Argentina: jak favorit bojuje o postup

Běžela 89. minuta zápasu s Perú a stadion připomínal hrobku. Soupeř vyrovnal, nebesa posílala na zem spršku argentinských slz, přízrak nebezpečí sledovat MS 2010 pouze u televizních obrazovek, bez účasti Argentiny, se vznášel nad Monumental. Ale ještě se toho událo mnoho!

Ano, jednalo se hlavně o zápas Argentina - Peru. Ale uvnitř scénáře tohoto filmu v přímém přenosu, existovala jiná historie. Osobní. Martin Palermo byl hlavním hrdinou.

Na Estadio Monumental bylo k vidění vlastně všechno, co k fotbalu patří! Drama, polemika, zděšení, nespokojenost, extáze, nadšení.

Mnozí očekávali, že zápas s posledním týmem tabulky bude jen takovým neslaným a nemastným předkrmem před rozhodujícím bojem v Montevideu. Vše začalo slavnostně, první slzy se objevily ve chvíli, kdy zazněly tóny argentinské hymny. Z reproduktorů se linul hlas nezapomenutelné, nedávno zesnulé, argentinské zpěvačky Mercedes Sosa. Ticho se proměnilo v bouřlivý potlesk, ale již krátce po zahájení hry se ozýval první pískot na znamení nesouhlasu s tím, co předvádí Maradona a hráči pod jeho vedením.

První poločas byl jako monolog divadla jednoho herce. Argentina útočila, ale stálo ji mnoho sil něco vymyslet proti dobře postavené obraně soupeře. Di María byl asi jediným, kdo dokázal proniknout po levé straně a přinést trochu zmatku do pokutového území Peru. Higuaín měl dvě tutovky, první promarnil díky ztrátě rovnováhy, druhou mu nadvakrát chytil Butron.

Messi? Kapitola sama pro sebe! Ani desátý den desátého měsíce to nebyla ta desítka, na kterou jsme čekali. Dělal, co mohl, snažil se, ale od kandidáta číslo 1 na zisk Zlatého míče je to pořád málo. Messi v dresu Barcelony je někdo úplně jiný než Messi hrající za Argentinu. Dokonce se již objevily první názory, že by neměl být v základní sestavě.

Skončil první poločas a pískot byl čím dál tím silnější. Když odcházel Maradona do šaten, stadion skandoval "Ven, ven, ven!" Hosté sice ani nevěděli, jak vypadá brankář Argentiny zblízka, ale ani tak domácí nevyhrávali. Ale změna již pomalu otevírala dveře! Objevil se Martín Palermo! Ani nedozněl potlesk, kterým ho divácí přivítali na hrací ploše, když všem zmrzl úsměv na tváři! Běžela 46. vteřina 2. poločasu a Vargas z voleje napálil míč směrem na branku Argentiny. Romero si zcela jistě o pár milimetrů prodloužil rukavice, jinak by nedokázal balón vyškrábnout na břevno. Stadionem to jen zahučelo...

Domácí to asi probudilo ze sna, Messi na půlce dostal míč, krásně ho přihrál Aimarovi, ten na diagonále našel Higuaína a hráč Realu Madrid při svém debutu za áčko Argentiny nezaváhal. Křížná a nechytatelná střela! Stadion vybuchl, 1:0, postup se začal jevit jako reálný. Tato branka znamenala bouři a to ve všech svých podobách. Začalo lejt jako z konve!

Čekalo se, že vedení pomůže Argentině ke klidu, ale opak byl pravdou! Probudil se soupeř a začal pěkně zlobit. Ve 12. minutě druhé půle Fano bojoval o míč, dostal se až na dostřel branky, Romero vytěsnil, odražený míč skončil na ruce, jejímž vlastníkem je Emiliano Insúa, hosté se dožadovali penalty, ale bolivijský sudí Ortube rozpažil a nechal pokračovat ve hře. Správně, ale právě tak mohl odpískat, ukázat na puntík vzdálený 11 yardů od brankové čáry. Jednalo se zcela jasně o zabránění možnosti dát gól. Z Ortubeho měli hráči Perú větší strach, než ze samotné Argentiny.

Běžela 58. minuta a pršelo jako by se blížil konec světa. Televizní kamery nedokázaly proniknout vodní clonou, diváci na stadionu toho asi viděli ještě mnohem méně. Po celé Americe je zvykem skandovat "Sí, se puede, sí se puede!" Něco jako "Ano, je to možné, ano je to možné!" V tuto chvíli to ovšem platilo víc a víc pro hostující Peru. Palacios vystřídal Solana, při prvním seznámení se s míčem přihrál Ramírezovi, ten centroval do pokutového území, někam na desítku, a obránce Schiavi si málem dal vlastence!

Diego, trenér? Posílá na hřiště Demichelise, který 2 měsíce nehrál, stahuje ze hry Higuaína, nebezpečí číslo 1 pro branku soupeře, Jonás Gutiérrez jde víc do středu, jasná taktika, ubránit 1:0. Míč měl v tuto chvíli jediného majitele, Peruánce, z tribun se střídavě ozývaly výkřiky na oslavu Maradony, ale také odsouzení jeho taktiky, pískot ve chvílích, kdy se přihrávalo dozadu...

A pršelo čím dál tím víc, mnozí se snažili schovat před přívaly vody, fotbal je přestal zajímat. Na hřišti se objevil Rengifo, v 72. minutě, a byl to právě on, kdo v úplném závěru utkání dal hlavou vyrovnávací gol. Při této akci "zazářil" Mascherano, který nejdříve patičkou přihrával ve vápně nikomu, aby následovně nepokryl střelce branky. Voda z nebes v tuto chvíli padala ledová, Jižní Afrika v nedohlednu, pro Argentinu konec světa.

Nastavovaly se 4 minuty. A v průběhu té třetí se to stalo. Insúa zahrával rohový kop, daleko mimo velký čtverec, Di María míč vrátil před branku, "Pocho" vystřelil bez velkého rozmýšlení, balon se odrazil od několika hráčů a našel si Palerma. Vlevo od branky, v její bezprostřední blízkosti. Martín nezaváhal a běžel, letěl, křičel, jásal. S ním celý stadion. Maradona si skočil rybičku, která víc připomínala leklou obtloustlou rybu, jednou, dvakrát, víckrát ji opakoval. Neznámí se objímali, kolektivní šílenství na tribunách, v ulicích, v barech, v restauracích, po celé Argentině. Postavení mimo hru? Při opakovaných záběrech se zdá, že mezi Palermem a brankou je jen obránce. Brankář byl někde jinde. Tedy ofsajd. Ale v té rychlosti, při dešti, bez možnosti vidět video, v Argentině? Těžko posoudit. A rozhodčí se jmenoval Ortube a v Peru se obávali, jak bude pískat...

Kolektivní šílenství se mohlo lehce změnit v kolektivní sebevraždu. Hned po rozehrání, z půlky hřiště, střílel Vargas a míč orazítkoval břevno. Následoval průnik do pokutového území Argentiny, jasný faul, ale místo penalty závěrečný hvizd. Pravda, ten přišel o vteřinku dříve, na hodinách svítily číslice 94:21 a sudí nastavoval 4 minuty...

Argentina si vytrpěla své. Ale její utrpení zdaleka nekončí. Z penalty v nastaveném čase vyhrála Uruguay, poslední překážka na cestě do Jižní Afriky. Ekvádor jede do Chile a může tam vyhrát. Proč ne, Chilané již jsou na MS 2010. Uruguay doma, v derby, bude to mela. Argentina 25, Uruguay 24, Ekvádor 23. Závěr si jistě udělá každý sám.