Arsenal konečně bude mít střelce. Čím může Gyökeres pomoci k vytouženému titulu?

Jedno z nejdelších a nejvleklejších přestupových jednání je u konce. Arsenal získal svého vysněného útočníka, když Sporting nakonec povolil a za Viktora Gyökerese (27) přijal částku kolem 64 milionů liber. Proč ale v Londýně švédský kanonýr způsobil takové pozdvižení? Přiměje jeho příchod Mikela Artetu (43) ke změně taktiky? A opravdu je tak neomylný, jak se o něm říká?

Švédský reprezentant prožil v Portugalsku životní sezonu a dostal se do hledáčku řady předních evropských klubů. Muž, kterého v roce 2023 Sporting podepsal za pouhých 20 milionů liber z Coventry, když o něj zřejmě žádný anglický klub nestál, se během dvou sezon v Lize Portugal stal jedním z nejobávanějších střelců v Evropě.

V 52 zápasech uplynulého ročníku dokázal nastřílet neuvěřitelných 54 gólů a přidal i 11 asistencí - o 43 gólů více než kterýkoli z jeho spoluhráčů ve Sportingu, z nichž se pouze dva (Trincao a Conrad Harder) dostali na dvouciferné číslo.

V neprospěch Gyökerese mluví snad už jen fakt, že během kariéry nikdy nehrál v žádné z elitních evropských soutěží, pokud připustíme, že Liga Portugal lehce zaostává za velkou pěticí Premier League, Bundesligou, Serií A, Ligue 1 a LaLigou. Ať už ale rodák ze Stockholmu hrál kdekoli, vždy střílel góly, a to zejména poslední čtyři sezony. Proto se zdá, že sázka Arsenalu není tak hazardní, jak se o akvizici z Portugalska často tvrdí. Jedná se spíše o dobře promyšlený tah, který by měl reagovat na trápení Gunners v ofenzivě.

Zaměříme-li se opět na minulou sezonu, pouze Kai Havertz dokázal za Arsenal napříč soutěžemi vstřelit 15 gólů, a to byl od února zraněný. Mikel Merino, přestože je původem záložník, se mohl radovat z devíti branek, což je stejně jako Ethan Nwaneri, a jen o jednu méně než Leandro Trossard a Gabriel Martinelli (10). S Gyökeresem by si však měl Španěl od povinností v útoku odpočinout a pomoci Artetovým svěřencům primárně ve středu pole.

Arsenal totiž po dlouhém čekání ulovil na přestupovém trhu obávaného hrotového útočníka, který nejenže ví, kde je branka, ale má i fyzické předpoklady k tomu, aby podržel míč a zapojil do hry spoluhráče. Stejně tak bravurně zvládá odlákat soupeřovi obránce, z čehož by před brankou mohli těžit hráči jako Bukayo Saka nebo Declan Rice.

Svěřenci Mikela Artety by se proto mohli přestat utápět v přetaktizovaném vyústění akcí a vsadit spíše na přímočařejší způsob hry severolondýnského týmu. Styl Arsenalu je pro diváka sice esteticky mnohdy velmi příjemný, často se ale stávalo, že kvůli němu Gunners zahazovali šance, které jsou pro Gyökerese denním chlebem.

S příchodem Artety se Arsenal výrazně zvedl a soupeřům dělal v obraně velké potíže. Postupem času ale strategii španělského kouče mužstva nastudovala a stala se pro ně lehce čitelnou. Další ročník s předvídatelnou hrou by už proto nemusel stačit na v posledních letech oblíbené druhé místo v Premier League, což po krkolomném ligovém závěru vycítilo i vedení.

Představení Arsenalu rozhodně nebylo nudné sledovat, vlastně k tomu mělo daleko, ale mrhání četnými gólovými příležitostmi začínalo znepokojovat i mnohé fanoušky. Na pouhých 34 inkasovaných brankách by se dal zcela jistě stavět mistrovský tým, ale 69 vstřelených gólů ve 38 kláních na Liverpool zdaleka nestačilo.

Abychom produktivitu Gunners uvedli do kontextu, Reds jich vsítili 86 a třetí Manchester City v neobvykle špatné sezoně 72. Gyökeres by mohl útočnou sílu významně pozvednout, a to nejen vstřelenými brankami, ale i přínosem pro své spoluhráče.

O Švédově dravosti na hřišti svědčí i jeho nutkání stihnout každý ztracený balon. Žádný hráč Arsenalu si nepřipsal ani třetinu z jeho 26 rychlých brejků za sezonu - Martinelliho sedm výpadů bylo v tomto ohledu nejlepším výkonem severolondýnského týmu.

Míče za obranu by se tak nyní mohly stát novým charakteristickým rysem. Ačkoli je tento způsob hry v rozporu se vším, co Arteta v minulosti prosazoval, nemá smysl kupovat útočníka Gyökeresových kvalit a jeho dovedností následně nevyužívat.

Důkazem fyzické zdatnosti a troufalosti odchovance Brommapojkarny je i velké množství podstoupených soubojů jeden na jednoho. Jeho 443 pokusů bylo minimálně o 120 více než u kteréhokoli hráče v týmu Arsenalu, ačkoli 50% úspěšnost je nižší než u řady jeho nových spoluhráčů.

Arteta bude zaručeně chtít, aby do duelů chodil i nadále stejně ostře, ale útočník musí ze soubojů vytěžit mnohem více, pokud chce být v klubu úspěšný. Hra Arsenalu tkví ve složité výstavbě a žádný ztracený balon nezůstane bez povšimnutí.

S tím se pojí i jedna Gyökeresova slabina. On vůbec nějakou má? Jednu bychom přeci jen našli. V minulém ročníku rozdal přesně jen 73,2% přihrávek, což je méně než kterýkoliv hráč Arsenalu s výjimkou brankáře Davida Rayi (70,5 %). Nedostatečnou přesnost Arteta ale určitě zvládne přehlédnout, pokud dokáže navázat na svou formu před brankou. Hodnota xG 38,42 až zesměšňuje snažení hráčů Gunners, kterým kraluje Havertz s hodnotou xG 11,11.

Není pochyb o tom, že když je Arsenal ve formě, zůstává jedním z nejpilněji přihrávajících týmů evropského fotbalu, který umí přehrávat soupeře. Přesné pasy ale zatím k úspěchu nestačily a Artetův výběr posledních pět let přišel vždy zkrátka.

Gyökeres má obrovský potenciál být osobností, která situaci v severním Londýně změní. Pokud bude nadále ukazovat své silné stránky, není důvod, proč by se nemohl stát posledním dílem Artetovy skládačky.

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.