Africký zápisník III. aneb Nováčci, plnou Barrow vpřed!

A je to tady. Vyřazovací boje bez obhájců titulu? Nuda, takový byl dokonce standard let 2013-17. Ovšem vyřazovací boje bez Ghany? Pro ně musíte jít až do roku 2006 a krátké éry Ratomira Dujkoviće, krajana strůjce letošního kolapsu Milovana Rajevace. Black Stars by přitom bývala stačila i pouhá remíza s Komorami, které stejně jako druhý debutant z Gambie postupují.

Nicméně o Alžírsku s Ghanou už v rámci tohoto zápisníku příliš slov nepadne: součástí klasických Power Rankings, které tradiční Africký zápisník absorboval od počátku tohoto ročníku, totiž už logicky bude pouze 16 přeživších účastníků. Zbylé osmičce potom zítra vystavíme ucelené vysvědčení za kompletní turnaj a tím se s ní formálně rozloučíme.

Pro připomenutí, co Power Rankings v našem pojetí znamenají: řadíme týmy od toho s největší šancí na celkové vítězství na turnaji až po toho úplného outsidera. V první řadě nadále přihlížíme k celkové kvalitě týmu, takže žebříček nebude příliš vrtošivý, ovšem v této fázi turnaje už velkou roli hrají také aktuální výkony a především turnajový pavouk.

Tak tedy s chutí do toho (a do nás)!

---

1. Nigérie (-)

Bilance: 3-0-0
Tom: 2.
Dom: 1.

Co vlastně napsat o Nigérii poté, co proti Guiney-Bissau pošetřila hned osm členů obvyklého základu? Od kouče Eguavoen to byl samozřejmě rozumný kalkul — před dvěma a půl lety jsme obratem přišli o 2/3 devítibodových mančaftů mj. proto, že Renard s Cúperem vesměs odmítli rotovat, a také sám nigerijský lodivod si už prošel jednou lekcí. Byl to ostatně právě on, kdo roku 2006 sice jako stále jediný kouč dovedl Super Eagles ke stoprocentní bilanci ve skupině, ale pak z první ruky přihlížel zjevně unaveným Nigerijcům, kterak po vyřazení obhájců z Tuniska v neexistující euforii a všeobjímající křeči před branami finále podléhají Pobřeží slonoviny. Takovou zkušenost zkrátka 49násobný reprezentant nemínil opakovat, a raději riskoval tu opačnou alternativu: že jeho rozjetá mašina fatálně ztratí rytmus, nevyhraje a v osmifinále nenaváže. Stejně jako onoho roku 2006 na Nigérii v prvním vyřazovacím utkání čeká Tunisko, a čistě na papíře by ho svou intenzitou Super Eagles měli dát. V Mosesovi Simonovi má Eguavoen nejefektivnějšího dribléra šampionátu (čtyři z jeho průniků navíc končily střelou) a dost možná i nejlepšího hráče vůbec, což nebývá špatný základ. TD

2. Maroko (+1)

Bilance: 2-1-0
Tom: 1.
Dom: 2.

Také Vahid Halilhodžić poměrně výrazně rotoval, a i přesto jeho tým potvrdil pověst takticky asi nejlépe vyladěného týmu tohoto Afconu. Výraznou orientaci na detail potvrdil Achraf Hakimi jedním z gólů turnaje, když po zápase vykládal, jak si u videa s trenéry všimli tendence golmanů dělat včasný úkrok proti balonu, čehož taky svou ranou do protější šibenice plně využil. Právě Hakimiho vyrovnávací branka na první pohled nic moc neřešila, ale ve skutečnosti Maroku přihrála papírově lehčí osmifinálový los, méně cestování a více dnů odpočinku. To vše může hrát velkou roli. Pamatujte, že Lvi z Atlasu přes první vyřazovací zápas neprošli od roku 2004, kdy si v sousedním Tunisku dokráčeli pro stříbro. To je brutální období sucha a Halilhodžićovi ve snaze jej překlenout může nahrávat i skutečnost, že si zase ověřil, že dvojice En-Nesyri a El-Kaabi spolu prostě na hrotu hrát nemůže. Oba útočníci se neumí doplňovat, což vadí o to víc, když si En-Nesyri do Kamerunu zjevně přivezl nejhorší individuální formu za poslední cca dva roky. Návrat k Boufalovi a Amallahovi v druhé půli nesl ovoce a nastolil rovnováhu s patřičným využíváním křídelních prostor, na níž se bude dát v osmifinále opět stavět. Experimentů už bylo dost. TD

3. Kamerun (-1)

Bilance: 3-0-0
Tom: 3.
Dom: 3.

Pro Kamerun nebylo po dvou zápasech co řešit a taky Kapverdám svěřenci Toniho Conceiçãa dovolili všehovšudy tři střely. Přesto je zajímavé, že pouze Pobřeží slonoviny si dle metriky "expected points” ze všech vítězů skupiny "zasloužily” méně bodů (4,3) než právě Kamerun (5,5). Indomitable Lions by tedy alespoň vyhráli svou skupinu i v xG rozhraní (na rozdíl od Slonů, kteří by zaostali za Alžírskem... heh), ale dalo by se říct, že tohle zjištění alespoň trochu ředí jejich úspěch. Že se Vincent Aboubakar s pěti góly stal už teď nejproduktivnějším střelcem pořadatelské země v dějinách Afconu, je sice moc krásný příběh, který ve svém rodném městě Yaoundé může proti Komorám i na čtvrtý pokus jedině vylepšit, ale dál...? Los popravdě Kamerunu dost přeje, jak byste skoro až očekávali — nováček v osmifinále, další potenciálně ve čtvrtfinále (či nemastná neslaná Guinea) a záhy nejspíš Egypt/Pobřeží slonoviny, to opravdu není nic, čím by si tahle kamerunská parta nemohla proklestit cestu. Bál bych se však Andrého Onany, který speciálně při sbírání vysokých míčů působí konzistentně nejistě a zatím nosí "hrubka, která připraví Kamerun o zlatý sen” na čele. TD

4. Senegal (-)

Bilance: 1-2-0
Tom: 4.
Dom: 4.

Na body i herní projev asi nejméně přesvědčivý vítěz skupiny, a přece náš čtvrtý největší favorit na zlato. Protože tohle přece není možné udržet. Senegal přece nemůže takhle ofenzivně strádat napořád! Lvi z Terangy jsou jediným účastníkem Afconu, který ve skupinové fázi odolal všem nájezdům soupeřů, ale čistým kontem se před dvěma a půl lety pyšnily i výběry Kamerunu, Maroka a Egypta, které záhy končily rovnou na první překážce. Kamerunci na podobně konzervativní skóre (2:0) dokonce navázali divokou přestřelkou s Nigérií (2:3). Pravda, Egypt se roku 2017 probránil až do finále, a nutno zvážit i skutečnost, že Senegal dál zůstává v Bafoussam, ale přesto se nelze ubránit dojmu, že Cissého svěřenci budou muset najít minimálně další dva stupně převodovky, aby se kýženého zlata opravdu dočkali. Charismatický trenér je pořád přesvědčen, že od čtvrtfinále bude moci využít Ismailu Sarra, který si dál léčí zranění v Barceloně (aniž by vypadl z nominace), a třeba právě ten přinese potřebnou vzpruhu — pětibodový křídelník byl ostatně na podzim jedním z největších tahounů Senegalu (ne-li tím vůbec největším; Sadio Mané odpustí), takže vliv jeho absence v žádném případě nelze podceňovat. Ale jeho zranění zůstává velkou záhadou, a klidně to může dopadnout tak, že se Sarrův návrat ukáže být učiněným vzdušným zámkem. TD

5. Egypt (+1)

Bilance: 2-0-1
Tom: 5.
Dom: 5.

No... pokud před turnajem šly zkazky o tom, že tento Egypt rozhodně nevypadá jako typický tým Carlose Queiroze, že portugalský kouč rozhodně nebude navazovat na uspávající pragmatismus Héctora Cúpera, a že se rozhodně můžeme těšit na větší ofenzivní aktivitu, skupinová fáze to na první pohled jasně vyvrátila. Faraoni sice nikdy nevypadali jako tým, který by se měl třást o postup, ale celkových 6 bodů se skóre 2:1 a nejhubenější možné výhry nad outsidery z Guiney-Bissau a Súdánu nepůsobí zrovna optimistickým dojmem. Zvlášť pokud přihlédneme k tomu, že jednou z hypotetických Queirozových slabin měla být práce s hvězdnými fotbalisty, a Mohamed Salah byl proti Súdánu dost bezzubý (zvlášť v mezihře se mu vůbec nedařilo a zkompletoval pouhých 46% přihrávek).

Na Súdán to nakonec díky Abdelmonemově trefě stačilo, a je fakt, že Egypťané zápas víceméně pohodlně kontrolovali. Ale pachuť přesto zůstává. Súdánci totiž regulérně patří mezi nejslabší týmy letošního Afconu, proti Nigérii působili jako divizní tým, proti Guineji-Bissau byli rádi za remízu... a Egypt proti nim předvede víceméně profesorský výkon, který i přes herní převahu nakonec mohl být dost dobře zmařen El-Shenawyho minelou v samém závěru? Proti Pobřeží slonoviny to bude chtít výrazný upgrade. Plusem budiž dobře fungující obrana a přetrvávající fakt, že trenér i jeho nejlepší hráč patří (zatím spíše teoreticky) k africké elitě. Ale očekávejte raději vyrovnané osmifinále bez jasného favorita, kde nakonec největší roli může hrát to, že se Egyptu (zatím) daří vyvarovat vyložených chyb. DZ

6. Mali (-1)

Bilance: 2-1-0
Tom: 6.
Dom: 6.

Další zápas, další potvrzení faktu, že Malijci si zkrátka vepředu neumí přihrávat a zoufale jim chybí kreativita. Už to začíná být trochu úmorné, ale co jiného chcete psát? Tým kouče Magassouby v dosavadním průběhu turnaje působí dojmem, že vítězí takřka natruc své vlastní taktice: zápas co zápas sledujeme Orly sprintující někam poblíž vápna, a následně buď střílející z 20 metrů úplně do pr****, nebo centrující s železnou pravidelností do štulpen nejbližšího obránce. Na druhou stranu Mali vyhrálo objektivně těžkou skupinu a ve všech zápasech bylo jednoznačně lepším týmem. Go figure. Intenzita, se kterou se tým (v předturnajovém preview na nigerijském serveru Pulse kouzelně nazvaný "a gang of Adama Traorés”) dokáže zakousnout do každého soupeře bez ohledu na jeho papírovou sílu, je v něčem nakažlivá, a musím uznat, že žádný jiný celek zatím na Afconu nepůsobil na ploše všech 270 minut podobně dominantně, možná s výjimkou Nigérie. Kdo ví. Třeba když bude pokračovat trend jedné penalty v každém zápase (Ibrahima Koné zatím z puntíku nezaváhal ani jednou), mohou Orlové dokráčet až k medaili. DZ

7. Pobřeží slonoviny (-)

Bilance: 2-1-0
Tom: 7.
Dom: 7.

Zápasy Slonů nikdy nenudí, což je dobrá zpráva pro nás a spíše špatná pro ně. Soupeř Pobřeží slonoviny zatím v žádném utkání neklesl pod jeden očekávaný gól, což dále z osmifinalistů platí už jenom pro Malawi a Gambii — ne zrovna okruh favoritů, co si budeme... Sloni zkrátka nejsou vedeni žádným stratégem a možná to je i dobře, protože takhle dynamické středové trio se Sangarém, Kessiém a Serim (z nichž všechny jsem alespoň okrajově zvážil pro své all-stars skupinové fáze), tedy dvěma pravými box-to-box záložníky, si ve zběsilém tempu přirozeně hoví a stejně tak soustavné přečíslování soupeře při hře nahorů-dolů vyhovuje Hallerovi, Pépému, Zahovi, Cornetovi či levému bekovi Konanovi. Sloni jsou na vás zkrátka neustále nalezlí (v útočné třetině získali už 26 míčů, nejvíce na turnaji), čímž odkrývají zadní vrátka a činí tak své stopery neobyčejně zranitelnými, ale aspoň se pořád něco děje. Takhle to máme na Afconu rádi, no ne? TD

8. Rovníková Guinea (+6)

Bilance: 2-0-1
Tom: 8.
Dom: 8.

Přiznám se, že na rozdíl od Tomáše jsem Rovníkové Guineji před turnajem prakticky vůbec nevěřil. Tým hračičků, kteří si umí hezky přihrávat a s míčem na noze dokážou vystřihnout kombinace podobné jejich bývalým koloniálním vládcům ze Španělska? To zní krásně, ale toto je Afcon, turnaj, kde úspěšné týmy vítězí většinou díky kombinaci schopnosti eliminovat zbytečné chyby v obraně a schopnosti zúročit pragmatický herní plán. Pinkání s míčem tady moc nefunguje. Jenže zápas se Sierrou Leone, která vůbec poprvé na turnaji působila dojmem, že jejího kouče Johna Keistera někdo jednoduše přechytračil, mě nakonec donutil změnit názor.

Nzalang Nacional sice už předtím porazili Alžírsko, ale to je na tomto turnaji v podstatě povinnost; Sierra oproti tomu v prvních dvou duelech dokonale překvapila schopností zavřít defenzivu oldschoolovým mourinhovským blokem (proti Alžířanům) a hned vzápětí dohnat zdánlivě ztracený zápas bayernovským odhodláním (proti Pobřeží slonoviny). Včera ale byla bezzubá. Guinejci ji zkrátka nepustili ke slovu. Byl to suverénní, sebevědomý výkon technicky a strategicky nadprůměrného týmu, který se směle může měřit i v osmifinále proti sice silnému, ale poněkud chaoticky hrajícímu Mali. Oni ty postupné útoky, přihrávky na 30 metrů přímo do nohy a náběhy z druhé vlny totiž opravdu umí. Klobouček. DZ

---

Nečekaný tahoun Gabonu Jim Allevinah. Zdroj: AFP

---

9. Gabon (+4)

Bilance: 1-2-0
Tom: 10.
Dom: 9.

Těžko si z minulosti vybavit příklad týmu, který přišel o dvě nejznámější tváře a potenciální tahouny týmu, a přesto takového handicapu využil způsobem, že jej nakonec lze považovat spíš za plus. O Gabonu nelze říci, že by se při absenci Aubameyanga s Leminou nějak emocionálně semkl ve smyslu "hráči si teď hrabou na dno”, spíš se uvolnily nohy hráčům typu Boupendza a Allevinah, o nichž se předtím prakticky nepsalo, protože byli v hustém stínu primadon se slíbeným bonusem ve výši 1 milionu eur za reprezentaci (a rodinnými výhodami), což se zdá jako udržitelnější recept na úspěch než prosté sebeobětování. Patrice Neveu kápl na neotřelé rozestavení 3-4-1-2, které mužstvu zjevně svědčí (především výše zmíněným dvěma tykadlům a ex-sparťanovi Kangovi pod nimi), a Gabon rázem budí regulérní respekt. Což platí především o vzdušném prostoru, čehož jsme se dotýkali už dříve — Ghaňané s Maročany si proti Gabonu po jeho změně rozestavení na to se třemi stopery vypracovali ze standardek jenom jednu střeleckou (dvou)příležitost. TD

10. Gambie (+5)

Bilance: 2-1-0
Tom: 11.
Dom: 10.

Gambijský herní plán je velice jednoduchý, ale taky opřený o silné stránky dostupného hráčského materiálu, takže za nás v pořádku. Jenom Malawi na celém turnaji zaznamenalo méně sekvencí s alespoň 10 po sobě jdoucími přihrávkami a jenom Sierra Leone je bez balonu pasivnější. Gambijci prostě čekají na chybu a potom to okamžitě hrajou nahoru. Což se dělá snadno, když vpředu máte Musu Barrowa, který pokud už se zrovna nepodílí na gólu (je podepsán pod všemi třemi svého týmu), tak aspoň z přímého kopu trefuje břevno (dvakrát). Gambijci si obecně ve finální třetině ví rady, i kdyby to mělo znamenat "pouze” vyhranou standardku — přesně takhle si zjednali velký respekt i od favorita skupiny z Mali, a není příliš důvodu si nemyslet, že obdobně mohou vyzrát i na Guineu v souboji pátého nejvyššího (a notně bezpohlavního) držení míče s druhým nejnižším (a notně efektivním). TD

11. Tunisko (-3)

Bilance: 1-0-2
Tom: 9.
Dom: 11.

Tunisko bude dost možná jediným osmifinalistou, který do vyřazovacích bojů vstoupí bez hlavního trenéra poté, co Mondher Kebaier musel do karantény. Otázkou ale je, nakolik je to vlastně oslabení. (To spíš absence rovnou jedenácti hráčů kvůli covidu, včetně Khazriho a obou klíčových krajních beků.) S Kebaierem se tuniský svaz po pragmatikovi Giressem vrátil k domácímu kouči, který však na rozdíl od takových Nabila Maâloula či Faouziho Benzartiho za sebou nemá ani žádný výrazný úspěch na domácí scéně. Od toho se odvíjí Kebaierova slabá pozice; bývalý trenér Ésperance Tunis byl málem vyhozen už v průběhu Arab Cupu, ne-li před ním, a zdá se být coby uzlíček nervů jakousi nevhodnou (byť přiléhavou) inspirací svým svěřencům.

Protože Tunisany, s prominutím, nasere každá volovina.

Máte tu celý exces ze zápasu s Mali, který je ještě dejme tomu pochopitelný (možná až na trucování v kabinách), a pak i vyloučení náhradního brankáře Ben Mustaphy závěrem první půle utkání s Gambií — mimochodem téhož Ben Mustaphy, který slabým zákrokem navázal na hrubku Ferjaniho Sassi v ještě jednom nevydařeném utkání potřísněném červenou kartou Kebaierovy vlády (prohra 0:2 se Sýrií na Arab Cupu). Možná není divu, že tři různí Tunisané už v Kamerunu nedali penaltu, což musí být nějaký turnajový rekord. Tenhle tým prostě věčně není v klidu, a vůbec bych se osobně nedivil, kdyby to šlo vystopovat právě ke kouči. A do toho probleskuje opačný extrém: zcela vyklidněný Hannibal Mejbri, který zatím k Afconu přistupuje jako k nějaké FIFA Street exhibici a neustále chodí do nesmyslných soubojů. TD

12. Burkina Faso (-1)

Bilance: 1-1-1
Tom: 12.
Dom: 14.

Tato Burkina skutečně nepřipomíná tým, který pod vedením kouče Paula Puta a talismanu Charlese Kaborého získala kontinentální stříbro. Hřebci stále dělají spoustu pozičních chyb, jejich dříve příkladná defenzivní hra je nyní plná děr, a remíza se slabou Etiopií (1:1) jejich šancím do osmifinále příliš nepřidala. Nyní je v osmifinále čeká Gabon — a tento zápas vypadá po skupinách jako typický duel týmů, které asi ani nemůžou pomýšlet na výraznější úspěch než pouhý postup mezi nejlepší osmičku a následný konec na štítu mnohem silnější Nigérie (či Tuniska, pokud se Kebaier a jeho skvadra technicky skvělých labilů dokáže ještě zmátořit). Statistika sedmnácti vyhraných soubojů 1 na 1 sice vypadá impozantně, ale spíše vypovídá o nedostatcích v taktickém plánu kouče Kamou Mala: Etiopie totiž Burkinu na míči přehrála. Hřebci neprohráli jen proto, že jsou zkrátka lepší fotbalisté. Proti Gabonu to už ale platit nebude. DZ

13. Guinea (-4)

Bilance: 1-1-1
Tom: 13.
Dom: 12.

Nejdřív to pozitivní — plán guinejského kouče Kaby Diawary zatlačit Zimbabwe do obranné ulity pomocí extrémně ofenzivního 3-5-2 / 3-3-4 s Nabym Keïtou na pozici nejofenzivního středního záložníka herně fungoval. Guinea měla drtivou převahu v držení míče, prakticky totálně eliminovala Brave Warriors ze středu hřiště, a být fotbal jako krasobruslení, byla by zaslouženým vítězem.

A teď druhá strana mince: tento Diawarův plán se začal realizovat až zhruba po půlhodině hry, kdy už Zimbabwe díky Musonově brance vedlo 1:0; v poločase už to bylo 2:0, a rázem to začíná vypadat jako docela obyčejný případ jednoho týmu bránícího pohodlný náskok proti soupeři zoufale klepajícímu na bránu velkého vápna. Guinea dokázala díky Keïtovi snížit, ale to je vše. A méně zajímavý tým abyste na tomto Afconu hledali mikroskopem — ať už v osmifinále přejde přes Gambii nebo ne, o kolo později stoprocentně končí. DZ

14. Kapverdy (+3)

Bilance: 1-1-1
Tom: 14.
Dom: 13.

Všichni ruce nahoru pro první tým, který obral Kamerun o body!

No dobře, asi to neznamená zas až tak moc. Nepřemožitelní Lvi už měli postup jistý, takže je pravděpodobné, že proti ostrovnímu státu možná (byť podvědomě) trochu šetřili síly. Také je fakt, že jediný kapverdský ofenzivní model — divoké střílené centry napříč vápnem — v sobě má dostatek chaotické energie na to, aby dokázal teoreticky zaskočit každého soupeře. Jinak jde ale stále o víceméně nezáživný tým. Tříčlenná obrana funguje, přehuštěný střed zhruba taky, vepředu je to stále trochu monotónní (roztáhnout a napálit k bráně), ale hey, najednou hraješ osmifinále proti Senegalu. Upřímně čekám, že to skončí 0:0 a třeba 5:4 na penalty s tím, že Rodrigues to pro jednou podělá. DZ

15. Malawi (+3)

Bilance: 1-1-1
Tom: 15.
Dom: 15.

Před turnajem jsem Flames tipoval na překvapení letošního Afconu, a dosavadní průběh mi... dává za pravdu? Tak napůl. Malawi víceméně silou vůle udolalo v jihoafrickém derby Zimbabwe, načež se mu podařilo udržet bezbrankovou plichtu se Senegalem, a to i přesto, že ve statistice držení míče zaznamelo dosavadní turnajový rekord (21,6 procenta, což je fakt extrémně málo i na outsidera). Na střely to bylo 10:10, takže prvotní obraz je poměrně jednoznačný — favorit tlačí, ale naráží na perfektně zorganizovanou defenzivu, zatímco slabší tým dotěrně doráží z brejků.

Ve skutečnosti je ale tento narativ pro tým Maria Marinici možná ještě moc příznivý. Prakticky všechny jeho střely byly víceméně propagačními pokusy ze zoufalých pozic, zatímco Senegal pálil výhradně zevnitř velkého vápna. Vzpomínáte na Sierru Leone proti Alžírsku? Tehdy jsme sledovali na první pohled podobný duel, kde ale výrazně slabší soupeř zaskočil favorita organizovanou defenzivní hrou a jasně definovanou strategií. Naproti tomu Malawi prostě nějak... dokázalo přežít, šťastně a dost možná jako důsledek zpustošeného senegalského sebevědomí. DZ

16. Komory (+6)

Bilance: 1-0-2
Tom: 16.
Dom: 16.

Komory jsou v osmifinále! Upřímně, vítězství nad Ghanou nečekali ani jejich hráči, ani jejich trenér, a pravděpodobně ani jejich kustodi. Tenhle zápas byl spíš ukázkou toho, jak je Afcon krásným a nepředvídatelným turnajem než nějakým vysvědčením pro skutečný výkon ostrovního týmu. Protože Komory nehrály dobře. To jen Ghana hrála extrémně špatně.

Shrňme si fakta: Výběr kouče Amira Abdoua zakončil zápas s 37 % držení míče, Ghana měla dvakrát více střeleckých pokusů, úspěšnost komorských přihrávek skončila na 67 %, a dokonce i v typicky defenzivních statistikách jako vyhrané hlavičky a obranné zákroky byly Černé hvězdy o dost lepší. A to hrály od 25. minuty o deseti. Já opravdu nechci snižovat komorský úspěch — porazit Ghanu 3:2 poté, co jste ztratili dvoubrankové vedení, je pro těžce sužovaný národ určitě neskutečným triumfem. Ale v osmifinále proti domácímu Kamerunu to pravděpodobně budou jatka. DZ

---

Ideální sestava skupinové fáze Tomáše Daníčka:

Mohamed Kamara (Sierra Leone) - Achraf Hakimi (Maroko), Pico (Kapverdy), Romain Saïss (Maroko), Ghislain Konan (Pobřeží slonoviny) - Ibán Salvador (Rovníková Guinea), Jean Michaël Seri (Pobřeží slonoviny), Amadou Haïdara (Mali), Moses Simon (Nigérie) - Vincent Aboubakar (Kamerun), Musa Barrow (Gambie).

Trenér: Augustine Eguavoen (Nigérie).

Náhradníci: Jesús Owono (Rovníková Guinea) - Collins Fai (Kamerun) - Jim Allevinah (Gabon) - Nicolas Pépé (Pobřeží slonoviny).

Ideální sestava skupinové fáze Dominika Zezuly:

Mohamed Kamara (Sierra Leone) - Achraf Hakimi (Maroko), Pico (Kapverdy), Steven Caulker (Sierra Leone), Ghislain Konan (Pobřeží slonoviny) - Amadou Haïdara (Mali), Joe Aribo (Nigérie), Nicolas Ngamaleu (Kamerun) - Jim Allevinah (Gabon), Moses Simon (Nigérie) - Vincent Aboubakar (Kamerun).

Trenér: Tom Saintfiet (Gambie).

Náhradníci: Jesús Owono (Rovníková Guinea) - Collins Fai (Kamerun) - Sofiane Boufal (Maroko) - Nicolas Pépé (Pobřeží slonoviny).