Brasil 2014 - Porto Alegre

Veselý přístav, tak se dá přeložit název tohoto města, které má téměř 1,5 milionu obyvatel. Jeho poloha je strategická, protože se nachází na soutoku pěti řek, Caí, Gravataí, Yacuy, Dos Sinos a Guaíba, která ale není ani tak řekou, jako prodloužením jezera Lagoa dos Patos.

Jedná se průmyslové centrum jihu Brazílie, jakýsi nervový uzel MERCOSULu, neboli Mercado comun do sul, obchodní organizace velkého významu v této části světa. Blízko je to do Buenos Aires, Montevidea a Rosaria. Místní jsou gaúchos, typickým jídlem je churrasco a maté je národním nápojem...

Historie

Pravděpodobně více než 11 tisíc let je tato oblast osídlena. Ale až v 18. století se Porto Alegre stalo městem. Do té doby zde vládli španělští kolonizátoři, i když minimálně sto roků se ti portugalští snažili o převzetí vlády. Ze severovýchodu pronikaly skupiny dobyvatelů, Bandeirantes. Jejich cílem bylo zajmout otroky, indiány a tropery, tedy jezdce na koních, kteří kradli dobytek po celém území státu. Na zem se dostávali rovněž z moře, proto v roce 1737 byla postavena pevnost v blízkosti Rio Grande, jednoho z historických měst jihu Brazílie.

Po podepsání Madridské dohody v roce 1750, která určila hranice mezi koloniemi Portugalska a Španělska v Jižní Americe, portugalský král nařídil sehnat a oddat 4 tisíce párů pocházejících z Azor. Nakonec se jich na jih Ameriky dostalo necelých tisíc. Osídlili většinou vnitrozemí, pouze něco okolo pětiset osob zůstalo na pobřeží, v okolí jezera Guaíba. Místo dostalo název Porto Viamao, předchůdce dnešního Porto Alegre. Ale ani dohoda z Madridu nedokázala uklidnit znepřátelené strany. Rio Grande padlo do španělských rukou roku 1763, Portugalci utekli směrem k Viamao. Až v roce 1772, přesně 26. března, se z Puerto Viamao stala Freguesia de Sao Francisco do Porto dos Casais. A v tento den se každým rokem slaví výročí vzniku města Porto Alegre.

Od roku 1777 se vše zklidnilo, objevila se nová administrace, byl postaven Palác Barro, sídlo první vlády, hřbitov, vězení, divadlo, kostel, zlepšila se kvalita ulic a silnic, začala pracovat pošta, obchod získal na důležitosti, právě tak přístav. Město se rozrůstalo, z tří tisíc obyvatel v roce 1798 dosáhlo na dvojnásobek 16 let později.

Ekonomika, turistika, náboženství, kultura

Hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2005 výše 15 milionů dolarů, na osobu je to okolo 10.500 dolarů. Pro srovnání, HDP v České republice byl před dvěma lety 17.766 dolarů na jednoho obyvatele. Porto Alegre je na druhém místě v Brazílii co se týče zemědělské a průmyslové výroby.

Veřejné tržiště, desítky, stovky, barů, restaurací, kaváren a zábavních podniků napomáhají rozkvětu ekonomie v Porto Alegre. Západ slunce nad jezerem Guaiba je nezapomenutelný, hotely jsou na dobré úrovni, celá řada hotelových řetězců se objevila v posledních letech.

Přístav je na šestém místě v množství příjezdů cizinců do Brazílie. Mezi atrakce patří socha Gaúcha, dále Usina do Gasometro, elektrárna pocházející z roku 1928, dodávající energii až do poloviny sedmdesátých let. I když slovo gas znamená plyn, elektřina se vyráběla prostřednictvím spalování uhlí.

V oblasti převažuje katolické náboženství, vyznává jej přes 73% obyvatel, následují protestanti s necelými 10%. Na nábožensky založenou Latinskou Ameriku je zde poměrně vysoký počet bezvěrců, přes osm procent.

Celá řada muzeí, mezi nimi Umění, Vědy a technického pokroku, nachází se zde 71 kinosálů, což Porto Alegre řadí na třetí místo v Brazílii vzhledem k počtu obyvatel. Lépe jsou na tom pouze města Vitoria a Florianopolis. Nedílnou součástí života Brazilců je i hudba a je tomu tak i v tomto městě. Alternativní rock střídá lidová hudba, ale také klasika má tisíce příznivců.

Klima, příroda, geografie

Rozloha je 470 km2, z toho patří 44.45 km² ostrůvkům jezera Guaiba. Město je rozděleno na 78 čtvrtí, na jihu dosahuje výška pohoří 311 metrů nad mořem, je zde 70 kilometrů pobřeží.

Klima je subtropické, vlhké, léto velice teplé, v zimě pak dost prší a fouká svěží vítr. V únoru a v prosinci umí teplota vyšplhat na 40 stupňů, od května do srpna se občas objeví na teploměru i méně než nula. Průměr v měsících konání MS 2014 je 15 stupňů.

Na vysoké úrovni je zde program na ochranu životního prostředí. Desítky ulic jsou lemovány stromořadím, avenida Teresopolis je zkrášlena tradičními lahvovníky. Okolní kopce patří do Ochraného pásma, kácení stromů je pod trestem zakázáno. Ale i tak se zde objevují známé "prstence chudoby". Na osobu připadá 17 m² zelených ploch. Znečištění ovzduší je ale i tak obrovské, Porto Alegre je na druhém místě v Brazílii, těsně za Sao Paolo.


Fotbal

Město je rozděleno na dvě barevně odlišné zóny: modročernou a červenobílou. Ty první barvy patří klubu Gremio Foot-Ball Porto Alegrense, druhá kombinace reprezentuje Sport Club Internacional. Drží celou řadu národních a mezinárodních titulů, pohárů a trofejí. Vzájemně se ale nemají rádi, panuje mezi nimi možná největší rivalita mezi dvěma městskými týmy v celé Brazílii.

Gremio, nebo také "Tricolor", třetí barvou je bílá, jsou mistry země z let 1981 a 1996. Loni byli blízko, ale zároveň i daleko od přidání třetího triumfu - skončili druzí, za Cruzeirem, ale o jedenáct bodů. Dále získali čtyři Poháry Brazílie, naposledy v roce 2001. Pohár Osvoboditelů nese jejich jméno v ročnících 1983 a 1995, v roce 1983 vyhráli i Interkontinentální pohár, v němž se nejlepší celek Jižní Ameriky, vítěz Poháru Osvoboditelů, tradičně utkával s vítězem evropského PMEZ, tedy dnešní Ligy mistrů.

Původním stadiónem tohoto celku bylo Estádio Olímpico Monumental, na němž se v roce 1981 sešlo přes 85 tisíc diváků. Kapacita postupně klesala, až na nulu, před rokem byl totiž stadión srovnán se zemí. To už hráči Grémia předváděli svá kouzla na novém místě, v Arena do Gremio pro více než 60 tisíc lidí, která je jedním z nejmodernějších stadiónů v celé Jižní Americe. Přesto zůstanou jeho brány během MS 2014 zavřeny...

Internacional má přezdívku "Colorado" a je držitelem tří titulů mistra Brazílie, ale už pěkně vousatých, z let 1975, 1976, 1979. Národní Pohár získali v roce 1992. K tomu přibývají dva úspěchy v Poháru Osvoboditelů, 2006 a 2010. A pyšní se prvním místem na mistrovství světa klubů, nástupci Interkontinentálního poháru, z roku 2006, kde ve finále zdolal Barcelonu.

Červenobílí mají svůj stánek, s oficiálním jménem Estádio José Pinheiro Borda, ale známý spíše jako Estádio Beira-Rio, jen dva a půl kilometru od původního Olímpico Monumental. Otevřen byl v roce 1969 a rekordní návštěva je hodně vysoká, v roce 1972 se v ochozech při zápase výběru státu Rio Grande do Sul proti brazilské reprezentaci sešlo přesně 106.554 diváků.

Dres jednoho nebo druhého klubu oblékali i fotbalisté té nejvyšší kvality. V Gremiu to byli třeba Ronaldinho, Emerson a Renato Gaúcho, v Internacionalu pak Falcao, Taffarel, nebo Alexandre Pato.



MS 2014

Přestože je ve městě nově postavená a moderní Arena do Gremio, byl kvůli pořádání šampionátu přestavěný stadion Internacionalu, tedy Beira-Río. Byl slavnostně otevřen v únoru tohoto roku, je tedy jedním ze stadiónů kompletně připravených včas. Přivítá na tribunách 51.300 diváků.

Prvním utkáním, hraným 15. června, bude Francie - Honduras, následují Austrálie - Nizozemsko, Korea - Alžírsko a Nigérie - Argentina. Program bude uzavřen 30. června jedním z osmifinále.

A prosím vás, nezapomenout, že fotbal je tou nejkrásnější hrou na světě!

Příště: Cuiabá