Češky z bouřlivé atmosféry strach nemají. Může nám to jen pomoct, věří kapitánka

Většinou jsou zvyklé na to hrát před pár kamarády a známými, návštěvy na ženský fotbal se nejen v Česku počítají na desítky či stovky diváků. A teď najednou reprezentantky pohltí obří chřtán jménem Estádio do Dragao, domov slavného FC Porto pro 51 tisíc fanoušků. A rozhodně nebude prázdný, naopak. Portugalci chtějí v domácím zápase baráže o ME 2025 překonat svůj historický divácký rekord, jenž činí 31 093 fanoušků (na přátelský klubový zápas!).

Padl loni v září, právě v Portu. A to při duelu s Leiriou, na nějž bylo v neděli dopoledne vstupné zdarma. Fungovalo to na fanoušky i na hráčky. O tom, co dokáže taková podpora, vypovídá výsledek 9:0. Slavný portugalský velkoklub založil ženský tým, začínal ve třetí lize, chtěl ho představit svým příznivcům...

Teď je ve hře ještě silnější motiv - účast na evropském šampionátu, o nějž se Portugalky utkají v baráži s Českem. A tamní fotbalová federace se úspěchu snaží pomoct, jak může. Národnímu týmu zajistila diamant mezi stadiony v zemi, na němž se konalo třeba semifinále mužského Eura v roce 2004 (v němž jízdu Brücknerových svěřenců uťal svou hlavičkou řecký stoper Traianos Dellas).

Díky propagaci se podle portugalské federace už nyní prodaly všechny lístky, očekává se plný dům. "Jsme hrozně rádi, že se to bude hrát na tomhle stadionu, je to pro nás obrovská výzva. Chceme mít diváky ve velkém množství a Portugalsko tomu zápasu přikládá notnou váhu. Bude to nádhera," zasnil se kouč výběru Karel Rada, bývalý obránce, jenž nastoupil ve finále ME 1996 ve vyprodaném Wembley před téměř 74 tisíci diváky.

Jeho svěřenkyně takovou masu fanoušků na tribunách zažijí na trávníku poprvé v kariéře. "Před tolika lidmi se nám ještě hrát nepoštěstilo. Dosud nejvíc na nás přišlo kolem 20 tisíc v Anglii. S holkama jsme tohle téma naťukly, myslím, že nám to může jenom pomoct. Bude to výjimečná atmosféra, tohle chce každá z nás zažít," pravila natěšeně kapitánka Petra Bertholdová.

Na klubové úrovni přece jen pár jejích spoluhráček ostruhy v tomto směru získalo. Kateřina Svitková byla náhradnicí Chelsea v loňském finále FA Cupu proti Manchesteru United, které ve Wembley vidělo 77.390 diváků. Před zhruba poloviční návštěvou pak naskočila na 14 minut ligového duelu na Stamford Bridge proti Tottenhamu. "Osobně mi 20, 30 nebo 40 tisíc nepřijde takový rozdíl. Zato když jsme v minulé sezoně hrály derby na Slavii, byl to jiný pocit. Vnímáte, že tam najednou jsou diváci a ten hluk už je i při šesti tisících," připomněla rekordní publikum české ženské ligy, jež činí od letošního dubna 6216 lidí.

Mnohé fotbalistky se v bouřlivé kulise obtížně adaptovaly. "Pro mě bylo ze začátku vždycky hrozně těžké se s tím smiřovat, nebyly jsme na to vůbec zvyklé. Nešlo se slyšet, což je nejhorší. Diváci řvou, byly jsme z toho takové vytřepané, nervózní, že to nesmíme zkazit, když přišlo tolik lidí. Teď jak se to konečně posouvá a lidi na ženský fotbal chodí, už jsme si na to navykly. A je to krásný pocit, který zahřeje u srdce," vykládala kanonýrka národního týmu Andrea Stašková.

Jako někdejší hráčka Juventusu nastupovala v Lize mistrů i před 40tisícovým kotlem, nyní ve stejné soutěži působí v dresu Galatasaraye - a je to opačný extrém. Na Atatürkův stadion s kapacitou 70 tisíc chodí dvě tisícovky nejvěrnějších, kteří se na obřích šedých tribunách ztrácejí jako na široširé hladině oceánu. Na prázdné ochozy je mnohdy skličující pohled. "Je to trošku smutné, ovšem na druhé straně jsou fakt slyšet, řvou, zpívají..." podotýká Stašková.

Publikum na ženské zápasy má svá specifika. "Není to jako v chlapech, nejsou tam žádní chuligáni, rvačky, chodí spíš rodiny s dětmi, možná je i převaha žen. Někdy se sice objeví i světlice, ale ne tak často," popisuje Bertholdová.

V pátek večer bude jejímu týmu úplně stačit, když bude vyprodáno...