Africký pohár národů: 24 důvodů ke sledování všech účastníků (2/3)
Výkop 34. edice Afrického poháru národů se přiblížil o dalších zhruba 24 hodin, a tak uzrál čas na "popkulturní” představení další sady účastníků. Také tento díl přitom zůstane věren přístupu tzv. "od Šumavy k Tatrám”, tedy od geopolitických zajímavostí až po kulturní. A možná přijde řada i na fotbal...
V duchu celého třídílného seriálu jsem si pro úvod tohoto článku připravil jednu stěží zařaditelnou, v zásadě irelevantní zajímavost pro vhodné naladění čtenáře. Totiž jak je letošní Afcon kulturně, politicky i lecjak jinak rozmanitý, je rozmanitý i v otázce výrobců dresů. V Pobřeží Slonoviny se tak bude prezentovat až neuvěřitelné množství 16 firem.
Jak byste si asi s přihlédnutím k běžné situaci tipli, startovnímu roštu dominuje Puma, která "schramstla” 5 pravděpodobně nejdražších zakázek - od Egypta, Maroka, Ghany, obhájců ze Senegalu a domácí reprezentace (šestá do party je Guinea, která do řady tak trochu nepatří). Nike a Adidas si uzmuli další dva zámožné zákazníky (Nigérii a Alžírsko), a pak už začíná festival náhodnosti. Někdo sáhl po německé firmě, někdo se vydal vlasteneckou cestou (jako Burkina Faso s Toviem), někdo se inspiroval u sousedů (Guinea-Bissau s GuiSportem), a někdo se vydal za společností se specializací na boty, která z fotbalových reprezentací obléká už jenom... Bretaň (Mali s Airness)? Proč ne, není nad to se takhle při čtvrtečním večeru dozvědět, že Jacques Santini ještě roku 2014 někoho trénoval. Nebo teda "trénoval”.
A co teprv, když zjistíte, že Tanzanie (jakož i tamní gigant klubové scény Simba) se dala dohromady se společností Sandaland, která se vůbec nespecializuje na výrobu sandálů! *mind blown*
No nic, to by na úvod stačilo. Níže už dle zvyklostí představujeme fotbalové i nefotbalové, vážné i nevážné důvody, proč letos přát úspěch zrovna 8 účastníkům skupin C a D, přičemž v úvodní den šampionátu můžete počítat také s čistě fotbalovými Power Rankings...
SKUPINA C
Senegal
Senegalský národní tým aktuálně vládne africkému fotbalu, takže jeho přezdívka - Teranga Lions - se v posledních letech zařadila do inventáře fanoušků na celém světě. Český překlad většinou tituluje Senegalce jako "Lvy z Terangy”, což ale předpokládá, že Teranga je označení konkrétního místa; přesnější název by byl "Lvi Terangy”, protože tento termín (pocházející z domorodého jazyka Wolof) označuje spíše typ životní filozofie, která prostupuje všemi aspekty běžného senegalského života.
Západoafrická země samozřejmě není jedinou, která si zakládá na všeobecné pohostinnosti, přátelské atmosféře a ochotě pomáhat komukoliv s čímkoliv. Podobné koncepty tvoří důležitou součást společenských struktur v celém regionu, ale i na Blízkém východě, v severní Africe či v oblastech jihovýchodní Asie. Senegalská Teranga se nicméně vymyká tím, že zde nemluvíme o pouhé tradici, o módu komunikace určeném pro konkrétní sociální situace. Podle četných svědectví rodilých Senegalců, expatů i obyčejných turistů je Teranga skutečným základem každodenního světa v této republice, a to jak v rurálních oblastech ve vnitrozemí, tak v ulicích Dakaru, Saint-Louis a dalších velkých měst.
Idrissa Sané, přední senegalský novinář, který bude pokrývat Olympijské hry mládeže v roce 2026 v Dakaru, vysvětluje: "Teranga pro nás znamená, že když máme hosty - ať už jde o sportovce, turisty nebo kohokoliv jiného - víme, jak zařídit, aby se cítili jako doma. Je to součást naší mentality. Všichni se starají o všechny. Každý je tu vítán, vždy, za všech okolností.”
Princip Terangy má údajně kořeny hluboko v pre-koloniální senegalské společnosti, načež byl ještě posílen během francouzské nadvlády a definitivně kodifikován prvním prezidentem osvobozené republiky, Léopoldem Senghorem, který použil tento tradiční koncept jako jednotící prvek nové národní identity. A to bez ohledu na náboženství, kmenovou či etnickou příslušnost, či sociální vrstvu. Pierre Thiam, senegalský šéfkuchař a zakladatel newyorské restaurace nesoucí stejné jméno, dodává: "Různé bedekry většinou popisují Terangu jako pohostinnost, ale to není úplně přesný překlad. Teranga je mnohem komplexnější. Je to náš způsob života.”
(dz)
Program zápasů - skupina C
Konečná nominace
Kamerun
Vincent Aboubakar, kapitán kamerunské reprezentace a její třetí nejlepší střelec v historii, se narodil 22. ledna 1992 ve městě Garoua, metropoli severního regionu. Garoua je významným říčním přístavem a obchodním centrem, obývá jej více než milion obyvatel a tamní stadion Roumdé Adjia hostil osm zápasů Afconu v roce 2021. Zároveň jde o nejvýraznější kamerunské sídlo, které obývají převážně muslimové.
Náboženské konflikty se nezávislému Kamerunu dlouho vyhýbaly, alespoň ve větším rámci; středoafrická země je oficiálně sekulární, a i když 61% populace tvoří křesťané, muslimská minorita na severu republiky měla vždy výrazné postavení. Ani Garoua ale není "pouze” muslimské město, kromě mešit tam najdete i kostely a sice nepočetnou, ale aktivní křesťanskou komunitu. Sám Aboubakar v ní vyrůstal, jeho matka byla dokonce jáhenkou v tamní evangelické církvi.
V posledních letech nicméně v regionu u hranic se Sahelem razantně narůstá napětí mezi oběma skupinami a teroristickou organizací Boko Haram, jejímž cílem je - volně řečeno - zlikvidovat západní způsob života: samotný název "Boko Haram" se ostatně skládá ze zkomoleniny anglického "book" a arabského výrazu "haram" a šel by tedy zhruba přeložit jako "knihy jsou zakázané". Podle reportu charitativní organizace Open Doors, která mapuje perzekuci křesťanských komunit napříč jednotlivými zeměmi, dochází na severu Kamerunu k únosům a vraždám křesťanů a řada kostelů raději přerušuje činnost. Report také uvádí, že terčem násilí jsou zejména ženy a dívky, které z tohoto důvodu často přestávají chodit do škol.
Pro těžce zkoušenou republiku, která kromě narůstajícího terorismu stále řeší nepokoje v anglofonní části země (známé jako Ambazonie) a jejíž vůdce Paul Biya je ve svých devadesáti letech nejdéle sloužícím prezidentem na světě (úřad drží nepřetržitě od roku 1982, takže si asi dokážete představit, jak to v Kamerunu vypadá s volbami), jsou právě momenty jako vítězný gól Vincenta Aboubakara na posledním mistrovství světa proti věhlasné Brazílii vítaným rozptýlením v každodenní nejistotě. Nepřemožitelní Lvi naposledy na domácí půdě zlato nezískali; teď mají další možnost.
(dz)
Program zápasů - skupina C
Konečná nominace
Guinea
Po dlouhá léta byla Guinea vzorem stability. Tedy ne té politické, však minulý Afcon prožívala na pozadí velmi čerstvého převratu, nýbrž alespoň té fotbalové: mezi lety 2011 a 2022 Horoya AC, mateřský klub Nabyho Keity, nebral mistrovský titul přesně jednou (2014), přičemž teď po šesti kolech a jediné výhře vážně hrozí, že ho nebude brát už podruhé v řadě.
Co se stalo? Inu, svým způsobem právě ten převrat. Totiž v Guineji nemají historicky se směšováním mandátů žádný problém. Mamadou Antonio Souaré, od roku 2011 zámožný to šéf Horoyi AC, proto v jednu dobu kromě dominantního fotbalového celku jen tak mimochodem velel i nové profesionální ligové soutěži (2016) z pozice šéfa celé domácí fotbalové federace (jop...), přičemž mu patřily i guinejské aerolinky, televizní kanál CIS-TV specificky určený k pokrývání zápasů jeho klubu (za nějž i hrával mimochodem), či sázková společnost Guinée Games, kterou koupil prostřednictvím své firmy Business Marketing Group (GBM), toho času sponzora guinejského národního týmu (mhm...) i Africké fotbalové konfederace (fakt nekecám). Když toto vše uvážíte, bylo docela přirozené, že si vojenská junta, která na podzim 2021 řekla "a dost” při snahách stávajícího prezidenta ucházet se o nezákonný třetí mandát, brzy došlápla i na tohoto rozpínavého byznysmena, který loni na podzim dokončil stavbu nového stadionu 40 kilometrů severně od Conakry jen cca rok poté, co mu sebrali jeho výdělečnou sázkovku. Teprve před čtyřmi dny se 71letý chrt dočkal také nástupce v čele svazu, ač se sám postu vzdal už roku 2021. "Bezvládí” nastalo jen na papíře.
Jak už jsem ale naznačil výše, v Guineji není kumulace takto vysokých funkcí neobvyklá. Roku 2021 se ostatně Souaré původně chystal na souboj se sokem, který pro změnu velel druhému největšímu klubu v zemi, Hafia FC. A tuto silnou tradici vlastně svým způsobem založil už první guinejský prezident Sékou Touré, nositel řady honosných titulů jako "Nejvyšší vůdce revoluce” nebo "Nejvyšší velitel lidových a revolucionářských ozbrojených složek”. Touré byl popisován jako jeden z nejcharismatičtějších politických lídrů post-koloniální éry, jeho charisma už však nebezpečně hraničilo s egománií.
Bavíme se ostatně o muži, který se nechával fotit v ikonických bílých kalhotech, bílém tričku s krátkým rukávem a nepříliš stylové bílé čapce (které se brzy už nikdy neřeklo jinak než "Touré hat”) — jenom náhoda tomu chtěla, že právě takhle byl zvěčněn také vládce posledního impéria na území předkoloniální Guiney, říše Wassoulou (1830-1900), který rovněž čirou náhodou nosil jméno (Samory) Touré. To z něj přirozeně (!) činilo Sékouova příbuzného, ba dokonce Sékoua taková náhoda činila (dle jeho slov) Samoryho reinkarnací.
Utahovat si z Tourého posedlosti sebou samotným sice není těžké, ale ani doporučené. Jeho egocentrický nacionalismus totiž nejenže navěky věků potapetoval celé Conakry, ale jeho vize návratu do krásných časů říše Wassoulou také znamenala přemazání celé řady guinejských tradic. Zejména jeho politika ‘demystifikace’ "zaostalých” venkovských oblastí v letech 1959-61 ihned po zisku nezávislosti byla až nepopsatelně brutální vůči kulturnímu dědictví. Místo něho Touré začal postupně tlačit do popředí kulturu, která byla jaksepatří modernější; například západem řízlou kočovnou společnost s výmluvným názvem Les Ballets Africains.
(td)
Program zápasů - skupina C
Konečná nominace
Gambie
V první řadě, a zcela vážně, byste měli Gambii fandit už jen proto, že do Pobřeží Slonoviny zajíždí jako A) čtvrtfinalista, který si minule poradil i s Tuniskem a Guinejí, a zároveň B) nejníže postavený účastník letošního Afconu na žebříčku FIFA. To na první pohled nevypadá správně, i když si člověk vybaví, že se předloni jednalo o první její zkušenost s APN a ještě kvalifikaci na ročník 2017 končili Gambijci na posledním místě skupiny a bez jediné výhry. (Nebo že v uplynulých 12 měsících měli pozitivní soutěžní bilanci jen s Jižním Súdánem.) Však se nad nimi hřeje i taková Libye, která na APN chybí přes dekádu. To ani není možné!
Pokud tedy chcete fandit nějaké Popelce, nemůžete si vybrat lépe — Gambie totiž nabízí i přiléhavou postavu trenéra Toma Saintfieta, který před svými 45. narozeninami vystřídal neskutečných devět národních týmů na čtyřech kontinentech a nikde nezanechal vyloženě pozitivní stopu. Ze zdánlivě podprůměrného dobrodruha druhý výjev Hervého Renarda v čele týmu, který před jeho nástupem pět let neoslavil výhru? Takové příběhy píše jen Afcon.
V druhé řadě můžete Gambii fandit proto, že se k ní v angličtině (tamním úředním jazyce) poněkud nelogicky váže určitý člen The, a to údajně na popud dopisu tehdejšího gambijského premiéra z roku 1963 adresovaného speciálnímu výboru OSN ve věci častého zaměňování toho času nového státu Zambie právě s Gambií — mimo jiné při zasílání důležitých dopisů, takže doufejme, že případná odpověď z New Yorku dorazila pro jednou na správnou adresu.Není nadto někomu fandit z lítosti, nicméně doufejme, že takový nebude případ i třetího důvodu: Gambie se totiž před osmi lety vydala chvályhodnou cestou, když postavila mimo zákon v Africe bohužel velmi běžný fenomén ženské obřízky, při níž jsou obvykle nezletilým ženám odstraněny stydké pysky a klitoris. Ženská obřízka s sebou přitom nese nesrovnatelně vážnější zdravotní důsledky než ta mužská — nezřídka dokonce i neplodnost — a tak po celém světě existuje řada neziskových organizací, které proti ní vehementně bojují. Gambie je, k překvapení jich samotných, roku 2015 vyslyšela, právě v těchto dnech a týdnech ovšem tamní vládní garnitura (která se od té doby změnila) čelí velkému tlaku náboženských i politických lídrů s cílem tento kontroverzní zákon zahodit do koše. To by speciálně v době, kdy se k dalším 17 africkým zemím s obdobným zákonem loni přidala i Nigérie a tentýž tah zvažuje dokonce i Somálsko, značilo obrovsky signifikantní krok vzad. V notoricky stěží ovládaném Somálsku je přitom obřízce podrobeno až 98 % žen. Gambie na tom není o moc líp se třemi čtvrtinami ženské populace, které tento bolestivý rituál musely podstoupit, protože to "islám nezakazuje” (ale taky nevyžaduje jako povinnou součást víry).
(td)
Program zápasů - skupina C
Konečná nominace
SKUPINA D
Alžírsko
Už dlouho se nestalo, aby výběr Alžírska pro Afcon tvořili zástupci obou nerozlučných rivalů z hlavního města, USM a MC Alger, jako letos — konkrétně roku 2002, kdy taky naposledy krajánci tvořili menšinu kádru. Předloni alžírská Ligue Professionnelle 1, dle CAF koeficientu mimochodem třetí nejsilnější na kontinentu po marocké a egyptské, vlastní národní tým nedotovala ani jedním zástupcem, při zlatém tažení roku 2019 jí v zelenobílém dělal reklamu jen jeden borec. Takový úpadek je dnes nejen v Africe běžný a může být i svědectvím zvedající se úrovně fotbalu v dané zemi, ale v případě Alžírska je to docela škoda. Vždyť tím jedním borcem z roku 2019 byl Hicham Boudaoui ze skromného Paradou, skoro od té chvíle hvězda francouzského Nice. Na APN 2013 dostal poprvé čuchnout Islam Slimani, toho času už 24letý čahoun z tehdy 6. Belouizdadu s čerstvou bilancí pěti gólů v sedmi repre startech. Po půl roce už pálil ostrými za Sporting a později se s Boudaouim stal též mistrem Afriky.
Letos se (rovněž pozlacený) kouč Djamel Belmadi rozhodl kádr alespoň drobně okysličit prostřednictvím 24letého Zinedinna Belaïda, kterého sice v základu očekávat nelze, ale coby loňského vítěze CAF Konfederačního poháru (africké obdoby Evropské ligy) s USM Alger jej nelze podceňovat. Tatéž výstraha platí pro Youcefa Belaïliho z konkurenčního MC Alger, ale to asi pro nikoho nebude novinka — dnes již 31letý křídelník roku 2019 svými góly rozhodl zápasy se Senegalem i Guineou a do Alžírska se vrátil po plodných štacích v Tunisku, Kataru a Francii. V této ligové sezoně má jen tak mimochodem bilanci 10 branek v sedmi duelech. V součtu s asistencemi se podílel na neskutečných 18 gólech z celkových 30 tabulkového lídra.
Ale proč vám o těchto dvou vůbec vyprávím: protože dají vzpomenout na jedno z nejintenzivnějších derby kontinentu mezi MCA, nadále opřeným o své muslimské kořeny, a USMA, které v této alžírské dichotomii reprezentuje "progresivnější”, post-koloniální směr. Jejich rivalita je potom v každém případě tak neúprosná, že ač oba celky standardně hrají své zápasy na útulném stadionu Omara Hammadiho, u příležitosti derby se tradičně uchylují na monumentální stadion 5. července 1962 (den nezávislosti na Francii) pro 85 tisíc diváků. Ani to ale neplatí vždy — například roku 2016 se bitva o Alžír na příkaz policie přesouvala do 50 kilometrů vzdálené Blidy kvůli nedávným výtržnostem fanoušků USMA. To je historicky úspěšnějším z dvojice rivalů; MCA na první titul čekalo 10 let, doma neuspělo už od roku 2010 a svou jedinou kontinentální trofej vyválčilo v půlce 70. let. Belaïli je nadějí na změnu.
(td)
Program zápasů - skupina D
Konečná nominace
Burkina Faso
Zvířecí přezdívky u národních týmů jsou nejen v Africe běžnou tradicí; identifikovat svůj reprezentační výběr jako lvy nebo orly skoro hraničí s klišé. Když pak hraje třeba Nigérie s Tuniskem, můžeme o zápasu referovat jako "Super Orlové vs. Orlové z Kartága”, což, přiznejme si, není úplně originální - na rozdíl od burkinského týmu, neboli Les Étalons. Hřebců.
Vztah burkinské společnosti ke koním je v Africe naprosto unikátní. Zatímco totiž velkou část kontinentu zaujímají rozlehlé pouště či neprostupné deštné pralesy, území dnešní Burkiny Faso - travnaté savany vklíněné mezi Saharu a vlhké rovníkové tropy - odjakživa poskytovalo ideální podmínky pro chov koňských stád. Před tisíci lety zde vládly kmeny známé jako Mossi, pro které byl kůň nejběžnějším dopravním prostředkem, nejcennější komoditou i středobodem sociální a kulturní identity.
Tito "kovbojové Afriky” podle místní legendy založili své impérium v době, kdy vládl princ zvaný Ouédraogo (či Widiraogo). Samotné jeho jméno v překladu znamená "hřebec”, a jeho matka, princezna-válečnice Yennenga, utekla od svého otce poté, co jí nepovolil sňatek. Samozřejmě na koňském hřbetu. Ouédraogova armáda, kterou si zjednodušeně můžeme představit jako africkou verzi východoafrických či altajských nájezdníků, měla obsadit rozsáhlé území sahelských savan, a její následovníci v 19. století už se svými koni běžně obchodovali, šlechtili je a směňovali za zboží a otroky.
Současná Burkina Faso se k tradici kmenů Mossi hrdě hlásí dodnes. V hlavním městě Ouagadougou není neobvyklé spatřit jezdce na koních (občas dokonce s kovbojskými klobouky), a na jeho okraji stojí velkolepý hipodrom, který hostí mezinárodní jezdecké festivaly. Madi Dermé, jedna z organizátorek těchto svátků, dodává: "Pro burkinský lid je kůň víc než jen zvíře. Je to náš předek.”
(dz)
Program zápasů - skupina D
Konečná nominace
Mauritánie
"Chceme být lepší než na posledních dvou šampionátech. Naším cílem je odehrát dobrý turnaj a vyhrát alespoň jeden zápas,” nechal se loni na podzim slyšel Amir Abdou, rodák z Marseille, který před dvěma lety na Afconu s podceňovanými Komorami vyšachoval Ghanu ze základních skupin a následně v osmifinále do závěrečného hvizdu trápil domácí Kamerun (a to ještě se záložníkem mezi tyčemi, protože všichni tři gólmani dostali Covid). Teď jej v nové práci u kormidla Mauritánie čeká jasný úkol: vylepšit výsledky svého předchůdce Corentina Martinse, který západoafrickou reprezentaci dovedl na první dva Afcony v historii (2019 a 2021), ale získal na nich pouhé dva body za dvě remízy.
Mauritánie má s Komorami několik věcí společných: obě země zažívají fotbalově nejúspěšnější období v historii, obě jsou také součástí arabské geopolitické sféry, byť leží spíše na jejím okraji. A v tradičních lokálních společnostech shodně kladou důraz na lidovou slovesnost a moudrost předávanou po generace. V Mauritánii je tento aspekt dokonce tak důležitý, že se jí přezdívá "Země milionu básníků.”
Hassaníja, lokální arabský dialekt silně ovlivněný domorodými jazyky beduínských kmenů, je ze sémantického hlediska fascinujícím případem - poezie v ní nemá pouze uměleckou či spirituální úlohu, ale běžně prostupuje všemi vrstvami každodenního života. Pro domorodé mluvčí jsou obrazná či básnická vyjádření emocí a pocitů "mainstreamovým” způsobem komunikace. Tato tradice má kořeny jak v klasické arabštině Koránu, tak v prastarých berberských zvyklostech.
Když tak například starší členové rodiny chtějí předávat svým potomkům důležité životní hodnoty, běžně k tomu používají různá přísloví, kterých má Hassaníja tisíce. Poetická a metaforická moudrost hraje v mauritánské kultuře stěžejní roli. Amir Abdou se tak může před nadcházejícím turnajem motivovat například takto: "K rozvoji sebe sama používej svoji hlavu. K rozvoji ostatních naslouchej svému srdci.”
(dz)
Program zápasů - skupina D
Konečná nominace
Angola
Angolský fotbal se za poslední dvě dekády dostal do popředí mezinárodních zpráv celkem třikrát - poprvé díky "zlaté generaci” a její premiérové kvalifikaci na MS 2006, podruhé v souvislosti s pořadatelstvím Afconu 2010 (a následnému teroristickému útoku na autobus s národním týmem Toga v problémové provincii Cabinda), a potřetí o dva roky později, když v Luandě s velkou slávou přistál tehdy čtyřicetiletý Rivaldo. Brazilský mistr světa měl odehrát jednu sezonu za tým Kabuscorp, soutěžící v tamní nejvyšší soutěži zvané Girabola.
Ne že by angolská nejvyšší liga na africké poměry strádala; Girabola dlouhodobě patří mezi ty lepší soutěže mimo arabský sever, drží se na hraně elitní desítky podle žebříčku CAF a týmy jako Primeiro de Agosto nebo Petro de Luanda ukazují konkurenceschopnost i v afrických pohárových soutěžích. S Rivaldem (byť na sklonku kariéry) se ale liga měla zviditelnit ještě výrazněji - což se na chvíli skutečně povedlo. Přesto si mnozí kladli otázku: Kde se taková ambice vzala? A proč zrovna teď?
Konzultační společnost Mercer pravidelně publikuje žebříček nejdražších měst pro expaty, který zohledňuje faktory jako cenu bydlení, dopravy, jídla, oblečení, kulturního vyžití a podobně; porovnává přitom více než dvě stovky jednotlivých položek, přepočítaných na americké dolary. A právě na začátku zmiňované dekády, v roce 2010, vůbec poprvé v historii tento seznam opanovala africká metropole. Luanda.
Díky zásobám ropy a nerostného bohatství zažilo hlavní město Angoly v této nedávné době obrovský boom - a zároveň se tím přetransformovalo v lehce "schizofrenní” kombinaci dvou měst v jednom, kde vedle sebe žijí místní obyvatelé (relativně normálními životy za normální ceny) a cizinci, většinou z Evropy či Brazílie, zaměstnávaní bohatými nadnárodními těžarskými či finančními společnostmi. Tato ekonomická exploze stvořila prostředí, kde měsíční nájmy bytů mohou atakovat 150 tisíc českých korun - zároveň ale gloriola bohatého života v luxusu izolovaných komunit není úplně špatným lákadlem pro slavné fotbalisty za zenitem, pokud je čím zaplatit. Kdo ví, možná nechybělo mnoho k tomu, abychom o Girabole dnes mluvili jako o jakési africké verzi čínské superligy. A možná se ještě dočkáme. Rivaldo sice Luandu opustil po jediném roce, město samotné si ale prvenství v žebříčku Merceru spolehlivě drží dodnes.
(dz)
Program zápasů - skupina D
Konečná nominace
Novinky o Africkém poháru národů naleznete také na Livesportu.
Komentáře (86)
Přidat komentář<3
♡
Golmani
Mauritánie je průchodná. Snad kucí angolští alespoň osmifinále a zvládnou.
Zajimavej článek,diky za něj
Snad přístě jen trochu méně politiky a anglicismů - ani jedno do fotbalu nepatří a zbytečně to tak malinko kazí dojem z jinak velmi dobré upoutávky na turnaj.
Naopak, priste jeste vice gonzo.
Charles Kaboré nic?
bude se někde dát sledovat zápasy, krom streamu ? pamatuju doby kdy to běželo na Eurosportu. díky za info
Já doufám v Youtube kanál CAF jako minule.
Šláger Cup
Tak ještě dalších 24 a možná si i najdu výsledek finale
Ferove sazkarske tipy?
Me zatim zaujalo:
- nepostup Nigérie 4.6
- nepostup Ghany 4.6
- Pobřeží Slonoviny x Guinea Bissau +2.5 :) 2.0
- Nigérie x Rovníková Guinea 02 2.5
hezké tipy škoda že se nikdo další nepřidal
Absolutne nechapu, co lidem na afconu vadi. Tenhle turnaj je vyber z hroznu. Na jedny strane mas absolutni hvezdy svetovyho fotbalu a na druhy strane zapasy tymu, ktery pusobej jak nase divize. Me nebavi furt koukat na nejaky blondaty tryhardy z Danska nebo Anglii. Rad se podivam na poradny N'Gumy z Konga, jak behaj 90 minut jak kdyby meli umrit, do toho davaj sileny sane na stojnou a strilej fantasticky goly z 35 metru.
Jen neznalci kvalitního světového fotbalu hejtují tak prestižní turnaj jako je APN. Však sledovat Barsy, Realy, United, Čelzí to už snad nikoho nemůže ani bavit, když si ty týmy můžou koupit kohokoli na koho prstem ukážou a vidíte je hrát po 1500. APN je cesta.
APN je dobro!
chybí mi tu srdíčko, jinak bych ho dal
Pre mňa je to po MS najzaujímavejší repre šampionát.
Man of culture
*big dog*
Lidem vadí ten fotbal, poslední ročníky nepadalo moc gólů, zápasy byly často nudné s minimem šancí a to i když hrály týmy s těma světovejma hvězdama (Salah, Osimhen a kdo další?). Kulturně jsou ty státy určitě zajímavé, je legrace sledovat jejich fanoušky, ale pokud ten hlavní produkt je tristní, tak to moc netáhne. Kolik fantastických gólů z 35 metrů posledně padlo?
Ale jako vymezení se vůči "mainstream" fotbalu je to hezký. Přijde mi to jako fotbalový veganismus. Hlavní je nejen pokárat ostatní, ale ještě pořádně dát najevo, že jsi vegan, kdyby to někomu nebylo jasné.
Zkusím se na pár zápasů podívat, když budu mít čas a popisy týmů mi přišly zajímavé, díky za článek. Tohle však jsou moje dojmy ze sledování minulých akcí.
Picu vymezeni. Proste se mi to libi, co je na tom k nepochopeni
Jen proto že tam nepadají krásné góly a obecně žádné goly moc nepadají neznamená že ten turnaj není kvalitní. Pokud člověk nechce vidět ofenzivní zvěrstva jako u komerčních bars, realu a dalších týmů tak je toto ideální turnaj. Ono to fakt není na truc jít proti proudu, zkrátka je pro nás zajímavější africký šampionát než po 1500 x sledovat realy, barsy, united, chelsea a další týmy, však to je nuda na ně čumět celý život.
Jaké vymezení? Sledování "mainstream" fotbalu a l AFCONu si přece nijak neodporuje. A ani se tak nikdo nevymezuje.
Já to taky nikomu neberu ale přesně jak píšeš... Prostě reálně zhodnotis, že to nemá tu kvalitu, vcelku chaoticky vedené... A jako argumentu se dočká urážek a že je to lepší než sledovat Chelsea, Real nebo prostě evropský fotbal
Takoví aktivisti afconu no
Tak jako rozhodně je to lepší, než sledovat Čelzí
to je ale lepší sledovat i kuvajt proti thajsku na asijském kontinentu
Tvl já znám x veganů a nikdy neměli potřebu to někomu cpát nebo kárat ostatní. Vždycky to vidím jen ze strany ‘masožroutů’, který maj tendence se do veganů z nějakýho důvodu navážet, protože je trigruje že někdo nejí maso a dovolí si třeba zmínit nějakej recept nebo zmínku o vegan jídlu
jojo, nejlepší byla teď ta kauza na twitteru jak tam někdo hodil veganskej recept na nějaký "nemaso" a slítla se mu tam půlka twitterods jak je utlačuje
wtf frajer podle mě docela jasně popsal proč ho to baví a ty do toho zamícháš nějaký vymezování se a pak to ještě vyšperkuješ z prdele vytaženým stereotypem o veganech kterej je totál mimo. Kolik veganů znáš prosim tě
N'Gumy
mne na afcone vadi teda to ze je to uprostred sezony a kvoli nejakej debilnej repre prichadzaju kluby o svojich hracov
Což je dobře. A stejně ten Egypt zkurvenej nevyhraje nic a MoSalah se zraní
zranit se nemusí, ale doufám že terorista salah nic nevyhraje zase
Nevadi mi na nom nic, nesledujem ho pretoze ma nebavi, futbal je z velkej casti tragicka nuda. Preto ho nesledujem.
Skupina C plná derby
Nebyl jste někdo btw v Senegalu a Gambii? Zvažuju to jako další africké země k návštěvě příští rok.
Přidám otázku do placu, nejel nějaký blázen do Slonovin na APN?
pytas sa ako mozny turista alebo pytlak co chce predavat?
Pytam se jako že by mě zajímal 1500 řádkový článek o takovém tripu na takový turnaj
AI by to mohla vygenerovat a verohodne odvypravet drive, nez si postavis vodu na kaficko.
to mě nebaví
Gambie má mít super písečný pláže, ukrytej poklad mimo mainstream.
Ty jezdíš jinak spíš na východ, co? Nebo máš teď v plánu jinou část?
Dosud hlavně východ no, ale teď se na přelomu měsíce natrvalo stěhuju na jih, do Zambie...
Budeš mať prácu v Zambii? Už som sa bál že už nebudete písať články. Som rád že sa tomu stále venujete. Ty aj Domingo.
Jojo, stěhuju se pracovně. Času už neni tolik, co bejvalo, ale takle přes turnaje se vždycky nějak hecneme
Kde si teraz žil? V akej oblasti pracuješ? Všimol som si že už sem skoro nechodíš. Budete robiť niečo aj k Ázijskemu poháru? Tam favorizuješ koho?
Teď pár let v ČR, v Zambii budu od února koordinovat projekt kofinancovanej Evropskou komisí převážně na využití geoprostorových dat v krajinnym managementu, hodně stručně řečeno. Každopádně sledovat už zvládám jen českou ligu, v asijskym fotbale sem se bohužel přestal úplně orientovat, takže když se ty turnaje takhle křížej, APN byla jednoduchá volba. Ani žádnou edukovanou volbu na favorita nemám, se přiznám - jen klasiky jako Japonsko, Korea...
Jasné. Chápem. Povedzme si, že vaša liga ostala riadne kvalitná takže sa tomu ani nečudujem. Tak ti držím palce. Budeš mať čas ešte sem tam robiť články, alebo to je definitívne utrum? Vy čo ste robili tieto články som bral ako veľký rozdiel medzi všetkými ostatními webmi. Veľa skvelej roboty za tie roky.
Néé, utrum nevyhlašuju. Naopak bych tam mohl mít volnýho času po večerech a o víkendech i podstatně víc než doma - bez kamarádů, přítelkyně, rodiny... - takže s návratem na Euro v náký formě počítám třeba.
Tesim(e) se!
tyjo dobrej job, GL!
Vubec nerozumim tomu projektu, ale hrozne moc Ti fandim, Tome!
To je v poho, já taky ne
Paráda
Po včerejším Zé Turbo dnes vede borec se jménem Show
A koukám, že Babacar Niasse je s mírami 195 cm / 64 kg mauritánský Crouch
https://i0.wp.com/mimimefoinfos.com/wp-content/uploads/2024/01/goal-6.jpeg?resize=1015%2C1280&ssl=1
Tak ten odkopy asi nedělá.
To bude zas festival underů $$$
otázka je, zda se to v těch kurzech ještě vyplatí hrát
Ten Senegal se mi stejne zda nesilnejsi a nejvic vyvazenej na vsech postech oproti Maroku maj ten sirsi kadr kvalitnejsi..ale Alzirsko vypada na prvni dobrou taky dost kvalitne
A co Gomez ze Sparty..hraje vubec zaklad?
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele