Aleksandr Keržakov - návrat ztraceného syna
Zaujalo nás
Přestup Aleksandra Keržakova z Dinama Moskva do Zenitu Petrohrad o víkendu oficiálně potvrdily i oba kluby a po třech letech se tak Keržakov opět stal hráčem Zenitu. Někteří se na návrat historického kanonýra dívají s odstupem kvůli pochybnostem o jeho výkonnosti, jiní zase kvůli jeho návratu přes mužstvo moskevského rivala. Pro většinu je to však návrat hrající petrohradské legendy...
Aleksandr Anatolijevič Keržakov se narodil 27. listopadu 1982 v Kingiseppu, malém 50 tisícovém městě v Leningradské oblasti západně od Petrohradu. V tomto městečku poblíž estonských hranic ho přivedla na svět jeho matka Taťána, která byla vystudovaným inženýr-mechanikem automatizace na Technologickém institutu v Leningradě (nynější Petrohrad). Fotbalové geny Keržakov zdědil po svém otci Anatoliji, který od devíti let hrával fotbal za svůj rodný Chimik Dzeržinsk. Právě jeho otec Anatolij se stal Keržakovovým prvním trenérem. Hned co se malý Saša naučil chodit, bral ho jeho otec na dvorek kopat do míče. Jak se naučil ovládat míč a střílet, láska k fotbalu ho už nikdy neopustila. Jako malý si s fotbalovým míčem hrál každou volnou chvíli a nevynechal jedinou možnost zahrát si na dvorku i se staršími kluky. Časem prošel několika fotbalovými školami a v deseti letech přišel na první opravdový nábor talentů. Byl to nábor fotbalového klubu Smena, žákovského mužstva Zenitu Petrohrad.
Keržakova vybrali hned na první pokus a v deseti letech se tak stal hráčem Smeny. Na trénincích se okamžitě postavil do útoku, kde i přes svůj výrazně malý vzrůst dělal svou rychlostí problémy i urostlým obráncům. Ze vzdáleného Kingiseppu však musel Saša před každým zápasem a tréninkem absolvovat dlouhé cesty do Petrohradu. Vstávání v 5 ráno a dlouhé štreky autobusem do sto kilometrů vzdáleného Petrohradu ho začaly unavovat, a po roce uvažoval o návratu do rodného Kingiseppu. V létě roku 1993 ho však pro Smenu zachránil nový trenér Sergej Romanov. Romanovovi se Keržakov tak zalíbil, že se ho rozhodl v mužstvu udržet a v Petrohradě zařídil Keržakovovi školu a internát, na kterém mohl přebývat.
Ve Smeně vydržel Keržakov až do roku 2000, kdy byl v městečku Světogorsk na severu Leningradské oblasti založen nový fotbalový klub Světogorec. Trenérem Světogorce se stal bývalý útočník Zenitu Vladimir Kazačonok, který si do mužstva vybral i 17letého Keržakova. Se Světogorcem Světogorsk tak Keržakov podepsal svůj první profesionální kontrakt mezi dospělými. Během jedné sezony ve Světogorci Keržakov svým driblinkem a gólovým čichem tak uchvátil všechny trenéry a odborníky, že se hned v roce 2001 stěhoval zpět do Petrohradu.
Tentokrát už do prvního mužstva Zenitu Petrohrad. Tehdejší slavný trenér Jurij Morozov často důvěřoval mladým agresivním fotbalistům a Keržakov si svůj debut odbyl hned v prvním ligovém kole proti Rotoru Volgograd. Na první gól však Keržakov čekal až do 15. kola, kdy svou premiérovou trefou pokořil slavný Spartak Moskva. Celkem ve své premiérové sezoně vstřelil 6 gólů a dostal se i do výběru 33 nejlepších hráčů ligy. Ve výborných výkonech pokračoval i na jaře roku 2002, za které si vysloužil povolání do ruské reprezentace. S ruskou sbornou absolvoval i nepovedené mistrovství světa v Japonsku a Jižní Koreji, kde odehrál dva zápasy.
Nepovedeným byl pro Keržakova i zbytek sezony 2002, ve které se začal herně trápit. Nový trenér Zenitu Vlastimil Petržela se na začátku sezony 2003 nebál novopečeného reprezentanta posadit na lavičku a Keržakov opět musel dokazovat své kvality. Když se pak do základní sestavy trenéra Petržely vrátil, stal se největší oporou Zenitu. V následujících letech se stal střeleckou hvězdou mužstva, vystřílel si pozici historicky nejlepšího střelce klubu a v dresu Zenitu zářil i v evropských pohárech. Jeden z možná osudových gólů v evropských pohárech vstřelil Keržakov v létě roku 2006 španělské Seville.
Útočníkovy kvality tehdy znala již celá Evropa a kolem Keržakova začaly kroužit zahraniční kluby. Nejvážnějšími zájemci o Keržakovovy služby byl Šachťor Doněck a právě španělská Sevilla. Sám Keržakov toužil odejít na zkušenou do Evropy, jenže bohaté vedení klubu bylo rezolutně proti. Závěr sezony 2006 tak proběhl ve znamení dlouhých tahanic, které se negativně projevily na výkonnosti petrohradské hvězdy. Vedení odmítalo splnit přání svého odchovance a Keržakov na oplátku odmítal spekulovat o dalším setrvání v klubu a prakticky bojkotoval další působení v mužstvu. Na hřišti pak Keržakov střídal špatné momenty s ještě slabšími.
Možný šokující konec celého sporu se objevil v prosinci 2006. Největší sumu nabídl za Keržakova konkurenční Spartak Moskva a mnohá média již považovala přestup za hotový. Nakonec se ale vyplnila Keržakovova touha odejít do zahraničí, když vzdor Gazpromu zlomila nabídka španělské Sevilly. Za částku 5 milionů euro se tedy Keržakov stěhoval do mužstva, které o několik měsíců dřívě pokořil jedním gólem v poháru UEFA. V Seville se Keržakov po několika zápasech dokázal probojovat do základní sestavy a pomohl mužstvu i k vítězství v poháru UEFA 2006/2007 a ve španělském superpoháru. I přes slavná vítězství však u klubu skončil trenér Juande Ramos, jenž Keržakovovi důvěřoval. Pod novým trenérem ztratil Keržakov místo v základní sestavě a zbytek sezony dokončil na lavičce náhradníků.
Na konci roku 2007 se kvůli absenci herního vytížení a sporům s reprezentačním trenérem Hiddinkem začal Keržakov bát i o své výsostné místo v ruské reprezentaci a začal se poohlížet po novém klubu. Ze všeho nejvíce chtěl Keržakov zpět do Ruska, jenže jeho bývalý klub se od něj odvrátil zády. Nový trenér Zenitu Dick Advocaat označil Keržakova jako nepotřebného a nekompromisně odmítl jeho služby. Po Keržakovovi tak opět sahal moskevský Spartak, jenže opět neúspěšně. Hráč totiž zamířil do Dinama Moskva, kde o něj projevil zájem jeho kamarád a bývalý spoluhráč Andrej Kobelev, jenž se stal trenérem Dinama. O místo v reprezentaci však nakonec stejně přišel a pouze z televize sledoval jak úspěch Zenitu v poháru UEFA, tak hvězdné vystoupení ruské sborné na EURU 2008.
Keržakovova forma ale začala opět stoupat a stal se hlavní oporou Dinama. Svému klubu vystřílel postup do předkola Ligy mistrů a sám bojoval o korunu ligových střelců. Přestože vystupoval v dresu velkého rivala, na svůj rodný klub ale nikdy nezapomněl. V médiích často mluvil o svém vztahu k Zenitu a často byl vídán na zápasech hokejového mužstva SKA Petrohrad. Když pak v létě 2009 opustil lavičku Zenitu Dick Advocaat, začalo se mohutně spekulovat o možném návratu Keržakova do města na Něvě. Spekulace poté umocnil i sám hráč, když odmítl prodloužit smlouvu s Dinamem a vyslovil přání odejít.
Koncem roku se objevily vážné nabídky od Lokomotivu, Zenitu a německého Hamburku. Role Zenitu jako favorita v souboji o Keržakova se potvrdila na začátku roku 2010, kdy se v médiích objevily zaručené zprávy o hráčově přestupu zpět do Petrohradu. Samy kluby ale informaci nepotvrdily a dlouho se čekalo na výsledný verdikt. V této fázi do transakce údajně zasáhli dva mocní muži mimo samotný klub. Prvním byl šéf bohatého Gazpromu Alexej Miller. Miller prý odmítal, aby klub který sponzoruje, koupil hráče jenž před pár lety odmítal zůstat v klubu a samotnému Millerovi tenkrát navíc na truc nepodal ruku. Situaci nakonec změnil další mocný muž - slavný televizní komentátor a uznávaný fotbalový expert Genadij Orlov. Genadij Sergejevič se na jedné z akcí Gazpromu setkal s Millerem a jako velký petrohradský patriot a fanoušek Zenitu ho prý přesvědčil o návratu Keržakova. Kolik je na téhle příhodě pravdy se zřejmě nikdy nedozvíme...
... ale 16.1.2010 se nakonec návrat Keržakova stal oficiálně skutečností.
Aleksandr Anatolijevič Keržakov se narodil 27. listopadu 1982 v Kingiseppu, malém 50 tisícovém městě v Leningradské oblasti západně od Petrohradu. V tomto městečku poblíž estonských hranic ho přivedla na svět jeho matka Taťána, která byla vystudovaným inženýr-mechanikem automatizace na Technologickém institutu v Leningradě (nynější Petrohrad). Fotbalové geny Keržakov zdědil po svém otci Anatoliji, který od devíti let hrával fotbal za svůj rodný Chimik Dzeržinsk. Právě jeho otec Anatolij se stal Keržakovovým prvním trenérem. Hned co se malý Saša naučil chodit, bral ho jeho otec na dvorek kopat do míče. Jak se naučil ovládat míč a střílet, láska k fotbalu ho už nikdy neopustila. Jako malý si s fotbalovým míčem hrál každou volnou chvíli a nevynechal jedinou možnost zahrát si na dvorku i se staršími kluky. Časem prošel několika fotbalovými školami a v deseti letech přišel na první opravdový nábor talentů. Byl to nábor fotbalového klubu Smena, žákovského mužstva Zenitu Petrohrad.
Keržakova vybrali hned na první pokus a v deseti letech se tak stal hráčem Smeny. Na trénincích se okamžitě postavil do útoku, kde i přes svůj výrazně malý vzrůst dělal svou rychlostí problémy i urostlým obráncům. Ze vzdáleného Kingiseppu však musel Saša před každým zápasem a tréninkem absolvovat dlouhé cesty do Petrohradu. Vstávání v 5 ráno a dlouhé štreky autobusem do sto kilometrů vzdáleného Petrohradu ho začaly unavovat, a po roce uvažoval o návratu do rodného Kingiseppu. V létě roku 1993 ho však pro Smenu zachránil nový trenér Sergej Romanov. Romanovovi se Keržakov tak zalíbil, že se ho rozhodl v mužstvu udržet a v Petrohradě zařídil Keržakovovi školu a internát, na kterém mohl přebývat.
Ve Smeně vydržel Keržakov až do roku 2000, kdy byl v městečku Světogorsk na severu Leningradské oblasti založen nový fotbalový klub Světogorec. Trenérem Světogorce se stal bývalý útočník Zenitu Vladimir Kazačonok, který si do mužstva vybral i 17letého Keržakova. Se Světogorcem Světogorsk tak Keržakov podepsal svůj první profesionální kontrakt mezi dospělými. Během jedné sezony ve Světogorci Keržakov svým driblinkem a gólovým čichem tak uchvátil všechny trenéry a odborníky, že se hned v roce 2001 stěhoval zpět do Petrohradu.
Tentokrát už do prvního mužstva Zenitu Petrohrad. Tehdejší slavný trenér Jurij Morozov často důvěřoval mladým agresivním fotbalistům a Keržakov si svůj debut odbyl hned v prvním ligovém kole proti Rotoru Volgograd. Na první gól však Keržakov čekal až do 15. kola, kdy svou premiérovou trefou pokořil slavný Spartak Moskva. Celkem ve své premiérové sezoně vstřelil 6 gólů a dostal se i do výběru 33 nejlepších hráčů ligy. Ve výborných výkonech pokračoval i na jaře roku 2002, za které si vysloužil povolání do ruské reprezentace. S ruskou sbornou absolvoval i nepovedené mistrovství světa v Japonsku a Jižní Koreji, kde odehrál dva zápasy.
Nepovedeným byl pro Keržakova i zbytek sezony 2002, ve které se začal herně trápit. Nový trenér Zenitu Vlastimil Petržela se na začátku sezony 2003 nebál novopečeného reprezentanta posadit na lavičku a Keržakov opět musel dokazovat své kvality. Když se pak do základní sestavy trenéra Petržely vrátil, stal se největší oporou Zenitu. V následujících letech se stal střeleckou hvězdou mužstva, vystřílel si pozici historicky nejlepšího střelce klubu a v dresu Zenitu zářil i v evropských pohárech. Jeden z možná osudových gólů v evropských pohárech vstřelil Keržakov v létě roku 2006 španělské Seville.
Útočníkovy kvality tehdy znala již celá Evropa a kolem Keržakova začaly kroužit zahraniční kluby. Nejvážnějšími zájemci o Keržakovovy služby byl Šachťor Doněck a právě španělská Sevilla. Sám Keržakov toužil odejít na zkušenou do Evropy, jenže bohaté vedení klubu bylo rezolutně proti. Závěr sezony 2006 tak proběhl ve znamení dlouhých tahanic, které se negativně projevily na výkonnosti petrohradské hvězdy. Vedení odmítalo splnit přání svého odchovance a Keržakov na oplátku odmítal spekulovat o dalším setrvání v klubu a prakticky bojkotoval další působení v mužstvu. Na hřišti pak Keržakov střídal špatné momenty s ještě slabšími.
Možný šokující konec celého sporu se objevil v prosinci 2006. Největší sumu nabídl za Keržakova konkurenční Spartak Moskva a mnohá média již považovala přestup za hotový. Nakonec se ale vyplnila Keržakovova touha odejít do zahraničí, když vzdor Gazpromu zlomila nabídka španělské Sevilly. Za částku 5 milionů euro se tedy Keržakov stěhoval do mužstva, které o několik měsíců dřívě pokořil jedním gólem v poháru UEFA. V Seville se Keržakov po několika zápasech dokázal probojovat do základní sestavy a pomohl mužstvu i k vítězství v poháru UEFA 2006/2007 a ve španělském superpoháru. I přes slavná vítězství však u klubu skončil trenér Juande Ramos, jenž Keržakovovi důvěřoval. Pod novým trenérem ztratil Keržakov místo v základní sestavě a zbytek sezony dokončil na lavičce náhradníků.
Na konci roku 2007 se kvůli absenci herního vytížení a sporům s reprezentačním trenérem Hiddinkem začal Keržakov bát i o své výsostné místo v ruské reprezentaci a začal se poohlížet po novém klubu. Ze všeho nejvíce chtěl Keržakov zpět do Ruska, jenže jeho bývalý klub se od něj odvrátil zády. Nový trenér Zenitu Dick Advocaat označil Keržakova jako nepotřebného a nekompromisně odmítl jeho služby. Po Keržakovovi tak opět sahal moskevský Spartak, jenže opět neúspěšně. Hráč totiž zamířil do Dinama Moskva, kde o něj projevil zájem jeho kamarád a bývalý spoluhráč Andrej Kobelev, jenž se stal trenérem Dinama. O místo v reprezentaci však nakonec stejně přišel a pouze z televize sledoval jak úspěch Zenitu v poháru UEFA, tak hvězdné vystoupení ruské sborné na EURU 2008.
Keržakovova forma ale začala opět stoupat a stal se hlavní oporou Dinama. Svému klubu vystřílel postup do předkola Ligy mistrů a sám bojoval o korunu ligových střelců. Přestože vystupoval v dresu velkého rivala, na svůj rodný klub ale nikdy nezapomněl. V médiích často mluvil o svém vztahu k Zenitu a často byl vídán na zápasech hokejového mužstva SKA Petrohrad. Když pak v létě 2009 opustil lavičku Zenitu Dick Advocaat, začalo se mohutně spekulovat o možném návratu Keržakova do města na Něvě. Spekulace poté umocnil i sám hráč, když odmítl prodloužit smlouvu s Dinamem a vyslovil přání odejít.
Koncem roku se objevily vážné nabídky od Lokomotivu, Zenitu a německého Hamburku. Role Zenitu jako favorita v souboji o Keržakova se potvrdila na začátku roku 2010, kdy se v médiích objevily zaručené zprávy o hráčově přestupu zpět do Petrohradu. Samy kluby ale informaci nepotvrdily a dlouho se čekalo na výsledný verdikt. V této fázi do transakce údajně zasáhli dva mocní muži mimo samotný klub. Prvním byl šéf bohatého Gazpromu Alexej Miller. Miller prý odmítal, aby klub který sponzoruje, koupil hráče jenž před pár lety odmítal zůstat v klubu a samotnému Millerovi tenkrát navíc na truc nepodal ruku. Situaci nakonec změnil další mocný muž - slavný televizní komentátor a uznávaný fotbalový expert Genadij Orlov. Genadij Sergejevič se na jedné z akcí Gazpromu setkal s Millerem a jako velký petrohradský patriot a fanoušek Zenitu ho prý přesvědčil o návratu Keržakova. Kolik je na téhle příhodě pravdy se zřejmě nikdy nedozvíme...
... ale 16.1.2010 se nakonec návrat Keržakova stal oficiálně skutečností.
Komentáře (57)
Přidat komentářPěkné čtení
Pro mne velkej sympaťák, doufám, že se mu bude dařit
A výbornej članek samozřejmě
Je to sympaťák mezi ruskýma útočníkama pro mě největší
snad pomuže Petrohradu k titulu
snad tímhle životopisem končí telenova "Keržakov back home"
OT: nevíte o přestupu Cicinho do Spartaku někdo?
Radši prý bude vysedávat v AS...
Spravnej pristup, radsi sedet na lavce nezli do Ruska
Fotbalista za zenitem beroucí obrovský plat. Ještěžetak.
ty jo super článok a najviac ma prekvapilo ako ho podržali a zariadili mu bývanie, internát aby mohol hrat za tym Smeny u nás by hráčovi povedali sereme na teba nič ty nedáme
Ale jeden Kerzak0v me zklamal a neprijede
Bude mít v Zenitu číslo jedenáct, Šírl je hodný... Do útoku mu možná přibyde Brazilec Fred, o kterého Zenit oficiálně projevil zájem. Snad výjde i Timoščukovo hostování.
Tymoch by se mel vratit
Zas mi to k němu příliš nesedí, takový brzký návrat, Timoščuk je bojovník...
Bayern nemá v plánu oslabovat kádr.
Na hostovani jsou prej ochotny ho pustit.. a navic nevim proc ho drzej, kdyz na nej stejne kaslou a jeste se tam akorat vykonnostne zakopava.... (na Ukrajine ho prej v posledni dobe na hristi za repre vubec nepoznavaj sem slysel).
U Freda bych ten optimismem krotil, z Lyonu odcházel s příšernou formou, nevím, nakolik se ale zvedl v Brazílii..
*optimismus
pro Zenit skvělý příchod :) pro Dinamo veliká ztráta .. škoda .. doufal jsem že tam zůstane !
Nemel jedinej duvod proc hrat dal za Dinamo - nastesti ...(snad krome mnohem vetsimu platu, kterej mu nabizeli, ale odmitnul)
20.01.2010 20:44 - Jermaine Beckford zřejmě posílí Everton
Jermaine Beckford nakonec zamíří z Leedsu do Evertonu. Všechny strany se na přestupu prý již dohodly a útočník k Toffees zamíří po letošní sezoně. Konečně si ho v Anglii někdo všiml !!! A jsem rád že zrovna Everton .. po Newcastlu muj nejoblíbenější tým v Anglii .. možná mohl jít do NUFC ale co už .. :)
a spojitost s RPL?
žádná ;) .. jen jsem chtěl poukázat na tento přestup a Jermaina Beckforda .. což vzhledem k tomu že tento článek je jako hlavní na Eurofotbalu mi přišl naprosto logické ;)
Je posledný vydaný, nie hlavný, toto patrí pod PL sekciu. Do budúcna nech sa to radšej neopakuje, jo?
Jsem rád, že k nám nakonec nejde.
to je sranda, má stejné datum narození, jak já... teda až na rok...
jak tak čtu ten životopis, tak mě aji mrzí že nezvolil Lokomotiv. Pro Evropu je škoda že si nevybral HSV .. no co už .. a´t se mu daří v Zenitu
Lokomotiv ho hlavne chtel kolem roku 2004,2005 kdy vladli Rusky lize a Zenit se mu kvalitou ani zdaleka nemoh merit. Ale i tak Kerzakov zustal a nechtel odejit...
Jo jo to si pamatuju !! :) Loko byl na koni v těch letech .. teďka se pomal vrací mezi top 5 a snad se kvalifikujou pro Evropu letos ..
troška mimo, ale jak to vidíš letos s Rosinou ?
No, konkurenci mel velkou a tezko se probojovaval do zakladu. Ale vzhledem k tomu ze ted bude mit na lavicce krajana, tak se nebojim ze by si ho Spalletti nekam neprosadil
Text příspěvku odporoval pravidlům pro komentáře a byl redakcí vymazán.
Zdravím
Pokud tě potkám, tak ti dám přes hubu.
Naprostá 100% jistota. A bude to zdarma.
www.neser.cz
Škoda, že mu nevyšla Sevilla, ale i tak velice dobrý útočník.
zasadne nesouhlasim s casti clanku, kde autor tvrdi, ze kerzhakov se v seville prosadil, a to dokonce do zakladni sestavy. byl treti az ctvrtou volbou za kanoutem a fabianem, konkurenci mu delali i chevanton s konem. dalo by se spise rict, ze uplne nepresvedcill a pote, co odesel ramos, ktery ho mel v oblibe, byly jeho dny secteny...
pěkné čtení
Na tej fotke vyzerá ako Roy Keane
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele