ABECEDA O POSLEDNÍ OSMIČCE

Dnes začínají čtvrtfinálové zápasy. Ve hře je mnoho. Čest, sláva, ale hlavně peníze. Moc peněz. Nejen prémie za postup, medaile, titul. Ale také nové a lukrativnější smlouvy pro přestupující hráče. Asi existují čtyři favorité, ale pravě tak se můžeme dočkat čtyř překvapení! Německo, Itálie, Anglie, Brazílie? Nebo to bude úplně jinak?

Argentina neměla cestu do čtvrtfinále tak snadnou, jak se na první pohled zdá. Pobřeží slonoviny zlobilo, Srbsko a Černá Hora naopak, s Nizozemskem to byl souboj o udržení vedoucí pozice a vyhnutí se Portugalsku. A to se málem Argentincům nevyplatilo. Mexiko se vypjalo k fantastickému výkonu a výhra v prodloužení, po nádherné střele Maxi Rodrígueze, byla doslova vydřená. Takže vlastně dvě vítězství a dvě remízy, byť ta druhá byla postupová.

Berlín je připraven, stadión do posledního místečka vyprodán. Německo ví, že Argentina není soupeř jen tak na rozehrání. Dá se říci, že právě dnes pro Němce MS začíná. Kostarika, Polsko, Ekvádor, Švédsko, skóre 10:2 a plný počet bodů. Ano, taková je bilance domácího celku.

Co můžeme od tohoto zápasu očekávat? Pravděpodobně znovu drtivý nástup Německa. Snahu Argentiny neinkasovat v prvních minutách. Urputný boj o střed hřiště. Obrany a brankáři znamenají pro oba týmy jistotu, vždyť jak Abbondanzieri, tak Lehmann, obdrželi pouze dvě branky. A to Argentina hrála 390 minut! Ale právě tak útoky jsou chloubou obou týmů. Klose vede tabulku střelců, má na svém kontě čtyři vstřelené branky. Ale odkud jsou jeho pronásledovatelé? Jeden je kolegou a jmenuje se Lukas Podolski. Ale Hernán Crespo a Maxi Rodríguez jsou z Argentiny. Tito čtyři fotbalisté dali 13 z 20 branek, rovnoměrně vstřelených jak Německem tak Argentinou. Opravdu, oba týmy mají stejné skóre - 10:2!

Dnes se čekalo, marně, na sestavu Argentiny. José Pékerman chce první znát vyjádření lékařů. Luis González a Nicolás Burdisso, to jsou ona dvě jména, která stále chybí do kompletní skládačky. Ale říká se, že oba jsou již v pořádku a ze strany Pékermana se jedná jen o mlžení. Jedno je ale jisté. Trenér Argentiny říká, že šance na postup jsou 50 na 50 a jedná se o souboj dvou favoritů na zisk titulu! Co na to Brazilci?

Elektřinou je doslova nabitá atmosféra a blesky létají z jedné strany na druhou. Všichni jen čekají, kdy udeří a zahřmí. O ne příliš přátelské atmosféře v německo-argentinských vztazích se ví, mluví a píše již po mnoho desetiletí. Ale je tu nový náboj, nová výbušnina. Juan Román Riquelme a Jens Lehmann jsou připraveni odpálit další nálož!

Fotbal je plný soubojů dvojic. Jeden na jednoho, ten první s míčem na kopačce, ten druhý se mu snaží radost překazit. 25. dubna 2006 si postavil Riquelme míč na značku pokutového kopu. Běžela poslední minuta semifinálového zápasu LM Villarreal - Arsenal. Proměněná penalta by znamenala vyrovnání skóre a prodloužení. Lehmann ale směr střely vystihl a radost soupeři zkazil. Dnes se tito dva protagonisté znovu ocitnou tváří v tvář. Bude se jednat o postup do semifinále a na penalty může dojít znovu. Kdo bude úspěšnější? Lehman nebo Riquelme?

Gabriel Heinze je řízným obráncem. Hrál proti Pobřeží slonoviny a Srbsku a Černé Hoře, s Nizozemskem ho nechal trenér odpočívat, ale do zápasu s Mexikem naskočil znovu od první minuty. Vydržel až do konce nastavení a postup slavil na hřišti. Žlutá karta z prvního zápasu byla pravděpodobně jednou z příčin, že se v posledním zápase skupiny v sestavě neobjevil. Druhá by znamenala automaticky stop v osmifinále. Ale Heinze jde do soubojů tvrdě, a tak si proti Mexičanům vysloužil nové varování. Bude si dávat pozor?

Hamburk bude dnes hlavním městem Itálie! Desetitisíce fanoušků na stadiónu, na náměstích a v ulicích města, milióny pak doma, v Itálii. Mnozí přirovnávají italské fotbalisty k chameleónovi. Proč? Hráli agresivně proti agresivní Ghaně, ale ve zbývajících třech zápasech, s USA, Českem a Austrálií, vyklidili střed hřiště, stáhli se do obrany a vyčkávali. Vždy se dostali do vedení, jen jednou inkasovali, postoupili nejen ze skupiny, ale také do čtvrtfinále. Umí měnit styl hry stejně mistrně, jako chameleón barvu.

Chameleón? Co to je? Tak se ptají Ukrajinci, kteří se do dnešního dne pořádně nedokázali vzpamatovat z penaltového rozstřelu v utkání se Švýcarskem. Ale jaká bude Ukrajina proti Itálii? Také tento tým vychází ze zajištěné obrany a čeká, co vymyslí soupeř. V kádru má nejen Ševčenka, ale také mladé talenty, jako například Artem Milevskij. Ten se zatím objevil na hřišti pouze na pár minut, ale vždy střídal v závěru zápasu a jeho rychlost a hlavně vysoká postava mohou za nerozhodného stavu zvrátit vývoj ve prospěch svěřenců Olega Blochina.

Itálie si bude muset dávat pozor ještě na další nebezpečí. A tím je národní hrdost Ukrajinců a neutuchající nadšení z prvního startu na MS. Tento tým je zároveň posledním, který na tomto šampionátu bez překvapení může ono koření fotbalu přinést. Sedm čtvrtfinalistů je zde podle očekávání, jen s Ukrajinou nikdo nepočítal.

Jak hrát s Ukrajinou? Marcello Lippi jistě něco vymyslí. Pravdou je, že současná Itálie nemá ony kouzelníky s míčem, perfektní techniky, kteří si dělají ve středu hrací plochy co chtějí, zakládají útoky, vysunují spoluhráče do rychlých úniků, podrží míč, mění rytmus hry. V tomto případě je nutné vycházet ze zajištěné obrany a věřit, že nedovolí soupeři skórovat.

Když chce tým hrát na 0:0 musí mít skálopevnou obranu, plně soustředěnou na hru. Není nutné mít beky, kteří umí fintičky. Mnohdy je daleko lepší razantní odkop někam na tribunu, mezi diváky, než celá řada kliček a fint, které stejně vedou jen ke ztrátě míče. Ale nesmí chybovat. Ani jednou a to speciálně když se hraje vyřazovacím systémem a neexistuje odvetné utkání.

Laciná taktika? A že něco chybí? Ano a jmenuje se to gól! Zatímco obrana se musí rvát po celých 90 minut o každou píď terénu, nikdo neočekává to samé od útočníků, nebo v tomto případě jediného, hrotového, hráče. Ten může v klidu a pohodě spát 89 minut, ale ve chvíli, kdy se na okamžik probudí, nesmí zaváhat a musí šanci dotáhnout do konce. Ano, dát onen jediný a rozhodující gól. Tak hrála Itálie především v zápase s Austrálií, v druhém poločase ji k tomu donutilo vyloučení Materazziho, ale i proti Česku a částečně v remízovém utkání s USA.

Může tento styl změnit dnes proti Ukrajině? Ukáže další z barev chameleónova "krunýře"? Zdá se, že ano a má k tomu všechny předpoklady. Je zde Franceso Totti, který si po gólu bude více věřit. Jistý Andrea Pirlo. Ale také Mauro Camoranesi, který zatím hrál jen 107 minut, ale, bude-li na tom dobře po fyzické stránce, může přinést do hry rozhodující technický element a onen tolik potřebný moment překvapení.

Nikdo nemá nic jisté a nedá se říci, že Ukrajina je o hodně slabší než současná Itálie. Ale i tak se očekává postup papírového favorita. V tomto případě čeká semifinále a v něm jeden z dvojice Německo - Argentina. Objeví se v sestavě Alessandro Nesta? Jen s ním si totiž může Itálie dělat zálusk na finále tohoto MS. Jinak? Kdo ví...

Od poslední porážky Itálie se den změnil v noc, a naopak, celkem 629x. 9. října 2004 Slovinsko vyhrálo 1:0. Zajímavostí je, že toto utkání rozhodoval jako hlavní Belgičan De Bleckeere. Ano, je to on! Sudí dnešního zápasu Itálie - Ukrajina! Stane se on noční můrou svěřenců Marcella Lippiho?

Před soubojem Německa s týmem Argentiny všichni vědí, že hlavní síla domácích spočívá ve hře Michaela Balacka. Hraje dobře a po zranění, které způsobilo jeho absenci v úvodním zápase šampionátu, se dostal rychle do formy. Jediné co kapitánovi Teutonů chybí, jsou góly. Jaké bylo asi jeho zklamání, když z téměř jednoho tuctu střel, které vyslal na branku Švédska, se neujala ani jedna jediná.

"Rád bych nějaký ten gól do mé soukromé bilance přidal, ale není to zase tak důležité!", říká Ballack a dodává, že úspěch týmu stojí nad jeho osobním. Do dnešního dne hrál za reprezentaci 68 zápasů a v nich dal 31 branek.

Říká se, říká, že Roberto Carlos je velkým dobrákem! Těší se moc na souboj se svým kolegou z Realu Madrid Zinédinem Zidanem a zároveň ho chce přesvědčit, aby kopačky na hřebík zatím nevěšel. Alespoň ještě dva roky by ho rád viděl na zeleném trávníku. Co dodat? Carlos je fajn chlap a Zidana na hrací ploše uvidí každý s radostí.

Stodvaatřicet! To je počet vstřelených branek. Nic moc, co říkáte? Čekali jsme více. Ale zejména vyřazovací boje na jeden zápas nikdy gólovou nadílku nepřinášejí. V osmifinále nás potěšili, tedy ne každého, střelecké "nadprůměry" Francie a Brazílie. Naopak Ukrajina, Švýcarsko, Austrálie, Švédsko, Ekvádor, Nizozemsko a Ghana to zrovna s tou potencí nepřeháněli.

Španělsko vypadlo. Překvapení? Snad ani ne! Možná větším jsou slova kapitána týmu Raúla. "Máme budoucnost a přijdou daleko lepší výsledky!" Což o to, fotbalisty Španělsko má mladé a nadějné. Xavi, Cesc Fábregas, Sergio Rámos, Fernando Torres... Ale mezi námi, neopakuje se ta samá situace každé 4 roky? Jsme nadějní a mladí, ale osud nám zatím nepřál. Podpis: národní tým Španělska.

Titul mistra světa je to jediné, co dnes zajímá Ronalda. S 15 góly se dostal do čela střelecké tabulky, tedy té historické, a ono mu to nestačí! Ale má pravdu a je to na něm moc sympatické. Nikdy si nedávej malé a nízké cíle! Postup je samozřejmostí, titul je cílem!

Už je to tady, jsme psali na této stránce 21. dubna tohoto roku. Ano, v tento den jsme se začínali bavit o blížícím se MS 2006. Jak to ale rychle uteklo! Chybí 10 dnů a budeme psát: Už je to za námi...

Vyhrát může jen jeden. Zdá se, že prvního vítěze letošní šampionát zná od prvního hvizdu. Jeho jméno? Fantastičtí diváci! Snad jen jedna malá kaňka se objevila, ale možná že jsem špatně slyšel, je to sem do Hondurasu hodně daleko... Ti ze Španělska pískali při francouzské hymně. Nebylo-li tomu tak, omlouvám se. Jinak: přinejmenším trapné, hulvátské a známka nevychovanosti.

Zítra se hrají zbylá dvě čtrvtfinalová utkání a my se na ně společně v sobotní ABECEDě podíváme. Dnes vám všem přeji příjemný zážitek a nezapomeňte: Fotbal je tou nejkrásnější hrou na světě!

Že jsem to již někdy napsal? Ale to přeci vůbec nevadí! Je to pravda pravdoucí!