Dárky v Edenu, uhlí na Letné aneb Události podzimní FORTUNA:LIGY

Přesně 20 kol museli odehrát účastníci české nejvyšší soutěže, aby se dočkali zimní přestávky. Mezi červencem a prosincem tak bylo k vidění nespočet více či méně interesantních soubojů, o nichž se týden co týden hovořilo ve sdělovacích prostředcích. Hráči i trenéři mezitím dělali vše pro to, aby ukojili osobní i klubové zájmy, zároveň chtěli co nejvíce potěšit vlastní příznivce. Některým vyšly plány do puntíku, jiní zase mají přes pauzu o čem přemýšlet, například o tom, zda nemají na jaře přehodnotit svou strategii.

Spokojenost rozhodně vládne například ve Slavii, obhájkyni titulu, jež má už nyní blízko další korunovaci. To pochopitelně s nelibostí zkousávají její největší konkurenti, kteří se s myšlenkami na první místo už pomalu loučí. Sezóna však pro Plzeň či Spartu ani náhodou neskončila, podobně jako Jablonec, Mladá Boleslav či ostravský Baník se totiž vynasnaží prokousat do pohárové Evropy, zároveň budou číhat na jakékoliv zaváhání lídra z Edenu. Svoji "evropskou” šanci větří též dosavadní štiky ligy Slovácko a České Budějovice.

Vzhledem k systému nadstavby mají podobné vyhlídky i mužstva z dolní poloviny tabulky. Především Liberec a Olomouc se rozhodně nehodlají smířit s dosavadním postavením, přes zimu tak mají čas na spřádání útočných plánů. Podobně smýšlejí i v Teplicích, ve Zlíně a u pražských Bohemians, u nich je však hlavním cílem záchrana. Udržení v první lize je tématem číslo jedna také v Opavě, Karviné a Příbrami.

Jak se jednotlivé týmy dostaly do současného postavení si rozebere v našem souhrnu. Nejprve si vezmeme každý celek zvlášť, přičemž mu udělíme známku na stupnici od jedničky do desítky, kde deset znamená nejlepší ohodnocení. Tuto známku si mužstva vysloužila za to, jak se během podzimu prezentovala, a to i vzhledem k jejich předsezónním očekáváním. Poté následuje již tradiční vyhlášení ideální jedenáctky, nejlepšího trenéra, nejzajímavějšího zápasu a nejpohlednějších branek. Závěrem připomeneme, co nás z ještě neuvedených věcí během podzimu nejvíce překvapilo a zklamalo.



SK Slavia Praha

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 10/10

Tady opravdu není moc co vytknout. Sešívaní si od léta upevnili pozici nejlepšího tuzemského klubu, a to způsobem, o jakém se jim snad ani nesnilo. Ze Slavie vyrostl naprostý hegemon, jenž z 20 zápasů neprohrál jediný a jen třikrát přišel o body na divokém východě republiky v Karviné, Opavě a Olomouci. Všude jinde, domácího Edenu nevyjímaje, však svěřenci kouče Jindřicha Trpišovského excelovali, sázeli jeden gól za druhým a sami naprosto minimálně inkasovali. Suma sumárum: první místo, šestnáctibodový náskok před nejbližším pronásledovatelem. Lepší už to snad ani být nemohlo.

Hodnocení Martina Vejdělka: 10/10

Důkazem o podařenosti podzimu červenobílých budiž i lámání rekordů. Po dvaceti ligových kolech na tom totiž ještě nikdy nebyl nikdo tak dobře jako oni, čtyři inkasované branky za stejné období znamenají drtivé překonání dosud nejlepšího počinu Plzně. Jedinou kaňkou jsou slabší výkony (zřejmě vinou nekoncentrovanosti) s horšími soupeři. Vždyť všechny góly inkasovali a všechny body ztratili proti týmům od osmé příčky níže.

FC Viktoria Plzeň

Hodnocení Martina Vejdělka: 7/10

Na uplynulý podzim se bude vzpomínat jako na ten, který vyvrcholil koncem Pavla Vrby na lavičce Viktorky. Ačkoliv jeho svěřencům vyšel vstup do sezóny, další nepovedené období jej vedle vypadnutí z Evropy stálo i mnoho ligových bodů. Další šňůra pěti vítězství udělala vyhlídky Západočechů růžovějšími, avšak druhá polovina podzimu se jim opět krajně nepovedla. Navíc i přes výrazné letní omlazení kádru nedostávali mladí mnoho příležitostí. Jediné jméno, u něhož může s přestupem panovat oboustranná spokojenost, je Lukáš Kalvach. Jednoznačným pozitivem je i návrat Michaela Krmenčíka, který se po zranění vrátil do své staré formy a byl tahounem jinak nepříliš produktivní plzeňské ofenzivy.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 6/10

Omlazení kádru Viktorie a zapracování talentovaných hráčů do sestavy proběhlo během podzimu tak nějak polovičatě, zdali vůbec. Pavel Vrba se kurzu, jenž nastavilo vedení klubu, nepřizpůsobil a nadále spoléhal na osvědčené koně. Avšak i jím vybraní hráči často vykazovali poruchovost a zejména závěr podzimu se Viktorii nevyvedl. Západočeši tak ztratili z dohledu vedoucí Slavii, přesto nakonec bezpečně setrvali na druhém místě, byť o téměř veškerý náskok před nejbližšími pronásledovateli přišli. O jeho udržení už však na jaře bude usilovat nový lodivod Adrián Guľa.

FK Jablonec

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 9/10

Poté, co se kouči Petru Radovi po předešlém ročníku rozpadla téměř kompletní obrana, se leckterý škarohlíd těšil, že se to Miroslavu Peltovi zase rozpadne tak, jako kdysi jeho projekt jabloneckých Galácticos. Nu, Peltovi odpůrci nyní musí svěsit hlavu. Severočeši totiž již poněkolikáté využili prodeje klíčových opor i ve svůj prospěch, když jim ostatní kluby jako kompenzaci poslali několik svých svěřenců na hostování. Do některých hráčů pak Jablonec samozřejmě i zainvestoval, a tak se k ochromené páteři znovu připevnily stabilní kosti. Libor Holík, Jan Krob nebo Jan Sýkora - ti všichni se Na Střelnici rychle chytli a pomohli vynést zeleno-bílé na průběžný bronz.

Hodnocení Martina Vejdělka: 9/10

Začátkem sezóny zdála se situace v Jablonci býti napjatá. Po velkém řezu kádrem, následném vypadnutí z Evropské ligy a nepříliš pohledné hře požadovalo mnoho fanoušků konec Petra Rady na lavičce, na památné tiskovce po zápase se Slováckem dokonce divákům nabízel i svoji pozici. Jenže jak podzim ubíhal, sbírali Severočeši nadále bod za bodem a zásluhou jediné prohry v posledních osmi kolech vyšplhali dokonce na třetí místo, jen na dostřel pozicím pro předkolo Ligy mistrů. V zimě by navíc nemusela soupiska Radovy družiny doznat velkých změn, v ohrožení je snad jen setrvání Doležala. Hostující opory Janové Sýkora s Matouškem a Dominik Plechatý by měly zůstat i pro jarní část, další účast v Evropě je tak dosti pravděpodobná.

AC Sparta Praha

Hodnocení Martina Vejdělka: 6/10

Ještě někdy na konci října to vypadalo, že Václav Jílek bude jen dalším do plejády brzy odvolaných sparťanských trenérů. Jenže na rozdíl od jeho předchůdců se výsledky letenských v průběhu podzimu zlepšovaly a od začátku října sparťané nepoznali hořkost porážky. To však neznamená, že by najednou byli hlavním aspirantem na druhou příčku. Nedostatků ve hře byla totiž spousta, zejména sledování defenzivního počínání zvyšovalo tlak nejednoho fanouška, a to i přesto, že v pokročilé fázi podzimu došlo ke stabilizaci v obranných řadách. To na druhou vedlo k nutnosti rudých útočit a jejich zápasy tak v drtivé většině případů vůbec nenudily, tedy určitě ne nezaujatého diváka.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka:7/10

Po sérii devíti ligových zápasů bez prohry před Vánocemi by se málem zapomnělo, jaké měla Sparta v první polovině podzimu problémy. A že z toho bolely oči. Například trapná premiéra kouče Václava Jílka proti Slovácku, šílené duely v Mladé Boleslavi a Liberci nebo ostudně vysoká prohra v derby pražských S. Bylo období, kdy se odpor vůči Jílkovi rovnal zášti proti dnes již legendárnímu Andreovi Stramaccionimu. S velkým tlakem se Jílek nakonec dokázal částečně popasovat a nepovedený vstup nějak uhrál do autu, u fanoušků ale rozhodně nemá vyhráno. Souhra letenských nadále pokulhává, obrana neustále pořádá den otevřených dveří a nedej Bože, aby na třídě Milady Horákové nemuseli hledat nového tvůrce hry. I proto se čtvrté místo zdá jako neuvěřitelný úkaz.

FK Mladá Boleslav

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 8/10

Celkem slušné představení, jen...chtělo to udržet až do konce. Právě Středočeši totiž většinu podzimu čekali jako první v řadě na plzeňské klopýtnutí, aby mohli pošilhávat po druhém fleku. Jenže to by jim nesměla v závěru dojít šťáva. Mladá Boleslav dlouhodobě mnoho gólů nejen střílí, ale taky dostává. Proto musí její hráči obvykle využít nadbytečné úsilí, aby utkání dotáhli do šťastného konce, a ne vždy se jim to povede, hlavně venku. I tak Jozef Weber sestavil zajímavé mužstvo kombinující mladé naděje (Stejskal, Bucha, oba Klímové), lídry v nejlepších letech (Budínský, Komličenko) či zkušené harcovníky (Pudil, Matějovský). Uvidíme, na co to nakonec bude na jaře stačit.

Hodnocení Martina Vejdělka: 7/10

Předváděný fotbal, bodový zisk i umístění v tabulce, to vše může být pro Středočechy uspokojující. Pachuť z toho, že se z podzimu dalo vytěžit víc, ale asi bude v zimní přípravě znatelná. Nejde jen o krajně nepovedený závěr podzimu, kdy Mladoboleslavští pohrdli možností jít třeba i na druhé místo, ale i o diametrálně rozdílné výkony doma a venku, které se projevovaly zejména v prvních dvanácti kolech. Zatímco doma byli Weberovi svěřenci v tomto období stoprocentní a sázeli jeden gól za druhým, venku se prosadili pouze dvakrát a do města automobilky přivezli jeden jediný bod. Jelikož ve zbytku základní části na ně čekají už jenom čtyři domácí zápasy, musí na tomto hodně zapracovat. Jinak by se mohlo stát, že jim uteče dokonce i skupina o titul.

1. FC Slovácko

Hodnocení Martina Vejdělka: 8/10

Už nadstavbová část minulé sezóny napověděla, že potenciál celku z Uherského Hradiště je mnohem výše, než v bojích o záchranu. Ten byl na podzim i ukázán, Slovácko je totiž zcela reálně ve hře o evropské poháry, navíc se prezentuje mnohem atraktivnějším fotbalem, než v dřívějších letech. Škoda jen nevyrovnaných výkonů, vedle tří vítězství proti Spartě a Plzni totiž přišlo několik zcela zbytečných ztrát. To jsou ale všechno jen drobnosti, s podzimem jinak musí na jihu Moravy panovat spokojenost. I díky útočné fázi, která pod Martinem Svědíkem prožívá nejlepší období za několik sezón. Nebývale se totiž daří hned trojici ofenzivních hráčů. Talentovaný Ondřej Šašinka už své maximum gólů v jedné sezóně za český tým překonal, Jan Kalabiška dorovnal a Tomáš Zajíc k němu má velmi blízko. Budou-li takto pokračovat, mají se favoriti na co těšit i v jarní části.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 10/10

Martin Svědík sice vyjádřil nespokojenost nad některými zbytečnými ztrátami bodů, avšak na jeho náročné požadavky jsme si už zvykli. Důležité je, že přísného lodivoda uznávají a poslouchají jeho vlastní svěřenci. Ti ze sebe na podzim vydali opravdu vše, co umí. Takový Petr Reinberk se stal slováckým Dani Alvesem, výrazně pookřáli i Jan Navrátil či navrátivši Milan Petržela, vedení klubu se zase povedl tah s hostováním Šašinky z ostravského Baníku. Moravané však fungují zejména jako tým, a proto sahají po největším úspěchu od doby, kdy s celkem z Uherského Hradiště byli spojeni nechvalně známí Jaroslav Hastík či Ivo Valenta. Teď už snad není za vzestupem Slovácka nic "cinklého". Byla by to škoda, tým ze skromných podmínek si během posledních měsíců získal mnoho příznivců.

FC Baník Ostrava

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 6/10

Samotní "chachaři" by své oblíbené mužstvo ohodnotili pravděpodobně ještě přísněji, neboť v podstatě od července (někteří započali již dříve) vehementně protestují proti herním praktikám kouče Bohumila Páníka. Člověk mimo baníkovskou obec bez potřebných znalostí tak lehce nabyde dojmu, že Slezané místo bojů o poháry absolvují bitvy o holé přežití. Tak dramatická situace nicméně v Ostravě nepanuje. Naopak, i přes závažné nedostatky se Baník uchází o jednu z mála místenek do pohárové Evropy a před Vánocemi jen těsně zaostává za skupinou o titul. Výtky skalních fans lze přesto chápat. Páníkova družina na trávníku opravdu moc nezáří a bojovnost či individuální kvalita nemusí vždy stačit. Platí to zejména o utkáních mimo domácí půdu, kde Ostravané za konkurencí znatelně zaostávají.

Hodnocení Martina Vejdělka: 7/10

Za předváděnou hru, množství vstřelených branek i někdy nepochopitelné složení jedenáctky a následná střídání je Bohumil Páník leckdy oprávněně kritizován. Na druhou stranu po letech plných trápení a nezdarů v podání největšího slezského klubu nelze výsledky a současným postavením Baníku v tabulce pohrdat. Dva body na dostřel za jistotou evropských předkol, devět zápasů trvající neporazitelnost na vítkovickém stadionu nebo třetí nejlepší ligová defenziva, to jsou argumenty pro setrvání zkušeného kouče na lavičce. Jenže k tomu si Páník dopomáhá nadměrně starou sestavou, o čemž svědčí i složení obranné řady - tři ze čtyř nejvytíženějších beků jsou třiatřicetiletí a starší. Uvidíme, zda na jaře budeme vídat mladší sestavu a zda tomu tak bude pod Páníkem, Haškem, Kozlem, nebo někým úplně jiným.

SK Dynamo České Budějovice

Hodnocení Martina Vejdělka: 9/10

Kdo by si pomyslel, že spolu se Slavií půjde do zimní přestávky jako tým s nejlepší formu nováček z Českých Budějovic. Ten se sice velmi pomalu zahříval, od příchodu Jaroslava Drobného s Tomášem Sivokem a říjnového vítězství nad Bohemians ale hráči Dynama na hřišti vypadali jako Ligou mistrů ostřílení borci. Kromě bývalých reprezentantů excelovali i výrazně mladší, ligou nepříliš prověření hráči. Branky stopera Havla, Čolićovy standardky i přínos Ledeckého, Brandnera nebo Schranze, to vše dalo zapomenout na nepříjemné zranění Rabušice a vyneslo Horejšovu družinu do horní poloviny tabulky.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 10/10

Excelentní jízda. Po úvodních problémech se Dynamo konečně v říjnu rozjelo na plné obrátky, až se zdálo, že se musí jednou zavařit. Nestalo se tak. Brilantní šňůra sedmi výher z posledních devíti kol vynesla Jihočechy ze zadního voje doprostřed ligového pelotonu. Ani prohra se Slavií v posledním zápase nic nezměnila na skvělém prologu jediného nováčka nejvyšší soutěže. S tak brilantním výsledkem nepočítal snad ani největší optimista v Budějovicích.

FC Slovan Liberec

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 7/10

Když Severočechy v létě opustil Zsolt Hornyák a jeho žezlo převzal Pavel Hoftych, mnoho nadšených tváří jste pod Ještědem nepotkali. Nakonec to ale tak zlé nebylo. Slovanu se, jak je ostatně v jeho dobrém zvyku, podařilo ještě zkraje sezóny přivést několik důležitých článků na hostování, díky nimž si mužstvo po rozpačitém úvodu přece jen sedlo. Kromě posil se chytily i staré opory, například Roman Potočný si devíti góly dost možná vystřílel nové angažmá. Své schopnosti nakonec prokázal i Hoftych. Hrozivý scénář předpovídající tuhý boj o záchranu se nakonec nenaplnil, místo toho mohou v Liberci přes zimu spřádat plány na jarní útok vpřed.

Hodnocení Martina Vejdělka: 6/10

Otřesný vstup do sezóny byl v průběhu podzimu uveden do zapomenutí. Nový kouč Hoftych i za pomoci hned trojice klíčových slávistů body sbíral a podle všeho na jaře čeká Slovan boj v klidném středu tabulky. Úderné duo Potočný, Musa, podporované Balutou, k tomu hbitý Malinský a ustálená pětice defenzivních hráčů s jistým Nguyenem za sebou, to je osa týmu, na jaké se určitě dá stavět. Jenže žádné přestupové období nebývá pod Ještědem klidné a vedle Oscara, jemuž končí hostování, je reálná ztráta i dalších mužů, zejména Potočného s Nguyenem.

SK Sigma Olomouc

Hodnocení Martina Vejdělka: 5/10

Hodně rozporuplný byl podzim v podání suverénního remízového krále z Hané. Od sestupových pozic jsou sice svěřenci Radoslava Látala po jeho prvním půlroce ve funkci výrazně vzdáleni, dosavadní bodový zisk a předváděná hra však nedávají naděje na boj o Evropu. Náladě v klubu nepřidaly ani aféry ze závěru podzimu. Zatímco Miloš Buchta se za svá slova směrem k trenérovým výrokům o jeho zranění omluvil, Václav Pilař tak neučinil a na jaře svému týmu zřejmě nepomůže. To se spolu s dalšími spekulovanými odchody jeví jako další velká trhlina do ambicí Sigmy.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 4/10

Odchod Václava Jílka jistě klub z Hané zasáhl, ovšem příchod jeho nástupce vzbuzoval nová, nadějeplná očekávání. Radoslav Látal se po několika úspěšných štacích vrátil do milované Olomouce, jenže zhruba v polovině podzimu se jeho Sigma dostala do krize, z níž se v podstatě až do Vánoc nevyhrabala. Kabina se sice po interních sporech až na jednu výjimku postavila za svého lodivoda, pachuť mezi fanoušky ale zůstala. Po Novém roku čeká Sigmu spoustu práce, aby se jí povedlo zachránit dojem z již tak dost pošramocené sezóny.

FK Teplice

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 5/10

V minulosti představovali tepličtí skláři šedou, nezajímavou myš zprostředka tabulky, dostatečně vzdálenou pohárovým i sestupovým vodám. Ne že by se na tomto něco dramatického změnilo, přesto nuda ze Stínadel pomalu vyprchá. O zábavu se nestarají ani tak hráči jako spíš jejich trenér Stanislav Hejkal. Ten si nebere servítky s ničím, a když si pustí pusu na špacír, novináři mají žně. Jednou se obuje do rozhodčích, jindy setře vlastní svěřence. Pro nezaujatého diváka tak jde o jisté zpestření, avšak sami Severočeši by vedle toho ještě rádi přidali konstantně uspokojivé výsledky. Na dlouhodobější vítěznou vlnu se však skláři příliš nedostali, a tak opět kotví v šedé zóně stále daleko od hrozby pádu do druhé ligy.

Hodnocení Martina Vejdělka: 6/10

Leckterý škarohlíd po nepovedené nadstavbě a následným krokům vedení předpovídal Teplicím sestupové starosti, to vše ještě umocnil bídný vstup do této sezóny - vždyť v polovině září byli skláři se sedmi body na samém dně tabulky. Výkony se ale postupně lepšily a postupným sbíráním bodů odskočili do klidnějších vod tabulky. Ke znovuzrození jim výrazně pomohla letní posila Jakub Mareš, který za toto "lepší” období nasázel pět branek během čtyř zápasů. Poté se sice úplně odmlčel, kvůli čemuž asi nemůže Hejkalova družina počítat s útokem na horní osmičku, líbat ruce mu ale fanoušci Na Stínadlech mohou i tak.

FC Fastav Zlín

Hodnocení Martina Vejdělka: 5/10

Byly-li Teplice z předchozích let nazvány šedou myší, pak přesně tuto roli po nich přebrali ševci ze Zlína - mimochodem v tabulce nejvýše postavený tým, který v průběhu podzimu vyměnil trenéra. Josefu Csaplárovi, jenž sezónu na lavičce započal, se vcelku vydařilo úvodních několik kol, jenže poté mu mužstvo začalo upadat do agónie, což dostal za úkol napravit Jan Kameník. A podařilo se, za osm kol získal více bodů než jeho předchůdce, díky čemuž jsou žluto-zelení alespoň opticky daleko od sestupových pozic.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 5/10

Z líbivých slov Csaplára byl ve výsledku pouze chaos, tudíž si legendární fotbalový filozof zkraje října předčasně balil kufry. Po nemilé zkušenosti se ševci vydali cestou, jaká jim je mnohem bližší. Na trenérskou sesli usedl již v předešlém ročníku ozkoušený Kameník, jenž vsadil na mnohem úspornější, avšak účelnější přednes. Bůhvíjaké zázraky od staronového kouče vlastně nikdo nečekal, takže vlastně splnil to minimum, co slíbil. Zlín se zlepšil především na domácí Letné a dokázal se odpoutat od těch vůbec nejhorších týmů. Sny o pohárech se vcelku rychle uplynuly, a tak na Moravě doufají, že jaro bude probíhat nadále pod přesnou taktovkou Kameníka, i kdyby jim mělo zůstat označení šedé myši.

Bohemians Praha 1905

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 4/10

Těžko říct, co po odvolání trenéra Martina Haška v Ďolíčku vlastně očekávali. Jestli si mužstvo z Vršovic dělalo ambice na okamžitý vzestup tabulkou a výkonnostní progres, tak sázka na Luďka Klusáčka nebyla perfektním krokem. U Bohemians se nezměnilo prakticky nic, až si člověk říká, že Haškův odchod byl unáhlený. Ani v době, kdy se někdejší záložník z Ďolíčku poroučel, se klokani nenacházeli v krizové situaci. Angažování Klusáčka se tak dá vysvětlit snad jen panickou atakou, která zeleno-bílou část Vršovic zasáhla. Současné směřování Bohemians však zůstává záhadou.

Hodnocení Martina Vejdělka: 3/10

Jednoznačný vítěz ankety o nejnepovedenější trenérskou výměnu podzimu. Martin Hašek sice nenaplňoval předsezónní ambice a předpovědi, které mladý tým stavěli do role jakéhosi černého koně středu pole, nějaké úspěchy ale se svými svěřenci nasbírat dokázal a na jeho fotbal se dalo koukat, důkazem toho je i šestnáct branek ve dvanácti jím koučovaných zápasech. Pak přišlo na řadu období Luďka Klusáčka. Ten sice sbírá body v naprosto stejném tempu jako jeho předchůdce, jenže naděje ve zlepšení se pro fanoušky jeví býti nulová. Osm utkání pod jeho taktovkou, během nichž hned čtyřikrát Klokani vyšli gólově naprázdno a ani jednou nevstřelili více než jednu branku, to by optimismus nesálal z žádného tábora.

Slezský FC Opava

Hodnocení Martina Vejdělka: 3/10

Dvě výměny trenéra, nejhorší ofenziva. Pouze 9 vstřelených branek rozprostřených do stejného počtu zápasů signalizují, že se v Opavě bude bojovat o holé přežití. Vstup do ligy přitom byl dobrý, po dvou kolech měli Slezané plný počet bodů. Jenže od té doby nedokázal zvítězit ani trenér Kopecký, ani jeho nástupce Alois Grussmann. Současný kouč Balcárek uspěl pouze při svém debutu a na jaře ho čeká náročná šichta. Stejně jako celý tým se po slibném startu zasekl i zamýšlený tahoun ofenzivy, letní posila René Dedič. Opavské nespasily ani dobré výkony z Plzně hostujícícho Pavla Šulce, ani celá řada bravurních zákroků Viléma Fendricha.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 4/10

Začátek sezóny byl vskutku excelentní, na druhou stranu však možná právě povedený úvod vlil SFC do žil až přehršel optimismu, který zakryl nedostatky mužstva. Kádr Slezanů je totiž snad nejslabší ze všech ligových účastníků. Ono taky když vám zápas co zápas trhá trn z paty po čtyřicítce brilantní Pavel Zavadil, je toho u vás holt dost špatně. Celkovému stavu nepomohly ani spekulace ohledně finanční stability klubu, z čehož vyplynul pochopitelný protest fanoušků. Ve výsledku je na tom Opava v tabulce ještě dost dobře. Jiří Balcárek má před sebou přes zimní pauzu starostí až nad hlavu, cesta za záchranou je totiž pořádně dlouhá.

MFK Karviná

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 4/10

Karvinou po kontroverzní záchraně na jaře skrze baráž očividně zastihla karma. Jinak si bodové ztráty Slezanů i přes sympatické výkony na hřišti nelze vysvětlit. František Straka, starý to lišák, opět všechny převezl již na konci minulé sezóny a v nastolené práci chtěl očividně úspěšně pokračovat. Jen jej jaksi opustilo srdíčko a samozřejmě také kvalita hráčů. Bodový příspěvek Lukáše Budínského či Tomáše Wágnera se totiž očividně nepodařilo dostatečně nahradit, na což nakonec sám "Franz" doplatil. I tak MFK disponuje zajímavým hráčským materiálem, a pokud se jej přes zimu podaří okysličit, může se Karviná celkem v klidu v nejvyšší soutěži udržet. Zásadní budou též výsledky práce kouče Juraje Jarábka. Ten do Slezska nepřicházel s nejlepšími referencemi, na jaře tak bude chtít své kritiky umlčet.

Hodnocení Martina Vejdělka: 3/10

Začátkem podzimu to vypadalo, že si František Straka dopřeje jedno ze svých delších angažmá, jenže série šesti zápasů bez bodu i vstřeleného gólu přiměla vedení zasáhnout a vyměnit trenéra. Ukázalo se na slovenského kouče Juraje Jarábka, který sice před uložením se do zimního spánku vybojoval s kádrem dvě remízy, ty ale nijak nezmění situaci Karviné. Nedá se příliš očekávat nic lepšího, než opakování loňského scénáře s baráží, naděje by svitla snad jen v případě, že by se podařilo přinést gólového hráče. Letní posila Petráň sice do nového angažmá vstoupil solidně a během úvodních několika kol se hned třikrát prosadil, jenže pak zapadl do šedého průměru až podprůměru a týmu už přesným zásahem nepomohl.

1. FK Příbram

Hodnocení Martina Vejdělka: 2/10

Loni si ještě v baráži všemi možnými způsoby muži od Litavky zajistili prvoligovou příslušnost i na tuto sezónu, nyní však může následovat přímý pád do nižší soutěže. Přesto je Příbram jediným týmem z trojice hlavních kandidátů na sestup, který zatím nesáhl k výměně trenéra, ačkoliv by k ní byla spousta důvodů. Tak především s koncem prázdnin skončily nejen pravidelné bodové přísuny, ale i střílení branek. Prsty v tom má zejména Michal Škoda, který v úvodu svůj tým táhl, v posledních čtyřech měsících ale dokázal "jen” přerušit Kolářovu sérii neprůstřelnosti a k bodům svému týmu pomoci nedokázal.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 2/10

Jen sám velký Jaroslav Starka ví, proč Roman Nádvorník nadále koučuje středočeský celek. Ten již přitom dávno musel naplnit všechny předpoklady pro to, aby se z Příbrami stěhoval. O katastrofální obraně se ví již delší dobu a během podzimu zadní řady příliš nepozvedl ani talentovaný David Šimek. O to více by se Středočeši měli spoléhat na ofenzívu, která přitom na první pohled vypadá solidně. Na hřišti se však ukázal pravý opak. Jan Rezek už má očividně to nejlepší za sebou, Martin Zeman je zase až hrozivě neefektivní a občasné záblesky Marka Alvira či Michala Škody prostě nestačí. Příbram by zkrátka potřebovala polít živou vodou. Jestliže tato taktika selže nebo se k ní vedení klubu neodhodlá, zbývá ještě tradiční uplatnění vlivu v zákulisí...



JEDENÁCTKA ONDŘEJE VACULÍKA: Kolář - Čolić, Kúdela, Brabec, Fleišman - Kalvach, Souček - Jovović, Kanga, Bucha - Doležal. Trenér: Trpišovský.

Brankář: Ondřej Kolář (SK Slavia Praha)

Stále to není úplně bez kiksů, nicméně i tento negativní prvek ve hře dokázal Ondřej Kolář výrazně eliminovat. Celkem patnáct čistých kont v osmnácti odehraných duelech, v součtu jen tři obdržené góly - to jsou prostě úžasná čísla. Jistě, těžil i z práce dalších sešívaných před sebou, i tak ale fantom v bráně Slavie neměl na svém postu konkurenci. Brzy možná své místo přepustí jiným talentům, Kolář totiž zářil také v Champions League, tudíž se v zimě klidně může stěhovat za lepším.

Náhradník: Matouš Trmal (1. FC Slovácko)

Pravý obránce: Benjamin Čolić: (SK Dynamo České Budějovice)

V Karviné mu pšenka příliš nekvetla, a tak se bosenský fotbalista rozhodl v létě přestěhovat do Českých Budějovic. A dobře udělal. V Dynamu je Benjamin Čolić takřka nepostradatelným mužem, který si zpravidla odvede dozadu své, aby pak výrazně podporoval své spoluhráče v útoku. Čolićův ofenzivní přídavek probíhá často skrze zahrávání standardních situací, během podzimu mnohokrát neomylně našel své druhy z trestného či rohového kopu a i díky jeho asistenci se Jihočeši radovali z velkého počtu gólů. Sám se přitom nádherně trefil z dálky proti Jablonci a Spartě.

Náhradník: Vladimír Coufal (SK Slavia Praha)

Pravý střední obránce: Ondřej Kúdela (SK Slavia Praha)

Možná trochu nedoceněný, ale velice důležitý článek sestavy vedoucího mužstva soutěže. Zatímco kolem něj se (i vinou zranění) točil jeden stoper za druhým, Ondřej Kúdela si své místo v základu drží dlouhodobě. Asi to nebude jen tak, trenér Trpišovský moc dobře ví, co od zkušeného univerzála může očekávat. Precizní práci, důraz v soubojích, klid při rozehrávce a vedení celé zadní linie. Dva vstřelené góly už jsou vlastně jen nadstavbou, kterou si však Kúdela po splnění defenzivních povinností může dopřát.

Náhradník: Lukáš Havel (SK Dynamo České Budějovice)

Levý střední obránce: Jakub Brabec (FC Viktoria Plzeň)

David Hovorka, do svého zranění dost možná nejlepší hráč podzimu, vypadl po čtrnácti kolech ze hry právě proti Plzni, kde jeho žezlo poněkud symbolicky převzal Jakub Brabec. Vskutku málokdo čekal, že v minulosti často splašený obránce se díky přestupu do Viktorie tak výrazně zvedne. Brabec však za necelý rok zavřel ústa většině pochybovačů. Člen národního týmu kvalitně vyztužil defenzivní linii Západočechů, jež byla po té slávistické druhou nejodolnější. Sám si pak jako jediný ze všech plzeňských kolegů v zadních řadách udržel stabilní výkonnost po celý podzim.

Náhradník: Lukáš Hůlka (Bohemians Praha 1905)

Levý obránce: Jiří Fleišman (FC Baník Ostrava)

Spolu s Martinem Fillem na druhém konci hřiště zraje v Baníku jako víno. Fleišman je v Ostravě skutečným lídrem, se kterým stoupá i padá celé mužstvo. I když se směrem dopředu Slezané často trápili, v zadních řadách to bylo povětšinu času lepší. Impotentnímu útoku pak pomáhal právě Fleišman, jenž své spoluhráče zásoboval centry ze své pozice i trestných kopů. Ostatně jeho dvě branky, pět asistencí a čtvrtý nejvyšší počet zkompletovaných přihrávek ze všech ligových hráčů hovoří za vše.

Náhradník: Jan Krob (FK Jablonec)

Pravý střední záložník: Lukáš Kalvach (FC Viktoria Plzeň)

Tento přestup byl opravdovým majstrštykem. Ve Viktorii se hodně báli, co s mužstvem bude, až jej opustí Patrik Hrošovský. Veškeré obavy ale brzy zmizely, neboť Lukáš Kalvach se krátce po svém příchodu napevno usadil v sestavě Západočechů a díru po slovenském hráči v podstatě dokonale zacelil. Někdejší hráč olomoucké Sigmy převzal po Hrošovském důležitou roli pojítka mezi obranou a útokem, bez něj pak ofenzivní snaha Viktorie často prakticky neexistovala. Šikovný záložník svůj vzestup stvrdil třemi brankami, stejným počtem gólových přihrávek a opakovanými pozvánkami do reprezentace.

Náhradník: Pavel Zavadil (Slezský FC Opava)

Levý střední záložník: Tomáš Souček (SK Slavia Praha) - nejlepší hráč podzimu

Tak co, přestoupí už konečně? Pozorovatelé domácí ligy se už dlouho drbou na hlavě, proč Tomáš Souček pořád kotví v Edenu. Možná se ale "Sukovi" opravdu nechce utíkat do zahraničí a místo toho touží po statusu slávistické legendy. Našlápnuto k tomu má zatím dobře, což uplynulý podzim jen potvrdil. Součka jste na hřišti opět mohli potkat skoro všude, přičemž málokde byl pozdě. Nadále udivuje jeho ofenzivní příspěvek, 8 gólům a 3 asistencím může většina ligových útočníků jen závidět.

Náhradník: Martin Hašek (AC Sparta Praha)

Pravý záložník: Vladimir Jovović (FK Jablonec)

Černohorský štírek poněkud nenápadně sbíral body, aby se nakonec během zimní pauzy dělil s mladoboleslavským Markem Matějovským o titul hráče s nejvyšším počtem gólových nahrávek. To ale není vše, Jovovićovi se hned čtyřikrát povedlo rozvlnit síť soupeře a i ve statistikách počtu přihrávek do gólové šance a driblinku patří mezi nejlepší ligové plejery. Pro Jablonec jen škoda, že musela přijít přestávka, protože v posledním kole předvedl Jovović spolu s Martinem Doležalem dost možná nejlepší individuální výkon podzimu.

Náhradník: Petr Ševčík (SK Slavia Praha)

Střední ofenzivní záložník: Guélor Kanga (AC Sparta Praha)

Líný, drzý, arogantní, neposlušný, sobecký. To všechno Guélor Kanga může být a není divu, že právě proto je v očích leckterých fanoušků persona non grata. Zároveň se ale sluší dodat B - že je prostě skvělý fotbalista. Hra letenských byla na gabonském tvůrci přímo závislá. Co neudělal Kanga, zpravidla nezařídil nikdo. Díky 10 gólům a 4 asistencím se nakonec stal nejproduktivnějším ligovým fotbalistou. Pokud se nakonec potvrdí spekulace o Kangově zimním odchodu, bude mít Sparta co dělat, aby našla plnohodnotnou náhradu.

Náhradník: Lukáš Budínský (FK Mladá Boleslav)

Levý záložník: Pavel Bucha (FK Mladá Boleslav)

Mladý záložník neměl během podzimu zrovna pevně stanovené místo v sestavě. Jednou ho kouč Jozef Weber nasadil napravo, jindy na druhou stranu, občas taky doprostřed. Avšak v podstatě všude nechal Pavel Bucha vyniknout talent, jenž v něm dřímá. Chtělo by se říct, že bylo na čase, zvlášť po peripetiích během kontroverzního přestupu ze Slavie do Plzně, odkud v Mladé Boleslavi hostuje. Nicméně v automobilovém městě to Buchovi očividně svědčí a můžeme jen doufat, že se ve vývoji nezastaví, z čehož by následně těžil celý český fotbal.

Náhradník: Jan Sýkora (FK Jablonec)

Útočník: Martin Doležal (FK Jablonec)

V Jablonci prostě vědí, jak pracovat s útočníky. Exceloval zde již David Lafata a novou ikonou Severočechů se pomalu stává Martin Doležal. Na Střelnici tento vytáhlý forvard kroutí šestou kompletní sezónu, přičemž pořádně vyletěl až vloni, nicméně z náročně stanovených požadavků letos vůbec neslevil. V Doležalovi asi nikdo nikdy nenajde špílmachra Rosického typu, to je ovšem vcelku nepodstatné. Zařiďte rodákovi z Valašského Meziříčí příhodný servis a on se vám ihned odvděčí slušnou porcí gólů. V právě probíhajícím ročníku se zatím spolu s Nikolajem Komličenkem, Michaelem Krmenčíkem a Guélorem Kangou zastavil na čísle 10.

Náhradník: Michael Krmenčík (FC Viktoria Plzeň)

Trenér: Jindřich Trpišovský (SK Slavia Praha)

Zatímco jiskra Pavla Vrby pomalu, ale jistě vyprchává, v Horních Měcholupech se před pár lety objevil jeho neméně talentovaný nástupce. Dnes už je Jindřich Trpišovský nezpochybnitelně uznávaným koučem nejen u nás, ale i za hranicemi, což si vysloužil působivými výsledky v Evropské lize a letos i ve slovutné Lize mistrů. Ještě famózněji si však muž s ikonickou kšiltovkou na hlavě počíná v české kotlině. O kralování Slavie již řeč byla, avšak pokud by se měl vybrat jediný strůjce sešívané mašiny, ukázalo by se právě na Trpišovského. Ten očividně sleduje módní trendy ve fotbale, které troufale, ale vcelku úspěšně aplikuje v Edenu. Otázkou je, na jak dlouho ještě. Po Trpišovském je totiž poptávka také v dalších evropských zemích.

JEDENÁCTKA MARTINA VEJDĚLKA: Kolář - Čolić, Havel, Hovorka, Bořil - Souček - Jovović, Kalvach, Hašek, Potočný - Doležal. Trenér: Horejš.

Brankář: Ondřej Kolář (SK Slavia Praha) - nejlepší hráč podzimu

Tady není co vytknout. Ondřej Kolář se už očividně ve Vršovicích plně aklimatizoval a v podzimní části byl svému celku oporou napříč soutěžemi. Sešívaní by za něj jen těžko hledali náhradu, vedle jistoty na brankové čáře totiž také oplývá bravurní hrou nohama. To vše má podloženo i statistikami. Vedle jednoznačně největšího počtu nul a nejdelší série bez gólu svítí u jeho jména i z pravidelně nastupujících gólmanů nejvyšší číslo v kolonce procentuální úspěšnosti zákroků, mezi absolutní špičku patří i v provádění přihrávek.

Náhradník: Vilém Fendrich (SFC Opava)

Pravý obránce: Benjamin Čolić (SK Dynamo České Budějovice)

Zapomeňte na Stancia, Hušbauera, Zavadila nebo Matějovského. Bosenský pravý bek rozdávající fotbalovou radost na jihu Čech byl tím, jehož standardky utkvěly během podzimu divákům nejvíce v paměti. Přímo z nich vstřelil dva góly a na dalších pět přihrál, vícekrát to nedokázal nikdo z ligového pelotonu. Stejně jako zbytku týmu se mu dařilo zejména ve druhé polovině podzimu - vždyť z posledních osmi zápasů jen třikrát odcházel bez kanadského bodu. Přednosti ale neukazoval jen směrem dopředu, jako opora vystupoval i v defenzivě. Důkazem budiž příslušnost mezi nejlepší v počtu odebraných míčů nebo vysoká úspěšnost v osobních soubojích.

Náhradník: Martin Fillo (FC Baník Ostrava)

Pravý střední obránce: Lukáš Havel (SK Dynamo České Budějovice)

Železný muž jihočeské skvadry, který jako jeden ze šesti hráčů celé ligy nechyběl ani minutu. V defenzivě Dynama mu bylo jedno, kdo nastupoval vedle něj - Havel to svému parťakovi vždy usnadňoval, a to zejména díky své bojovnosti. Jen jeden hráč z celé ligy podstoupil i vyhrál větší množství soubojů než právě on. Defenzivní přínos ale zdaleka nebylo to jediné, co mladého stopera zdobilo. Ve druhé polovině podzimu chytil střeleckou slinu, když se dvakrát prosadil z penaltového puntíku, třikrát zužitkoval pas Čoliće z jiné standardní situace.

Náhradník: Ondřej Kúdela (SK Slavia Praha)

Levý střední obránce: David Hovorka (SK Slavia Praha)

Po dvou třetinách podzimu mu sice vinou zranění skončila sezóna, i za odehraný čas ale dokázal přesvědčit, že je za odešlé africké stopery více než důstojnou náhradou. Nedělal kiksy, přes svou menší výšku zvládal ustát mnohé souboje s lépe vybavenými útočníky, leckdy dokázal fanoušky i spoluhráče neuvěřitelným způsobem vyhecovat. Neomezil se ale jen na bránění, díky výborné kopací technice rozdal mnohé skvělé pasy a neštítil se ani vyvézt míč. Pro ligu i reprezentaci je určitě obrovská škoda, že na jaře na trávníky s největší pravděpodobností nevyběhne.

Náhradník: Jakub Brabec (FC Viktoria Plzeň)

Levý obránce: Jan Bořil (SK Slavia Praha)

Zatímco loni úsměv na tvářích slávistů svými výkony kouzlil spíše Vladimír Coufal a Bořilovi se dostávalo časté kritiky, letos je výraznější postavou bek na levé straně. Neúnavný brousič postranní čáry o sobě sice nedával vědět produktivitou, často se však do ofenzivy úspěšně zapojoval. Navíc jej nyní při Hovorkově absenci lze označit za srdce týmu, na rozdíl od mnohých jeho spoluhráčů to ani nevypadá, že by měl zaječí úmysly. Jindřich Trpišovský na něm tak snad bude ještě dlouhou dobu moci stavět.

Náhradník: Jiří Fleišman (FC Baník Ostrava)

Defenzivní záložník: Tomáš Souček (SK Slavia Praha)

Dokud bude působit v domácí soutěži, jen těžko přepustí místo v ideálních jedenáctkách některému z konkurentů. Stále jej zdobí jedno a to samé. Vyhrané osobní souboje, klid na míči a na defenzivně laděného hráče netypicky vysoký počet branek. Hned dvakrát jej dělil jediný gól od hattricku, zejména proti Baníku si radost z něj vzal sám. Zahodil totiž pokutový kop, což je obecně činnost, jež Součkovi v průběhu podzimu nešla. Ze šesti penalt totiž hned polovinu neproměnil a asi bude lepší, pokud na jaře jejich exekuce přenechá některému ze svých spoluhráčů.

Náhradník: Adam Jánoš (FC Baník Ostrava)

Pravý záložník: Vladimir Jovović (FK Jablonec)

Už v předchozích dvou sezónách ukazoval, že se může řadit mezi nejlepší ligové hráče. Letos se Petru Radovi daří využívat jeho potenciálu téměř naplno a spolu s kanonýrem Doležalem má v ofenzivě dva poklady. Ostré jablonecké křídlo nejenže motá soupeřům hlavy svými schopnostmi a sebedůvěrou v soubojích jeden na jednoho. Jak již bylo zmíněno, řadí se k nejlepším ligovým nahravačům a asistencům, na rozdíl od většiny dalších v těchto kategoriích úspěšných hráčů se ale dostává jen sporadicky k rozehrávkám standardních situací.

Náhradník: Petr Ševčík (SK Slavia Praha)

Pravý střední záložník: Lukáš Kalvach (FC Viktoria Plzeň)

Tohle skutečně byla v podání viktoriánů trefa do černého. Zatímco většina kádru se spíše trápila a na západě Čech byla znát nervózní atmosféra, exolomoucký středopolař si s tím příliš hlavu nedělal a o svých kvalitách přesvědčil i reprezentačního kouče Šilhavého. Jeho přihrávky málokdy nenašly zamýšlený cíl, v těch předfinálních se řadí dokonce mezi absolutní špičku v celé lize. Těžko předpovídat, jaké úmysly má v ohledu personálií nový trenér Adrián Guľa, odstavení Kalvacha se však řadí do říše sci-fi.

Náhradník: Guélor Kanga (Sparta Praha)

Levý střední záložník: Martin Hašek (AC Sparta Praha)

Dost se pochybovalo, zda někdo bude schopen ve středu sparťanské zálohy doplňovat Guélora Kangu. Haškovi se ale dokonce podařilo svého gabonského parťáka v mnohých ohledech zastínit. Vytvořil třetí největší počet gólových šancí, z čehož pramenily čtyři asistence. K tomu pět branek, leckdy výstavních, sám přidal. Uvidíme, zda nakonec odolá vábení zahraničních klubů a bude táhnout Letenské třeba i za předkolem Ligy mistrů - odchod Kangy i Haška by každopádně Václavu Jílkovi značně znesnadnil práci.

Náhradník: Nicolae Stanciu (SK Slavia Praha)

Levý záložník: Roman Potočný (FC Slovan Liberec)

Na tenhle podzim může Potočný ještě dlouho vzpomínat. Do zimní přestávky jde s větším počtem gólů, než se mu kdy povedlo nasázet za celou sezónu. Devět přesných zásahů mu vyneslo pátou příčku mezi kanonýry a jen jedna trefa jej dělí od čela tabulky střelců. Ale pozor, zdání klame a liberecký křídelník nebyl jen gólovým hráčem, nýbrž často nesobecky tvořil šance pro spoluhráče. Rovněž Potočného budoucnost ovšem není vůbec jistá a je dost možné, že místo Hoftychovy družiny už bude na jaře svou produktivitou pomáhat někomu jinému, třeba ostravskému Baníku.

Náhradník: Peter Olayinka (SK Slavia Praha)

Útočník: Martin Doležal (FK Jablonec)

Zatímco v minulé sezóně se o jeho střelecké explozi mluvilo téměř pořád, letos se na dělené první místo v tabulce kanonýrů vyšplhal v tichosti. Na deset gólů se jablonecký poctivec dostal zejména díky povedenému závěru podzimu, když v posledních sedmi zápasech nastřílel sedm branek. Oproti jiným vznětlivějším povahám se věnuje především samotnému fotbalu, obdržela tak pouze dvě žluté a odehrál téměř kompletní podzimní minutáž, během nichž si zasloužil vysoké postavení v téměř všech útočných kategorií - kromě branek i ve střelbě a její úspěsnosti.

Náhradník: Muris Mešanović (FK Mladá Boleslav)

Trenér: David Horejš (SK Dynamo České Budějovice)

Pravdou je, že Jindřich Trpišovský těžko mohl se svými muži udělat něco více. Petr Rada nebo Martin Svědík také odkoučovali dobrý podzim. V poměru očekávání-výkon ale všechny zastínil mladý trenér nováčka z jihu Čech, jehož družina hráčů převážně v ročnících 1993-96 zaskočila leckterého favorita. Osu týmu v nejlepších letech na trávnících doplňovali zkušení harcovníci Drobný, Sivok a Kladrubský, technicky vybavený Čolić nebo ze Sparty zapůjčený mladík Havelka. Tento mix se ukázal býti úspěšným a schopným předvádět atraktivní fotbal. Pokud to takto půjde dál, může lodivod Dynama očekávat nabídku z většího klubu.



Ondřej Vaculík: FK Mladá Boleslav - AC Sparta Praha 4:3 (5. kolo)

Příznivci letenských by na tento duel jistě nejraději zapomněli, pro Mladou Boleslav šlo naopak o jeden z nejpamátnějších ligových soubojů v její klubové historii. V plné nahotě se zde ukázala stinná stránka děravé defenzívy hostů, byť jeden z jejích členů Dávid Hancko si v tomto utkání připsal svůj první (a doposavaď jediný) gólový zářez v české lize. Za domácí barvy hattrickem explodoval Muris Mešanović, zato na druhé straně pálil šance Libor Kozák. Ten však nakonec své střelecké prokletí prolomil vyrovnávací brankou na 3:3, jenže ani třetí vyrovnání v zápase Pražanům nestačilo. V nastavení je totiž potopil střídající Lukáš Budínský, jenž tak v Boleslavi odšpuntoval velkou euforii.



Martin Vejdělek: AC Sparta Praha - SK Sigma Olomouc 3:3 (8. kolo)

Jen těžko by šlo vybrat zápas podzimu, v němž by nefigurovali letenští. Do duelu proti Hanákům vstupovali v nepříliš dobrém rozpoložení a večer plný zvratů a kiksů v obraně nakonec skončil dělbou bodů. Aktivnější rudí se sice dostali ve dvacáté minutě gólem Kozáka do vedení, avšak trestuhodně opuštěný Hála a do protiútoku vyslaný Plšek ještě do poločasu otočili vývoj. Vedení Spartě dvěma slepenými trefami po pauze Hložek a Kanga. Kozákův zásah vinou ofsajdu nemohl být uznán a Nešpor na druhé straně napálil jen břevno, poslední slovo tak měl druhým gólem Jakub Plšek. Ten zakončoval dobře sehraný protiútok Sigmy, když si na zadní tyči naběhl na Faltův centr, čímž se dostal do čela tabulky střelců a prodloužil trápení Sparty.





Ondřej Vaculík:

1. Martin Hašek (Sparta - Bohemians, 14. kolo)

Klokani hráli na Spartě druhý soutěžní zápas poté, co byl od mužstva odvolán Martin Hašek starší, a tak se jeho syn rozhodl otce pomstít. Povedlo se mu to dokonalým způsobem. Středopolař Sparty se dostal k odraženému míči a nádhernou technickou střelou zakroutil kulatý nesmysl neomylně do horního rohu soupeřovy brány.



2. Jan Kopic (Plzeň - Jablonec, 9. kolo)

Viktoria sehrála s Jabloncem velmi zajímavou partii, ve které značnou část zápasu tahali za delší konec Severočeši. To se však postupem času změnilo. Výhru domácím nakonec vystřelil Jan Kopic, který se v 72. minutě při rychlém postupu vpřed dlouho nerozpakoval a dělový projektil umístil pod břevno. Gólman hostů Vlastimil Hrubý se natahoval marně.



3. Guélor Kanga (Sparta - Jablonec, 2. kolo)

Letenský šikula se postaral o oku lahodící trefy také proti Českým Budějovicím, Karviné či Mladé Boleslavi. Kangovy zásahy prostě stojí za to. Platí to i o gólu Jablonce, kdy gabonský záložník přebral vybojovaný balón, jenž následně nasměroval přesně tam, kam zamýšlel.



Martin Vejdělek:

1. Lukáš Kalvach (Teplice - Plzeň, 6. kolo)

Čerstvě po vypadnutí z obou evropských pohárů a několika ztrátách v lize nebyla nálada v táboře viktoriánů kdovíjaká, alespoň částečnou satisfakci jim v duelu Na Stínadlech dal Lukáš Kalvach. Ten se postavil k přímému kopu z dobrých pětadvaceti metrů a překrásným obloučkem trefil míč do šibenice Grigarovy svatyně.



2. Josef Hušbauer (Slavia - Bohemians, 7. kolo)

I na druhé místo zařazuji trefu z trestného kopu. Sešívaným vršovickým derby končil první z mnoha podzimních anglických týdnů a bůhví, jak by se duel s Klokany vyvíjel, kdyby už v samotném úvodu nesedla Hušbauerovi standardka. Slávistický středopolař zaskočil Fryštáka ranou do vzdálenější šibenice a otevřel skóre očekávaného utkání.



3. Vladimír Coufal (Slavia - Olomouc, 3. kolo)

Třetí trefa se od těch výše umístěných liší zejména v tom, že místo kopací techniky a fotbalového umu k ní byla potřeba i kopa štěstí. Červenobílí se do vedení proti Sigmě dostali poté, co van Burenův centr zcela nerušeně prolétl na zadní tyč na nabíhajícího Coufala. Ten ukázal, že pružnost mu není cizí a bránícím hráčům nezbylo, než zírat s otevřenou pusou.





Ondřej Vaculík

1. V minulosti se pravidelně stávalo, že vedení mnoha klubů došla po nepovedeném vstupu do sezóny poměrně brzy trpělivost. Nicméně letos na podzim prokázali bossové mnohem větší shovívavost a dlouho se odvolání koučů zdráhali. Abnormálně dlouhou výdrž trenérů narušila až Opava, se kterou se po 10. kole rozešel Ivan Kopecký.

2. Mladou Boleslav a Bohemians mnoho věcí nespojuje, jedna však ano. Oba kluby totiž během první poloviny ročníku našly nové, kvalitní brankářské jedničky. V Boleslavi se v dobrém světle ukázal Jan Stejskal, jenž z prostoru mezi třemi tyčemi vystrnadil zkušeného Jana Šedu. Zraněný Patrik Le Giang zase nejprve kvůli zdravotním trablům nechal duel na klokaním smetišti pro Tomáše Fryštáka a Romana Valeše, v říjnu však konečně chytil šanci za pačesy a nikoho jiného už do brány nepustil.

3. Čtyři žluté karty a dokonce jedna červená v prvních šesti kolech. Jakub Mareš se do české ligy vrátil poněkud neortodoxním způsobem, avšak ve zbývajících zápasech se vousatý útočník ve srovnání s úvodními extempore choval skoro jako beránek. Navrch se také projevil jako lídr Teplic, když několika důležitými brankami zařídil pro skláře cenné body. Jen škoda, že mu později střelecký prach zvlhl, lepší disciplína mu ale zůstala.

Martin Vejdělek:

1. Na rozdíl od minulé sezóny je více než reálné, že nebude hrozit fraška při boji o "černého Petra” v podobě šestého místa po základní části. Boje o evropské poháry jsou letos velmi vyrovnané, přičemž druhý a osmý tým dělí jen osm bodů. Svůj podíl na tom jednak má nepřesvědčivá forma zamýšlených favoritů, zejména Viktorky a Sparty, jednak nadprůměrné výkony papírových outsiderů. Šesté místo Slovácka se možná předpovídat dalo, vysoké umístění i dobré výkony českobudějovického Dynama už jen těžko.

2. Po předchozí fenomenální sezóně se nedalo příliš očekávat, že Nikolaj Komličenko bude vládnout tabulce střelců FORTUNA:LIGY znovu. Hrozil jeho odchod z ligy, když to neklaplo, spekulovalo se zase o jeho možné demotivaci. Jenže opak se ukázal býti pravdou, ruský kanonýr vytvořil spolu s Mešanovićem údernou dvojici a s pomocí záložníků Buchy nebo Budínského může být i na jaře postrachem soupeřových obran - pokud tedy nikam neuteče.

3. Návštěvnost utkání Slavie byla na podzim vysoká. A to nejenom v Lize mistrů proti evropským gigantům, ale i v domácí soutěži. Oficiálně sice průměrná návštěvnost v Sinobo Stadium činí "jenom” 14 089 diváků, jenže do toho je započítán i duel proti Liberci za zavřenými dveřmi. Pokud tedy mohli fanoušci přijít, dorazilo jich v průměru 15 654. Vezmeme-li navíc v úvahu, že sešívaní ještě nehráli proti Spartě, Plzni ani Jablonci, je to opravdu úctyhodný počin.



Ondřej Vaculík:

1. Všichni to vidí, všude se o tom píše a hovoří, nikomu se to nelíbí, přesto to nadále přetrvává. Řeč je pochopitelně o do nebe volajících chybách rozhodčích. O jejich eliminaci se mělo postarat zavedení videa, jenže dokud bude využíváno pouze na polovině zápasů kola, posun k lepšímu těžko nastane. Ani to však nemusí stačit, neboť stále je v tuzemské kopané přítomen zákulisní tlak na muže v píšťalkách, jenž taktéž velkou měrou přispívá k nerovnostem.

2. Příchod Nicolae Stanciua do Slavie vzbudil v létě velký humbuk. Někdejší kapitán Sparty, kterou opustil i přes nesplněný slib získané trofeje, měl najednou oblékat dres úhlavního rivala. Sešívaní však od rumunského špílmachra očekávali především výrazné posílení záložní řady, která se díky Stanciuovi měla posunout na novou úroveň. Očekávané řádění nejdražšího hráče soutěže se ovšem nakonec nekonalo. Stanciuovi rozhodně nešla upřít snaha, jenže ta v konečném výsledku zůstala mnohokrát vniveč. Na jaře bude mít Stanciu co dělat, aby svou cenovku potvrdil.

3. Je vcelku pochopitelné, že při nezdarech klubu tribuny stadionu prořídnou. Přesto je mohutný úbytek fanoušků Olomouce překvapivý. Sám kouč Sigmy Látal si jednou posteskl, že jeho mužstvu se nedostává takové podpory jako v minulosti, kdy na Andrův stadion proudilo mnohem více lidí. Pravda, hráči Sigmy během podzimu nedávali člověku mnoho důvodů k návštěvě, to však ještě neznamená, že stotisícové město musí hlásit podobné údaje o divácích jako menší sídla, kde tamní kluby navíc často hrají o záchranu.

Martin Vejdělek:

1. Zatímco je vyrovnanost bojů za Slavií atraktivní pro fanoušky, nemůže budit dobré vyhlídky pro příští sezóny v Evropě. Místo aby kluby využily, že na rozdíl od Slavie nehrají základní skupinu poháru a třeba ji trochu prohnaly (nebo alespoň utekly týmům druhého sledu), nedaří se jim sbírat pravidelně body a je jen těžko představitelné, že by třeba současná Plzeň za půl roku mohla znovu prohánět AS Řím.

2. Přestože pohároví aspiranti body rozdávají, kam se podívají, zažívají kluby na chvostu tabulky bezprecedentně bídnou sezónu. Pokud budou tři poslední manšafty sbírat vítězství a remízy stejným tempem jako na podzim, zakončí základní část na 14. místě Opava s 21 body. To by nikdy na toto umístění nestačilo, většinou by takovýto zisk znamenal samé dno tabulky.

3. V létě to vypadlo nadějně, proces omlazování v Plzni však zatím příliš úspěšný nebyl. Po odchodu Petržely a příchodech Janoška, Herce a Mihálika to vypadalo, že by viktoriánskou zálohu mohli táhnout mladíci. Jenže slovenský záložník do ligového duelu vůbec nenaskočil, zbylí dva hráči odehráli dohromady něco přes pět set minut...