CO TÝDEN DAL... A VZAL? (11)

Fotbalistovi AC Milán Marcu Boriellovi se dostal doping do těla prý sexem. Rozhodčí na lajně se nejspíš nebudou už nudit, nebudou tam sami. Pod Ještědem se rozprodává mužstvo. Po kolikáté už? Drogba se stal v Africe hráčem roku. Ferguson se opřel do Mourinha a zápas Chelsea proti Manchesteru získal další náboj. A na závěr kurz "Jak se stát z bundesligového fotbalisty bankovním lupičem".


Pondělí

Pravý obránce utíká s míčem u nohy po lajně. Míjí jednoho pomezního rozhodčího, potom druhého, další dva sledují jeho pohyb z opačné půlky hřiště, centruje... Že dva asistenti rozhodčího přebývají? Myslíte, že je to snad výjev z nové knihy hráče - alkoholika, který smolí svoji prvotinu kdesi v léčebně U Apolináře? Ne, to je prosím návrh, který uzrál za střízliva (alespoň si to myslím) v hlavě Seppa Blattera. V březnu se jej chystá přednést řídícímu orgánu FIFA.

To, že je hra rychlá a rozhodčí nemají šanci stíhat všechno zachytit pouhým okem, z čehož pramení stále více chyb, je smutný fakt. Proto byli už dříve obyčejní čároví rozhodčí povýšení do asistentského stavu a byli obdarováni na většině akcí kromě praporku i mikrofonem. Tato novinka sice přispěla ke komunikaci mezi třemi soudci, avšak ke zkvalitnění rozhodcovského výkonu příliš ne. Proto se zdá nápad rozhodčí zdvojit jako logickým krokem. Otázkou ale zůstává rozmístění pomezních. Těžko budou brousit stejnou lajnu. To by pro diváka bylo mnohdy zajímavější, který z rozhodčích je lepší sprinter a fotbal by mohl pouze sloužit jako kompars k běžecké exhibici sudích.

Pokud by každý pomezní měl svoji půlku hřiště a budou stát vždy dva proti sobě, vyvstal by zase problém, že těžko budou mít oba dva stejný názor na spornou situaci. Což při představě, že jeden praporek zvedne a druhý ho nechá dole, vede k daleko větším vášním, než když něco pokazí pouze jeden asistent, čehož si hráči na hřišti občas ani nevšimnou. Navíc když by měli při každém zvednutí (nezvednutí) praporku používat dohodu přes mikrofon, tak nezřídka by se stalo, že než se muži v černém (zeleném, fialovém, žlutém...) dohodnou, budou hráči už dávno vysprchováni.

Možná by bylo lepší zavést místo čtyřech pomezních dva hlavní, tak, jak je tomu v hokeji. Rozhodčí by tak mohl posoudit každou situaci z jiného úhlu, pokud by se tedy nestopovali a neběhali za sebou, což je ale při jejich inteligenci naštěstí prakticky vyloučeno.


Úterý

Sportovním světem často letí debaty na téma, zda sportovnímu výkonu sex škodí, či prospívá. Útočníkovi AC Milán Marcu Borriellovi (alespoň dle jeho výpovědi) vyloženě škodí. V prosinci u něho dopingový komisaři objevili stopy po kortikosteroidech a od té doby má zastavenou činnost. A co to má společného se sexem? Borriello si už od Ježíška lámal hlavu, jak se očistit z dopingového podezření. A sice to trvalo, ale jeho verze stojí za to. Kortikosteroidy se do jeho těla totiž prý dostaly ve chvíli, když měl pohlavní styk se svojí přítelkyní, argentinskou modelkou, která používá krém obsahující zmiňovanou látku. Fotbalistova přítelkyně dokonce potvrdila verzi i před disciplinární komisí a jejich společnou verzi hájila tak vehementně, že všechno div nepředvedla.

Komise originální vysvětlení fotbalistovi nezbaštila a potvrdila tak Borrielovi trest, který má vypršet 21. března. Jeho přítelkyně si dá už tedy nejspíš pozor čím vším se bude mazat. Ještě že se nekoupe třeba ve Whisky, to by pak Borriello chodil na každý trénink namol...


Středa

Kdo by nechtěl být v lize první? Liberec! Podle tahů, které vedení severočeského celku přes zimu provedlo, se zdá, že pod Ještědem titul nebude. Vypadá to, že Ludvík Karl má ve své kanceláři dvě tlačítka. Na prvním je nápis boj o titul, na druhém autodestrukce. A uklízečka, která patrně po podzimní části uklízela bossovu kancelář, omylem zavadila o ten druhý, červený knoflík, u kterého by mělo být fosforovým písmem napsáno nesahat.

Z Liberce odešli během zimy vůdce Zápotočný, jednička v bráně Čech, kreativní záložník Ančic, důrazný útočník Holenda a do výprodeje bude patrně zahrnut i tank Pospěch.

A jaké jsou místo těchto hráčů náhrady? Vyčichlý kanonýr Nezmar, který má nejlepší léta za sebou. Od památné sezóny, kdy byla smrtící jeho spolupráce s Jiřím Štajnerem, už na svoje výkony navázat nedokázal. Neznámý Brazilec Ricky, od kterého je těžké očekávat stabilní dobré výkony. Protože byť zde hraje sebe kvalitnější Brazilec, v České lize moc dlouho kvést nedovede - viz jednu sezónu zářící Mellinho a nespokojený Adauto. Fotbalisté to jsou tací, že by přešli Václavské náměstí s míčem ve vzduchu a ještě by si u toho zatančili sambu a u stánku pojedli klobásu. Jenže v naší kotlině těžko hledali a hledají tolik potřebnou životní pohodu. Kádr úřadujícího mistra pak ještě rozšířili dva hráči přicházející ze Slovenska, Maršner a Jonáš. Za Zápotočného Liberec stáhl z hostování v Boleslavi Brezinského. To je možná jediná rozumná náhrada typu post za post.

Mnoho odborníků kroutí tedy nad počínáním Liberce hlavou. Už podruhé v krátké době se totiž Slovan zbavil hráčů, kteří ho táhli. Po loňském výprodeji do Sparty Liberec slavil titul, takže podle této logiky má klub ze severu Čech našlápnuto v příštím ročníku k vítězství v Lize mistrů. Otázkou však je, jestli se vůbec do pohárů v létě podívá, jestli nevyhoří na týmech jako Příbram, Kladno, Budějovice a zda bude moci plnohodnotně konkurovat Slávii, Spartě a Mladé Boleslavi.

Spíš než útok na mety nejvyšší to tedy vypadá jako pomatení smyslů opěvovaného Ludvíka Karla. Třeba alespoň po bídných výsledcích bude mít důvod odvolat Vítězslava Lavičku a vlastně tak dosáhne svého...


Čtvrtek

Co je těžší, kilo železa, nebo kilo peří? Kdo je lepší, Drogba, nebo Eto'o? Vypadalo to, že volby o nejlepšího hráče Afriky za uplynulý rok budou pořádně těsné. A taky že ano. O pět hlasů vyhrál kanonýr Chelsea nad střelcem z Barcelony, třetím do party byl pak všudybyl Essien.

Eto'o dovršil v prvenství minulý rok hattrick a plánoval uzmout trofej pro sebe počtvrté v řadě. Jeho plány však překřížilo zranění kolena, díky kterému od září nekopl do míče. Drogbovo vítězství je tedy nejspíše zasloužené. Narozdíl od svého kamerunského kolegy dotáhl svoji reprezentaci na mistrovství světa a od léta byl dlouho jako jediný útočník schopen dávat v Chelsea góly.

Když porovnáme zmíněné útočníky, řekneme si: "fajn, Drogba byl lepší". Jak ale porovnáme výkony střelců například s pracovitým Essienem? Drogba dá hodně gólů, Essien vybojuje spoustu míčů, Drogba má ve vzduchu každou hlavičku, jenže utéct Essienovi je asi tak těžké, jako pokoušet se vzít roha rozzuřenému tygrovi bengálskému. Kdo je lepší? Jedni tvrdí, že střelec, druzí, že obětavý záložník, protože bez něho by útočníkovy zakončovací schopnosti byly houby platné. A kde je tedy pravda? Je to stále jenom anketa, která porovnává nezměřitelné. Trpí jí především brankáři, nebo defenzivní hráči, kteří pro mužstvo vykonají minimálně stejné množství práce, jako technický záložník, nebo obávaný útočník, jenom jejich práce není tolik vidět. Je ale dobře, že tato a podobné ankety existují, protože o čem by se pak člověk v hospodě u dobrého vychlazeného moku měl jinak bavit...


Pátek

Kouč Chelsea José Mourinho nenechá na nikom nit suchou. Tentokrát si rýpl do Manchesteru United, což nenechalo chladným jeho kouče Sira Alexe Fergusona. Mourinho vyjádřil názor, že současné výsledky ManU jsou převážně dílem náhody a kontroverzních výroků sudích. Poukazoval tak především na gól Giggse, který vypadal, jakoby studoval na videu hru Igora Gluščeviče a zapamatoval si z ní jeho jediný světlý moment z jeho sparťanského působení. Poslal tedy míč z přímého kopu do sítě bez toho, že by čekal na hvizd rozhodčího.

Vlastně se teď obrací proti Mourinhovi jeho vlastní slova, protože kdo je teď voyeur, že, pane José? Mourinho se snaží rozleptat vítěznou pohodu Manchesteru všemi prostředky. Tento výrok však na Reds patrně nebude mít žádný depresivní dopad. Ferguson totiž trenérovi Chelsea odpověděl vcelku břitce a věcně. Portugalec by měl držet jazyk za zuby, protože kdyby měl Ferguson vzpomínat na všechny Mourinhovy eskapády s rozhodčími, tak by mohl vyprávět až do přespříštích Vánoc.

Je pravda, že Mourinho a rozhodčí je téma, o němž by se daly točit kolumbijské seriály. Snaží se dostat rozhodčí a nejen je, ale i trenéry a funkcionáře ostatních klubů, svým jednáním a vystupováním pod tlak. Dělá to však s ještě dostatečnou noblesou oproti jednomu z průkopníků této teorie. Patent by si na ni možná mohl podat Jára Cimrmann, pardon, Hřebík, který už za dob svého benešovského působení v první lize prohlašoval, že se snaží dostat sudí svým jednáním pod tlak, aby měli strach se jen proti jeho týmu upísknout. U něho se moc nezdálo, že by měl svoje emoce pod kontrolou, o čemž svědčily naběhlé žíly kolem spánků, rudá barva ve tváři, kterou by mu záviděl i náčelník Apačů a slovník, který by mu zase nezáviděl vůbec nikdo.

Mourinho vše dělá s určitým nadhledem a pokud chce někoho naštvat, většinou se mu to povede. V jeho podání to tedy vypadá jako dobře zinscenované představení, kdy Portugalec přesně ví, jaké má jeho role mantinely. Dám hlavu na to, že do vzájemného souboje s Manchesterem Mourinho vyhlásí Fergusonovi ještě nějakou zajímavou slovní válku.


Sobota

Od dob, kdy Peter Rohrschneider hájil barvy Hamburku, už pár kubíků vody v Rýně uplynulo. V letech 1966 - 1968 nasbíral dvacet sedm prvoligových startů, ve kterých zaznamenal jednu branku. Potom na chvíli trénoval mládež a ještě tři amatérské celky. To už ho ale trénování přestalo bavit a začal přemýšlet o nějaké výnosnější živnosti. Tou se pro veterána stala kariéra bankovního lupiče. Naplánoval ji skoro stejně tak dlouhou, jako tu fotbalovou. Na bankovním poli působil v letech 1992 - 1993 a nastoupil úspěšně k šestnácti zápasům, bez jediného odhalení a vydělal si přes čtyři sta tisíc marek, což si možná nevykopal za celou prvoligovou kariéru.

Rohrschneider se i řídil heslem, že v nejlepším se má přestat a po pouhé jedné sezóně loupení se odebral do kasařského důchodu. Protože byl ale bývalý fotbalista zvyklý na týmovou práci, přizval si k loupení komplice a to se mu stalo osudným. Jeho lupičský kolega totiž patrně nevydržel výčitky svědomí, které se patrně i po čtrnácti letech hlásily o slovo a šel se na policii udat. Přitom nezapomněl pochopitelně zmínit svého parťáka a ten mu bude moci ve vězení poděkovat.

V Čechách jsou internacionálové také podnikaví, naštěstí však provozují většinou hospodská řemesla jako pánové Vízek či Lerch, a kritizují, jako třeba Jan Berger nebo Milan Luhový. Ty by ale oběti jejich kritiky mnohdy viděly za mřížemi také rády.


Neděle

Craigu Bellamymu by se dala klidně vyčlenit speciální rubrika, která by pojednávala pouze o něm. Bellamy dal vzpomenout na svůj pokus dostat se na golfové masters, kdy mu měl caddyho dělat Riise. Liverpoolské zvíře konečně vysvětlilo, jak že se to na soustředění mělo. Brankář Dudek si prý dopřával červeného vína a Bellamy se vydal zapět píseň od UB 40 Red, Red Wine. Spoluhráčům se patrně jeho výkon líbil, Bellamymu narostlo sebevědomí a protože Riise nebyl se spoluhráči na večeři, vyzval ho Bellamy ručně ke zpěvu. Norský pořízek ho poslal kamsi, což se pruďase Bellamyho dotklo. Proto si tedy na něho počíhal na hotelu a chtěl mu pomocí golfové hole vysvětlit, jak se ho takové odmítnutí dotklo.

Takže kdo čekal nějakou omluvu byl zklamán. Bellamy vlastně na celé záležitosti nevidí na své straně žádný problém. Riise ho urazil, za což si musí nést následky. Titul nejsympatičtější spoluhráč Bellamy asi skutečně nezíská. Benitez by asi neměl pouze nečinně přihlížet a i když Bellamy je vcelku solidní útočník, měl by se ho snažit na letním přestupovém trhu udat. Klid v kabině je kolikrát důležitější, než nějaký ten dobrý útočník navíc.

Kdyby Bellamy zůstal, je pro Riiseho už jen jedna rada. Pro případ, že by se chtěl Bellamy opět nějak předvádět, mohl by začít Nor navštěvovat kurzy baseballu. Protože jeden nikdy neví, kdy se taková pálka může hodit...