůj náskok, ale hlavička Jareda Borgettiho byla slabá a navíc mířila přímo do rukou Abbondanzieriho.

Do druhého poločasu Argentina vletěla jak orkán a César Delgado hned poslal míč na branku, ale mířil vysoko nad. Pak to byl Saviola, těsně vedle, rohový kop Andrése D'Alessandra na hlavu Roberta Ayaly a fantastický zákrok Oswalda Sáncheze, jeden útok za druhým. Mexiko se na polovinu Argentiny dívalo jen z uctivé vzdálenosti a bránilo v deseti mužích. Proč nepřišlo vyrovnání? Chyběla přesnost a finální přihrávka, Bielsovi rovněž nevyšlo ani jedno střídání, zejména "Carlitos" Tévez byl na rozehrávce zcela nešťastný a také neškodný.

V závěru zápasu pak Argentina zcela zapoměla na bránění a Mexiko mělo několik příležitostí ke vstřelení druhé branky. V 90. minutě to byl únik "Cabrito" Arellana, jehož střelu, která mířila do branky, na poslední chvíli zblokoval Gabriel Heinze. A pak již přišel hvizd rozhodčího a Mexiko si přidalo do své sbírky úspěchů skalp dalšího velkého, Argentiny!

ARGENTINA: Roberto Abbondanzieri, Roberto Ayala, Juan Pablo Sorin (76. Luciano Figueroa), Javier Mascherano, Gabriel Heinze, Javier Saviola, Javier Zanetti, Andrés D'Alessandro, Luis Gonzalez (66. Carlos Tevez), Cristian Gonzalez, César Fabián Delgado (66. Mauro Rosales).

MEXIKO: Oswaldo Sanchez, Rafael Marquez, Gerardo Torrado, Gabriel Briseńo (75. Octavio Valdéz), Salvador Carmona, Duilio Davino, Ricardo Osorio, José Arellano, Ramón Morales (64. Daniel Osorno), Jared Borgetti (64. Héctor Altamirano), Pavel Pardo.

Branka: 9. Morales
Žluté karty: Heinze, Zanetti, Mascherano, D'Alessandro - Borgetti, Torrado, Altamirano, Carmona, Pardo
Rozhodčí: Marcio Rezende (BRA)
Stadión: Elías Aguirre en Chiclayo


Uruguay měla zápas s Ekvádorem pod kontrolou, ale o vítězství se strachovala až do závěrečného hvizdu rozhodčího. Oba soupeři si byli jasně vědomi nutnosti zisku tří bodů a pustili se od začátku do útočení. Ale bylo v tom, zejména v 1. poločase, víc nadšení než umění, a tak k ohrožení branky docházelo jen sporadicky.

Ekvádor nechtěl dovolit další potupnou prohru, jako v zápase s Argentinou, kdy odešel s přídělem půltuctu, a postupem času začal víc myslet na obranu a vyklidil střed pole. Tam začal vládnout Marcelo Sosa a hlavně díky jemu měla Uruguay stále větší převahu. Ale, jak je na tomto turnaji normální, chyběla přesnost a fotbalové umění. Nepřítomnost těch nejlepších hráčů kontinentu, kteří nepochopitelně dali přednost dovolené, před startem na COPA AMÉRICA, se začíná projevovat.

A tak nebezpečí pro branku Ekvádoru hrozilo jen ze standartních situací. Ve 31.minutě po zahrání trestného kopu vyskočil na míč Paolo Montero, ale ten z jeho hlavy jen orazítkoval tyč. Mnoho nechybělo a mohl zopakovat svůj vyrovnávací gól proti Mexiku. Diego Forlán, který plní úlohu motoru mužstva, byl vidět jak v obraně, tak při rozehrávání akcí, a ještě mu síly stačily i na zakončení. Volej z levé strany pokutového území byl nejpovedenější střelou tohoto hráče, ale balón se jen otřel o břevno. V útočné činnosti ho nejvíce podporoval Cristian Rodríguez, ale utápěl se v kličkách a končil většinou daleko od branky Geovannyho Ibarry.

Do druhého poločasu oba trenéři dali jasné instrukce: útočit, střílet, vyhrát. A tak jsme viděli daleko více rychlosti na obou stranách a snahu o důrazné zakončení. Ale jinak to byla stále stejná písnička o nepřesnosti, která mnohdy hraničila až s neschopností a fotbalovým neuměním. Musel to být Diego Forlán, který si v 61. minutě vzpoměl, že pár gólů v dresu Manchesteru United dal. Když viděl, že kombinace nefunguje, sebral míč ještě na vlastní polovině a vydal se na padesátimetrové sólo, které zakončil nádhernou střelou z 22 metrů. Nikdo ho nedokázal zastavit, všichni jakoby mu dávali přednost a dokonce se zdálo, že i brankář uhnul míči v jeho letu do sítě.

Uruguay se uklidnila, ale také přestala být pozorná, zejména ve středu pole. Ekvádor začal hrát vabank a vyplatilo se mu to. V 73. minutě centroval z pravé strany Ulises de la Cruz, Alex Aguinaga (hraje už na osmém COPA AMÉRICA) při pokusu o střelu upadl, obrana zazmatkovala a k opuštěnému míči se dostal Franklin Salas, pro kterého bylo jednoduchou prací poslat ho do branky a vyrovnat stav zápasu na 1:1.

Začínalo se vlastně znovu a zdálo se, že Urugay, od 68. minuty bez vystřídaného Forlána, již nenajde cestu k zisku tří bodů. Ale objevil se Vicente Sánchez, který si vzal příklad z autora první branky, tvrdě vystřelil, Ibarra jen vyrazil míč těsně před sebe a pozorný Carlos Bueno ho poslal tam, kam patří - do sítě. Ekvádor se v posledních deseti minutách dostal několikrát do nebezpečné blízkosti branky, kterou hájil Luis Barbat, ale podruhé se mu vyrovnat nepodařilo.

URUGUAY: Luis Barbat - Gustavo Varela, Joe Bizera, Paolo Montero (60. Alejandro Lago), Darío Rodríguez - Cristian Rodríguez (55. Vicente Sánchez), Omar Pouso - Marcelo Sosa, Diego Forlán (68. Diego Pérez), Carlos Bueno - Darío Silva.

EKVÁDOR: Oswaldo Ibarra - Ulises de La Cruz, Giovanny Espinoza, Iván Hurtado, Néicer Reasco - Alfonso Obregón, Edwin Tenorio (64. Franklin Salas), Cleber Chalá, Alex Aguinaga - Edison Méndez (82. Ebelio Ordóńez), Agustín Delgado.

Branky: 61. Forlán, 79. Bueno - 73. Salas
Žluté karty: Montero - Méndez, Reasco, Chalá
Rozhodčí: Gustavo Brand (VEN)
Stadión: Elías Aguirre en Chiclayo


Po druhém kole mají celky Uruguaye a Mexika po čtyřech bodech, Argentina je na nepohodlném třetím místě a postup do čtvrtfinále ji zajistí jen vítězství v derby "Río Plata" s odvěkým rivalem, fotbalisty Uruguaye. Jinak bude čekat na výsledky z ostatních skupin a věřit, že postoupí jako jeden ze dvou lepších třetích. Dost potupné pro favorita... Ekvádor hraje o čest a pokusí se Mexiku jeho cestu do dalšího kola co nejvíce znepříjemnit.


Na horké lince...

Matematika bolšaja aneb vysoká matematika v podání dvou televizních komentátorů, pyšnících se titulem "licenciado en perisodismo", čili absolventi vysoké školy, novinářské fakulty:

A) Pro Alexe Aguinagu to je asi poslední šance, co říkáš?
B) No to určitě, vždyť je mu již 37 let.
A) Narodil se v roce 1968, takže je mu 34 let, máš to špatně spočítané!
B) Ne, aby mu bylo 34 let, tak by se musel narodit v roce sedmdesát. Narodil se 68, to znamená 34 + 2 a to je 37!

Za stavu 0:0 to snad bylo jediné rozptýlení... (Alex Aguinaga, záložník Ekvádoru, narozen 7.9.1968, v pátek mu tedy bylo 36let).

Ale to zdaleka nebylo vše! Početní exhibice pokračovala nekonečným sčítáním titulů. Stále jim vycházelo číslo čtyřicet a oba tvrdili, že jim jeden vítěz někde zmizel... Těsně před brankou, kterou vstřelil Diego Forlán, konečně jednomu z nich zablikalo světélko a prohlásil: "Už to mám, vždyť je to jasné, letošního mistra ještě neznáme, a tak jich je opravdu jen 40!" Svorně si zakřičeli góóól!, ale dohadování pokračovalo. Tentokráte na téma, zda se jedná o minutu 15 nebo 16, když branka padla v 15:34....


EL GUAPO: MEXIKO, protože se nebálo a vyhrálo!

EL FEO: "BOLILLO" GÓMEZ, který nejprve sliboval a pak, po další porážce Ekvádoru, ani nepřišel na tiskovou konferenci.