Brasil 2014 - Cuiabá

Cuiabá je hlavním městem státu Mato Grosso a původní jméno, v jazyce guaraní, zní ikuiapá. V překladu, do pro nás jazyka srozumitelného, se jedná o "luk a šíp" nebo snad "lukostřelba"... Ale to asi ne, to je jak z Google překladatele.

Historie

Město bylo založeno 1. ledna 1727 a pánem, který to všechno spískal, byl jistý Rodrigo César de Menezes, generál kapitán velitelství v Sao Paolo. To v té době patřilo Španělům a jednalo se o provincii, která později byla základním kamenem dnešní Republiky Paraguay. O necelých pět roků dříve se zde našlo zlato, a to docela hodně moc, přesně v okolí řeky Prainha.

On je v tom všem vůbec docela zmatek. Někteří tvrdí, že Arraial da Forquilha, vznikla 8. dubna 1719, byla předchůdcem Cuiabá, ale v tomto případě se jednalo o takový ideologický tah na politické a mocenské šachovnici. Asi to má logiku, protože těžko někdo může založit město v místě a čase, které bylo objeveno až o rok později.

Zlato zmizelo, vše se vytěžilo, v polovině 18. století město zažilo ekonomický pád, krach. Změna přišla s válkou "Trojité aliance", kdy na jedné straně stála vojska Brazílie, Argentiny a Urugaye a proti nim osamocená armáda Paraguaye. Kdo prohrál je asi jasné, Paraguay ztratila 334 126 km₂ území. Začala se pěstovat a vyvážet cukrová třtina. Jenže nic netrvá věčně, "ani láska k jedné slečně", a znovu přišel pád, cukr nikdo nechtěl a do roku 1930 se město ponořilo de šedě průměru, přežívalo.

Tento rok byl ovšem plný změn, železniční spojení s Goiás a Sao Paulo, obchodní letectvo, to vše přineslo nový "start" pro Cuiabá. Boom nastal po roce 1960 s přesunem hlavního města státu, s programem osídlení této oblasti. Léta sedmdesátá a osmdesátá znamenala doslova "mravenčí invazi", desetitisíce nových obyvatel, ale také infrastruktura rostla, a tak se tento nápor podařilo zvládnout. Zemědělství je s podporou federální vlády na vzestupu, město se stává moderní, průmyslovou metropolí. V devadesátých letech minulého století příliv obyvatel klesá, objevuje se nový směr, turistika, město překročí hranici 500 tisíc obyvatel, ale začíná bojovat s problémy, jako dopravní zácpy, nárůst kriminality, hygiena a sociální propasti.

Město a jeho okolí má rovněž celou řadu historických budova zcela logicky se většinou jedná o kostely, chrámy. Jednou z hlavních historických památek je Igreja de Nossa Senhora do Rosario (kostel Panny Marie do Rosario) a Capela de São Benedito (kaple svatého Benedikta). Je nejstarším zachovalým kostelem ve městě, byl postaven v roce 1722, v barokním slohu, otroky z Afriky. Lidová architektura z období koloniálního je k vidění v Coxipo de Ouro. Střed města rovněž stojí za návštěvu, zejména budovy z 18. století, které lemují křivolaké uličky, Prachárna, paláce místní šlechty...


Příroda a to co s ní souvisí

Cuiabá má vše, co se přírodních pokladů týče. Tři velké ekologické systémy tvoří přírodní hranici: Amazonie, pohoří a bažiny. Samozřejmě, že teploty jsou vysoké, právě tak vlhkost dosahuje maximální hranice. Dveře do amazonské džungle jsou otevřeny...

Vody je zde dostatečné množství, řeka Cuiabá je přítokem mohutnějšího toku jménem Paraguay. Povodí Amazonie a Plata, řeky Coxipo-Acu, Pari, Mutuca, Claro, Coxipo, Arica, San Lorenzo, Mortes-Manzo, Cumbuca, Suspiro, Coluene, Jangada, Casca, Cachoeirinha, Aricanzinho a to ještě chybí jména desítek říček a potoků... Co víc si může přát Cuiabá?!

Kolik vody naprší za rok? Jedná se o 1750 mm, nejvíce spadne od října do února. Od května do srpna, tedy právě v době konání MS 2014, je sucho, někdy až kritické. Teploty stoupají až ke 34 stupňům, v noci neklesnou pod 16 stupňů.

Město je v nížině, rovina bez konce, nachází se ve výšce od 146 do 250 metrů nad hladinou moře.

Kultura, gastronomie

Jedním slovem - bohatá. Na první pohled je zřejmé, že vliv několika kultur se zde smísil pro dobro věci: Portugalci, černoši, indiáni, každá jedna ze skupin přinesla svůj podíl. Nejvíce se to projevuje v gastronomii, umění tanečním, divadelním, filozofii, keramice a malířství.

Vliv náboženství je obrovský, oslavy Svatého Benedikta a jeho typické tance, jako například Cururu, tančí pouze příslušníci silnějšího pohlaví, nebo Siriri, pro páry. Další typickým tancem je Catira, ale znovu je pouze pro muže, ženy se dívají z povzdálí. Oslavy "Tříkrálové" jsou rovněž vhodné pro tanec Catira, ale nikdo se nepohorší nad tím, že se zde tančí po celý rok. Každým rokem se pořádá taneční Festival Cururu e Sirri.

Gastronomie má jako hlavní pokrm vše co se uloví z řek, jedná se o velké množství různých živočichů. Smažené nebo pečené ryby, většinou zabalené v listech banánovníků. A plněné "farofa de couve", směs na základě zelí.

Jaké jsou pokrmy nejtypičtější z typických? Sušené maso s rýží, jiné s protlakem z dýně, další s banánovou směsí, atd.


Fotbal

Mixto Esporte Clube Cuiabá je nejznámějším a největším ve státě Mato Grosso. Má nejvyšší počet fanoušků v centrální oblasti Brazílie. Tygři, jak se jim přezdívá, drží absolutní rekord tohoto státu, od roku 1976 hráli nepřetržitě 11 sezon v nejvyšší brazilské ligové soutěži. Stinnou stránkou tohoto úspěchu je ovšem skutečnost, že od té doby se do nejvyšší brazilské soutěže nevrátili. Ve městě mají samozřejmě nesmiřitelné soupeře: Cuiabá Esporte Clube, Clube Esportivo Dom Bosco nebo Operário Futebol Clube ze sousedního Várzea Grande.


MS 2014

Stadion nesoucí jméno Jose Fragelli, znáný jako Verdao, byl do roku 2010 nejvýznamnějším ve státě Mato Grosso. Byl dokončen v roce 1976, na tribunách se z fotbalu radovalo 45 tisíc fanoušků. Dokonce se zde čtyřikrát představil národní tým Brazílie. Naposledy v březnu 2002, kdy domácí porazili Island 6:1. Ale utkání MS 2014 se budou hrát na novém stadionu, Arena Pantanal. Již následující den po slavnostním zahájení se představí Chile a Austrálie, další dvojice tvoří Rusko - Jižní Korea, Nigérie - Bosna a Japonsko - Kolumbie.

A jako vždy, nezapomenout, že fotbal je tou nejkrásnější hrou na světě!

Příště: Manaús