Bude z Karla Brücknera znovu hrdina?

Konečně se Brücknerovi svěřenci chytli a porazili Irsko. Netradičně velká část národa kacířsky přála výběru minimálně dvoubodovou ztrátu, aby v současné době nemilovaný trenér odstoupil. Nestalo se, a tak je postup na Euro už pouhou formalitou – tři body ze třech utkání.

Nesčíslněkrát Karel Brückner prohlašoval, že je Jenda pro jeho hru nesmírně důležitý a možná ještě vícekrát jsme slyšeli, že mužstvo nehraje jenom vzduchem přes Kollera, ale hraje kombinačně po zemi. To mě kolikrát napadlo, že jsme se s trenérem dívali nejspíš na jiný fotbal. Na druhou stranu je pravda, že z lavičky vypadá zápas úplně jinak, než přes čočku kamery, avšak míč vrchem je pořád míč vrchem.

Díky kartám nemohl Koller proti Irům nastoupit a chudák Brückner měl určitě velmi špatné spaní. Nakonec to ale dopadlo, jako když tříletému dítěti odmontujete z kola pomocná kolečka. Zprvu sice nadává a brečí, ale posléze zjistí, že to jede i bez nich. A zatraceně dobře. Stejnou věc poznal i Brückner, i když veřejně to těžko připustí, protože jeho mužstvo přeci hraje stejně s Kollerem i bez něho.

V utkání proti Irsku se podle mého zaskvěl kýžený ostrý kraj Sionko. Ukázal, že když hraje v klubu, může být i velice platným členem národního mužstva. Škoda jenom, že už má tři křížky a není to ten talentovaný rychlík s dlouholetou perspektivou v národním mužstvu. Na druhé straně zahrál dobře, dle mého názoru překvapivě, Plašil. Nejspíš mu pomohla výměna francouzského vína za španělskou koridu. Králem večera byl však jednoznačně Marek Jankulovski. Na takovouto hru jsme z jeho strany čekali dlouho a stálo to za to. Příště na své povedené vystoupení (proti Německu to díky kartě nebude) snad naváže.

Pohlednice s horami umatlaná od čokolády tak po zeleném večeru čouhá Brücknerovi z kapsy. Ukrást by ho svými dlouhými prsty mohli snad ještě Wales, Irsko a Kypr, je to ale asi tak pravděpodobné jako lední medvěd v Brdském lese. Spíše je naše reprezentace při takovém pokusu přes ruku klepne a vytáhnout si ji nenechá.

Co ale bude na turnaji? Dočkáme se konečně toho, že Český výběr porazí nějaký tým z evropské špičky? Já se spíš bojím toho, že na Euro postoupíme, ale to bude maximum. Skončíme tam třetí ve skupině převážně díky tomu, že náš výběr nebude mít soupeře jak překvapit. Bude hrát svoji Brücknerovskou klasiku posledních let – prásk dopředu. A hráči ve středu pole budou muset navštěvovat docenta Koláře, protože budou trpět bolestmi v zátylku. Neslavně tak skončí éra velkého muže, jemuž, kdyby odešel po mistrovství světa, by se ještě dlouho český národ klaněl a velebil ho.

Nakonec to ale může dopadnout úplně jinak, do Eura zbývá skoro celý rok a já nejsem žádný Nostradamus, ostatně ani on neměl stoprocentní úspěšnost, sem tam se také sekl. Co vím ale téměř jistě, tak Brückner pojede nejspíš na svůj poslední velký turnaj a vrátí se z něho buď v kočáře taženým třiadvaceti plnokrevníky jako král, nebo bude muset cestovat do Čech v utajení převlečen za odpůrce Temelína. Nic mezitím existovat nebude.