DIARIO AMÉRICA - SMRŠŤ ARGENTINA
Druhý den se představila skupina B a Chiclayo hlásilo: Vyprodáno! A diváci si opravdu přišli na své. Mexiko - Uruguay 2:2 a především Argentina - Ekvádor 6:1! Za čtyři dolary jedenáct branek. Sám Saviola dal tři. A tak musím i dnes v "souboji" s EURO 2004 udělit bod pro COPA AMÉRICA - za dva dny 16 gólů! Na evropském turnaji jich za stejnou dobu bylo jen sedm.
Mexiko mělo tři body v kapse, vedlo 2:1, do konce zápasu chyběly tři minuty a Uruguay měla o jednoho hráče méně. Paolo Montero byl ale proti. A vyrovnal. Zápas začal pěkně svižně. Hned po výkopu se zmocnil míče Diego Forlán a z 20 metrů ho poslal jen těsně mimo. A byl to znovu Forlán, kdo se dostal po přihrávce Daría Silvy do pokutového území. Ve chvíli, kdy se již napřahoval ke střele, ho mírně popostrčil Duilio Davino, ale rozhodčí Gilberto Hidalgo z Peru nedal na reklamace hráčů Urugaye. Penaltu neodpískal. Ihned z protiútoku Francisco Palencia dvakrát donutil brankáře Luise Barbata, aby potvrdil, že si své místo v základní sestavě opravdu zaslouží. A to běžela teprve pátá minuta utkání. Akce za akcí, na jednu a pak zase na druhou branku.
Mexiko ale hrálo organizovaněji a postupem času začalo hru ovládat. Nebezpečí se tak usadilo před brankou Barbata. Byli to zejména Francisco Palencia a Jaime Lozano, kteří po stranách unikali jak se jim zachtělo, a jejich strážci si museli často pomáhat fauly k jejich zastavení. Ale v době, kdy se zdálo, že vedoucí branka Mexika je na spadnutí, vybojoval Marcelo Sosa ve středu hrací plochy míč, narazil ho Forlánovi a ten hned z první nacentroval na značku pokutového kopu. Carlos Bueno ho perfektně zpracoval a prostřelil brankáře Oswalda Sáncheze. Trochu zleva, křižně, metr nad zemí, nechytatelné!
Do konce poločasu chyběly tři minuty a zdálo se, že téma k přemýšlení budou mít Mexičané. Ale to by se opravdu musely hrát jen ony tři minuty. Tabule v ruce čtvrtého rozhodčího však byla proti a přidala dvě navíc. A to rozhodlo. Ricardo Osorio se dostal k míči 28 metrů od branky, těsně u pravé postranní čáry a vystřelil. Byl to onen "chutcenter", (již víte odkud je ono kouzelné české slovíčko, které znají páni kluci od narození až do posledních okamžiků života, jdeme si "začutat"?), který obloučkem přeletěl všechny a všechno, aby se v závěru svého letu pohodlně opřel o tyč branky a přistál v její síti! Ani se nemuselo vykopávat. Jen povinné klepnutí do míče a do šaten. A přemýšlet museli fotbalisté Uruguaye!
Ve druhém poločase se hrálo nepoměrně klidněji. Hráči snad chtěli naznačit, že za ty peníze toho v prvních 45 minutách předvedli víc než dost a teď je čas k odpočinku. Ale vždy se najde někdo, kdo to těm ostatním pokazí. V tomto případě se objevil Pavel Pardo. Běžela 68. minuta, on se dostal k míči 25 metrů od branky a přesně podle hesla: "když nevíš, co s ním, tak vypal!", vypálil. Bylo to "caňonazo", tedy rána jako z děla! Pod břevno, Barbat neměl čas ani reagovat. Uruguay se cítila zaskočena. Raněna ve své fotbalové hrdosti, která ji, z Jižní Ameriky, staví historicky do pozice nadřazenosti nad mužstvem ze severu kontinentu. Pustila se do zoufalého útočení za každou cenu. Ale bylo to hodně chaotické, neurovnané, bezhlavé. Málem, opravdu jen málem, a mohlo to být 3:1! Adolfo Bautista utekl, ale jeho střela byla nepřesná.
O tom, jak velká byla zoufalost fotbalistů Uruguaye mluví nejlépe vyloučení Ricarda Moralese. Byl na hrací ploše tři minuty a míč nepotkal. Když k tomu měl konečně příležitost, doslova sestřelil Pavla Parda a dostal ihned červenou. Zaslouženě! Fanoušci "tri" (podle tricolor, tedy tříbarevní; vlajka Mexika) se již začali radovat. Asi té radosti podlehli i fotbalisté. Ale zapomněli, že zápas trvá 90 minut. A ono chybělo ještě 6... 5... 4... a 3 a pak tam byl taky Paolo Montero z Juventusu. Roh, hlava, gól, vyrovnáno! Podobnost čistě náhodná? Ano, ale minulý týden to bylo: roh, hlava, gól, vyřazení! Až mě při té vzpomínce zamrazilo...
MEXIKO: Oswaldo Sánchez - Salvador Carmona, Rafael Márquez, Duilio Davino, Ricardo Osorio - David Oteo (84. Héctor Altamirano), Pável Pardo, Octavio Valdéz - Jaime Lozano, Francisco Palencia (67. Adolfo Bautista) - Jared Borgetti (67. Jesús Arellano).
URUGUAY: Luis Barbat - Darío Rodríguez, Joe Bizera, Paolo Montero, Cristián Rodríguez - Gustavo Varela, Omar Pauso (87. Vicente Sánchez), Marcelo Sosa - Diego Forlán (73. Martín Parodi), Darío Silva (77. Ricardo Morales) - Carlos Bueno.
Branky: 45+2. Osorio, 68. Pardo – 42. Bueno, 87. Montero
Žluté karty: Varela, Silva a Parodi (URU) - Márquez a Osorio (MEX)
Červená karta: 81. Morales (URU)
Rozhodčí: Gilberto Hidalgo (PER)
Stadión: Elías Aguirre v Chiclayo
Počet diváků: 23 000
Argentina se trefila mezi tři tyče 10x. Brankář Ekvádoru si na míč sáhl rovněž 10x. Z toho 6x, když ho vyndaval ze sítě... Jednoznačné? Ano, ale dlouho to tak nevypadalo! Argentina na to vletěla, jako kdyby chtěla být za pět minut doma a mít tři body k tomu! Již v 5. minutě vedla 1:0! "Lucho" Gonzáles pronikl do pokutového území, Giovanny Espinoza ho srazil a Cristian "Kily" Gonzáles poslal míč z penalty pěkně doprostřed branky. Ale na to se již brankář Ibarra díval od tyče. Argentina neměla slitování a chtěla soupeře rychle dorazit. César Delgado přihrál Saviolovi na "tutovku", ale ten, z deseti metrů, dal šanci vyniknout Ibarrovi. Akce střídala akci a gólů mohlo padnout požehnaně. Pravačka Kilyho Gonzálese, po přihrávce D'Alessandra, kterou kryl znovu Ibarra, Saviolův centr, na který o "chlup" nedosáhl Delgado, to byly dvě z mnoha příležitostí.
Ekvádor neexistoval, zoufale odkopával, nezmohl se na víc, než jednu přihrávku. Až ve 30. minutě dal o sobě vědět Clever Chalá, ale Roberto Abbondanzieri byl v brance Argentiny dobře postaven. Chvíli nato došlo ke střídání a kolumbijský trenér Ekvádoru, Hernán Gómez, poslal na hrací plochu Franklina Salase místo nevýrazného Edwina Tenoria. Ale ani tato změna nepomohla. Na začátku druhého poločasu Argentina sice snížila agresivitu svých útoků, ale nevzdala snahu o zvýšení náskoku. Ekvádor ale udělal o přestávce druhou změnu, po boku Salase se na hrotu objevil Agustín "Tin" Delgado, a to pomohlo výrazně k nečekanému vyrovnání. Byl to právě Delgado, kdo se v 61. minutě zmocnil opuštěného míče a bez přípravy poslal tvrdou střelu na branku Abbondanzieriho. Nedal mu šanci.
Ale pak se objevil "králíček"! Javier "El conejito" Saviola se na to nemohl v klidu dívat a přepnul na kosmickou rychlost! Minuty 63, 74 a 79: vybojoval míč uvnitř pokutového území, udělal s ním pár kouzel a zavěsil - 2:1. Centr Maura Moralese a Saviola vyskočil nejvýše. Hlava a 3:1. Rohový kop, Juan Sorín hlavou přiťukává míč a Saviola doráží - 4:1. Dámy a pánové, v nejlepším přestat, ruce líbám a poroučím se! Za frenetického aplausu Javier Saviola opustil hrací plochu. Carlos Tevez ho nahradil a chtěl dokázat, že i on umí. Povedlo se. Vypadalo to, že hřiště má sklon k brance Ekvádoru a jeho hráči útočí do kopce. Minutu po svém příchodu "položil" Tevez míč na pravačku Andrése D'Alessandra a ten zvýšil na 5:1. A minutu před tou devadesátou to byl Luis "Lucho" Gonzáles, kdo skóre uzavřel.
ARGENTINA: Roberto Abbondanzieri - Javier Zanetti, Roberto Ayala, Gabriel Heinze - Juan Pablo Sorín, Javier Mascherano, Luis González, Andrés D'Alessandro - César Delgado (70. Mauro Rosales), Javier Saviola (83. Carlos Tevez) a Cristian González (86. Clemente Rodríguez)
EKVÁDOR: Giovanny Ibarra - Ulises de la Cruz (54. Edison Méndez), Iván Hurtado, Giovanny Espinoza - Neicer Reasco, Alfonso Obregón, Edwin Tenorio (32. Franklin Salas) - Cléver Chalá, Paul Ambrosi, Marlon Ayoví - Evelio Ordóñez (46. Agustín Delgado)
BRANKY: 5. C. González (pen), 63., 74. a 79. Saviola, 84. D'Alessandro, 89. L. González – 61. Delgado
Žlutá karta: Méndez (ECU)
Rozhodčí: Carlos Amarilla (PAR)
Stadión: Elías Aguirre v Chiclayo.
Počet diváků: 23 000
Na horké lince...
Javier Saviola se samozřejmě stal hrdinou druhého dne COPA AMÉRICA. Zaslouženě! A tak jen jediné lze dodat: kdyby se to náhodou do Madridu nedoneslo, pozor: je stále ještě hráčem Barcelony!
Kolik kdo dostane? Ano, hraje se nejen pro radost, ale také pro a za peníze. A tak vítěz tohoto turnaje obdrží 1 milión dolarů, druhý v pořadí 400 tisíc, třetí 300 tisíc a čtvrtý 200 tisíc. Ale k tomu je nutno připočítat v tisících: 150 za každý zápas ve skupině a ve čtvrtfinále a rovných 300 za semifinále. Kdo získá pohár, bude tedy mít uvnitř i obálku a v ní 1,9 miliónu dolárků. Celkem bude na prémiích vyplaceno 8,5 miliónu v měně "věčně zelené"!
Ricardo Lavolpe, trenér Mexika, by byl spokojen v případě vítězství. Po zisku bodu, nebo jak on řekl: "Bod jsme nezískali, naopak, dva jsme ztratili!", dodal, že jsou stále ve hře a musí se s nimi počítat. Sice znal jméno budoucího soupeře, ale nevěděl, že ten nasází Ekvádoru 6 gólů! Takže opatrně s tím počítáním!
Nej... o stadiónech! Tak největší je ten v hlavním městě, v Limě. Jmenuje se Estádio Nacional a na tribuny se vejde 45 574 diváků. Byl otevřen v roce 1952. Je sice největší, ale není ani nejstarší, ani nejmladší. Estadio Elías Aguirre v Chiclayu byl postaven v roce 1945, je tedy "kmetem" a benjamínkem je ten v Arequipě. Je mu 14 roků, jmenuje se Estadio de la Universidad Nacional San Agustín a má kapacitu pro 40 217 diváků. No a tím trpaslíkem mezi stadióny je Estadio Modelo ve městě Tacna. Bude se tam tísnit 19 850 dušiček!
Arequipa má dnes premiéru a ne ledajakou! "Předzápas" Kostarika - Paraguay se nějak přežije, ale pak nastoupí "kanárkově žlutá fotbalová veličenstva"! Brazílie! A že nepřijede Ronaldo? Ani Ronaldinho? Tak to je tedy rána! A rána to může být i pro organizátory. V úterý bylo prodáno jen 60% lístků na první kolo a 25% na to druhé, které se bude hrát v neděli...
Dnes se tedy hrají zápasy Kostarika - Paraguay a Brazílie - Chile. A vy, kteří fotbal milujete, sledujte pozorně naše stránky. Znalost týmů se vám bude hodit! "TipLiga" je tu pro Vás! Od 3. kola můžete zkusit své štěstí! Bude to 14 zápasů, 14 zkoušek ohněm! Cena pro vítěze? Dres národního mužstva Hondurasu! A to stojí zato! Kdo ho vyhraje, bude jediným majitelem v České republice! Nevěřím, že by mezi Chebem a Ostravou byl druhý takový k nalezení!!! Takže pokud máte zájem se o dres poprat, stačí kliknout zde a do soutěže se zapojit...
EL GUAPO: JAVIER SAVIOLA, za hattrick a čistý k tomu!
EL FEO: RICARDO MORALES, opravdu ošklivé, nekopnout si do balónu a za kopnutí do protihráče vyfasovat červenou!
Mexiko mělo tři body v kapse, vedlo 2:1, do konce zápasu chyběly tři minuty a Uruguay měla o jednoho hráče méně. Paolo Montero byl ale proti. A vyrovnal. Zápas začal pěkně svižně. Hned po výkopu se zmocnil míče Diego Forlán a z 20 metrů ho poslal jen těsně mimo. A byl to znovu Forlán, kdo se dostal po přihrávce Daría Silvy do pokutového území. Ve chvíli, kdy se již napřahoval ke střele, ho mírně popostrčil Duilio Davino, ale rozhodčí Gilberto Hidalgo z Peru nedal na reklamace hráčů Urugaye. Penaltu neodpískal. Ihned z protiútoku Francisco Palencia dvakrát donutil brankáře Luise Barbata, aby potvrdil, že si své místo v základní sestavě opravdu zaslouží. A to běžela teprve pátá minuta utkání. Akce za akcí, na jednu a pak zase na druhou branku.
Mexiko ale hrálo organizovaněji a postupem času začalo hru ovládat. Nebezpečí se tak usadilo před brankou Barbata. Byli to zejména Francisco Palencia a Jaime Lozano, kteří po stranách unikali jak se jim zachtělo, a jejich strážci si museli často pomáhat fauly k jejich zastavení. Ale v době, kdy se zdálo, že vedoucí branka Mexika je na spadnutí, vybojoval Marcelo Sosa ve středu hrací plochy míč, narazil ho Forlánovi a ten hned z první nacentroval na značku pokutového kopu. Carlos Bueno ho perfektně zpracoval a prostřelil brankáře Oswalda Sáncheze. Trochu zleva, křižně, metr nad zemí, nechytatelné!
Do konce poločasu chyběly tři minuty a zdálo se, že téma k přemýšlení budou mít Mexičané. Ale to by se opravdu musely hrát jen ony tři minuty. Tabule v ruce čtvrtého rozhodčího však byla proti a přidala dvě navíc. A to rozhodlo. Ricardo Osorio se dostal k míči 28 metrů od branky, těsně u pravé postranní čáry a vystřelil. Byl to onen "chutcenter", (již víte odkud je ono kouzelné české slovíčko, které znají páni kluci od narození až do posledních okamžiků života, jdeme si "začutat"?), který obloučkem přeletěl všechny a všechno, aby se v závěru svého letu pohodlně opřel o tyč branky a přistál v její síti! Ani se nemuselo vykopávat. Jen povinné klepnutí do míče a do šaten. A přemýšlet museli fotbalisté Uruguaye!
Ve druhém poločase se hrálo nepoměrně klidněji. Hráči snad chtěli naznačit, že za ty peníze toho v prvních 45 minutách předvedli víc než dost a teď je čas k odpočinku. Ale vždy se najde někdo, kdo to těm ostatním pokazí. V tomto případě se objevil Pavel Pardo. Běžela 68. minuta, on se dostal k míči 25 metrů od branky a přesně podle hesla: "když nevíš, co s ním, tak vypal!", vypálil. Bylo to "caňonazo", tedy rána jako z děla! Pod břevno, Barbat neměl čas ani reagovat. Uruguay se cítila zaskočena. Raněna ve své fotbalové hrdosti, která ji, z Jižní Ameriky, staví historicky do pozice nadřazenosti nad mužstvem ze severu kontinentu. Pustila se do zoufalého útočení za každou cenu. Ale bylo to hodně chaotické, neurovnané, bezhlavé. Málem, opravdu jen málem, a mohlo to být 3:1! Adolfo Bautista utekl, ale jeho střela byla nepřesná.
O tom, jak velká byla zoufalost fotbalistů Uruguaye mluví nejlépe vyloučení Ricarda Moralese. Byl na hrací ploše tři minuty a míč nepotkal. Když k tomu měl konečně příležitost, doslova sestřelil Pavla Parda a dostal ihned červenou. Zaslouženě! Fanoušci "tri" (podle tricolor, tedy tříbarevní; vlajka Mexika) se již začali radovat. Asi té radosti podlehli i fotbalisté. Ale zapomněli, že zápas trvá 90 minut. A ono chybělo ještě 6... 5... 4... a 3 a pak tam byl taky Paolo Montero z Juventusu. Roh, hlava, gól, vyrovnáno! Podobnost čistě náhodná? Ano, ale minulý týden to bylo: roh, hlava, gól, vyřazení! Až mě při té vzpomínce zamrazilo...
MEXIKO: Oswaldo Sánchez - Salvador Carmona, Rafael Márquez, Duilio Davino, Ricardo Osorio - David Oteo (84. Héctor Altamirano), Pável Pardo, Octavio Valdéz - Jaime Lozano, Francisco Palencia (67. Adolfo Bautista) - Jared Borgetti (67. Jesús Arellano).
URUGUAY: Luis Barbat - Darío Rodríguez, Joe Bizera, Paolo Montero, Cristián Rodríguez - Gustavo Varela, Omar Pauso (87. Vicente Sánchez), Marcelo Sosa - Diego Forlán (73. Martín Parodi), Darío Silva (77. Ricardo Morales) - Carlos Bueno.
Branky: 45+2. Osorio, 68. Pardo – 42. Bueno, 87. Montero
Žluté karty: Varela, Silva a Parodi (URU) - Márquez a Osorio (MEX)
Červená karta: 81. Morales (URU)
Rozhodčí: Gilberto Hidalgo (PER)
Stadión: Elías Aguirre v Chiclayo
Počet diváků: 23 000
Argentina se trefila mezi tři tyče 10x. Brankář Ekvádoru si na míč sáhl rovněž 10x. Z toho 6x, když ho vyndaval ze sítě... Jednoznačné? Ano, ale dlouho to tak nevypadalo! Argentina na to vletěla, jako kdyby chtěla být za pět minut doma a mít tři body k tomu! Již v 5. minutě vedla 1:0! "Lucho" Gonzáles pronikl do pokutového území, Giovanny Espinoza ho srazil a Cristian "Kily" Gonzáles poslal míč z penalty pěkně doprostřed branky. Ale na to se již brankář Ibarra díval od tyče. Argentina neměla slitování a chtěla soupeře rychle dorazit. César Delgado přihrál Saviolovi na "tutovku", ale ten, z deseti metrů, dal šanci vyniknout Ibarrovi. Akce střídala akci a gólů mohlo padnout požehnaně. Pravačka Kilyho Gonzálese, po přihrávce D'Alessandra, kterou kryl znovu Ibarra, Saviolův centr, na který o "chlup" nedosáhl Delgado, to byly dvě z mnoha příležitostí.
Ekvádor neexistoval, zoufale odkopával, nezmohl se na víc, než jednu přihrávku. Až ve 30. minutě dal o sobě vědět Clever Chalá, ale Roberto Abbondanzieri byl v brance Argentiny dobře postaven. Chvíli nato došlo ke střídání a kolumbijský trenér Ekvádoru, Hernán Gómez, poslal na hrací plochu Franklina Salase místo nevýrazného Edwina Tenoria. Ale ani tato změna nepomohla. Na začátku druhého poločasu Argentina sice snížila agresivitu svých útoků, ale nevzdala snahu o zvýšení náskoku. Ekvádor ale udělal o přestávce druhou změnu, po boku Salase se na hrotu objevil Agustín "Tin" Delgado, a to pomohlo výrazně k nečekanému vyrovnání. Byl to právě Delgado, kdo se v 61. minutě zmocnil opuštěného míče a bez přípravy poslal tvrdou střelu na branku Abbondanzieriho. Nedal mu šanci.
Ale pak se objevil "králíček"! Javier "El conejito" Saviola se na to nemohl v klidu dívat a přepnul na kosmickou rychlost! Minuty 63, 74 a 79: vybojoval míč uvnitř pokutového území, udělal s ním pár kouzel a zavěsil - 2:1. Centr Maura Moralese a Saviola vyskočil nejvýše. Hlava a 3:1. Rohový kop, Juan Sorín hlavou přiťukává míč a Saviola doráží - 4:1. Dámy a pánové, v nejlepším přestat, ruce líbám a poroučím se! Za frenetického aplausu Javier Saviola opustil hrací plochu. Carlos Tevez ho nahradil a chtěl dokázat, že i on umí. Povedlo se. Vypadalo to, že hřiště má sklon k brance Ekvádoru a jeho hráči útočí do kopce. Minutu po svém příchodu "položil" Tevez míč na pravačku Andrése D'Alessandra a ten zvýšil na 5:1. A minutu před tou devadesátou to byl Luis "Lucho" Gonzáles, kdo skóre uzavřel.
ARGENTINA: Roberto Abbondanzieri - Javier Zanetti, Roberto Ayala, Gabriel Heinze - Juan Pablo Sorín, Javier Mascherano, Luis González, Andrés D'Alessandro - César Delgado (70. Mauro Rosales), Javier Saviola (83. Carlos Tevez) a Cristian González (86. Clemente Rodríguez)
EKVÁDOR: Giovanny Ibarra - Ulises de la Cruz (54. Edison Méndez), Iván Hurtado, Giovanny Espinoza - Neicer Reasco, Alfonso Obregón, Edwin Tenorio (32. Franklin Salas) - Cléver Chalá, Paul Ambrosi, Marlon Ayoví - Evelio Ordóñez (46. Agustín Delgado)
BRANKY: 5. C. González (pen), 63., 74. a 79. Saviola, 84. D'Alessandro, 89. L. González – 61. Delgado
Žlutá karta: Méndez (ECU)
Rozhodčí: Carlos Amarilla (PAR)
Stadión: Elías Aguirre v Chiclayo.
Počet diváků: 23 000
Na horké lince...
Javier Saviola se samozřejmě stal hrdinou druhého dne COPA AMÉRICA. Zaslouženě! A tak jen jediné lze dodat: kdyby se to náhodou do Madridu nedoneslo, pozor: je stále ještě hráčem Barcelony!
Kolik kdo dostane? Ano, hraje se nejen pro radost, ale také pro a za peníze. A tak vítěz tohoto turnaje obdrží 1 milión dolarů, druhý v pořadí 400 tisíc, třetí 300 tisíc a čtvrtý 200 tisíc. Ale k tomu je nutno připočítat v tisících: 150 za každý zápas ve skupině a ve čtvrtfinále a rovných 300 za semifinále. Kdo získá pohár, bude tedy mít uvnitř i obálku a v ní 1,9 miliónu dolárků. Celkem bude na prémiích vyplaceno 8,5 miliónu v měně "věčně zelené"!
Ricardo Lavolpe, trenér Mexika, by byl spokojen v případě vítězství. Po zisku bodu, nebo jak on řekl: "Bod jsme nezískali, naopak, dva jsme ztratili!", dodal, že jsou stále ve hře a musí se s nimi počítat. Sice znal jméno budoucího soupeře, ale nevěděl, že ten nasází Ekvádoru 6 gólů! Takže opatrně s tím počítáním!
Nej... o stadiónech! Tak největší je ten v hlavním městě, v Limě. Jmenuje se Estádio Nacional a na tribuny se vejde 45 574 diváků. Byl otevřen v roce 1952. Je sice největší, ale není ani nejstarší, ani nejmladší. Estadio Elías Aguirre v Chiclayu byl postaven v roce 1945, je tedy "kmetem" a benjamínkem je ten v Arequipě. Je mu 14 roků, jmenuje se Estadio de la Universidad Nacional San Agustín a má kapacitu pro 40 217 diváků. No a tím trpaslíkem mezi stadióny je Estadio Modelo ve městě Tacna. Bude se tam tísnit 19 850 dušiček!
Arequipa má dnes premiéru a ne ledajakou! "Předzápas" Kostarika - Paraguay se nějak přežije, ale pak nastoupí "kanárkově žlutá fotbalová veličenstva"! Brazílie! A že nepřijede Ronaldo? Ani Ronaldinho? Tak to je tedy rána! A rána to může být i pro organizátory. V úterý bylo prodáno jen 60% lístků na první kolo a 25% na to druhé, které se bude hrát v neděli...
Dnes se tedy hrají zápasy Kostarika - Paraguay a Brazílie - Chile. A vy, kteří fotbal milujete, sledujte pozorně naše stránky. Znalost týmů se vám bude hodit! "TipLiga" je tu pro Vás! Od 3. kola můžete zkusit své štěstí! Bude to 14 zápasů, 14 zkoušek ohněm! Cena pro vítěze? Dres národního mužstva Hondurasu! A to stojí zato! Kdo ho vyhraje, bude jediným majitelem v České republice! Nevěřím, že by mezi Chebem a Ostravou byl druhý takový k nalezení!!! Takže pokud máte zájem se o dres poprat, stačí kliknout zde a do soutěže se zapojit...
EL GUAPO: JAVIER SAVIOLA, za hattrick a čistý k tomu!
EL FEO: RICARDO MORALES, opravdu ošklivé, nekopnout si do balónu a za kopnutí do protihráče vyfasovat červenou!
Komentáře (34)
Přidat komentářAutore, srovnávat nesrovnatelné přeci nelze!! Kdyby na Euru hrálo Španělsko třeba proti Litvě a Portugalsko proti Gruzii, taky by padlo mnohem více branek. Jižní Amerika je kromě BRA a ARG fotbalově o hodně níž než Evropa.
Nevěř tomu! Jest-li Řecko potvrzuje kvalitu evropského fotbalu, tak mám opravdu raději ten jihoamerický. A nejlepší hráči evropských velkoklubů jsou odkud? A co Lotyšsko? A Bulharsko? A Rusko? Neni to tak propastný rozdíl a Uruguay -Mexiko bylo víc ke koukání než Řecko-Francie!
Já myslím, že jihoamerický fotbal je na tom dobře, jde o to, že obyčejný evropský fanoušek ví minimum o jihoamerických ligách, tudíž nemůže fotbal srovnávat. To srovnání tady chybí...
Jo,to apsolutně souhlasím.
Jinak Saviola je skvělý,nesmí odejít.
No právě. GRE - FRA bylo play-off a URU - MEX jen skupina, takže si rád počkám na úroveň vyřazovacích bojů na Copa. A to Bulharsko? Od Švédů dostali bůra - výsledkově srovnatelné s vychvalovaným ARG - EKV. Co si budem nalhávat, evropskou úroveň má pouze ARG a BRA, ale celky jako Venezuela či Ekvádor mě nutí k úsměvu. Byly vůbec někdy na MS?
Ekvádor - MS 2002, skupina G
Dík. To ale bylo asi poprvé a taky dlouho naposledy. Jednou je na MS Ekvádor, pak zase Chile, potom Paraguay... Ale konstantně pouze ARG a BRA, pak bych bral ještě URU a KOL, zbytek je daleko za Evropou. Navíc Jižní Amerika těží z nehorázně výhodné postupové kvóty: z 10 zemí jich na MS jde 5 (tedy každá druhá), v Evropě z necelých 50 zemí jde tuším 12 (skoro každá čtvrtá). Pak se není co divit, že na MS v Asii chybí Nizozemci, když tam zaclání Ekvádor.
MS nikde nebude sloužit jako turnaj 32 nejlepších zemí světa. A podle jakého kritéria by se týmy vybíraly? Podle tabulek FIFA? Nebo podle jména země? Na prvních 32 místech je dnes 18 zemí Evropy, 6 Afriky, 6 z Ameriky a 2 z Asie.Ale je to ovlivněno zápasy EURO 2004, po COPA AMÉRICA se mnohé evropské země propadnou níže. Tedy nespravedlivé. Dlouhodobý turnaj?Nesmysl, finančně náročné, nejsou termíny a pod. Jihoamerická kvalifikace se hraje na 18 kol, CONCACAF což je zbytek kontinentu má těch zápasu ještě více. Předkolo(2),druhé předkolo(2),skupina(6) a finále(10),od druhého předkola již hrají všichni.Evropa má asi tak 20 kvalitních celků, Amerika asi tak 6, z toho 4 na jihu a 2 na Severu.Zbytek Evropy, tedy 30 zemí, by hrál vyrovnané zápasy i s onou Bolívii, Peru, Venezuelou, Jamajkou, Kostarikou a pod.A polovina účastníků EURO 2004, včetně "slavných" Itálie a Španělska by na mistrovství Ameriky hrála vyrovnané zápasy.Na letošní COPA AMÉRICA chybí minimálně 30 fotbalistů, kteří v Evropě patří k nejlepším....
Souhlasím s tebou. MS není úplně spravedlivé, ale jiný systém asi vytvořit nejde.
Osobně proti Jižní Americe nic nemám, fotbal se tam hraje skvělý, jenom říkám, že hlavní zásluhu na tom mají ARG a BRA (vždyť obě tyhle země by mohly postavit několik kvalitních jedenáctek, což zřejmě vysvětluje těch 30 chybějících hráčů... prostě se do kádrů těhle gigantů už nevešli) a zbytek je sem tam doplní...
Osobně bych si moc přál, aby Copu vyhrál zase někdo jiný než BRA nebo ARG.
Milý autore. Píši statistiky k zápasům Copa América 2004. Nikde se neuvádí počet rohů, to se v jižní Americe nepočítá ? A ještě by mě zajímalo, co to znamená ve statistikách ATAJADAS ??? Díky.
Atajadas znamená krytí míče, tedy kolikrát brankář v zápase zasáhl. Statistiky se samozřejmě uvádějí kompletní, tedy včetně počtu rohových kopů.
Ale ty rohy nemůžeme nikde sehnat.
no jo. je prostě nejlepší.
Jojo.
Já si myslím,že Jižní Amerika je před Evropou. Je to techničtější,méně se fauluje a je padají nádherné góly. Pak se mi hrozně líbi,jak se dovedou přihrávat a PŘESNĚ NA MALÉM PROSTORU. To v Evropě dokáže málokdo a JA skoro každý. I Venezuela. Já fandíém Mexiku a Barcelonským hráčům.
Evropa je víc v popředí, protože má víc peněz, o tom to je. Jinak stebou souhlasim. Saviola es mejor!
Co s tim maji společnýho peníze? Jako že si za ně Evropa kupuje úspěchy na MS?
Jaky uspechy???
...el mejor, ne? I když el mejor je Ronaldo
Ne, on vedel, ze napises Ronaldo es el mejor, tak napsal uz dopredu ze Saviola je mejor.
Hm, zas tak bych tomu nevěřil
Saviola es mejor que Ronaldo,pues Saviola ES EL MEJOR!
Si señores, ya nos convencieron de Su conocimiento del idioma español.Y el mejor es Baroš de Baník Ostrava!
Hm, teď mě ještě napadlo, když fandějí Barce, tak proč nepíšou katalánsky No a vím, že teď píchnu do vosího hnízda, ale Saviola byl v minulé sezóně oproti Ronaldovi dost zoufalec. Olé a Ronaldo, Conejito al asador!!!
Que rico, conejito salvaje (liebre) asadito con chimichuri y salsa BBQ...y del gordo Ronaldo podemos usar manteca para untar.....
Nuestro "gordo" Ronaldo marcó 10 chicharros más que el conejo flaco del mayor club polaco del mundo.
Vsak v katalansku se mluvi i klasickou spanelstinou, tak proc ne? no jo, ale v realu se na Ronalda hraje vse, nedela nic pro tzm, pak tz statistikz vzpadaji sice heykz, ale...
Hm, Dr.Kyslíku, jsi to ty? To je sice pravda, že je španělština úřední jazyk, leč pravověrní Katalánci mluví svoji mateřštinou...To, že se v Realu hraje všechno na Ronalda je asi dané tím, že je hrotový útočník ne? Navíc má dost vysoké procento úspěšnosti (rozhodně vyšši než Saviola), tudíž roste i počet jeho zásahů, tak ho zase neshazuj
Tak tu píšem španělsky, no a co? Já teda katalánsky neumim
A to si řikáš katalánec? No styď se...
Jak jsi mě poznal?
Obchodní tajemství ....ba ne, mám pocit, že si přehazuješ dvě klávesnice a pak se ti plete "y" a "z"...
Jo aha, ne to bylo tím, že jsem byl v cizině a tam to psalo jinak, než to nakonec vypadalo...
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele