CO TÝDEN DAL... A VZAL? (3)

Nad Tatrami se zahřmělo, česká reprezentace přivezla důležité tři body ze Slovenska. Slávistické vedení vyhlásilo další etapu ve výstavbě stadionu a teď to prý už myslí upřímně. Wayne Rooney se popral v hospodě a vztah kouče Mourinha s bývalým svěřencem Gallasem spěje k podobnému výsledku. Tolik přinesl minulý týden.

Pondělí

Trenér Arsenalu Wenger prohlásil, že fotbal ubíjí kvalifikační zápasy fotbalových trpaslíků s herně vyspělými zeměmi. Tohoto prohlášení se nejspíš drželo trio švédských výtečníků Ibrahimovič, Wilhelmsson a Mellberg, kteří nedodrželi předepsanou večerku a místo v jedenáct dorazili na hotel ve čtvrt na dvě ráno. Tím se tak suspendovali z nadcházejícího utkání proti Lichtenštejnsku. Vedení týmu je totiž okamžitě vyloučilo z reprezentačního srazu.

Ale těžko soudit, zda by trenéři byli takto striktní i při utkání s nějakým silnějším soupeřem, než právě Lichtenštejnskem. Švédský (sice bulvární deník, ale kde jinde čerpat spolehlivé informace) Aftonbladet totiž uvedl, že podobný prohřešek se u reprezentantů nestal poprvé. Sami hříšníci se ale rozhodně nijak vinni necítili. Hájili se, že neměli ani jednu sklenku alkoholu a že prý slavili jenom Mellbergovy narozeniny. No bodejť, co je na tom špatného. Ostatní musí v jedenáct na kutě a tři vyvolení si mohou dělat co chtějí...

Ke cti švédským fotbalistům slouží, že se do pokojů vydali hrdě hlavním vchodem přes vrátnici a nezkoušeli to po okapu. Protože co kdyby se náhodou kochal výhledem z okna Fredrik Ljungberg a za oknem by mu prolétl Mellberg. Z toho by mohl být ještě po čertech nepříjemný úraz...


Úterý

Meteorologické stanice hlásí: "Londýn - zataženo a čím více se přibližujeme ke Stamford Bridge, tak mlha ještě houstne. Jakmile překročíme brány stadionu Chelsea, mraky sice hned pominou, ale uvnitř je zase pořádné dusno. Hlavně když zmíníme před trenérem Mourinhem jméno Gallas."

To, co se děje kolem francouzského reprezentanta, by asi nevyřešili ani Mulder a Scullyová, jsou to hotová Akta X a ještě k tomu na druhou. Gallas si vyvzdoroval přestup z Abramovičova rublového ráje do království Arsena(lu) Wengera. Prostředky k tomu použil vskutku odborářské, kam se hrabe chudák železničář. Na soustředění v USA zahájil stávku a odmítal se připojit k týmu, to rozlítilo trenéra Mourinha natolik, že nakonec vyměnil jednoho z nejrychlejších světových obránců za Ashleyho Colea a ještě musela Chelsea vysypat z pokladničky drobné v podobě pěti milionů liber.

Kdekdo by předpokládal klid na ose Gallas - Mourinho, jenže chyba lávky. Přestup jakoby otevřel Francouzova ústa a jen co svlékl modrý dres Chelsea, začal vyprávět historky o milém Mourinhovi. Jak je prý Portugalský trenér arogantní, že si tu a tam na nebohého fotbalistu zasedne a jen tak ho být prý rozhodně nenechá... Není to rozhodně nikterak těžké Gallasovi uvěřit. Stačí si vzpomenout na pár Mourinhových mediálních úletů. Třeba na adresu Barcelony, rozhodčích, Arsene Wengera...

Vedení Chelsea se ale začalo bránit a vytáhlo na Gallase, že vydíral trenéra a vlastně i spoluhráče. Údajně vyhrožoval, že když nastoupí, bude naschvál vyrábět hrubky, klidně že si prý vstřelí i vlastní gól (to by měl Petr Čech jistě velkou radost) a nechá se třeba i vyloučit. Vše jen proto, aby byl vyměněn. Mám pocit, že v souboji Gallas vs. Mourinho bude ještě hodně veselo.


Středa

Teraz to príde!!! Z tohoto pokřiku měli všichni čeští fanoušci lidově řečeno vítr. Neozval se ale na Tehelném poli ani jednou. Slovensko zmrazil rychlonožka Sionko. Jeho výkon byl famózní, vynikající, neopakovatelný... prostě jak by Libor určitě řekl - byl top. Na jeden gól přihrál, dva sám vstřelil. Když k tomu přidáme dvě přihrávky na gól proti Walesu, byl Sionko rozhodně mužem reprezentačního týdne.

Slovenští fandové byli připraveni na to, že jim budou pít krev komáři, a tak se vyzbrojili repelenty a podobnými vůněmi. Ty na bodavý hmyz sice zabraly, ale tu krev jim pili čeští reprezentanti. Po dvaceti minutách byl stav 2:0 pro Česko a Slovenská obrana byla zralá na ručník. A i pro takového Šeba bylo nepříjemné zjištění, že Česká republika není Kypr. Konečné skóre 3:0 pro hosty bylo zasloužené, i když čím víc se blížil konec utkání, tak se v naší obraně otevíraly stále větší mezery, přesto nebyli slovenští fotbalisté do žádné šance vpuštěni.

Pochvalu si za vydařené dvojutkání zaslouží trenér Brückner. Ujfalušiho konečně zařadil na pravý kraj obrany, čímž stoupl obráncův výkon minimálně o jednu třídu. Brückner se nebál poslat na hřiště zelenáče Lafatu a Kuliče, kteří se mu odvděčili výborným výkonem a první jmenovaný dvěma brankami navíc. A konečně přišly i tolik očekávané povedené standartní situace. Téměř každý roh před soupeřovou brankou zaváněl nebezpečím a skvostný signál se Slovenskem, to už byla jenom ta pověstná třešinka na dortu.

Brückner tedy odpověděl na kritiku tím nejlepším způsobem, vyslyšel ji (i když těžko to veřejně přizná) a zvítězil. Ze dvou utkání máme tedy šest bodů, ale zatím to rozhodně nic neznamená. Českou družinu totiž čeká deset zápasů a především utkání s Německem a Irskem, na které vyloženě "umíme", nebudou žádný med. Důležitý krok se povedl, teď už tedy jenom neuklouznout.


Čtvrtek

Až půjdete někdy do baru a bude tam sedět i Wayne Rooney a s ním i dámská společnost, raději se s ním moc nebavte a už vůbec nebuďte vtipní v otázce dam po Waynově boku. Mohli byste totiž dopadnout jako obránce Blackburnu Michal Gray, který si nějakou tu rádoby humornou průpovídku neodpustil a mladý anglický reprezentant se zachoval jako gentleman hájící čest nevinných dam a Grayův obličej seznámil s tvrdostí své pěsti.

Tak nějak se vše seběhlo, alespoň podle Rooneyho výpovědi. Teď ještě, aby s tím souhlasil i Gray a případní svědci konfliktu, protože pokud by tomu bylo jinak a Rooney by si začal ( i když mi to k takovému elegánovi s vybraným chováním a umírněným jazykem pochopitelně vůbec nesedí), asi by měl na výplatní pásce o nějakou tu nulu méně.

Na oba kohouty bych ale určitě použil hodnocení španělských fotbalistů tamním tiskem pro utkání se Severním Irskem: "Jste ti největší volové"...


Pátek

Slavia Praha přestává stavět. Přesněji řečeno přestává stavět makety a začíná se stadionem, tedy alespoň to dnes řekly špičky klubu na tiskové konferenci. Možná že si v kalendáři jen hoši z vedení Slavie spletli datum a přetočili jeho stránky na 1. dubna. Protože kolik takových zaručených informací jsme jenom slyšeli? Určitě více, než kolik má sešívaný klub titulů v samostatné české lize. Šílených nápadů byla hromada. Třeba jako spojení hypermarketu Carrefour a čtrnáctitisícového kotle Slavie, nebo stačí vzpomenout pomyslný stavební kámen Vladimíra Lešky z roku 1995, který sice možná stále někde stojí, ale ví o něm jen on sám.

Vladimír Leška dnes slavnostně prohlásil, že se jeho týmu lidí podařilo stlačit náklady na výstavbu stadionu pod jednu miliardu. Moc rád bych věděl kde se to čaroději Leškovi takhle najednou podařilo. Chce vozit cihly z Ázerbajdžánu společně s levnou pracovní silou? Nebo najal za tu částku mága Copperfielda, že by přestěhoval do Edenu třeba nový Emirates Stadium? Skutečně nevím, ale čím jsme si jistý, že bych si Leškou a jeho týmem rozhodně rodinný domek postavit nenechal. Možná tak maketu, ty vždycky byly skutečné ohromující. Pravda ale je, že klub takového jména by si pořádný a hlavně vlastní stadion zasloužil. Snad se alespoň budoucí slávisté narození kolem roku 2020 dočkají.


Sobota

Reprezentaci Vietnamu čeká strmý výkonnostní pád. Vypadá to, že v něm najednou skončí až sedm reprezentantů. Ne však proto, že by chtěli končit svoji kariéru, nebo že by se jim už nechtělo reprezentovat. Oni totiž půjdou patrně bručet do vietnamského vězení. Jsou obviněni, že zmanipulovali na loňských Hrách Jihovýchodní Asie utkání s Barmou a podle vietnamských zákonů je celkem pravděpodobně čeká loučení s kariérou (a se svými blízkými) a samotka na sedm let.

Inu, jiný kraj, jiný mrav. Vzal bych si z Vietnamců příklad, ale rozhodně ne tím, že bych každého, kdo se podílí na úplatku, zavíral do vězení. To by pak nebyl skoro nikdo na svobodě. Trest bych vyměřil takový, že kdo vezme, nebo dá, přeběhne v pravé poledne nahý Václavské náměstí. A z národa pivařů by byl jak mávnutím kouzelného proutku národ nudistů a atletů...


Neděle

Ve čtvrtek nás, tedy spíše fotbalisty Liberce, Mladé Boleslavi, Sparty a Slavie čeká první kolo poháru UEFA. A jak si na tom české týmy stojí, když porovnáme jejich aktuální formu po ligovém víkendu se soky ze zahraničí?

O Spartě už nemá cenu snad ani mluvit. Výsledkově sice pohoda, ale herně je to problém a velký. Hearts na tom také nejsou kdovíjak, prohráli své domácí utkání se St. Mirren. A hráči si stěžovali, že proti takhle bránícímu mužstvu se snad ani hrát nedá. Takže jediná šance Sparty je, ukopat to nějak ve Skotsku bez gólů a doma vyhrát o jeden gól brankou vstřelenou dvě minuty před koncem. A ještě jedna drobnost, Tomáše Juna neposílat na hřiště a snad radši ani rozcvičovat.

Liberec mi připomíná Spartu za dob, kdy se jí říkalo železná. Hra není nejlepší, moc šancí si nevytvoří, ale ani hrubky v obrané činnosti se nijak nehromadí a přesto vyhraje. V tabulce je na tom Slovan stejně jako jeho soupeř CZ Bělehrad. Přetahuje se o první příčku v tabulce. Srbské mužstvo vyhrálo na hřišti týmu Borac Čačak 2:0 a hned při premiérovém startu si připsal i první gól střelec Ailton. Takže ztráta Žigiče, nebude asi tak bolestná a Liberec čeká pořádná šichta.

Mladá Boleslav se nadřela až v posledních minutách rozhodla o svém vítězství v Příbrami. I přesto, že hraje z našich zástupců nejlépe, má ty nejmenší šance. Možná kdyby to dál střílelo Peckovi, Kulič by našel ještě zbytky sil a navrch asi deset kilo štěstí, pak by mohla "Bolka" Marseille vyřadit, jinak těžko. Navíc Olimpique poslal do Čech pořádně tučným písmem napsanou vizitku. Vyhrál na hřišti PSG 3:1 a strach jde především z Francka Ribéryho, který údajně nic neztratil ze své formy z mistrovství světa.

A Slavia proti Tottenhamu? Anglický soupeř prohrál v Manchesteru. To Slavia prohrála taky, ale v Mostu. Její hráči byli asi zapíjet tu pozitivní zprávu o stadionu, proto ten ospalý výkon. Tottenham se i přes porážku neprezentoval vůbec špatným fotbalem, jenže hráče by mohl tížit výsledkově velice špatný vstup do sezóny. Tottenham se krčí až na patnácté příčce. Takže tým bude mít nuž na krku a přes Slavii prostě přejít musí a v tom bude zároveň i slávistická šance. Pražanům se bude muset kouřit od kopaček, aby Angličanům udělali ze hry pořádné peklo a ne jen tak nějaký Eden...