CO TÝDEN DAL... A VZAL? (10)

Craig Bellamy se vyznamenal - šikanoval Johna Arne Riiseho. Sparta Praha mění přestupovou politiku a nakupuje straší zkušené hráče. To Real Madrid má v kádru sice spoustu mladíků, jenže se mu vůbec nedaří. Argentinští hooligans mají plno nápadů, jak si vydělat peníze. A Rumuni mají v plánu zrušit zimu.


Pondělí

Šéf rumunského fotbalového svazu Mircea Sandu je určitě fanouškem Michala Davida. Jeho domovinou totiž začíná znít hit Nonstop, já chci hrát nonstop. Jemu a dalším představitelům svazu se zdá, že v poslední době jsou celkem mírné zimy, takže to nebude dlouho trvat a fotbalovým funkcionářům nadhodí zajímavou a možná i revoluční myšlenku. Chtějí v lize zrušit zimní přestávku, aby hráči mohli více trénovat, nebyli tlustí a aby byli dostatečně připraveni na jarní část pohárové Evropy. Nápad jistě zajímavý, ale tím to asi tak hasne. Realizovatelný těžko. Hráči dozajista skákají radostí metr dvacet vysoko, když si představí, že od fotbalu si budou moci odpočinout leda až skončí kariéru, nebo když budou ležet na nemocničním lůžku s nějakým únavovým zraněním.

V celém fotbalovém světě se přemýšlí, jak fotbalistům ulevit, aby nebyli tak "přetažení". Kvůli přehnanému zápasovému vytížení se před časem změnila i druhá fáze milionářské Ligy mistrů. Předseda rumunského svazu je ale patrně zastáncem železných metod, kdy se únava dá z těla vyhnat ještě větším úsilím a námahou. O přetrénovanosti nejspíš nikdy neslyšel. A o zdravém rozumu si může také nechat zdát. Nehledě na únavu, co by Sandu asi podnikal, kdyby po přijetí jeho návrhu přišly mrazy okolo mínus dvaceti?

Sandu by tedy spíše mohl vyslyšet jiné písně našeho hitmakera - tedy Nenapovídej, nebo by radši mohl jít sbírat Céčka a to by bylo jistě užitečnější.


Úterý

V každém orchestru má nejdůležitější funkci kapelník. Musí tmelit kolektiv, vybírat dobré skladby, určovat kdo bude hrát první housle... Běda když ale začne dělat špatná rozhodnutí, to se mu pak celý ansámbl začne sypat, hráči házejí všechno na svého šéfa, který u nich postupně ztrácí autoritu. Asi tak to teď vypadá v Realu Madrid. Italský kouč Capello udělal z ofenzivní mašiny, která udivovala narážečkami na malém prostoru, udýchanou lokálku, která má problém trefit prostor mezi třemi tyčemi a která jen stěží vydrží celý zápas bez hrubky v zadní řadě.

Capello se navíc ukazuje jako nepříliš dobrý psycholog. Stačil vyřadit z kádru Cassana, to se však dá omluvit, protože s tímto "frajírkem" by těžko něco udělal i držitel doktorátu z mezilidské komunikace, podařilo se mu z týmu vyštípat Ronalda, který mu určitě mohl pomoci. Nedávno se mu "povedla" kauza Beckham, jehož s velkou slávou do týmu zase přijal a čerstvě se proti Capellovi ozval i Robinho. Tomu se nelíbí, že se do zápasů zasahuje jen sporadicky. Tento Brazilcův výstup je evidentní Capellova chyba, protože je zřejmé, že s hráči nemluví. Kdyby tomu bylo jinak, těžko by si Robinho vyléval své srdce u novinářů, dychtících po každé senzaci.

Špatné výsledky nejdou v žádném případě svádět na to, že by barvy bílého baletu hájili špatní hráči. Spíše je to tím, že hráči, od kterých by se měly čekat zázraky, jsou téměř všichni z formy. Jako by se domluvili. V bráně dlouhodobě jeden z nejlepších světových brankářů, leč v současnosti má do své očekávané formy asi tak daleko jako pouliční vořech na start Velké pardubické. Obranu by měl tmelit podle hlasování (či lobování) nejlepší hráč uplynulého ročníku Cannavaro, jenže ta tam je jeho předvídavost a chladnokrevnost s jakou řešil situace na mistrovství světa i v Juventusu. Když na hřišti volí z několika možných řešení, spolehlivě vybere to horší. Klubová ikona Raúl je zase v posledních letech stínem vyhlášeného kanonýra. A mladíci Higuain, Reyes, Robinho a Gago zatím nedovedou Real zvednout.

Je zkrátka znát, že v bílém království něco hnije a začíná to být nechutně cítit už i za hranice Madridu. To, že to necítí Capello lze vysvětlit jedině tak, že má už delší čas pořádnou rýmu. I proto by si zasloužil letenku do lázní někde na druhé straně polokoule, která nebude zpáteční.


Středa

Když se chystá v Evropě nějaký fotbalový svátek, tak do místa konání většinou přijedou angličtí odborníci, kteří jsou možná nejlepší na světě v otázce bezpečnosti na stadionech. V Jižní Americe to funguje podobně. Jenže je to drobet vzhůru nohama. Jihoamerické státy křižuje delegace učenců z Argentiny, která také má co nabídnout. Argentinci velice rádi poskytnou svoje know-how o pořádání fotbalových zápasů. Nejedná se však o experty na bezpečnost, ale na chaos, nepořádek, rvačky a násilí na stadionech.

Ultras Boky Juniors se totiž rozhodli, že budou pořádat "vědecké" semináře na téma "Jak zmlátit co nejvíce lidí na stadionech". A proč by je to vlastně nemohlo živit, když jsou v tom tak dobří, že? Mexičané, Kolumbijci si instruktáž v jejich podání moc rádi zaplatí, protože jak se vyjádřil jeden mexický fanoušek: "Vědomosti, které můžeme načerpat od La Doce (ultras Boky), jsou pro nás jako vzdělání na Harwadu."

Návštěva jihoamerické kopané se proto stává pomalu adrenalinovým sportem. Možná že je větší pravděpodobnost, že se vám nic nestane na nastřiženém laně při bungee-jumpingu, než při návštěvě fotbalového utkání.

Nezbývá než doufat, že policie se všemi členy tamní univerzity zatočí a že se podobná forma vzdělání nerozšíří k nám do Evropy.


Čtvrtek

Lothar Matthäus byl vždycky znám svými často až nešťastnými výroky. Teď si opět pustil pusu na špacír a začal se vytahovat, jak že je prý připravený na to, aby převzal otěže Bayernu Mnichov. A jakou že má Matthäu kvalifikaci? Trenoval Rapid Vídeň a dopadlo to velmi špatně, vedl i Maďarskou reprezentaci, ale ani s ní nedosahoval nijak přehnaně dobrých výsledků. Teď trénuje společně s Trappatonim Salzburg a zdá se, že se buď zklidnil, nebo se před starým pánem stydí, protože zatím nebylo nic slyšet o němcově prchlivé povaze. Takže když si to shrneme, úspěchy - rovno nule, přehmaty - plus sto.

Beckenbauer by musel patrně začít trpět stařeckými vrtochy, aby do křesla trenéra bavorského kolosu vpustil neřízenou střelu Matthäuse. I když pokud by krize Bayernu pokračovala a léčba Hitzfeldem by nezabrala, tak šok v podobě Matthäuse by se možná čekat dal. Kdo si ale vzpomíná, co velký Lothar napáchal při angažmá v rakouském Rapidu Vídeň, už dopředu Bayern lituje, pokud k takovému kroku přistoupí. Takový Ladislav Maier by mohl popsat stohy papírů...

Matthäus se nikdy netajil tím, že rozhodně nemá nízké cíle. Ostatně už dříve vyhlásil, že má v plánu trénovat německou reprezentaci. Jednou také naletěl na špek i jednomu rozhlasovému moderátorovi, který se vydával za člena týmu Edmunda Stoibera, kandidáta na kancléře a nabízel mu místo ministra sportu. Matthäus byl po ministerském křesle tak lačný, že přijal i návrh, aby byl jeho zástupcem Jürgen Klinsmann, vůči němuž cítí asi takovou lásku jako Maryša k Vávrovi. Matthäus byl asi loňského léta jediným Němcem, který byl nešťastný z výsledku reprezentace na mistrovství.

Z českého a slovenského pohledu je velká škoda, že Matthäus reprezentaci skutečně nevede. Na mistrovství Evropy by pak měly dveře otevřené nejen Češi, ale i Slováci.


Pátek

Fotbalisté často používají otřepané fráze typu - terén byl stejný pro všechny, počasí bylo nepříjemné, ale bylo to pro obě mužstva stejné... V jednom případě to ale neplatí. Nesmíte hrát kvalifikaci na Pohár osvoboditel v Bolívii. Do městečka Potosí, které leží ve výšce 4 000 metrů nad mořem, přijelo mužstvo Flamenga. Hráči hostujícího mužstva museli při utkání používat dokonce kyslíkové masky. Hazardování se zdravím se nakonec vyplatilo a Brazilci si odvezli cennou remízu 2:2.

Jestli bylo takové utkání podle pánů z FIFA fair-play, tak klidně může hrát příště mužstvo z Brazílie na pláži, nebo po kolena ve vodě. Vysoká nadmořská výška jasně zvýhodňuje mužstvo, které je na řidší vzduch zvyklé. Proto třeba i Ekvádor těžko hledá na domácí půdě přemožitele.


Sobota

Michal Bílek před přestupovým termínem prohlásil, že chce do Sparty posilu do každé řady. Do obrany už dříve přišel Mareš, v útoku by měl zakořenit Kulič a čekalo se, jestli vedení Bílkovi splní i požadavek v podobě záložníka a brankáře. A skutečně se tak stalo. Z Liberce přišel věčně zraněný Ančic, který sice má techniku od Boha, ale také pořádný kopec smůly. Ještě snad nebyla sezóna, ve které by se vážně nezranil. Trochu to připomíná přestup Radka Slončíka, který s velkou slávou do Sparty přestoupil a v tichosti ji rychle opouštěl. Na vině byla kromě pokročilého věku i chronická Slončíkova zranění.

Do branky pak dostal pětatřicetiletý Jaromír Blažek o dva roky mladšího parťáka Poštulku, který opět ve Spartě začíná zakládat společně se Slepičkou tradiční sparťanský zvěřinec, do kterého dříve patřili i Straka, Sova, Papoušek, nebo třeba i Koloušek.

Téměř všechny sparťanské posily spojuje jedna věc. Až na Ančice jim všem už bylo třicet. Není to tedy z pohledu Sparty krátkozraké gesto, kdy si přivede do mužstva partu třicátníků, kterou bude potřeba za nedlouho opět vyměnit? Vždyť když se podíváme na základní sestavu letenského celku, najdeme v ní další hráče, kteří mají na svém rodném listu datum narození 1977 a starší. Blažek, Řepka a Horváth.

Na druhou stranu český fotbal vždy trpěl tím, že jen co se hráči v klubu trochu sehráli, měli nějaké výsledky, hned se jádro týmu rozprášilo (prodalo do zahraničí). To u třicátníků nehrozí, takže pokud se na nich postaví osa mužstva a budou dobře fyzicky připraveni. Tak bude mít český fotbal třeba opět mužstvo, které neskončí ve skupině Ligy Mistrů s ostudou poslední.


Neděle

Známý bijec žen Craig Bellamy se opět předvedl. Tentokrát naštěstí nenapadl žádnou ze zástupkyni něžnějšího pohlaví, ale odnesl to jeho spoluhráč John Arne Riise...

Liverpool vyrazil na herní soustředění do Portuglaska. Hráči sice pracovali tak, jak Benitez vyžadoval, ale po večerech nehráli na pokoji karty, nýbrž vymetali bary. Na jednom takovém tahu si Bellamy usmyslel, že Riise bude zpívat karaoke. Norský obránce však patrně nebyl rozezpíván, nebo se píseň nenacházela v jeho tónině a Bellamyho výzvu ke zpěvu s díky odmítl. Bellamy se tedy rozhodl, že Riiseho přímo v baru zlinčuje. Naštěstí bláznivého útočníka uklidnili jeho spoluhráči a zdálo se, že je klid. V Bellamyho hlavě ale uzrál nový plán, Riisemu to nesmí projít, jen tak. Zpívat bude.

Proto si na nebohého Nora počkal v hotelovém pokoji vyzbrojen golfovou holí a chtěl do něho patrně tak dlouho bušit, až uslyší kýženou melodii. Nor nezazpíval. Oba rváče odhalil naštěstí včas trenér Benitez a patrně tak zabránil Bellamymu, aby zahrál na účet Riiseho hole in one.

Aby toho nebylo málo, pustil se ještě v baru do křížku s policistou polský náhradní brankář Jerzy Dudek. Tam však naštěstí na pěsti a ani jiné nářadí nedošlo.

Všechno špatné je však pro něco dobré. Soustředění bylo původně myšleno jako příprava na utkání Ligy Mistrů s Barcelonou a v tomto ohledu vyšlo na výbornou - Liverpool na Nou Campu vyhrál. A kdo ví, třeba i Bellamyho extempore bylo součástí plánu, protihráči si jej totiž pro jistotu příliš nevšímali, snad aby se nerozzlobil, a velšský drzoun se jim odměnil gólem. A jak jej oslavil? Golfovým odpalem...