Brasil 2014 - Recife

Recife leží na severovýchodním pobřeží Atlantického oceánu a je hlavním městem státu Pernambuco. Má více než 1,5 milionu obyvatel, včetně celé přilehlé metropolitní oblasti se jedná o téměř 4 miliony. Hustota na kilometr čtvereční je 7 180 lidí, více má v Brazílii pouze Sao Paulo a Rio de Janeiro.

Historie

Začněme původem jména, které je variantou slova arrecife, v překladu do češtiny útes. Samotné Recife je nejstarším hlavním městem v historii Brazílie, bylo založeno portugalskými kolonizátory v roce 1537. Výročí vzniku se zde slaví 12. března. Byl to král Jan III. Portugalský, který nechal rozdělit tuto zámořskou kolonii na několik dědičných oblastí. Ne všechny vzkvétaly, ale u Recife se to podařilo. Koloniální správce Duarte Coellho Pereira to vzal za správný konec, začal pěstovat cukrovou třtinu, exportoval cukr z ní získaný, a penízky se jen hrnuly. Ze začátku na plantážích pracovali původní obyvatelé, indiáni, ale postupem času je nahradili otroci z Afriky.

V letech 1580 až 1640 se Španělsko a Portugalsko spojili v rámci Poloostrovní unie, Union de Peninsula Iberica. A jelikož do čela se postavilo Španělsko a to bylo v té době ve válečném vztahu s Nizozemskem, začalo se to mydlit také v Brazílii. Všechny přístavy byly pro nizozemské loďstvo uzavřeny a to se samozřejmě postiženým nelíbilo. Začala invaze, dobytí mnoha měst, kde se třtina pěstovala, přístavů, odkud se cukr do Evropy dopravoval. Recife mělo nizozemskou vládu po dobu 24 let, 1630-1654, hrabě Juan Mauricio de Nassau-Siegen byl autorem mnoha důležitých kulturních, sociálních a ekonomických reforem. Architekt Pieter Post zase změnil tvář města, v té době neslo jméno Maurisstad, nechal postavit celou řadu mostů, přehradních hrází, vodních kanálů, podobně, jako je tomu v Amsterdamu. Náboženská tolerance, v té době v Evropě něco nemožného, dovolila dokonce postavení první židovské synagogy na celém americkém kontinentu. Po odjezdu hraběte de Nassau do vlasti začaly pro nové správce problémy, které vyvrcholily povstáním a následným vyhnáním Nizozemců v roce 1654.

Z Portugalska se objevila celá řada obchodníků, známých jako "mascates", a ti pozvedli ekonomický růst města. Ale vždy se najdou závistivci, v tomto případě z blízkého Olinda, kterým se úspěch sousedů nelíbí. Stará "cukrová šlechta" z Olinda vyprovokala konflikt a přišla válka známá jako "Guerra Mascates", 1710-1711. Boje ovšem nezamezily rozkvětu města, oficiálně jménem Santo Antonio das Cacimbas do Recife do Porto, v roce 1711 zde žilo 16 tisíc obyvatel, o 34 let později dokonce 25 tisíc.

V 19. století vrcholil boj o větší práva, o samostatnost. Vliv podobných událostí v Evropě byl znát, jedna revoluce střídala druhou. Tři nejznámější jsou Revoluce Pernambucana, 1817, proti nadvládě Portugalska, Confederacao do Equador, 1824, revoluční hnutí emancipační a republikánské a Revoluce Praieira, 1848, za liberální reformy.


Příroda a vše co k ní patří

Město je vlastně složeno ze tří ostrovů: Recife, Santo Antonio a Boa Vista. Mezi nimi se proplétají řeky Beberibe a Capibaribe. K nim je třeba ještě zařadit přítoky Jiquiá, Tejipio, Jordao a Pina.

Klima je tropické, oblast se nachází v blízkosti rovníku. V okolí jsou tropické lesy, které doslova přitahují deště, právě tak tropické. Díky nim je kvalita půdy na velice nízké úrovni, voda odplavuje všechny výživné látky. Téměř nepřetržitě zde fouká ze strany oceánu a pasáty udržují přijatelnou teplotu vzduchu, bez extrémních výkyvů. Příjemný vánek je součástí každodenního života v oblasti.

Teploty jsou opravdu stálé, vyrovnané. V průměru je nejtepleji v lednu a únoru, 26,6 stupňů, nejchladněji pak v srpnu, 23,9 stupňů. Průměrná vlhkost vzduchu dosahuje 80%, dnů, kdy prší, nebo alespoň sprchne je v roce celkem 224! A pozor, nejvíce vody spadne z nebe právě v době konání MS 2014. V červnu a červenci bývá pouze šest dnů, kdy ani nekrápne. Tedy v každém jednotlivém měsíci.

Celá řada zajímavostí

Ve městě žije 49,1% míšenců, 41,4% bělochů, 8,3% černochů, 1% asijců a 0,2% původních obyvatel. Celkem 268 160 párů jsou tradičních, tedy muž a žena, ale 1 004 páry jsou stejného pohlaví. Muži si zde užívají života plnými doušky! Je jich pouze 46,2%, žen 53,8%, mají tedy z čeho vybírat.

Recife, jako metropole, je na čtvrtém místě mezi brazilskými městy, co se počtu obyvatel týče. Více lidí žije pouze v Sao Paulu, Rio de Janeiru a Belo Horizonte. Nejlidnatější čtvrti jsou Boa Viagem (100 388 obyvatel), Casa Amarela (69 134) a Várze (64 512).

Ke katolické církvi se hlásí 53,07%, evangelíků, vyznávajících pentecostalismus je 10,36%, ostatní evangelické církve sdružují 12,05%. Bez vyznání je 13,39% obyvatel, spiritualistů 3,6% a dalších 7,02% snad ani neví, ke komu patří. A to prý jsme děti stejného Pána Boha...


Ekonomický rozvoj

Jen v samotném městě je více než 52 500 různých obchodů a všeho dalšího co k nim neodmyslitelně patří. Softwarový průmysl je zde na vysoké úrovni, Porto Digital, Digitální přístav, generuje 3,5% hrubého domácího produktu státu Pernambuco. Společnost byla založena roku 2000.

Samozřejmě, že k dobrému pracovnímu výkonu neodmyslitelně patří perfektní zdravotní péče. V Recife najdete 415 nemocnic a klinik. Pouze Sao Paulu jich má více. A jeden zajímavý údaj: je zde více tomografických přístrojů než v celé Francii nebo Kanadě. Ve zdravotnictví Recife pracuje 72 tisíc osob, v celém státě Pernambuco pak kolem 200 set tisíc.

Spojení se světem zajišťují dva přístavy, jedno mezinárodní letiště a neposlední řadě federální dálnice BR 101, která měří 4 551 km a vede ze severu na jih Brazílie. BR 232 pak spojuje Recife se západní částí země. Samozřejmě že existují další, státní a místní dálnice, funguje metro, které se rozšiřuje, a stovky autobusových spojů. Samotných autobusů je 4 855, denně přepraví na 2 miliony cestujících.

Ve městě jsou dvě Kongreová centra. Pernambuco pro 2 800 osob, druhé největší v Brazílii, a Univerzitní hala pro 1 930 osob. Pro návštěvníky je připraveno 11 500 pokojů v celé řadě hotelů různé kategorie. Společně s celou metropolitní oblastí je to dokonce více než 30 tisíc pokojů.

Kultura, zábava, radost ze života

Recife, spolu se sousední Olindou, nabízí turistům celkem 24 muzeí, 15 divadel, 38 galerií, 41 kinosálů, 1 operu, 2 koncertní sály, 6 velkých obchodních center a mnoho dalších atrakcí. Olinda má jedno z nejudržovanějších koloniálních starých měst a je na seznamu UNESCO jako místo Světového dědictví lidstva.


Po celý rok jsou na programu různé oslavy, karnevaly, zábavy. Začíná se na nový rok, na městské pláži Boa Viagem, tradiční Karneval je na programu od poloviny prosince a končí na Popeleční středu. Na vysvětlenou: tento den náleží k tradičním náboženským obřadům, začínají 40 dní před Velkou nocí, a může připadnout na středu od 4. února do 10. března. Po této středě následující sobotu oficálně začíná tradiční Galo da Madrugada, s největší karnevalovou skupinou, která dosahuje 1,5 milionu osob. Po celou dobu karnevalu je na programu kolem 3 tisíc hudebních vystoupení, zúčastní se 430 místních skupin. Lidové tance Pernambuca jsou známé pod jmény Frevo, Maracatu, Forro a Manguebeat.

Oslavy Svatého Jana, Sao Joao - festa Junina, se slaví v mnoha zemích světa jako Svátek léta. Zde se jedná o Svátek Zimy, která v těchto dnech je v plném proudu. Samozřejmě že nemrzne ani nesněží, ale prší a je o trochu menší horko... Jak jste si jistě všimli, jedná se o svátek všech Honzů a Honzíků. Ale slavit jen jeden den? Pro Brazilce málo! A proto začínají tančit na Svatého Toníčka, 12. června, a končí na Svatého Petra, 29. června.

Víte kdo slavný se zde narodil?

Tak třeba fotbalisté Vavá, Juninho Pernambucano, Rivaldo, Ricardo Rocha. Z dalších sportovců to jsou třeba reprezentanti ve volejbale Jaqueline Carvalho a Dani Lins. Dále odborníci v celé řadě odvětví - fyzici José Leite Lopez a Mário Schenberg, matematici Leopoldo Nachbin a Paulo Ribenboim, lékař Josue de Castro, sociolog Gilberto Freyre, inženýr a stavitel Norberto Odebrecht, básník a diplomat Joao Cabral de Melo Neto, zpěváci Lenine a Chico Science, spisovatelé Joaquim Nabuco a Nelson Rodrigues, sochař Francisco Brennand, básník Manuel Bandeira, sochař a malíř Romero Britto...


Fotbal

Tento sport je brazilskou vášní, dobrá, jednou z vášní. Recife je snad jedním z hlavních měst, co se fotbalové vášně týče, na světě. Který klub je víc populární? Opravdu jen těžko se hledá odpověď.

Sport Club do Recife? Nebo Santa Cruz Futebol Clube? Či Clube Náutico Capibaribe? Každý jeden z nich zažil své momenty slávy, ale přeci jen malinko výše na pomyslných stupních úspěchů se nachází Sport Clube. Vyhrál Mistrovství Brazílie v roce 1987 a Brazilský pohár 2008. Třikrát vyhrál Copa do Nordeste, Pohár Severovýchodu, mistrovství státu Pernambuco 40krát, naposledy letos. Santa Cruz se regionálním mistrem stal 27krát, do minulé sezóny to bylo třikrát v řadě. Náutico má těchto trofejí 21, poslední ale už deset let starou.

Každý z těchto klubů má k dispozici vlastní stadion. Ilha do Retiro, Arrudao a Aflitos. Ale vláda státu Pernambuco rozhodla postavit nový, moderní fotbalový svatostánek u příležitosti konání MS 2014. Nese jméno Arena Pernambuco.

Stadion

Již u příležitosti konání MS 1950 se zde hrál jeden zápas tohoto turnaje. Chile - USA 5:2, dějištěm byl stadion Ilha do Retiro. Nová Arena Pernambuco je součástí projektu, který stojí 19 km od mezinárodního letiště Guararapes, poněkud stranou středu města - Sao Lourenco da Mata. Má kapacitu pro 42 583 diváků a byl postaven jak ze státních, tak soukromých financí. Po skončení MS 2014 zde bude pravidelně hrát Náutico, smlouva byla podepsána v říjnu roku 2011 a "červenobílí" se již na nový stánek těší.


MS 2014

Týmy ze skupin C, D, A, G zde postupně odehrají po jednom utkání. Nejprve to bude Pobřeží Slonoviny proti Japonsku, následuje Itálie - Kostarika, Chorvatsko - Mexiko a USA - Německo. Posledním utkáním bude jedno osmifinále, D1-C2, a to je pořádně nevyzpytatelné. Vítěz déčka Itálie, Anglie, nebo Uruguay? Druhý ve skupině C může být kdokoliv, Kolumbie, Řecko, Pobřeží Slonoviny, Japonsko? Jak se říká: Babo raď!

A víte, že fotbal je tou nejkrásnější hrou na světě?

Příště: Salvador